Distribuované ZOS kraje aneb příspěvek k úvahám o možnostech operačního řízení ZZS v rámci kraje

1. Distribuované ZOS kraje aneb příspěvek k úvahám o možnostech operačního řízení ZZS v rámci kraje MUDr. Ondřej Franěk, ZZS HMP – ÚSZS

2. Současný stav 155 155 155 OSZS OSZS ÚSZS 155 155 OSZS OSZS = 10 dispečerů ve směně, 5 x ústředna, 5x nahrávací zařízení, 5x hardware a software pro ZOS, 5x radiový systém, 5x technik, 5x údržba databází atd… obsluhuje asi 4 x 80.000 + 1 x 100.000 lidí = asi 420.000 lidí

3. V čem je problém? 1) je to provozně drahé • příliš mnoho lidí • příliš mnoho různé techniky (upgrade, údržba) 2) je to nefunkční • centrum neví, co se děje na periferii • obtížná koordinace při společném zásahu (chybí spojení, metodika atd.) • obtížné propojení různých technologií

4. Co chceme? • mít on-line přehled o situaci v kraji • mít možnost řešení velkých událostí z jednoho centra • mít k dispozici data pro kontrolu a QM • ušetřit

5. Co je jasné? • jednotná radiová síť • jednotné informační technologie vč. jejich datového propojení • jednotné standardy pro činnost

6. A jak dál? Možnosti: • ponechat stávající síť ZOS • vytvořit jedno centrální ZOS • distribuované ZOS

7. Současný stav 155 155 155 OSZS OSZS ÚSZS 155 155 OSZS OSZS = 10 dispečerů ve směně, 5 x ústředna, 5x nahrávací zařízení, 5x hardware a software pro ZOS, 5x radiový systém, 5x technik, 5x údržba databází atd… obsluhuje asi 4 x 80.000 + 1 x 100.000 lidí = asi 420.000 lidí

8. ATRIBUTY • směrování 155 z pevné sítě na okresy • směrování 155 z MT a 112 na okresy nebo do centra podle požadavků ÚSZS • nekompatibliní radiové sítě • žádné datové propojení • žádné sdílení dat

9. Jedno ZOS v kraji 155 ÚSZS = 3-4 dispečeři ve směně, 1 x ústředna, 1x nahrávací zařízení, 1x hardware a software pro ZOS, 1x radiový systém, 1x technik, 1x údržba databází atd… obsluhuje asi 4 x 80.000 + 1 x 100.000 lidí = asi 420.000 lidí

10. ATRIBUTY • směrování všech 155 a 112 do centra • centrální zpracování • centrální řízení pomocí radiové stě pokrývající území

11. VÝHODY • optimální přehled o situaci • optimální koordinace • relativně snadná kontrolní činnost a QM • relativně snadný servis technologií • minimum personálu, jednotný výcvik

12. NEVÝHODY • vysoká vstupní investice • neznalost lokálních reálií • nutné záložní pracoviště • nejsou velké rezervy, při zatížení jednou větší událostí dochází k narušení funkce pro celý region

13. „Distribuované ZOS“ 155 155 155 OP OP přeliv 155 přeliv 155 datové propojení ÚSZS datové propojení 155 155 přeliv 155 přeliv 155 datové propojení datové propojení OP OP OP = okresní pracoviště = 6 dispečerů ve směně, 1 x ústředna, 1x nahrávací zařízení, 1x hardware a software pro ZOS, 1x radiový systém, 1x technik, 1x údržba databází atd… obsluhuje asi 4 x 80.000 + 1 x 100.000 lidí = asi 420.000 lidí

14. ATRIBUTY • periferní pracoviště obsazena v režimu 1/24 • tísňová volání vedena na periferní pracoviště s přelivem do centra při obsazení nebo dlouhé době bez odezvy • centrální nahrávání • datová síť s centrálním serverem a distribuovanou architekturou (OP = v principu vysunuté plnohodnotné pracoviště ZOS ÚSZS)

15. ATRIBUTY (pokr.) • díky on-line datovému propojení odpadá jakýkoliv důvod pro směrování MT na ÚSZS - centrum on-line vidí, co se na periferii děje včetně možnosti poslechu hovorů

16. VÝHODY • zůstává optimální přehled o situaci a možnost optimální koordinace v centru • relativně snadná kontrolní činnost a QM • relativně snadný servis technologií • řešení se nevzdává znalosti místopisu a „místního folklóru“ = psychologicky a politicky průchozí varianta

17. VÝHODY (pokračování) • dovoluje do značné míry redukovat jak počet dispečerů, tak ostatní náklady • využití i pro další činnosti (např. LSPP) • jednotlivá pracoviště se mohou vzájemně zálohovat

18. NEVÝHODY • více personálu proti jednomu ZOS • technicky složitější řešení • nutná vstupní investice (datová a radiová síť) - ale lze snadno rozdělit do více kroků.

19. Děkuji za pozornost !