Fylogenie prasat

1. Fylogenie prasat KSZ - Praha Fylogenie prasat

2. Fylogenie prasat KSZ - Praha KMEN • Obratlovci ( Chordata )

3. Fylogenie prasat KSZ - Praha TŘÍDA • Savci ( Mammalia ) • Výskyt se datuje do období před 195 mil. lety. Bylo to zvíře hmyzožravé, velikosti drobného hlodavce • ( dnešního rejska ). Svůj největší rozvoj zažívá tato třída v období cca před 65 miliony lety, v období konce jury a střední křídy, kdy náhle vymírají, díky zemské katastrofě, třetihorní dinosauři a zemský prostor je uvolněn novým zvířatům – savcům - nejrůznějších typů ( velké, malé, masožraví, býložraví, pozemní, vodní ). Třída Mammalia zahrnuje dnes 2 podtřídy:

4. Fylogenie prasat KSZ - Praha PODTŘÍDA • Vejcorodí ( Prototheria ) • ježura ( Austrálie, N. Guinea ), • ptakopysk ( Austrálie ). • Živorodí ( Theria ) Podtřída Theria dále zahrnuje 2 infratřídy, resp. nadřády.

5. Fylogenie prasat KSZ - Praha NADŘÁD • Vačnatci ( Marsupilaria ) • vyskytující se v Jižní a střední Americe. • Placentálové( Eutheria ) vyskytují se prakticky na celém světě. Tento nadřád zahrnuje celkem 18 řádů, mezi něž patří nejznámější: • Primates, • Carnivora, • Caetacea, • Periccodactyla, • Rodentia, • Artiodactyla, atd..

6. Fylogenie prasat KSZ - Praha ŘÁD • Sudokopytníci (Artiodactyla ) zahrnuje celkem: 10čeledí, 90 rodů, 174 druhů. • Tento řád představuje vývojově mladší ze dvou řádů savců s kopyty. Vzniká v období eocénu , tedy před 37 – 57 mil. let. Jednalo se o malé všežravce velikosti králíka. • Jejich přirozeným životním teritoriem se staly lesy. Většinou se jednalo o pozemní savce. • Největší rozkvět druhů se datuje do středního období třetihor, kdy původní pralesy byly postupně nahrazeny stepí a savanami. • Díky změnám na končetinách jsou schopni rychlého běhu. • Tento řád má 2 podřády:

7. Fylogenie prasat KSZ - Praha Sudokopytníci – tělesná stavba Končetiny: • Redukce počtu prstů na 2 či 4, chodí po 3. a 4. prstu. • Delší končetiny díky zvětšeným metapodiím (kost záprstní, resp. kost nártní). • Hlezenní kost uzpůsobená k ohýbání i skákání. • Loketní kost splývá s kostí vřetenní, chybí klíční kost. • Kost lýtková splývá s kostí holenní. Chrup: • Horní čelist - mizí řezáky, špičáky se mění v kly. • Dolní čelist - špičáky mají vzhled řezáků. Lebka: • Obličejová část dlouhá a vysoká.

8. Fylogenie prasat KSZ - Praha PODŘÁD • Přežvýkavci ( Ruminantia ) zahrnuje celkem: 7 řádů. ( velbloudovití, kančilovití, kabarovití, jelenovití, vidlorohovití, turovití). • Nepřežvýkavci ( Nonruminantia ) • Představitelé nepřežvýkavců se od ostatních sudokopytníků liší stavbou žaludku, který není rozdělen na více samostatných oddílů. Je však přesto jiný u ostatních savců a tvoří jakýsi přechod mezi jednoduchým žaludkem většiny savců a složitým žaludkem přežvýkavců. Při podrobnějším náhledu na žaludek nepřežvýkavců je zřejmé, že je uvnitř rozdělen na několik částí, kdy vnitřní stěny vykazují odlišnou stavbu. • Představiteli nepřežvýkavců jsou 2 čeledi.

9. Fylogenie prasat KSZ - Praha ČELEĎ • Hrochovití ( Hippopotamidae ) • Hroch obojživelný ( Hippopotamus amphibius ), dosahující hmotnosti přes 2 t. • Hrošík liberijský ( Choeropsis liberiensis), dorůstající hmotnosti 2q.

10. Fylogenie prasat KSZ - Praha ČELEĎ • Prasatovití ( Suidae ) Všechna prasata si svou vnější stavbou jsou velice podobná a v hlavních rysech zachovávají vzhled našeho prasete divokého. Hlava – kuželovitá, protažena v rypák, zpevněný rypákovou kostí, umožňující rytí. Trup – ze stran zmáčknutý. Chrup – typický pro všežravce. Počet řezáků je různý, špičáky jsou , trojhranné, dorůstají. Stoličky jsou široké, nízké, hrotovité. • Čeleď Suidae je možno rozdělit na 3 podčeledi:

11. Fylogenie prasat KSZ - Praha PODČELEĎ • Babirusí ( Babirussidae ) • Představitelem této podčeledi je pozoruhodné zvíře Babirusa celebeská ( Babirussa babirussa ) , žijící v jediném druhu na Celebesu a přilehlých ostrovech. • Potravu sbírá z povrchu země. • Má silnou vrásčitou kůži porostlou řídce štětinami. • Je zbarvena špinavě popelavě. • V kohoutkové výšce dosahuje asi 80 cm a je něco přes 1 m dlouhá. • Samcům se horní špičáky stáčejí vzhůru, prorůstají horní čelist a se spodními tak tvoří “ozdobu”, dle které se zvířeti říká též “prase – jelen”. • Miluje bažinatá místa. • Plodnost samic je nízká (1 – 2 mláďata do roka ) samice mají 2 mléčné bradavky.

12. Fylogenie prasat KSZ - Praha

13. Fylogenie prasat KSZ - Praha PODČELEĎ • Pekaroví ( Tayassuidae ) Vzhledem ke skutečnosti, že prasata se vyvinula v Africe, podčeleď Tayassuidae představuje prasata “Nového světa”(Ameriky). S prasaty “Starého světa”, tedy Evropy nejsou příbuzná , rovněž tak s africkými prasaty nejsou příbuzná.. Jsou vývojově pokročilejší než jiná prasata a některými tělesnými znaky, jako utvářením kostry končetin a stavbou žaludku připomínají vyvinutější přežvýkavce. • Jsou to zvířata s: • částečně složeným žaludkem, • srostlými zánártními a záprstními kůstkami (na způsob typické os canon u lichokopytníků ), • tvořící společenstva.

14. Fylogenie prasat KSZ - Praha Jsou plachá, denní zvířata, všežravá, samci a samice mají špičáky poměrně stejně vyvinuté. Plodnost je nízká ( 1-2 mláďata do roka ), březost trvá 148 dní a odstavy probíhají v 5 týdnech . Podčeleď představují 3 druhy: • Pekari páskové ( Dikotyles torquatus ). • Bývá vysoké 40 cm a dlouhé 95 cm. • Celé tělo je porostlé dlouhými a hustými černohnědými štětinami. • Od ramene dopředu se táhne žlutobílá páska , která jej odlišuje od pekari bělobradého. • Vyskytuje se na území Ameriky od Arkansasu po Patagonii.

15. Fylogenie prasat KSZ - Praha • Pekari bělobradé ( Tayassu labiatus ) • Má na hrdle širokou bílou skvrnu. • Žije v lesnatých končinách Střední a Jižní Ameriky • Místy vystupuje do hor do 1000 m vysoko. • Přeplouvá řeky a migruje rychle na velké vzdálenosti. • Tvoří skupiny až stovky jedinců. • Pekari Wagnerovo ( Catagonus wagneri ) • Jde o vzácný a v roce 1974 objevený druh v Amazonii. • Tvoří malá společenstva, a z pekariů je největší.

16. Fylogenie prasat KSZ - Praha PODČELEĎ • Vepři praví (Suinae) Tato podčeleď zahrnuje celkem rody prasat afrických a rod prasat Evropy.

17. Fylogenie prasat KSZ - Praha ROD • Potamochoerus (Štětkoun) • Je menší než evropské prase. • Zbarven je hnědožlutě nebo rudožlutě. • Čelo, temeno, dlouhé a špičaté boltce a končetiny jsou černé. • Spodní část těla a tlamy je šedočerná. • Na tvářích má mohutné licousy a na hřbetě hřívu. • Plodnost je nízká. • Jeho domov je v Africe, od Kapska po Guineu a po Somálsko, v nížinných i horských lesích. • Rod čítá 2 druhy, a to: • Štětkoun africký ( P. porcus ) a jeho příbuzný • Štětkoun zakuklený = prase madagaskarské ( P. larvatus ).

18. Fylogenie prasat KSZ - Praha

19. Fylogenie prasat KSZ - Praha ROD • Hylochoerus s jedním zástupcem druhu Prase pralesní ( H. meinertzhageni ) • Tento jedinec byl objeven na začátku našeho století v Kongu. • Hlava je v poměru k tělu neobyčejně dlouhá, mohutná, s velkým širokým • rypákem. • Dospělí samci mají pod očima velké bradavice. • Je to noční zvíře, potravou je sběr ze země, zřejmě neryje, ale drancuje • pole domorodců. • Vyskytuje se ve středoafrickém pralese a i ve Východní Africe. • Představuje přechodnou vývojovou formu mezi bradavičnatými prasaty • a pravými prasaty rodu Sus.

20. Fylogenie prasat KSZ - Praha ROD • Phacochoerus představen druhem Prase bradavičnaté ( P. aethiopicus). • Toto prase bývá v kohoutku vysoké 65 – 83 cm, 190 cm dlouhé s ocasem dlouhým cca 45 cm. • Tělo je válcovité a prosedlaným hřbetem. • Hlava je mohutná, zepředu silně zploštělá, hranatá, na rypáku silně rozšířená. • Po stranách má 4 bradavičnaté výrůstky a oči jsou široce posazené ( vidí i dozadu ). • Tělo je většinou lysé, jen na čele a hřbetě je hříva, táhnoucí se do kříže. • Prase je zbarveno šedě. • Samci mají obrovské, vzhůru zahnuté tesáky, jimiž kanci rvou drny a přetrhávají kořeny. • Jsou býložraví, při pasení klečí. • Vyskytují se blízko vod v dírách pod kořeny, na území od mysu Dobré naděje po Etiopii, od Somálska po rovníkovou Afriku.

21. Fylogenie prasat KSZ - Praha

22. Fylogenie prasat KSZ - Praha ROD • Porcula představený jediným druhem Prase zakrslé ( P. salvania ) Žije v lesích a v travnatých džunglích na úpatí Himaláje ( Nepál, Skimm, Ásanm). Je velmi malé, dosahuje hmotnost kolem 10 kg a a délku 58 cm.

23. Fylogenie prasat KSZ - Praha ROD • Sus ( Prase ) Rod Sus je v dnešní době zastoupen celkem 8 druhy. Usuzuje se, že na vzniku dnešních domácích prasat se podílela celkem 4 domestikační centra = dvě v Evropě, = jedno v Přední Asii = jedno v Číně. Lze předpokládat, že i na asijských ostrovech jsou vlastní plemena, která domorodci získali domestikací divoce žijících prasat. Užitečnost prasat člověk pochopil již v dávnověku a podle kosterních nálezů lze domestikaci prasete datovat do doby mladší doby kamenné.

24. Fylogenie prasat KSZ - Praha DRUH • Prase divoké evropské ( S. scrofa ferrus ), • Prase středozemní (S. scrofa mediterraneus), • Prase žíhané ( S. scrofa vittatus ) – bílý pruh na straně hlavy a tvářích, • Prase bradavčité ( S. scrofa verucosus ), • Prase japonské ( S. scrofa leucomystax ), • Prase čínské ( S. scrofa moupiensis ), • Prase indické ( S. scrofa cristatus ), • Prase vousaté ( S. scrofa verucosus ).

25. Fylogenie prasat KSZ - Praha Na vzniku kulturních plemen se podíleli především 3 druhy : Prase divoké evropské (Sus scrofa ferus) Prase páskované (asijské) (Sus vittatus) Prase divoké středozemní (Sus mediterraneus)

26. Fylogenie prasat KSZ - Praha Divoké prase evropské(stručná charakteristika) • úzká dlouhá hlava, • větší tělesný rámec, • krk dlouhý a úzký, • mělká úzká hruď, • úzká sražená záď, • klenutý až kapří hřbet, • vysoké silné končetiny, • prasnice zabřezávají • ve věku 1,5 - 2 let, • přizpůsobivé k pastvě, • odolné, • hmotnost 300 kg, • hodně podkožního tuku, maso tuhé a hrubovláknité, • maso má vysoký podíl sušiny.

27. Fylogenie prasat KSZ - Praha Charakteristika divokých prasat: • rychle se rozmnožují, • dospívají v druhém roce života, • vysoký počet mláďat, • stádo vodí bachyně, kanci jsou samotáři, • na jaře a na podzim se páří, • mají bystré smysly a jsou rychlá, • noční zvířata, • zdržují se ve vlhkých lesích.

28. Fylogenie prasat KSZ - Praha

29. Fylogenie prasat KSZ - Praha Divoképrase páskové (asijské)(stručná charakteristika) • menší tělesný rámec, • krátká široká hlava, silně prohnutá v profilu, • krátký, široký, hluboký trup, • krátký silný krk, • široký hřbet často prohnutý, • velké visuté břicho, • krátké tenké končetiny, • jemná tenká kůže s řídce jemnými štětinami, • barva černá nebo strakatá, • raná, • konstitučně slabá, • ukončení výkrmu v 1/2 roce, • maso jemné, vodnaté, tučné, • výborná plodnost, • pohl. dospělost 6-7 měs.,

30. KSZ - Praha

31. Fylogenie prasat KSZ - Praha Divoké prase středozemní( stručná charakteristika) • prasata se vyznačovala skloubením vlastností předešlých dvou skupin, • ranější než evropská, • odolnější než asijská.

32. Rozšíření prasat divokých Fylogenie prasat KSZ - Praha

33. Fylogenie prasat KSZ - Praha Vznik novodobých plemen prasat

34. Fylogenie prasat KSZ - Praha Prase divoké evropské Prase divoké evropské klapouché Anglické, Severoevropské, Polské, ostrouché Jihoruská, Hanoverská,

35. Fylogenie prasat KSZ - Praha Prase páskované asijské Prase páskované asijské klapouchá Přikuklená, Severočínská, Mongolská, Mandžuská, ostrouchá Čínská, Siamská, Indická,

36. Fylogenie prasat KSZ - Praha Prase divoké středozemní Prase divoké kadeřavé Mangalica, středozemní Makedonské, Srbská šumadinka, hladceštětinaté Portugalská, Románská.