140 likes | 351 Views
ŘECKÉ. CHRÁMY. Řecké chrámy byly obvykle umístěny na posvátném území (temenos, peribolos), které mohlo být i mimo původního hradiště (akropole). Apollónův chrám v Korintu. Často ale byly umístěny na akropoli a na jiných místech, kde průčelí nebo celý chrám byl dobře viditelný.
E N D
ŘECKÉ CHRÁMY
Řecké chrámy byly obvykle umístěny na posvátném území (temenos, peribolos), které mohlo být i mimo původního hradiště (akropole). Apollónův chrám v Korintu • Často ale byly umístěny na akropoli a na jiných místech, kde průčelí nebo celý chrám byl dobře viditelný. Akropole v Aténách
Chrám byl zasvěcen nejčastěji jednomu bohu, ale nebylo výjimkou i zasvěcení více bohů (Erechteion - různým božstvům). • Chrám byl původně chápán jako obydlí boha a jeho dům byl proto odvozen z domu lidského (naos = bydlím). Řekové si své bohy představovali v lidské podobě. V tomto antropomorfním pojetí je zobrazovali a socha boha byla umístěna na nejdůležitějším místě chrámu (mramor, slonovina, zlato).
Hlavní částí chrámu byla vnitřní cela se sochou příslušného boha. Do této části chrámu směli většinou jen kněží. Celé chrámové území bylo ohrazeno zdí (peribolos) a tvořilo posvátný okrsek (temenos, altis). Erechteion v Aténách
Typy chrámů podle šířky mezisloupí • PYKNOSTYLOS – s hustě stavěnými sloupy - do mezisloupí se vejde jeden a půl průměru sloupu. • SYSTYLOS - se sloupy poněkud dále od sebe - do jeho mezisloupí bylo možno umístit dva průměry sloupu. • DIASTYLOS - se sloupy vzdálenými od sebe tři průměry sloupu. • ARAIOSTYLOS - chrám se široce se rozevírajícími prostory mezisloupí. Nebylo možno při jeho stavbě ani užít mramorových epistylů, ani epistylů z jiného kamene, ale bylo již nutno zde klást průběžně dva dřevěné trámy. Vzhled samotného chrámu byl sražený, přisedlý, široký a nízký. • EUSTYLOS - mezery mezi sloupy byly velké dvě a čtvrt velikosti průměru sloupu, přičemž však jedno prostřední mezisloupí v průčelí a druhé v záchrámí bylo zřízeno v šíři tří průměrů sloupu.
Typy chrámů podle rozvržení sloupů • IN ANTIS - tvoří jej jen cella (naos) s otevřenou předsíní (pronaos), vymezenou ze stran zdmi a mezi jejich konci (antami) obyčejně dvojicí sloupů. • PROSTYLOS - později se předsíň otevřela i do stran, takže z ní vznikl portikus s nejméně čtyřmi sloupy v průčelí.
AMFIPROSTYLOS - měl všechno jako prostylos, mimoto měl však obdobné sloupy i štít též na svém postiku (záchrámí). • PERIPTEROS - měl v průčelí i v postiku po 6, na bocích po 11 sloupech, když počítáme i sloupy nárožní. Sloupy byly však umístěny tak, aby dokola mezi stěnami a mezi okrajem řad sloupů byla prostora v šíři mezisloupí. Okolo celly chrámové byl ochoz. • PSEUDODIPTEROS - byl rozvržen tak, že v průčelí i v záchrámí bylo po 8 sloupech, na bocích po 15 sloupech. Stěny celly byly postaveny vždy proti 4 prostředním sloupům v průčelí i v záchrámí.
THOLOS - kruhový chrám s cellou a sloupovým ochozem • MONOPTEROS - kruh sloupů bez obezděné celly uprostřed • DIPTEROS - v předchrámí, i v záchrámí osmisloupový, kolem svatyně měl však dvojité řady sloupů.
Freska z Knossosu Chrám Tholos v Delfách
Dórský sloup Erechteion