Lékařská mykologie (Bi3390) Antifungální léčiva Mykotoxiny

1. MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA ÚSTAV EXPERIMENTÁLNÍ BIOLOGIE ČESKÁ SBÍRKA MIKROORGANISMŮ http://www.sci.muni.cz/ccm Lékařská mykologie (Bi3390)Antifungální léčivaMykotoxiny

2. Antimykotika specifická – zasahují v definovaném místě mikromycet nespecifická – obvykle účinkují i na bakterie dělení specifických antimykotik dle chemické stavby: - imidazoly - triazoly - polyenová antimykotika - ostatní antimykotika dle způsobu podávání: - systémová - lokální ČESKÁ SBÍRKA MIKROORGANISMŮhttp://www.sci.muni.cz/ccm

3. Antimykotika Imidazolová antimykotika dermatofyty, histoplazmy, blastomycety a kvasinky rodu Candida inhibuje syntézu ergosterolu, který je nepostradatelnou součástí buněčné membrány většina imidazolových antimykotik slouží jen k lokální léčbě, protože se v organizmu rychle rozkládají celkově se podává jen perorální ketokonazol u chronických povrchových mykóz ČESKÁ SBÍRKA MIKROORGANISMŮhttp://www.sci.muni.cz/ccm

4. Antimykotika Triazolová antimykotika širší spektrum účinku, působí i na kryptokoky potlačují syntézu ergosterolu vhodnější farmakokinetické vlastnosti – dobrý průnik do tkání a dlouhý biologický poločas působí fungistaticky flukonazol a itrakonazol – systémové, slizniční a kožní mykózy, profylaxe mykóz u imunodeficitních pacientů ČESKÁ SBÍRKA MIKROORGANISMŮhttp://www.sci.muni.cz/ccm

5. Antimykotika Polyenová antimykotika vazba na ergosterol ovlivňuje permeabilitu buněčné stěny a cytoplazmatické membrány toxické látky, systémově se podávají pouze výjimečně u závažných systémových mykóz se podává amfotericin B (nitrožilně) – fungistatické a fungicidní antibiotikum produkované Streptomyces nodosus působí na všechny kakndidy, aspergily, zástupce rodu Mucor antibiotikum natamycin a chemoterapeutikum nystatin se podávají perorálně, účinek je omezen na sliznici zažívacího traktu ČESKÁ SBÍRKA MIKROORGANISMŮhttp://www.sci.muni.cz/ccm

6. Antimykotika Ostatní antimykotika flucytosin – proniká do buňky kde inhibuje syntézu RNA a zčásti i DNA, působí fungistaticky, úzké spektrum působení, rychle na něj vzniká rezistence griseofulvin – úzké spektrum působení, působí fungistaticky, brzdí dělení buněk destrukcí mitotického vřeténka, léčba kožních mykóz vyvolaná dermatofyty terbinafin – široké spektrum účinku, fungistatický a fungicidní účinek, inhibuje tvorbu ergosterolu, výborně proniká do kůže, léčba kožních mykóz co-trimoxazol a pentamidin – léčba pneumocystózy (rezistence k běžným antimykotikům díky odlišnému metabolismu sterolů) ČESKÁ SBÍRKA MIKROORGANISMŮhttp://www.sci.muni.cz/ccm

7. Antimykotika Nová antimykotika vorikonazol – širokospektré triazolové antimykotikum, určené k celkovému použití echinokandiny a pneumokandiny – vyrobeny z produktů fermentace mikromycet, první izolovány z Aspergillus nidulans echinokandiny – inhibují syntézu (1,3)-beta-glukanu – narušení buněčné stěny – lýza buněk pneumokandiny – netoxické, účinkující na kandidózy, aspergilózy a pneumocystózu ČESKÁ SBÍRKA MIKROORGANISMŮhttp://www.sci.muni.cz/ccm

8. Antimykotika Specifická antimykotika k lokálnímu použití deriváty imidazolu– k lokální léčbě, široké spektrum účinku na většinu mikromycet v dermatologii se používají k léčbě např.: bifonazol, fentikonazol, clotrimazol… systémově použitelné jsou ketokonazol a mikonazol deriváty imidazoluse využívají ik léčbě vaginálních kandidóz v gynekologii se požívá i triazolový derivát terkonazol (účinný zejména na kandidy) ČESKÁ SBÍRKA MIKROORGANISMŮhttp://www.sci.muni.cz/ccm

9. Antimykotika Nespecifická antimykotika k lokálnímu použití k lokální terapii a profylaxi mykotických infekcí kůže a nehtů se používají látky charakteru antiseptik: kyselina undecylenová, chlornitrofenol ČESKÁ SBÍRKA MIKROORGANISMŮhttp://www.sci.muni.cz/ccm

10. Testování citlivosti mikromycet k antimykotikům stanovení citlivosti mikroskopických hub k antimykotikům in vitro slouží k detekci rezistentních kmenů v populaci mikromycet důvody epidemiologické - testování maxima houbové populace, vyskytující se ve sledovaném regionu z důvodu zvýšení procenta rezistence např. v důsledku zvoleného druhu profylaxe, selekčního tlaku prostředí apod. důvody terapeutické - hodnocení citlivosti izolátů získaných od pacientů s prokázanou a předpokládanou invazivní infekcí a nereagujících na léčbu ČESKÁ SBÍRKA MIKROORGANISMŮhttp://www.sci.muni.cz/ccm

11. Testování citlivosti mikromycet k antimykotikům Disková difúzní metoda hodnoceny zóny inhibice růstu na základě průměru zóny lze zařadit testovaný izolát do kategorií citlivý, citlivý v závislosti na dávce, intermediární, rezistentní nebo necitlivý technologicky podstatně jednodušší postupy v porovnání s dilučními metodami, vhodné pro použití v běžné laboratorní diagnostice, kde je lze využívat jako screeningové nevýhodou je kvalitativní charakter ČESKÁ SBÍRKA MIKROORGANISMŮhttp://www.sci.muni.cz/ccm http://zdravi.e15.cz/clanek/postgradualni-medicina-priloha/testovani-citlivosti-mikromycet-k-antimykotikum-in-vitro-u-imunosuprimovanych-pacientu-doporuceni-odborniku-s-podporou-cell-a-slm-cls-jep-462246

12. Testování citlivosti mikromycet k antimykotikům Etest vychází z principu diskové difúzní metody, avšak s možností stanovení minimální inhibiční koncentrace (MIC) strip obsahuje exponenciální gradient koncentrací antimykotika zóna inhibice růstu kapkovitého až elipsovitého tvaru MIC se odečítá v místě, kde okraj zóny přetíná proužek k dispozici jsou diagnostické stripy se všemi významnými systémovými antimykotiky ČESKÁ SBÍRKA MIKROORGANISMŮhttp://www.sci.muni.cz/ccm http://zdravi.e15.cz/clanek/postgradualni-medicina-priloha/testovani-citlivosti-mikromycet-k-antimykotikum-in-vitro-u-imunosuprimovanych-pacientu-doporuceni-odborniku-s-podporou-cell-a-slm-cls-jep-462246

13. Testování citlivosti mikromycet k antimykotikům Diluční metoda kvantitativní metoda užívaná ke stanovení MIC syntetické médium RPMI 1640 s glutaminem, bez bikarbonátů a s fenolovou červení jako indikátorem pH ke kultivaci izolátů je doporučen Sabouraudův dextrózový agar (SGA) či bramborový agar s dextrózou (PDA), pro indukci sporulace dermatofyt agar z ovesné mouky proti kontrolní jamce bez antimykotika se odhaduje procento redukce růstu (zákalu) nebo se používá škálování: 0 – opticky čirá, 1 – mírně zkalená, 2 – výrazná redukce zákalu, 3 – mírná redukce zákalu, 4 – žádná redukce zákalu ČESKÁ SBÍRKA MIKROORGANISMŮhttp://www.sci.muni.cz/ccm

14. Testování citlivosti mikromycet k antimykotikům Kolorimetrický mikrodiluční test jamky obsahují antimykotika v ředění odpovídajícím standardu CLSI M27-A 2 a kolorimetrický indikátor suspenze kvasinek (1,5 x 103 cfu/ml) ve 100µl RPMI média s 2% glukózou inkubace při 35°C 24 h pro kandidy, 72 h pro kryptokoky a 48–72 h pro aspergily růst mikromycet se projeví barevnou změnou v jamce (přechod z původní modré na růžovou) MIC se stanoví jako nejnižší koncentrace antimykotika se zachovaným modrým zbarvením ČESKÁ SBÍRKA MIKROORGANISMŮhttp://www.sci.muni.cz/ccm http://zdravi.e15.cz/clanek/postgradualni-medicina-priloha/testovani-citlivosti-mikromycet-k-antimykotikum-in-vitro-u-imunosuprimovanych-pacientu-doporuceni-odborniku-s-podporou-cell-a-slm-cls-jep-462246

15. Mykotoxiny sekundární metabolity mikroskopických hub, nebílkovinné povahy, toxické vůči člověku a hospodářským zvířatům velký počet mikroskopických hub je schopen produkce toxických látek, pronikající do okolního substrátu rozlišení na toxiny bílkovinné a nebílkovinné povahy bílkovinné toxiny mají mnoho shodných rysů s bakteriálními toxiny jejich význam z hlediska kontaminace potravin je však zanedbatelný. Při požití jsou cizorodé bílkoviny tohoto původu patrně destruovány trávicím procesem a snad již také přípravou stravy. Zatím nebyla u houbovitých organizmů popsána produkce nějaké obdoby botulotoxinů, které nejenže vydrží krátkodobý var, ale jsou i odolné vůči trávení. neřadí se mezi ně toxiny velkých hub ČESKÁ SBÍRKA MIKROORGANISMŮhttp://www.sci.muni.cz/ccm

16. Mykotoxiny - rozdělení chemické dělení podle způsobu biosyntézy podle toxicity - kvantitativní podle toxicity - kvalitativní podle účinku na buňku ČESKÁ SBÍRKA MIKROORGANISMŮhttp://www.sci.muni.cz/ccm

17. Mykotoxiny - rozdělení Dělení podle toxicity - kvantitativní Silně toxické - aflatoxiny, patulin, luteoskyrin, sporidesminy, ochratoxin A, cyklochlorotin (= islandotoxin), zearalenon (F-2 toxin), T-2 toxin, DAS (diacetoxyscirpenol), citreoviridin, rubratoxiny, penitrem A Středně toxické - citrinin, kyselina penicillová, sterigmatocystin, kyselina cyklopiazonová Slabě toxické - griseofulvin, kyselina koji, trihothecin, kyselina mykofenolová, chaetomin nejtoxičtější mykotoxiny mají LD50 pro běžná laboratorní zvířata blízkou KCN (tj. cca 1 mg.kg-1 tělesné hmotnosti) toxicita pro člověka je odhadem podle toxicity vůči různým živočichům karcinogenní účinky se zpravidla projevují již při dávkách, které nemají jiné pozorovatelné účinky ČESKÁ SBÍRKA MIKROORGANISMŮhttp://www.sci.muni.cz/ccm

18. Mykotoxiny - rozdělení Dělení podle toxicity - kvalitativní Hepatotoxiny - aflatoxiny, sporidesminy, luteoskyrin, sterigmatocystin aj. Nefrotoxiny - ochratoxin A, citrinin aj. Toxiny zažívacího traktu - T-2 toxin další trichotheceny Neurotoxiny a myotoxiny - tremorgeny (např. penitrem A), citreoviridin Dermotoxiny - verrucariny, psoraleny, sporidesminy, trichotheceny aj. Toxiny dýchacího traktu – patulin Genitotoxiny – zearalenony Imunotoxiny - aflatoxiny, ochratoxin A, trichotheceny aj. Toxiny nezařaditelné nebo málo prozkoumané ČESKÁ SBÍRKA MIKROORGANISMŮhttp://www.sci.muni.cz/ccm

19. Mykotoxiny - historie první doložené zprávy o toxicitě plesnivých potravin pocházejí z konce minulého století z Japonska. Některé z nich navazují na lidové zkušenosti, např.: žlutou rýži je třeba vystavit na několik hodin v tenké vrstvě prudkému slunci, aby pozbyla svoji toxicitu (fotolýza mykotoxinu citreoviridinu) ve 30. a 40. letech byly na území tehdejšího SSSR zkoumány vzorky obilí, napadené houbami rodu Fusarium. Ty byly spojeny s onemocněním, které se nyní nazývá alimentární toxická aleukie (ATA), v té době bylo známo pod mnoha synonymy (např. "septická angína"). Tehdy na tuto chorobu zahynulo až několik desítek tisíc lidí. exaktní modelový pokus, prokazující původ ATA z otravy fusariovými mykotoxiny byl proveden až v 70. letech obnovení zájmu o toxické látky z mikroskopických hub přišlo v roce 1960, když na farmách Nové Anglie uhynulo několik desítek tisíc krůťat. Byla prokázána produkce toxických látek z hub vyskytujících se v arašídech, které tvořily součást krmné směsi pro krůťata ČESKÁ SBÍRKA MIKROORGANISMŮhttp://www.sci.muni.cz/ccm

20. Mykotoxiny - historie producentem toxinů byl druh Aspergillus flavus, podle něhož byly nazvány aflatoxiny. K jejich bližší identifikaci byla použita písmena, zprvu B pro modře a G pro zeleně světélkující pod dlouhovlnným ultrafialovým zářením a číselnými indexy, značící jejich pořadí na chromatogramu při tehdy užívané tenkovrstevné chromatografii, aflatoxiny M byly nalezeny v mléce, H v játrech, P byly v době svého objevu považovány za specifické pro primáty. k zahájení výzkumu mykotoxinů na lékařské fakultě v Brně došlo v souvislosti s následující kasuistikou. V jednom ze závodů tehdejší Fruty došlo k zaplísnění rajčat. Pracovníci hygienické služby, provádějící tehdy senzorické zkoušky, onemocněli s příznaky poškození jater. v současné době představuje vrcholové pracoviště pro mykotoxiny v potravinách a potravinových surovinách Centrum hygieny potravinových řetězců na Státním zdravotním ústavu v Brně ČESKÁ SBÍRKA MIKROORGANISMŮhttp://www.sci.muni.cz/ccm

21. Mykotoxiny - přehled Aflatoxiny aflatoxin B1 - nejsilnější dosud známý přírodní karcinogen za základní považujeme aflatoxiny B1, B2, G1, a G2 jsou produkovány téměř výlučně kmeny Aspergillus flavus a A. parasiticus produkce závisí na teplotě, vlhkosti, přístupu vzduchu, struktuře a chemickém složení substrátu, důležité jsou i vlivy doprovodné mikroflóry (např. inhibice tvorby aflatoxinů vlivem Aspergillus sk. niger) vyvolávají u člověka Reyův syndrom, zánět jater, primární hepatom a stavy útlumu imunity zdrojem jsou obiloviny (kukuřice, čirok, pšenice, rýže), olejniny (sója, arašídy, slunečnice, semena bavlníku), koření (chilli papriky, černý pepř, koriandr, kurkuma, zázvor) a ořechy (pistácie, mandle, vlašské ořechy, kokosové ořechy a para-ořechy) problém u nás představuje výroba krmiv kde se často vyskytují aflatoxiny, které mohou pronikat z prachu do organismu inhalační cestou i vstřebáním pokožkou ČESKÁ SBÍRKA MIKROORGANISMŮhttp://www.sci.muni.cz/ccm

22. Mykotoxiny - přehled Citrinin produkován některými druhy rodu Penicillium(P. citrinum, P. expansum, P. verrucosum) a rodu Aspergillus (A. tereus, A. candidus) původně používán jako antibiotikum, ale pro značnou toxicitu (nefrotoxický) vyřazen může se vyskytovat společně s ochratoxinem v našich podmínkách je zejména kontaminantou obilí, v plesnivém chlebu a špatně skladované šunce patří mezi kyselé mykotoxiny, silně alkalické prostředí vede k jeho rozkladu je dobře stanovitelný vzhledem k intenzivní žluté fluorescenci pod ultrafialovým světlem ČESKÁ SBÍRKA MIKROORGANISMŮhttp://www.sci.muni.cz/ccm

23. Mykotoxiny - přehled Fumonisiny skupina látek odvozených od nenasycených mastných kyselin : fumonisin A1, A2, B1 - B4; nejčastěji je nalézán fumonisin B1 produkovány některými druhy rodu Fusarium a patrně i dalšími mikroskopickými houbami vyvolávají několik typů onemocnění hospodářských zvířat, přičemž nejznámější je leukoencephalomalacie koní a zhoubné nádory u laboratorních potkanů toxický účinek spočívá v interferenci s metabolismem sfingolipidů a tím narušení membránových struktur u člověka existují souvislosti s výskytem karcinomu jícnu hlavním zdrojem této skupiny mykotoxinů je kukuřice včetně výrobků z ní stanovení se provádí metodou HPLC a imunochemickými metodami ČESKÁ SBÍRKA MIKROORGANISMŮhttp://www.sci.muni.cz/ccm

24. Mykotoxiny - přehled Kyselina cyklopiazonová produkována druhy rodů Penicillium a Aspergillus flavus barevně reaguje s Ehrlichovým činidlem, což lze použít i pro její stanovení a v druhové identifikaci při perorálním kontaktu dochází především k postižení trávicí trubice a jater v současné době se uvažuje o její účasti při turkey-X disease a nelze vyloučit její účast i na kojeneckých a novorozeneckých Reyových syndromech v menším množství se mykotoxin pravidelně vyskytuje v plísňových sýrech pod pokryvem Penicillium camemberti, vyskytuje se i v tavených sýrech (sem se dostává s plesnivými odkrojky), plísňových salámech apod. dalším možným zdrojem je drůbeží maso (příjem krmivem) ČESKÁ SBÍRKA MIKROORGANISMŮhttp://www.sci.muni.cz/ccm

25. Mykotoxiny - přehled Ochratoxin A ze skupiny ochratoxinů nejtoxičtější produkován některými druhy rodů Aspergillus a Penicillium (Aspergillus ochraceus, A. verrucosum, A.sulphureum, A.mellus, Penicillium viridicatum, P. palitans, P. commune, P. aurantiogriseum, P. freii, P. tricolor, P. verrucosum, P. polonicum) mechanismus jeho toxicity spočívá v tom, že fenylalaninová část jeho molekuly je t-RNA zaměněna za fenylalanin, fenylalaninová část je však navázána na kumarinovou část, která brání jeho navázání do proteinového řetězce, což vede k zastavení proteosyntézy vliv na organizmus je v útlumu imunity a postižení ledvin hlavním zdrojem je obilí (naše obilí zpravidla obsahuje detekovatelné ale podlimitní koncentrace), dalším zdrojem jsou masné výrobky (ochratoxin A vytváří rezidua ve tkáních) ČESKÁ SBÍRKA MIKROORGANISMŮhttp://www.sci.muni.cz/ccm

26. Mykotoxiny - přehled Ochratoxin A produkce ochratoxinu A kulturními plísněmi, používanými k finalizaci některých uzenářských výrobků (uherský salám apod.) káva (u nás je surová káva rozdělena do tří jakostních skupin, I - III. I ochratoxin A zpravidla neobsahuje, II výjimečně a podlimitní koncentrace, III pravidelně a často se vyskytují i nadlimitní koncentrace). V praxi se suroviny míchají na jakostní stupně a - d. První je prakticky jen s jakosti I, poslední stupeň obsahuje převážně jakost III. vepřová krev, v níž je ochratoxin vázán na albumin (domácí zabijačky, krevní speciality) sušené ovoce ČESKÁ SBÍRKA MIKROORGANISMŮhttp://www.sci.muni.cz/ccm

27. Mykotoxiny - přehled Patulin produkován řadou druhů mikroskopických hub rodů Aspergillus (A. clavatus, A.giganteus, A. tereus), Byssochlamys a Penicillium (název je odvozen od Penicillium patulum) zdrojem kazící se ovoce, velice často v jablkách, rajčatové výrobky otravy dobytka z plesnivých siláží (poškození plic s edémem) v ovoci se vyskytují ochranné látky (např. vitamín C), které zabrání rozkladu patulinu při tepelném zpracování kompotů, dření i moštů (čistý patulin se rozkládá při 80°C) je jeden z mála dobře detoxikovatelných mykotoxinů. Lze použít např. extrakt z Grahamova chleba. Podstatou detoxikace je reakce patulinu s -SH skupinami. Rovněž byl prokázán rozklad patulinu během alkoholického kvašení ČESKÁ SBÍRKA MIKROORGANISMŮhttp://www.sci.muni.cz/ccm

28. Mykotoxiny - přehled Trichotheceny skupina látek, charakterizovaných přítomností tzv. trichothecenového jádra vyvolávají alimentární toxickou aleukii producenti druhy rodu Fusarium (Fusarium poae, F. graminearum, F. sporotrichoides) zvláštní skupinu tvoří tzv. makrocyklické trichotheceny, patří mezi ně satratoxiny (Stachybotrys atra, Dendrodochium toxicum). Působí na kůži už ve zlomcích mikrogramu těžké dráždění. producenti některé druhy teplomilných i chladnomilných fusarií, takže u nás s nimi bývají problémy jen v teplotně atypických letech ČESKÁ SBÍRKA MIKROORGANISMŮhttp://www.sci.muni.cz/ccm

29. Mykotoxiny - přehled T-2 toxin trichotecenový mykotoxin produkovám druhy rodu Fusarium(F. sporotrichioides, F. poae, F. tricinctum) mykotoxin je produkován při teplotě 3 až 8°C (při 25°C se již netvoří) způsobuje kožní a slizniční nekrotické léze, zejména v horní části gastrointestinálního traktu po kontaktu s mykotoxinem (pozorováno u drůbeže a prasat) použití ve válce - zpuchýřující účinek podobný yperitu, navíc vyvolává těžké postižení imunity a krvetvorby ČESKÁ SBÍRKA MIKROORGANISMŮhttp://www.sci.muni.cz/ccm

30. Mykotoxiny - přehled Deoxynivalenol (DON, syn. vomitoxin) trichotecenový mykotoxin produkovám druhy rodu Fusarium(F. sporotrichiella, F. graminearum, F. culmorum aj.) společně s T-2 toxinem nejvíce frekventovaným mykotoxinem v krmivech zdrojem obiloviny (pšenice a ječmen) obecné symptomy jsou nauzea, iritace pokožky a poruchy krvetvorby u přežvýkavců dochází ke snížené užitkovosti a příjmu krmiva  hlavním mechanismem toxického účinku je v enterocytech, kde inhibuje syntézu proteinů a vyvolává apoptózy ČESKÁ SBÍRKA MIKROORGANISMŮhttp://www.sci.muni.cz/ccm

31. Mykotoxiny - přehled Zearalenon produkován některými druhy rodu Fusarium, může se jednat i o stejné druhy, které produkují trichotheceny ač nemá steroidní strukturu, má účinky steroidních hormonů estrogenů u lidí i hospodářských zvířat může způsobovat hyperestrogenismus zdrojem jsou obiloviny nebezpečí u konzumace naklíčeného obilí a dalších semen, kdy během klíčení mohou fusaria vyrůst a vyprodukovat mykotoxiny existují práce, dokazující přítomnost statistických korelací mezi výskytem zearalenonu a trichothecenů v potravě matek během těhotenství a výskytem některých poruch nervového systému (včetně schizofrenie) v jejich potomstvu některé deriváty zearalenonu mají potlačeny ostatní účinky kromě anabolického a používají se k výkrmu dobytka jako anabolika ČESKÁ SBÍRKA MIKROORGANISMŮhttp://www.sci.muni.cz/ccm

32. Mykotoxiny - onemocnění onemocnění člověka a hospodářských zvířat, vyvolaná mykotoxiny, se nazývají mykotoxikózy Onemocnění člověka vyvolaná pouze mykotoxiny ergotismus akutní kardiální beri-beri alimentární toxická aleukie (ATA) ČESKÁ SBÍRKA MIKROORGANISMŮhttp://www.sci.muni.cz/ccm

33. Mykotoxiny - onemocnění Ergotismus historicky první mykotoxikózou popsanou u člověka. Vyskytoval se po konzumaci mouky infikované paličkovicí nachovou Claviceps purpurea do roku 1879 bylo v Evropě známo 306 epidemií ergotismu. Onemocnění bylo v minulosti často označováno jako oheň sv. Antonína (vaskulární forma). Poslední popsaný případ ergotismu byl ve Francii v roce 1950. častěji se vyskytuje v rozvojových zemích (Etiopie) onemocnění způsobují alkaloidy, nacházející se ve sklerociích houby (námel), tyto látky využívá farmaceutický průmysl ČESKÁ SBÍRKA MIKROORGANISMŮhttp://www.sci.muni.cz/ccm obraz Žebráci od holandského autora Pietera Brueghela (1530 - 1569)

34. Mykotoxiny - onemocnění Ergotismus dvě formy: vaskulární a psychotropní vaskulární forma - dominují spasmy drobných cév, vyvolávající při opakovaném působení toxinů a po větších dávkách odumření akrálních částí těla (ušní boltce, nos, brady, rty, prsty apod.) psychotropní forma - výskyt halucinací ČESKÁ SBÍRKA MIKROORGANISMŮhttp://www.sci.muni.cz/ccm

35. Mykotoxiny - onemocnění Vývojový cyklus Claviceps purpurea: v klase se místo zrna vytvářejí černá nebo temně fialová sklerocia (námel), stádium ve kterém houba přezimuje na jaře ze sklerocií vyrůstají oranžové paličky - stromata, obsahující drobné plodničky, uvnitř kterých jsou vřecka s vláknitými askosporami v době kvetení žita se askospory dostávají do kvetoucích klasů, kde vyklíčí v mycelium, které proniká do spodní části napadeného klásku na povrchu semeníků se tvoří konidie a je vylučována sladká šťávu lákající hmyz (přenos konidií na další rostliny) později se ze semeníku vytvoří sklerocia   ČESKÁ SBÍRKA MIKROORGANISMŮhttp://www.sci.muni.cz/ccm

36. Mykotoxiny - onemocnění Akutní kardiální beri-beri projevuje se křečemi a vzestupnou paralýzou stejně jako klasická beri-beri. Na srdci je výrazná porucha rytmu a onemocnění může skončit úmrtím na zástavu srdce v diastole. Není léčitelné vitamínem B1. vyvolávajícím toxinem je citreoviridin, který je produkován především Penicillium citreoviride do rýže toxin má jasně žlutou barvu, která se projeví na rýži ("žlutá rýže") citreoviridin je silně fotolabilní (detoxikace slunečním zářením) ČESKÁ SBÍRKA MIKROORGANISMŮhttp://www.sci.muni.cz/ccm

37. Mykotoxiny - onemocnění Alimentární toxická aleukie (ATA) vyskytuje se v obilném pásu, táhnoucím se od jihu Sibiře přes Ruskou tabuli až na Balkán onemocnění je způsobeno T-2 toxinem a příbuznými trichotheceny, produkovanými především houbami z rodu Fusarium onemocnění má tři fáze: první příznaky na trávicím ústrojí - záněty sliznice, zvracení, průjmy - i krvavé. T-2 toxin může proniknout do organizmu i neporušenou pokožkou dostavuje se zdánlivá úleva, doprovázená poklesem počtu krevních destiček a bílých krvinek postižení bakteriálními infekcemi pro zdravého člověka nepatogenními, krvácení (vykrvácení žen během menstruace), často bývají postiženy krční mandle, proto byla choroba známa i pod synonymem "septická angína" pro nemocné je důležitý zejména přísun plnohodnotných bílkovin, kompenzující pokles proteosyntézy, vyvolaný trichotheceny ČESKÁ SBÍRKA MIKROORGANISMŮhttp://www.sci.muni.cz/ccm

38. Mykotoxiny - onemocnění Multifaktoriální, mykotoxin je jedním z možných činitelů: toxická hepatitida primární hepatom Reyův syndrom hyperestrogenismus ČESKÁ SBÍRKA MIKROORGANISMŮhttp://www.sci.muni.cz/ccm

39. Mykotoxiny - onemocnění Toxická hepatitida původci hepatotoxické mykotoxiny (aflatoxiny, cyklochlorotin či luteoskyrin) při chronické expozici vyvolávají poškození jater, mající charakter zánětu častěji se vyskytuje hepatitida hospodářských zvířat výskyt tohoto onemocnění je u lidí převážně v rozvojových zemích ČESKÁ SBÍRKA MIKROORGANISMŮhttp://www.sci.muni.cz/ccm

40. Mykotoxiny - onemocnění Primární hepatom karcinogenita aflatoxinů se projevuje především indukcí nádoru jater primární hepatom má rovněž vztah k nosičství viru infekční hepatitidy B prodělání hepatitidy B zvyšuje riziko karcinomu jater cca dvacetinásobně virus je nyní považován za jeden z prokázaných lidských onkovirů, ovšem k onkogenezi potřebuje přítomnost karcinogenní látky, což je velice často právě aflatoxin ČESKÁ SBÍRKA MIKROORGANISMŮhttp://www.sci.muni.cz/ccm

41. Mykotoxiny - onemocnění Aflatoxiny vyvolaný Reyův syndrom Reyův syndrom je polyetiologický chorobný stav, který lze vyvolat i některými léky (např. Acylpyrin), jedy, virovou infekcí. Bylo prokázáno, že u řady kojenců do 1 roku života, krmených umělou výživou, byl etiologickým faktorem aflatoxin onemocnění se vyznačuje rychlým přechodem do těžkého bezvědomí po horečnatém onemocnění s nespecifickými příznaky, připomínajícími virózu. V komatu se projeví současné těžké postižení jater a mozku, které je i příčinou smrti. mechanismus průniku aflatoxinů do sušeného mléka pro kojeneckou výživu dodnes není jasný byly popsány i dva případy vrozeného Reyova syndromu, kdy se dítě s jeho příznaky narodilo a zemřelo do 24 hod poté. V obou případech šlo o matky pracující v živočišné výrobě i ve vysokém stupni těhotenství, u nichž se předpokládá profesionální expozice matky (aflatoxiny v prachu z krmiv) a následná intrauterinní expozice plodu ČESKÁ SBÍRKA MIKROORGANISMŮhttp://www.sci.muni.cz/ccm

42. Mykotoxiny - onemocnění Hyperestrogenismus je vyvolán zearalenonem s účinky estrogenů, který se vyskytuje v potravě (zejména obilniny a výrobky z nich) vyskytuje se především u dobytka, kdy jsou popsány záněty rodidel, zmetání a poruchy plodnosti u samců v ČSSR bylo zachyceno několik případů hyperestrogenismu u dětí, kde vektorem bylo maso slepic, konzumované rodinami pracovníků drůbežáren v neobvyklém množství ČESKÁ SBÍRKA MIKROORGANISMŮhttp://www.sci.muni.cz/ccm

43. Mykotoxiny - onemocnění Kategorizace mykotoxinů z hlediska karcinogenity (IARC-WHO) Aflatoxiny 1 prokázaný karcinogen pro člověka Ochratoxin A 2B možný karcinogen pro člověka Fumonisiny 2B možný karcinogen pro člověka Fusarin C 2B možný karcinogen pro člověka Zearalenon 3 zatím není klasifikován jako karcinogen pro člověka Deoxynivalenol 3 zatím není klasifikován jako karcinogen pro člověka T-2 toxin 3 zatím není klasifikován jako karcinogen pro člověka Category 1: carcinogenic to humans (karcinogenní pro lidi). Category 2A: probably carcinogenic to humans (pravděpodobněkarcinogenní). Category 2B: possibly carcinogenic to humans (možnákarcinogenita). Category 3: not classifiable as to carcinogenicity in humans (nezařaditelný jako karcinogenní). Category 4: probably not carcinogenic to humans (pravděpodobněnekarcinogenní). ČESKÁ SBÍRKA MIKROORGANISMŮhttp://www.sci.muni.cz/ccm

44. Mykotoxiny - stanovení Analytika mykotoxinů ke stanovení mykotoxinů je možné využít jejich fyzikální, chemické a biologické vlastnosti metody fyzikálně-chemické metody biologické metody kombinované každá analytická metoda zahrnuje proces: získání vzorku, jeho extrakci, čištění a detekci mykotoxinu ČESKÁ SBÍRKA MIKROORGANISMŮhttp://www.sci.muni.cz/ccm

45. Mykotoxiny - stanovení Odběr vzorku odběr a zpracování vzorků je pro některé potraviny a suroviny upraven zvláštní normou a k dosažení reprodukovatelných výsledků je nutno předepsané postupy striktně dodržovat Extrakce účelem je převést co největší podíl stanovované látky ze vzorku do co nejmenšího objemu vhodného rozpouštědla z co nejmenším podílem rušících látek superkritická fluidní extrakce - principem je uvedení rozpouštědla do superkritického stavu (překonání tzv. kritického bodu na diagramu teplota - tlak, za nímž již sebevětším tlakem není možno dosáhnout zkapalnění látky). extrakčním činidlem jsou různé odolné plyny, metoda byla zavedena pro aflatoxiny s extrakcí CO2 s přídavkem dalších látek ČESKÁ SBÍRKA MIKROORGANISMŮhttp://www.sci.muni.cz/ccm

46. Mykotoxiny - stanovení Čištění extraktu zbavení primárního extraktu nežádoucích látek čištění ve fázích kapalina - kapalina, kapalina - pevná látka a čištění imunoafinní čištěním kapalina-kapalina převádíme testovanou látku z jednoho rozpouštědla do druhého, popř. převádíme do jiného rozpouštědla nežádoucí extrahované látky (ochratoxin A nebo kyselina cyklopiazonová) čištěním kapalina - pevná látka dochází k sorpci testované látky na povrchu vhodného sorbentu, vymytí nežádoucích zároveň adsorbovaných látek a následnému vymytí testované látky (kapalinová chormatografie) imunoafinní kolonky představují prostupný gel v němž jsou ukotveny specifické protilátky proti mykotoxinu - skupině mykotoxinů. Extrakt je protlačen (nebo volně proteče) přes kolonku, nežádoucí látky jsou vymyty a poté je kolonka promyta rozpouštědlem, které ruší vazbu mykotoxin - protilátka.   ČESKÁ SBÍRKA MIKROORGANISMŮhttp://www.sci.muni.cz/ccm

47. Mykotoxiny - stanovení Detekce kvalitativní (látka je-není přítomna) semikvantitativní kvantitativní (stanovujeme množství) Metody: fyzikálně-chemické - sloupcová chromatografie – v současné době používána k předčišťování vzorků, které jsou poté analyzovány jinou metodou - tenkovrstevná chromatografie (TLC) - zpravidla méně přesná, ale čištění vzorku může být méně náročné - vysokotlaká kapalinová chromatografie (HPLC) - vysoká přesnost, ale je nutno použít velmi účinné čistící postupy, při nichž dochází ke značným ztrátám - detekce fluorimetricky ČESKÁ SBÍRKA MIKROORGANISMŮhttp://www.sci.muni.cz/ccm

48. Mykotoxiny - stanovení Metody: biologické - imunologické metody RIA a ELISA - mykotoxiny působí jako hapteny, to znamená, že po navázání na vhodný nosič (např. bílkovinu) vyvolají tvorbu specifických protilátek- imunologických metod se používá především v rámci výzkumu, popř. vnitropodnikového sledování, kde vynikne jejich vysoká citlivost (alespoň v případě aflatoxinů, ochratoxinu, zearalenonu apod.) toxikologické metody - používají se minimálně - testy, detekující estrogenní látky (zearalenon) na základě zvětšení dělohy u nedospělých samiček potkanů a myší - testy na bezobratlých (žábronožky, prvoci) ČESKÁ SBÍRKA MIKROORGANISMŮhttp://www.sci.muni.cz/ccm

49. Mykotoxiny - stanovení Metody: mikrobiologické - detekce blokády růstu testovacího kmene kolem disků s obsahem mykotoxinu - podezření na konkrétní mykotoxin je dáno jednak postupem přípravy vzorku a použitím kmene se selektivně vysokou citlivostí k určitému mykotoxinu - skupině mykotoxinů ČESKÁ SBÍRKA MIKROORGANISMŮhttp://www.sci.muni.cz/ccm