2.39k likes | 2.63k Views
Úvod do POLITOLOGIE. 5. přednáška 14.12.2013 Mgr. Lukáš Vacík AZ Smart. POLITOLOGIE. Studijní opora na stránkách kurzu Rozšiřující literatura: Heywood, A.: Politologie. Nakl. Aleš Čeněk 2008 Heywood, A.: Politické ideologie. Aleš Čeněk 2008
E N D
Úvod do POLITOLOGIE 5. přednáška 14.12.2013 Mgr. Lukáš Vacík AZ Smart
POLITOLOGIE • Studijní opora na stránkách kurzu • Rozšiřující literatura: • Heywood, A.: Politologie. Nakl. Aleš Čeněk 2008 • Heywood, A.: Politické ideologie. Aleš Čeněk 2008 • Dočekalová Pavla, Švec, Kamil a kol. : Úvod do politologie. Grada 2009
Co je to politika ? • společenský nástroj k vytváření, ochraně, a měnění obecných společenských pravidel • politika je to co se týká státu – studium vládnutí (Easton) • klíčová idea – umění vládnout
Politi • společnost politicky organizovaná, tj. pomocí uplatňování autority • tato definice je však zastaralá a platí hlavně pro národní státy, dnes se spíše politika chápe ne jako government ale jako governance, což je správa věcí veřejných.
Antipolitika • politika vnímaná jako prostředek dosažení vlastních sobeckých cílů • datuje se od Machiavelliho a jeho spisu Vladař
Governance • dělí se na veřejnou a soukromou sféru • veřejná je financovaná z daní a slouží všem • soukromou sféru si financují sami občané a sledují tak vlastní cíle
Stát • stát je politická organizace, která v jasně stanovených územních hranicích vykonává svrchovanou jurisdikci • Na rozdíl od vlády , která je pouze jednou jeho součástí, zahrnuje stát všechny veřejné organizace a neosobní autoritu uplatňuje na základě předpokladu, že reprezentuje trvalé zájmy společnosti, nikoli jen stranické zájmy kterékoliv skupiny politiků
3 přístupy chápání státu: • idealistické pojetí • pochází od Hegela • stát jako vzájemná sympatie jeho občanů, • probouzí nekritickou úctu ke státu • nedokáže jasně odlišit instituce • funkcionalistický přístup • zaměřen na účel a funkci státních institucí • hlavní funkce státu je udržování pořádku • organizační přístup • nejčastější • rozlišuje stát a občanskou společnost nejzřetelněji • stát zde zahrnuje rozmanité instituce od armády až po soudy nebo systém sociálního zabezpečení
5. Hlavních rysů státu: • stát je suverénní • státní instituce jsou jasně veřejné • stát je a priori legitimní • stát je nástrojem ovládání • stát je územní organizace
4 základní teorie státu: • PLURALISTICKÝ STÁT • KAPITALISTICKÝ STÁT • STÁT LEVIATHAN • PATRIARCHÁLNÍ STÁT
PLURALISTICKÝ STÁT • stát působí ve společnosti jako rozhodčí • je zde patrná snaha stát ignorovat • platí jen pro angloamerický způsob myšlení, protože je v základu myšlenka neutrality státu, což nemusí být vždy pravda, stát může být ve sféře vlivu někoho jiného • teorie pluralismus tvrdí, že v liberálních demokraciích je moc široce a rovnoměrně rozptýlena
KAPITALISTICKÝ STÁT • teorie vznikla na základě učení Karla Marxe • charakterizoval stát jako prostředek vládnoucí vrstvy(buržoazie) k ovládání nižších tříd(proletariát) • podle něj v dokonalém komunismu není místo pro stát jako takový, protože už nebude jedna třída vykořisťována druhou • přesto jeho teorie nebyla koncipována příliš jasně, což dalo prostor neomarxistům k rozvinutí teorie státu • např. v jedné teorii je stát postaven do role agenta bohatých, a zdůrazňuje že k moci se dostává jen skupina privilegovaných.
STÁT LEVIATHAN • tato teorie vychází z přesvědčení, že stát je parazit, který ohrožuje jak individuální svobodu, tak i ekonomickou bezpečnost • místo aby byl soudcem, je spíše jakýmsi pečovatelem • stát v této teorii sleduje jiné zájmy než zájmy společnosti, v tomto modelu se stát snaží zvyšovat své pravomoci a sféru působení • nejčastěji je tato teorie spojena se stranami Nové pravice • tyto strany kritizují tzv. nadměrnou nabídku ze strany vlády, což znamená, že při snaze získat co nejvíce voličů strany slibují pořád víc a víc a tím pádem dochází k zadlužování • teorie je na bázi státní byrokracie versus zbytek
PATRIARCHÁLNÍ STÁT • feministické teorie státu • kritika mužského řízení a správy věcí veřejných • genderový rozkol ve společnosti
5 základních atributů státu • 1. atribut – území • 2. atribut – obyvatelstvo • 3. atribut – vláda • 4. atribut – nezávislost, svrchovanost • 5. atribut – schopnost + ochota počínat si jako nezávislý aktér v MV
Funkce státu • udržení pořádku ve společnosti • vykonávání očekávané moci tak, aby stát prosperoval (politicky i ekonomicky) • koordinace aktivit a postojů ve společnosti • podpora • učení se nových přístupů (ekologie, obnovitelné zdroje) • specifické (právo šaría)
MOC - autorita • Max Weber – snažil se najít ideál-typy, které by objasnily podstatu politického vládnutí • 3 druhy vládnutí (autorit) dle Maxe Webera: • tradiční autorita • charismatická autorita • právně-racionální autorita
Tradiční autorita • opírá se o zavedené zvyky a tradice • tvrdí, že existuje odpradávna • funguje podle určitého souboru konkrétních pravidel • dnes spjata se systémy, kde se moc a autorita dělí • dynastie v Saúdské Arábii, Maroku...zároveň i ve VB nebo Belgii, • pomáhá formovat politickou kulturu, jelikož udržuje při životě hodnoty (úcta, respekt a povinnost)
Charismatická autorita • opírá se o sílu osobnosti jednotlivce • funguje na principu ovlivňování - jak daná autorita ovlivňuje své spojence a podřízené • moderní političtí vůdcové jsou např. Napoleon, Hitler, Fidel Castro nebo Kaddáfí • systémy osobní moci jsou podpírány kultem osobnosti, jehož účelem je vyrábět charisma • to že legitimita vyvěrá zčásti nebo zcela z moci a síly vůdcovy osobnosti, má dva důsledky: • 1. neopírá se o formální pravidla nebo postupy- je často bezbřehá • 2. je natolik spjata s konkrétním jednotlivcem, že systém osobní moci jen stěží přežije svého zakladatele
Právně-racionální autorita • váže se na jasně stanovený soubor pravidel • je příznačná pro většinu moderních států • moc všech orgánů je dána formálními, ústavními pravidly vymezující jasná pravidla • spíše než s osobou je tak spjata s funkcí, a tím je menší pravděpodobnost zneužití • zachovává omezenou vládu a racionální dělbu práce, čímž zvyšuje výkonnost • odvrácenou tváří pak je vznik odosobněného a nelidského sociálního prostředí • kritika - neustálý růst byrokratických forem
Vůdcovství • určitý vzorec chování nebo jako určitou vlastnost člověka • je to vliv, který jednotlivec nebo skupina má na nějaký širší kolektiv • využívá ho k dosáhnutí žádoucích cílů
Polis Městský stát Ve starověkém Řecku Také označení nejvyšší a nejvíce žádoucí formy společnosti
Polity Politicky organizovaná společnost Organizace pomocí uplatňování politické autority Viz. Aristoteles – vláda mnohých v zájmu všech
Autorita • Legitimní moc (= oprávněnost) • Právo na ovlivňování chování lidí ( x moc je pouze schopnost k ovlivňování) • „povinnost poslouchat“ • M. Weber - 3 druhy autority • Tradiční • Charismatická • Právně-racionální
Konflikt • Svár (spor) proti sobě vzájemně stojících sil • Rozdílnost: • Názorů • Preferencí • Potřeb • Zájmů
Občanská společnost • „Civil society“ • Společenství vlády práva pod autoritou státu • Později oddělení od státu • Popis institucí nezávislých na státu • Sféra autonomních skupin a sdružení (podniky, kluby, rodiny)
Konsensus • Shoda • „široká shoda“ -neshoda v podrobnostech (detailech) • Konsenzuální politika • Procedurální (ochota při vyjednávání) • Materiální (základní shoda v určitých tématech)
Behavioralismus Společenské vědy (teorie o společnosti) by se měly vytvářet pouze na základě pozorovatelného chování (behaviour) Kvantifikovatelná data pro výzkum Např. důležitost statistiky
Instituce Útvar (orgán) mající určitou formalizovanou roli – status Soubor norem zajišťující pravidelné a předvídatelné chování „pravidla hry“
Diskurs Interakce Komunikace mezi lidmi Odhalování a doplňování mocenských vztahů
Determinismus Lidské jednání a chování je podmíněno vnějšími faktory „svobodná vůle je mýtus“
Demagogie Způsob na první pohled působivého, ale ve skutečnosti klamného veřejného vystupování Typické pro řečníky
Racionalismus Přesvědčení o pochopení a vysvětlení světa lidským rozumem Nutný předpoklad racionální struktury světa
Pragmatismus Důraz na praktické okolnosti a cíle Nedůvěra k abstraktním hodnotám i idejím
Meritokracie Vláda nadaných Zásada odměňování a udílení funkcí na základě schopností
Ancien régime „starý pořádek“ Absolutistické struktury z období před VFR (1789)
Revizionismus Pozměňování původních či obecně uznávaných názorů Ztráta určitého přesvědčení
IDEOLOGIE x DOKTRÍNA • IDEOLOGIE • soustava idejí, teorií a názorů • ucelený a obecný výklad člověka, ze kterého má vycházet politický program • DOKTRÍNA • doslovně učení, nauka • systematický soubor názorů na určitý problém
IDEOLOGIE x DOKTRÍNA • Porovnání: • ideologie je soubor základních, obecných tezí XXXX • doktrína pak soubor názorů na konkrétní problém, může tak vycházet z ideologie nebo být přímo její součástí • Příklad: • ideologie liberalismu má v ekonomické oblasti doktrínu laissez-faire
ideologie není náboženské dogma • každá ideologie má svůj charakteristický soubor idejí a názorů • tyto ideje se neustále revidují a znovu definují → politické ideologie se vyvíjely a vyvíjejí pod tlakem měnících se okolností, v diskusích a argumentacích
Ideologie v demokratickém režimu • neexistuje důsledně objektivní pohled nezatížený určitou ideologií • demokratický režim dbá na existenci pluralitního prostředí sice soupeřících, ale vzájemně se respektujících ideologií • oslabení vlivu ideologií v prostředích, kde je důležitá rovnováha • Stát • Policie • Armáda • soudy
Ideologie v totalitním režimu • považuje sama sebe za neomylnou • často vědecky podloženou • tedy nezpochybnitelnou a dogmatickou • odmítá svou falzifikaci • Stává se oficiálním státním učením a činí si nároky prostřednictvím státu ovládat celého člověka i společnost - např. marximus či nacismus • Falzifikace • je pojem K. Poppera • zdůrazňuje, že jen ideologie, která od počátku připouští, a dokonce usiluje o vlastní zpochybnění je vědecká a demokratická (viz např. Einstein a jeho přístup ke své teorii relativity) • Totalita a totalitní myšlení • tvůrcem pojmu Hanah Arendtová
Tradiční západní demokratické ideologie • liberalismu • konzervatizmus • socialismu (sociální demokratismus)
LIBERALISMUS • „metaideologie“ • ideologie vyššího stupně • je schopen zahrnout široké spektrum hodnot a názorů • liberty = svoboda • liberální principy se uplatňují již v době Anglické revoluce (17. st.), Americké a Francouzské revoluce (18. st.) • „liberalismus“ poprvé použit v politickém smyslu – španělská ústava 1812
LIBERALISMUS • raný liberalismus (od 1840´s) • spíše doktrína než propracovaná ideologie • liberálové zpochybňovali absolutní moc monarchů • kritizovali privilegia pozemkové šlechty • autoritu církve • prosazovali ústavní a později zastupitelský stát • ekonomický liberalismus (poč. 19.st.) • – laissez-faire – tržní ekonomika • svobodný obchod (odsuzuje zásahy státu do ekonomiky) • sociální liberalismus (konec 19.st.) • vláda má garantovat sociální a zdravotní péči, bydlení, penze, vzdělání obyvatel • včetně zásahů do ekonomiky (welfare state)
Definice liberalismu • myšlenkový a politický směr • věří v lidskost člověka • jeho schopnost ctít zákony, respektovat druhé a umět naložit se svou svobodou • ústřední hodnotou je svoboda jednotlivce a otevřená společnost svobodných individuí
liberální demokracie • politické systémy usilující o: • omezení státní moci • zabezpečení občanských svobod (svoboda slova, vyznání, právo na vlastnictví majetku) • fungující na principu zastupitelské vlády (soutěživé volby)
Principy liberalismu • Individualismus • Osobní svoboda • Racionalismus • Rovnost příležitostí a sociální rovnost • Občanská společnost • Liberální stát • Ústavní vláda