1 / 65

„Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních obla

„Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních oblastech“.

wilhelmina
Download Presentation

„Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních obla

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. „Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních oblastech“

  2. „Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních oblastech“ Vzdělávací program projektu MMR ČR Školení pro úředníky územní veřejné správy a zaměstnance v cestovním ruchu v podmínkách rozvoje cestovního ruchu v chráněných krajinných územích.CZ.4.1.03/4.2.00.1/0011 Operační program Rozvoj lidských zdrojů (OP RLZ), Opatření 4.2., Specifické vzdělávání.

  3. „Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních oblastech“Tento vzdělávací program je spolufinancován Evropským sociálním Fondem a státním rozpočtem České republiky.

  4. „Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních oblastech“ Příprava a řízení projektu: Zdeněk Kotulák, MBA ORE-institut, o.p.s. Olomouc

  5. Třídenní kurz, exkurze do CHKO a workshop. „Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních oblastech“

  6. Lektorský tým: Ing. Luděk Beneš Mgr. Michal KalmanMgr. Ing. Osvaldováa Tomáš Salov

  7. Modul č. 1Marginální oblasti v cestovním ruchu Lektor: Michal Kalman

  8. Soukromý sektor Marginální oblasti v cestovním ruchu ICT Cestovní ruch Marginální oblasti Veřejná správa Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních oblastech

  9. Informační společnost Marginální oblasti v cestovním ruchu • Relevantní zdroje • Získat • Analyzovat • Rozhodovat • Čtení, psaní, počítaní, informační gramotnost Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních oblastech

  10. Informační společnost Marginální oblasti v cestovním ruchu • Schopnost jedince • Kdy • Kde • Jak • Porovnávat • Hodnotit • Využívat • Není to pasivní dovednost ale aktivní • Kriticky důležitá u podnikatelů a manažerů Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních oblastech

  11. Informační společnost Marginální oblasti v cestovním ruchu • Prvky samostatné a tvořivé práce s informacemi • Umění učit se celý život • OPAK povrchní info, bobmastické reklamy Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních oblastech

  12. Informační společnost Marginální oblasti v cestovním ruchu • Akční plán eEurope • E-government • E-learning • E-business Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních oblastech

  13. Informační společnost Marginální oblasti v cestovním ruchu • Ideál • Plošné vybavení ICT • Celková informační gramotnost občanů Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních oblastech

  14. Informační společnost Marginální oblasti v cestovním ruchu • Současnost v ČR • Převládá vštěpování faktografických dat nad rozvojem analytických dovedností a kreativních způsobů hledání informací a využívání informací při řešení problémů. Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních oblastech

  15. Marginální oblasti v cestovním ruchu Informace • obecně rozumíme sdělení, vysvětlení či poučení • živé organismy jsou otevřené systémy, které nemohou existovat bez výměny hmoty, energie informace se svým okolím. Informace je nezbytná pro život • informace v ekonomice je zpráva o tom, že nastal určitý jev z množiny možných jevů a tím se u nás (příjemce) snižuje nebo zcela odstraňuje neznalost o tomto jevu Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních oblastech

  16. Marginální oblasti v cestovním ruchu • Charakteristika informace • je to zboží – nemateriální a vázané • má hodnotu • rozšiřuje se komunikací • distribuuje se • rozmnožuje se Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních oblastech

  17. Marginální oblasti v cestovním ruchu • Informatika – obecné principy a pravidla práce s informacemi, a obecně definované charakteristiky všech prvků (lidí, technických a dalších prostředků), které se na přípravě a užití informací podílejí. • Mylné představy o informatice, informaticích • využití (aplikace) informace (informatiky) • aplikovaná informatika, matematická informatika, technická informatika, manažerská informatika • V poslední době se nejčastěji používá termín Informační management. Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních oblastech

  18. Informace Marginální oblasti v cestovním ruchu • Informačním managementem se rozumí principy a pravidla práce s informacemi a charakteristiky s nimi spojených systémů a jejich prvků, které jsou významné pro její užití ve vymezené oblasti lidské činnosti • 4 úrovně IM • Osobní informatika - informatika na úrovní jedince • Podniková informatika - informatika na úrovní podniku • Informatika v obchodních vztazích - informatika na úrovní několika podniků, organizací • Informatika a stát - informatika na úrovní státu, mezinárodních organizací Informační systém (IS) - informační zajištění komplexního řízení podniku – od financí, přes výrobu, logistiku, řízení personálních zdrojů aj Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních oblastech

  19. Marginální oblasti v cestovním ruchu Management • mnoho definic..př. Gibbon (2002) Management lze chápat jako proces koordinování činností skupiny pracovníků, realizovaný jednotlivcem nebo skupinou lidí za účelem dosažení určitých výsledků, které nelze dosáhnout individuální prací • Institucionální pojetí - všechny osoby, které pracují ve vedoucí pozici. Rozlišuje se: • Top management (1. a 2. úroveň, tj. představenstvo/vedení podniku, generální ředitel se svým aparátem • Střední management (3. a 4. úroveň ředitel a ředitele sekcí • Nižší management ( vedoucí oddělení, mistři..) • Nultý management (trolley manager) • Funkcionální pojetí - M. jako činnost – přijetí a prosazení rozhodnutí o použití či rozdělení disponibilních: • zdrojů materiálů • lidských zdrojů • Informačních zdrojů Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních oblastech

  20. Marginální oblasti v cestovním ruchu • identifikovat rozhodující faktory, které souvisí s daným problémem • Informace jsou palivem, které pohání organizace • Úkolem manažerů je transformovat informace do užitečných činností • Poslední desetiletí často nazývá „Věkem informací“ Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních oblastech

  21. Marginální oblasti v cestovním ruchu • Definice marginality • Adjektivum marginální označuje ve svém nejobecnějším (etymologickém) významu umístění nebo pozici na okraji. • Marginalita není nikdy absolutní, má charakter relace, ve které je nutné definovat kdo/co se nachází na okraji vůči komu/čemu • Je nutné v prvé řadě definovat také kontext (zorný úhel), aby bylo jasné, o co se vlastně jedná. Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních oblastech

  22. Marginální oblasti v cestovním ruchu • Typy marginality • Makroekonomického pohledu • Sociálně kulturní pohled • Ekonomického pohledu • Demografický pohled Marginální oblasti jsou vlastně kumulací jednoho či více typů marginality v určitém území, lokalitě. Tak například ekonomická marginalita určité oblasti (vzdálenost od trhu, zpracovatelských center, atd.) Vznik marginálních oblastí je většinou důsledkem kombinace společenských a přírodních podmínek . Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních oblastech

  23. Marginální oblasti v cestovním ruchu • Typy marginality • Makroekonomického pohledu • Sociálně kulturní pohled • Ekonomického pohledu • Demografický pohled Marginální oblasti jsou vlastně kumulací jednoho či více typů marginality v určitém území, lokalitě. Tak například ekonomická marginalita určité oblasti (vzdálenost od trhu, zpracovatelských center, atd.) Vznik marginálních oblastí je většinou důsledkem kombinace společenských a přírodních podmínek . Z makroekonomického pohledu je marginalita odvětví většinou definována jeho podílem na tvorbě národního důchod Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních oblastech

  24. Marginální oblasti v cestovním ruchu • Typy marginality • Makroekonomického pohledu • Sociálně kulturní pohled • Ekonomického pohledu • Demografický pohled Marginální oblasti jsou vlastně kumulací jednoho či více typů marginality v určitém území, lokalitě. Tak například ekonomická marginalita určité oblasti (vzdálenost od trhu, zpracovatelských center, atd.) Vznik marginálních oblastí je většinou důsledkem kombinace společenských a přírodních podmínek . V kontextu sociálně kulturním se marginalita chápe jako nemožnost jednotlivých členů společnosti (nebo celých sociálních skupin) podílet se na hlavních společenských trendech a aktivitách Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních oblastech

  25. Marginální oblasti v cestovním ruchu • Typy marginality • Makroekonomického pohledu • Sociálně kulturní pohled • Ekonomického pohledu • Demografický pohled Marginální oblasti jsou vlastně kumulací jednoho či více typů marginality v určitém území, lokalitě. Tak například ekonomická marginalita určité oblasti (vzdálenost od trhu, zpracovatelských center, atd.) Vznik marginálních oblastí je většinou důsledkem kombinace společenských a přírodních podmínek . Marginální z ekonomického hlediska znamená produkčně nezajímavý, stojící mimo hlavní ekonomické cíle Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních oblastech

  26. Marginální oblasti v cestovním ruchu • Typy marginality • Makroekonomického pohledu • Sociálně kulturní pohled • Ekonomického pohledu • Demografický pohled Marginální oblasti jsou vlastně kumulací jednoho či více typů marginality v určitém území, lokalitě. Tak například ekonomická marginalita určité oblasti (vzdálenost od trhu, zpracovatelských center, atd.) Vznik marginálních oblastí je většinou důsledkem kombinace společenských a přírodních podmínek . Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních oblastech

  27. Marginální oblasti v cestovním ruchu • Hlavní faktory marginality • Půda • Práce • Kapitál Jde většinou o horské a podhorské oblasti vzdálené od produkčních center společnosti Při vymezování marginálních oblastí je nutné si uvědomit že záleží vždy na úhlu pohledu, nikdy nejde o marginalitu v “absolutním“ slova smyslu, ale vždy ve vztahu k něčemu, hodnotiteli a jeho kritériu, účelu hodnocení Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních oblastech

  28. Marginální oblasti v cestovním ruchu Oblast vymezená jako marginální z produkčně zemědělského (kratší vegetační doba, nižší úrodnost půdy, vyšší svažitost, atd.) pohledu může být velice významná např. z hlediska rekreace nebo vojensko-strategické pozice. Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních oblastech

  29. Marginální oblasti v cestovním ruchu Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních oblastech

  30. Marginální oblasti v cestovním ruchu • Hlavní příčiny nerovnovážného rozvoje regionů a vzniku regionálních disparit: • Výrazný pokles výroby a zaměstnanosti v těžkém průmyslu – těžba uhlí, hutnictví, těžké strojírenství, chemie, který dominoval a nadále je nosným v ekonomické struktuře regionů soudržnosti Moravskoslezsko a Severozápad. Nicméně lze předpokládat, že určitá míra zaměstnanosti v těžkém průmyslu bude i v budoucnosti zachována, zejména v oblasti chemie a v hutnictví. Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních oblastech

  31. Marginální oblasti v cestovním ruchu • Hlavní příčiny nerovnovážného rozvoje regionů a vzniku regionálních disparit: • Pokles výroby textilního a elektrotechnického průmyslu, což se projevilo vážnými dopady zejména na ekonomiku a zaměstnanost v regionu soudržnosti Severovýchod (Liberecký a Královéhradecký kraj, v případě textilního průmyslu i v kraji Pardubickém) a odvětví oděvního a obuvnického průmyslu s dopady zaměstnanosti v regionech soudržnosti Severovýchod (Pardubický kraj - zejména oděvní průmysl), Střední Morava (Zlínský kraj) a Jihovýchod (Vysočina). Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních oblastech

  32. Marginální oblasti v cestovním ruchu • Hlavní příčiny nerovnovážného rozvoje regionů a vzniku regionálních disparit: • Snižování počtu pracovníků v zemědělství, které bylo výrazné zejména v horských a podhorských oblastech a v oblastech s relativně vysokým zastoupením tohoto odvětví, zejména v regionech soudržnosti Jihovýchod a Střední Morava (Olomoucký kraj). Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních oblastech

  33. Marginální oblasti v cestovním ruchu • Hlavní příčiny nerovnovážného rozvoje regionů a vzniku regionálních disparit: • Rozvoj terciérního sektoru, kterým byla absorbována podstatná část pracovníků uvolňovaných z neefektivních výrob. Rozvoj terciérního sektoru se s větší intenzitou koncentroval do velkých měst a aglomerací. Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních oblastech

  34. Marginální oblasti v cestovním ruchu • Hlavní příčiny nerovnovážného rozvoje regionů a vzniku regionálních disparit: • Nestejnoměrný rozvoj soukromého podnikání, zejména malého a středního podnikání, kde se nepodařilo vytvořit dostatečně silný sektor malých a středních firem zaměřených na výrobu hmotných statků a na průmyslové služby. Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních oblastech

  35. Marginální oblasti v cestovním ruchu • Hlavní příčiny nerovnovážného rozvoje regionů a vzniku regionálních disparit: • Kvalita lidských zdrojů (vzdělanost, podnikatelská tradice) a místní samosprávy (orientace na koncepční přístupy, strategické plánování apod.). Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních oblastech

  36. Marginální oblasti v cestovním ruchu • Hlavní příčiny nerovnovážného rozvoje regionů a vzniku regionálních disparit: • Nerovnoměrná vybavenost území technickou infrastrukturou. • Nerovnoměrná územní dostupnost zdravotnické infrastruktury a nerovnoměrná dostupnost jak standardní, tak i komplexní zdravotně-sociální péče. Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních oblastech

  37. Marginální oblasti v cestovním ruchu • Hlavní příčiny nerovnovážného rozvoje regionů a vzniku regionálních disparit: • Nízká meziregionální mobilita pracovních sil, spojená s omezenou možností získání bytů v místech pracovních příležitostí a se zhoršující se dopravní obslužností zajišťovanou prostředky hromadné osobní dopravy, tíživě se projevující především v oblastech s nízkou hustotou zalidnění a většími vzdálenostmi mezi obcemi. Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních oblastech

  38. Marginální oblasti v cestovním ruchu • Hlavní příčiny nerovnovážného rozvoje regionů a vzniku regionálních disparit: • Kvalita lidských zdrojů (vzdělanost, podnikatelská tradice) a místní samosprávy (orientace na koncepční přístupy, strategické plánování apod.). Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních oblastech

  39. Marginální oblasti v cestovním ruchu • Hlavní příčiny nerovnovážného rozvoje regionů a vzniku regionálních disparit: • Přetrvávající neuspokojivý stav životního prostředí zejména v těžebních oblastech s kumulací starých ekologických zátěží – brownfields a v oblastech s nepříznivou strukturou průmyslové základny – Moravskoslezsko a Severozápad – a v důsledku kumulace různorodých škodlivých vlivů ve velkých městech – Praha, Brno, Plzeň, Ústí nad Labem, Pardubice-Hradec Králové a jejich okolí. Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních oblastech

  40. Marginální oblasti v cestovním ruchu • Hlavní příčiny nerovnovážného rozvoje regionů a vzniku regionálních disparit: • Existence řady územně-technických specifik a problémů ztěžujících rozvoj některých regionů. Jedná se zejména o důsledky těžby nerostných surovin a o mimořádně velkou členitost krajiny (podíl horských a podhorských oblastí na území regionu), způsobující problémy v oblasti dopravní dostupnosti a ekonomické efektivnosti regionů. • Rozdílná geografická poloha regionů v rámci České republiky i vzhledem ke státům EU a hlavním evropským dopravním koridorům, přetrvávající periferní postavení převážné většiny příhraničních regionů. Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních oblastech

  41. Marginální oblasti v cestovním ruchu • Regiony rychle se rozvíjející • Regiony rozvíjející se • Regiony s nízkou dynamikou růstu • Regiony zaostávající • Regiony upadající Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních oblastech

  42. Marginální oblasti v cestovním ruchu Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních oblastech

  43. Marginální oblasti v cestovním ruchu Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních oblastech

  44. Marginální oblasti v cestovním ruchu Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních oblastech

  45. Politické dokumenty v CR Úkoly • Provést analýzu existujících politických a strategických dokumentů zabývajících se cestovním ruchem • Vytvořit systematický přehled dokumentů v oblasti cestovního ruchu • Poukázat na jednotlivé specifika dokumentů vzhledem k problematice cestovního ruchu Metodika • Obsahová analýza dat zaměřena na strategické a politické dokumenty, ve kterých je problematika strategie rozvoje cestovního ruchu alespoň částečně řešena. Národní a regionální politiky a strategické dokumenty v oblasti cestovního ruchu

  46. Politické dokumenty v CR Cíl • Zjednodušit orientaci odborné i laické veřejnosti v politických dokumentech v oblasti cestovního ruchu. (Při správném využití největší užitek budou mít ti, kteří chystají projekty v CR (aby byly v souladu s např. Strategii hospodářského růstu apod.) Po absolvování tohoto vzdělávacího programu byste měli: • Mít povědomí a orientovat se v politických, strategických a koncepčních dokumentech v oblasti cestovního ruchu na regionální, národní a evropské úrovni. • Dokázat prakticky aplikovat informace z politických dokumentů do praxe zejména do projektů různého druhu se zaměřením na Strukturální fondy 2007-2013. • Orientovat se v programech Strukturálních fondů na podporu cestovního ruchu. Národní a regionální politiky a strategické dokumenty v oblasti cestovního ruchu

  47. Politické dokumenty v CR • Cestovní ruch je průřezovým odvětvím, které zahrnuje nejrůznější služby a profese a je napojeno na mnoho dalších hospodářských činností. Má dopad na taková odvětví, jako je doprava, stavebnictví, kultura, maloobchod a na četná odvětví, která vytváří produkty související s rekreací nebo poskytují služby týkající se volného času a obchodního cestovního ruchu. • CR generuje velké množství peněz, a to jak do státní kasy, tak pro soukromé firmy. • Cestovní ruch se nachází vysoko v politické agendě vlády České republiky a z jeho průřezového charakteru se dá předpokládat, že tato problematika je zakotvena v celé řadě politických dokumentů. Národní a regionální politiky a strategické dokumenty v oblasti cestovního ruchu

  48. Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2007-2013 V této kapitole jsou popsány základní body a principy politiky cestovního ruchu ČR zachycené v Návrhu koncepce státní politiky cestovního ruchu v České republice na období 2007-2013. • Obecná charakteristika • Vize a cíle Koncepce státní politiky cestovního ruchu • Základní principy • Základní priority Koncepce • SWOT analýza rozvoje cestovního ruch Národní a regionální politiky a strategické dokumenty v oblasti cestovního ruchu

  49. Národní rozvojový plán ČR 2007 – 2013 Kapitola se zabývá problematikou cestovního ruchu v Národním rozvojovém plánu České republiky na léta 2007-2013. Opírá o klíčové evropské i domácí strategické dokumenty. • Základní charakteristika • Cestovní ruch v Národním rozvojovém plánu • Vazba cestovního ruchu na ostatní priority Národní a regionální politiky a strategické dokumenty v oblasti cestovního ruchu

  50. Strategie propagace České republiky 2004 – 2010 Tato kapitola nese název Strategie propagace České republiky, jež definuje klíčové kroky vedoucí ke zvýšení atraktivity České republiky. Vizí je, aby se stala v roce 2010 destinací číslo 1 v Evropě v rámci srovnatelných zemí. • Vize Strategie • Národní produkty Národní a regionální politiky a strategické dokumenty v oblasti cestovního ruchu

More Related