Vývojová dysartrie vzniklá nejčastěji v důsledku DMO

1. Vývojová dysartrie vzniklá nejčastěji v důsledku DMO Získaná dysartrie vzniklá nejčastěji v důsledku neurogenních onemocnění DYSARTRIEporucha koordinace mluvního výkonu, celková porucha motoriky řeči (porucha vyslovování jako celku, článkování – artros, segmentace řeči) vzniklá v důsledku poškození mozkumá různé stupně, typy, formy…

2. DMO • Dětská mozková obrna (DMO) je souhrnný název pro poruchy vývoje hybnosti, vzniklé poškozením mozku v časném vývoji dítěte. • Terminologický vývoj a vztahy: DMO, perinatální encefalopatie, LMD, ADHD… • chronické postižení mozkové tkáně, mnohotvárné a proměnlivé - vyvíjející se příznaky v oblasti hybné,rozumové, senzitivně senzorické a ve výkonu řeči vývojová dysartrie.

3. Příčiny DMO (civilizační) • Příčiny jsou prenatální (infekce, oběhové poruchy, krvácení v 1.trimestru…), perinatální (novorozenecká asfyxie, nedonošenost – nezralost CNS…), postnatální (záněty horních cest dýchacích, střevní infekce se zažívacími poruchami v časném období…).

4. Příznaky DMO - Vývojová dysartrie • Spasticita, atetóza, chorea, rigidita, ataxie, tremor… • Formy DMO: spastické (diparetické, paukospastické, hemiparetické, kvadruparetické) a nespastické (dyskinetické, hypotonické) • Dysartrie: korová, pyramidová, extrapyramidová, mozečková, smíšené typy, bulbární

5. Získaná dysartrie • Dysartrie zahrnují skupinu příbuzných řečových poruch, které jsou způsobeny nedostatky svalové kontroly řečových mechanismů, motorické realizace řeči při dýchání, fonaci, rezonanci a artikulaci. • Získané dysartrii u dospělých osob není věnována potřebná pozornost, ačkoliv je poměrně častá.

6. Získaná dysartrie

7. Klasifikace dysartrie dle lokalizace léze a projevů • Korová dysartrie –nádech spasticity,váznou složitější pohyby • Dysartrie spastická (pyramidová,centrální)-spastická obrna mluvidel • Dysartrie flacidní (periferní, chabá, bulbární) • Dysartrie ataktická (cerebellární, mozečková) • Dysartrie extrapyramidová (hypokinetická) mluva nezřetelná,pomalá,mumlání • Dysartrie extrapyramidová (hyperkinetická) mluva neuspořádaná, artikulace nezřetelná, žmoulavé pohyby jazyka

8. Odborná sociální práce • Cvičení dechová, fonační, artikulační a rezonanční • Rytmizační a intonační postupy • Reflexní terapie, relaxování , inhibiční polohování – facilitace (Bobath, Vojta, Kabát, synergetická reflexní terapie, Castillo Morales reflexní terapie) • Využití neverbální komunikace a komunikačních pomůcek

9. Bazální stimulace – dotek s terapeutickým účinkem Bazální stimulace je vědecký pedagogicko – ošetřovatelský koncept s více než třicetiletou historií, který podporuje v nejzákladnější (bazální) rovině lidské vnímání, hybnost a komunikaci

10. deskripce • Prostřednictvím smyslů vnímá člověk sebe sama a okolní svět. • Strukturovaná péče dle konceptu bazální stimulace podporuje na základě sestaveného individuálního plánu péče o klienta jeho vnímání, komunikační, kognitivní a pohybové schopnosti. S tím úzce souvisí i uspokojování potřeb udržovat a upevňovat vztahy.

11. Deskripce - přístup orientovaný na klienta • Lidé v těžké životní situaci s omezenými možnostmi komunikace, vnímání a pohybu potřebují strukturovanou péči, která jim umožní integraci do života s maximálním využitím jejich dřívějších životních návyků a zkušeností. • Cílem péče v konceptu bazální stimulace je pochopit potřeby klienta, porozumět stylu jeho komunikace a na základě toho mu poskytnout prostor pro orientaci, jistotu a další rozvoj jeho osobnosti.

12. Vnímání, pohyb a komunikace spolu souvisejí • Kognitivní vývoj si nelze představit bez prodělané zkušenosti s pohybem??? • Kognitivní vývoj zahrnuje vnímání, myšlení, pozornost, rozvoj řeči a také doprovodných emocionálních a sociálních procesů. • Lidé v těžkých životních situacích (onemocnění, úraz, vrozené mentální, senzorické či somatické postižení..) jsou omezení ve svých komunikačních a pohybových schopnostech

13. Vnímání, pohyb a komunikace spolu souvisejí • Motorická deprivace podporuje vznik změn v oblasti vnímání tělesného schématu, což následně zhoršuje orientaci v okolním prostředí. • Důsledkem nedostatku nebo úplné absence (málopodnětnost) senzorických podnětů z okolního prostředí je senzorická deprivace. • V důsledku senzomotorické deprivace vznikají stavy zmatenosti, dezorientace, poruchy hybnosti a sebeobslužných činností, sekundární změny v oblasti intelektu, neschopnost adekvátně komunikovat, snižuje se celková výkonnost.

14. Dotek, jeho význam a struktura • Somatická celotělová stimulace podporuje vývoj a upevnění vnímání tělesného schématu a rozvoj tělesné identity. • Receptory v kůži (Vater-Paciniho tělíska) a také proprioreceptory (receptory ve svalech, šlachách a kloubech) umožňují vnímání vibračních podnětů. Vibrační vnímání umocňuje somatické vnímání. • Vestibulární aparát má schopnost určit a uvědomit si pohyb, polohu a změnu pozice – úzce souvisí se somatickým vnímáním. Bazální stimulace tyto elementární stimuly zprostředkovává.

15. Dobře strukturovaná zkušenost s vlastním tělem • Je základem pro budování (udržování) vlastní tělesné identity u lidí po úrazech mozku, CMP, děti s DMO, s neurologickými onemocněními, dlouhodobou imobilitou… • Část těla neintegrovaná do tělesného schématu má za následek změny její hybnosti, protože pohybu předchází myšlenka na pohyb. Imobilita, nečinnost má za následek ztrátu vzpomínek na pohyb a změny ve vnímání tělesného schématu.

16. Tělo klienta musí obdržet jasné a cílené doteky • Nejasné a chaotické doteky vyvolávají pocity nejistoty. • Při stimulaci tělesného schématu v konceptu BS je důležité provádět stimulaci současně oběma stranám těla – a tím podporovat symetrické vnímání těla a uvědomovat si tělesnou osu. • Kvalita stimulace je závislá na kvalitě doteku. Ruce jsou komunikačním médiem umožňují uvědomovat si spoustu informací o sobě samém a okolním světě.

17. Cílem BS je • Podpora vnímání, komunikace a hybnosti klientů • Užívají se techniky stimulace: somatické (masáž, částečná nebo celková koupel, zábal, polohování…), taktilně – haptické (hmatové), vestibulární, vibrační, orální (týkající se úst), optické (zrakové, olfaktorické (čichové) a auditivní. • Tyto techniky zohledňují biografickou anamnézu, individualitu a současný mentální a zdravotní stav klienta. • MSD – masáž stimulující dýchání, cíl je dosáhnout pravidelného, klidného a hlubokého dýchání

18. Desatero bazální stimulace • Přivítejte se a rozlučte se s klientem pokud možno stejnými slovy. • Iniciální dotek – při oslovení se klienta dotkněte na stejném místě. • Hovořte zřetelně, jasně a ne příliš rychle. • Nezvyšujte hlas, mluvte přirozeným tónem. • Dbejte, aby tón vašeho hlasu, vaše mimika a gestikulace odpovídaly významu vašich slov.

19. Desatero bazální stimulace • Při rozhovoru s klientem používejte takovou formu komunikace, na kterou byl zvyklý (anamnéza). • Nepoužívejte v řeči zdrobněliny. • Nehovořte s více osobami najednou. • Při komunikaci s pacientem se pokuste redukovat rušivý zvuk okolního prostředí. • Umožněte klientovi reagovat na vaše slova, a to zejména v případě facilitované komunikace.