JIŘINY

1. JIŘINY (DAHLIA)

2. POČÁTKY PĚSTOVÁNÍ V EVROPĚ • Jiřina (Dahlia) byla objevena v Mexiku v roce 1784, kde byla ještě před objevením Ameriky pěstována jako léčivá, okrasná a konzumní rostlina. • V Evropě se poprvé objevila v botanické zahradě v Madridě v roce 1785. • V Čechách se jiřiny začali pěstovat kolem roku 1830.

3. PROČ SE JMENUJE JIŘIN(K)A? • Šlechtitel v botanické zahradě v Madridu pojmenoval zvláštní novou květinu po svém příteli, švédském botanikovi Andreasu Dahlovi. • Podobný nápad měl německý profesor Wildenow, když dal kytce jméno po svém kolegovi, jenž se jmenoval Georgi. • Způsobil tím trochu zmatek, ovšem botanický název Dahlia zůstal a ze jména Georgina vznikly názvy národní – odtud i naše JIŘINA (JIŘINKA).

4. PĚSTOVÁNÍ JIŘIN I. • Pěstují se poměrně snadno, a dobře rostou ve všech zahradních podmínkách. • Vyžadují slunné stanoviště, půdu vyhnojenou kompostem, chlévskou mrvou /na podzim/, nebo superfosfátem. • Hlízy sázíme na konci dubna a počátkem května /2-3 týdny/ před posledními mrazíky. • Odkvetlé květy odstraňujeme, abychom podpořili další kvetení Výsadba hlíz jiřin

5. PĚSTOVÁNÍ JIŘIN II. • Na podzim po prvním mrazu (popř. i dříve) odstraníme nadzemní část tak, aby u hlízy zůstalo asi 10cm stonku, hlízy vyryjeme, opatrně zbavíme zeminy a naskládáme stvoly dolů, aby z nich vytekla voda. • Po vyschnutí uložíme do mrazuvzdorného sklepa nebo místnosti, ideální teplota okolo 5°C. • Pokud je místnost příliš suchá, zasypáváme hlízy suchou rašelinou nebo pilinami.

6. PĚSTOVÁNÍ JIŘIN III. • Uskladnění jiřin na přezimování

7. VÝŽIVA JIŘIN I. • Od července do září přihnojujeme rostliny roztokem vícesložkového hnojiva, ve kterém je obsažen větší mírou draslík na úkor dusíku. • V září s hnojením přestaneme, aby jiřinkové hlízy "dozrály" a v období vegetačního klidu nepodlehli nějaké chorobě.

8. VÝŽIVA JIŘIN II. • Na podzim před jarní výsadbou hluboko zaryjeme chlévskou mrvu nebo kompost, z průmyslových hnojiv lze v této době použít superfosfát a draselnou sůl. • Pokud půdu nepřipravíme na podzim, musíme dostatečně přihnojovat v období vegetace cereritem anebo jakýmkoliv vícesložkovým hnojivem jak již bylo uvedeno.

9. MNOŽENÍ JIŘIN • Jiřinky lze množit vegetativně i generativně. • Semeny se v zahradnické praxi množí pouze jednoduše kvetoucí typy, které jsou nižší než jejich plnokvětí příbuzní. • Ostatní typy množíme pouze vegetativně, abychom zachovali jejich kultivarové schopnosti a to buď řízkováním nebo dělením hlíz. • Při dělení hlíz (2-3 dny před výsadbou) musí na každé části zůstat na kořenovém krčku vegetační pupen.

10. VYUŽITÍ JIŘIN V ZAHRADĚ I. • Pro velkoplošné použití v parcích se většinou používají jednoduše kvetoucí jiřiny ze semen, které nahrazují cibuloviny a jsou pěstované jako letničky. • Všechny ostatní jiřiny se používají většinou k soliterním výsadbám ať už do nádob či volně do trávníků nebo jako dominanta či doplněk kvetoucího záhonu. • Jiřinky jsou obzvláště vhodné do kombinací tzv. jednobarevných zahrad a zákoutí, které začínají být módní a to především z důvodů, že jiřiny zahrnutím všechny barvy mimo modré.

11. VYUŽITÍ JIŘIN V ZAHRADĚ II. • Pokud chceme jiřiny kombinovat s trvalkami musíme pamatovat na jejich podzimní dobývání. • Důležitá je také celková barevná sladěnost výsadby - měli bychom se vystřídat přílišné barevné pestrosti. Optický klid do výsadby přinesou bílé květy a stříbrnolisté druhy.

12. ZÁKLADNÍ SKUPINY JIŘIN PODLESTAVBY KVĚTŮ I. • Jednoduché jiřiny – žlutý střed je lemován plochými květními plátky. Patří sem také miňonky a trpasličí jiřiny do pětadvaceti centimetrů výšky. • Anemonky – mají mezi středem a květními plátky vystouplé rourkovité kvítky. Odrůdy nižšího vzrůstu a drobnějších květů se hodí k pěstování do nádob či na obruby záhonů. • Náhrdelníkovité jiřiny – někdy též okružíkovité jiřiny, mají mezi středem a okrajem okruží z plátků o polovinu kratších, mohou být i v odlišných barvách. Hodí se k řezu, vydrží dlouho ve váze a hodně kvetou.

13. ZÁKLADNÍ SKUPINY JIŘIN PODLE STAVBY KVĚTŮ • ANEMONKOVITÁ JIŘINA NÁHRDELNÍKOVITÁ JIŘINA Dahlia Slow Fox Dahlia Bumble Rumble

14. ZÁKLADNÍ SKUPINY JIŘIN PODLE STAVBY KVĚTŮ II. • Pivoňkovité odrůdy – jak napovídá název, květ je podobný květu pivoněk s viditelným žlutým středem a vlnitými plátky květů. Téměř se nepěstují. • Jiřiny dekorační – jsou plnokvěté, se stočenými květními plátky, okraje plátků směřují nahoru. Patří sem i podskupina leknínovitých jiřin, jejichž řady vnějších plátků jsou plošší a středové uzavřené, podoba s květem leknínu je velmi výrazná. • Kulovité jiřiny – mají tvar květu symetricky kulovitý, květní plátky do poloviny svinuté a husté. Řezané květy dlouho vydrží, hodí se do vazeb.

15. ZÁKLADNÍ SKUPINY JIŘIN PODLE STAVBY KVĚTŮ • DEKORAČNÍ JIŘINA KULOVITÁ JIŘINA Dahlia Dutch Carnaval Dahlia Babette

16. ZÁKLADNÍ SKUPINY JIŘIN PODLE STAVBY KVĚTŮ III. • Pomponky – jsou podobné předešlým, musí mít ale menší květy (kolem pěti centimetrů), plátky jsou stočeny do rourek. Jsou vhodné k řezu. • Jiřiny kaktusovité – mají květní plátky víc než polovinou stočené dolů, nebo trubkovitě. Střed není vidět, jsou plnokvěté a elegantní. Výborně se hodí k řezu. • Semikaktusové jiřiny – jsou podobné předešlým, květní plátky mají širší, některé odrůdy i roztřepené.

17. ZÁKLADNÍ SKUPINY JIŘIN PODLE STAVBY KVĚTŮ • KAKTUSOVITÁ JIŘINA POMPONKOVITÁ JIŘINA Dahlia Maki Dahlia Rocco