Krev

1. Krev

2. Z čeho se krev skládá? • Červené krvinky ( erytrocyty ) • Bílé krvinky ( leukocyty ) • Krevní destičky ( trombocyty ) • Krevní plazma V našem těle je asi 5 litrů krve. Kapka krve veliká jako špendlíková hlavička obsahuje přibližně 5 miliónů těchto krevních buněk (elementů). Krevní buňky vznikají uvnitř kostí, v kostní dřeni. Červené krvinky žijí asi 120 dní. Kostní dřeň jich tedy musí každou sekundu vytvořit 2,4 milionu, aby celkové množství v těle zůstalo zachováno. Počet bílých krvinek není stálý je závislý na dějích v těle př.: po jídle se může značně zvýšit. Krevní plazma slouží hlavně pro přenoskrevních buněk je z 90% složena z vody.

3. Jaká je funkce krve? Hlavní funkcí je zásobování organismu kyslíkem (O2) a naopak odvádění odpadního produktu oxidu uhličitého ( CO2). Dále přenáší všechny živiny trávícího metabolismu. Je zodpovědná i za přenos odpadních látek vylučovacího metabolismu. Podílí se na udržování stálého složení tělesných tekutin v buňkách a orgánech. Udržuje stálou tělesnou teplotu. Přenáší hormony žláz a konečně je hlavním pilířem obranyschopnosti organismu. • Červené krvinky(erytrocyty) se skládají z vody a z červeného barviva – hemoglobinu. Právě ty jsou odpovědné za transport kyslíku a oxidu uhličitého. • Bílé krvinky (leukocyty) rozpoznají a ničí choroboplodné zárodky, stejně jako různé jiné škodlivé látky např.: jedy. Zvýšené množství bílých krvinek upozorňuje na nákazu nebo zánět, slouží tedy, jako taková zdravotní policie těla. • Krevní destičky (trombocyty) se podílí na srážení krve při rychlém uzavírání poraněných cév, aby nedošlo k vykrvácení tak, že se spojí v jemnou síťovinu. V té se pak začnou zachytávat další krevní buňky, čímž vytvoří sraženinu.

4. Co je třeba vědět o krvi Krevní srážení nemusí být vždy žádoucí, a to tehdy, dochází-li k němu na stěnách cév. Tyto cévy jsou většinou poškozené (po nějakém zánětu, nebo postižené kornatěním). Na jejich výstelce pak sraženina – trombus ucpává průchod cévou. Pokud se tato krevní sraženina uvolní říkáme jí embolus. Ten pak je unášen krevním proudem a může ucpat vzdálenou cévu, (protože směrem od srdce se tepny větví a ztenšují). Toto je příčinou infarktu myokardu, mozkové mrtvice, či plicní embolie.

5. Obávaná rakovina krve zvaná leukemie se projevuje většinou značně zvýšeným počtem bílých krvinek, protože je však produkuje chorobně změněná kostní dřeň, jsou funkčně bezcenné, tím pak dochází ke zhroucení obranyschopnosti organismu. Léčebnou metodou tohoto onemocnění je transplantace kostní dřeňe. V těle dospělého člověka koluje 5 - 6 litrů krve. Náhlá ztráta i celého litru krve, život neohrožuje. Proto také darování krve ( 0,5l ) není škodlivé. Větší krvácení musí být vyrovnáno transfuzemi. Ztráta větší než je jedna třetina celkového množství kolující krve, je přímo život ohrožující.

6. Krevní skupiny Každý člověk má krev patřící do některé ze čtyř hlavních skupin. • A • B • AB • 0 Krevní skupiny hrají důležitou roli při dárcovství krve. Smícháme-li krev různých skupin začne se srážet. Pokud by člověk se skupinou A dostal tansfuzí krev skupiny B, jeho tělo by považovalo tuto krev za cizorodou látku (bacil) a začlo by ji likvidovat. Existuje vyjímka u třetí skupiny AB, kdy krev obsahuje složku A i B, může tedy dostat krev kromě své, od obou prvních skupin. A naopak skupina 0 může dát krev komukoli, ale sama může dostat pouze 0, protože „žádné“ složky neobsahuje. Výskyt skupin není na Zemi rovnoměrný. Nejčastější skupiny jsou A a 0

7. http://www.darujkrev.com/video/krev.wmv

8. Kolik má průměrně člověk litrů krve? 4 5 6 Kde se krevní buňky tvoří? v kostní dřeni v srdci v játrech Kyslík přenáší? červené krvinky bílé krvinky krevní destičky Škodlivé látky likvidují? červené krvinky Bílé krvinky Krevní destičky

9. Proti vykrvácení brání? Červené krvinky Bílé krvinky Krevní destičky Univerzální dárce je skupina? AB 0 Univerzální příjemce je skupina? AB 0