Obecná psychologie I FF UK, ZS 2010/2011

1. Obecná psychologie I FF UK, ZS 2010/2011 PhDr. Luděk Stehlík Katedra psychologie І FF UK І Celetná 20 І Praha 1 І psychologie@ruk.cuni.czІ http://psychologie.ff.cuni.cz

2. PhDr. Luděk Stehlík • Info: • Asistent na Oddělení obecných základů a historie psychologie • Specializace na psychodiagnostiku a kognitivní psychologii (výpočetní/konekcionistické modelování kognitivních funkcí) • Přednášky z OP v ZS a semináře k OP v LS • Konzultace: • po předchozí emailové dohodě • Celetná 20, místnost 333 • Kontaktní informace: • E-mail: ludek.stehlik@gmail.com • Telefon: +420 604 470 491

5. Skladba poznávacích procesů, jejich klasifikace a vzájemné vztahy

8. Houslista v metru – Joshua Bell Na stanici metra ve Washingtonu DC se postavil muž a začal hrát na housle. Bylo studené lednové ráno. Hrál asi 45 minut Bachovy skladby. Během té doby, jelikož byla špička, prošlo stanicí odhadem tisíce lidí, většina z nich cestou do práce. Po třech minutách prošel kolem muž středního věku a všiml si hrajícího muzikanta. Zpomalil krok a na pár minut se zastavil, pak spěchal za svými povinnostmi. O minutu později dostal houslista svůj první dolar: nějaká žena mu hodila peníze do krabice a bez zastavení pokračovala v chůzi. Po několika minutách se někdo opřel o zeď a poslouchal, pak se podíval na hodinky a odkráčel. Evidentně spěchal do práce. Za celých 45 minut hry se na chvilku zastavilo pouze 6 lidí. Asi 20 mu dalo peníze, aniž by zpomalilo svůj krok. Vybral 32 dolarů. Když skončil a nastalo ticho, nikdo si toho nevšiml. Nikdo nezatleskal, Nikdo jej nepoznal. Nikdo nevěděl, že tím houslistou byl Joshua Bell, jeden z nejlepších hudebníků na světě. Hrál jedny z nejtěžších skladeb, které byly kdy na houslích za 3,5 milionů dolarů zahrány. Dva dny před tím, než hrál v metru, vyprodal Joshua Bell divadlo v Bostonu,za průměrnou cenu sedadla 100 dolarů. http://www.youtube.com/watch?v=hnOPu0_YWhw

9. HEBEFRENNÍ SCHIZOFRENIE • Řízená aktualizace obsahu krátkodobé paměti • Stanovování cílů a plánování • Přepínání mezi úlohami • Výběr podnětů • Inhibice odpovědí • … • ASSESSMENT CENTRUM • Analytické myšlení • Strategické myšlení • Verbální fluence • Rozdělená pozornost • … • DYSLEXIE • Fonemické uvědomění • Zraková pozornost • Senzorické a percepční procesy • …

10. David Rosenhan se v roce 1972 rozhodl prozkoumat, do jaké míry dokážou psychiatři rozlišovat mezi člověkem duševně zdravým a duševně nemocným. Pro svůj experiment získal osm dobrovolníků. Měli za úkol přijít na kliniku a říct: „Slyším hlas. Říká mi: Žuch.“ Rosenhan volil právě tato slova, neboť v odborné literatuře není jediná zmínka o nikom, kdo by trpěl úzkostí a slyšel právě takový hlas. S výjimkou jména a zaměstnání měli všichni pseudopacienti odpovídat na otázky po pravdě. Neměli předstírat žádné další symptomy. Rosenhan byl zdravý. Byl však diagnostikován jako paranoidní schizofrenik a řadu dní ho drželi na klinice. Na nejrůznějších místech USA bylo přijato na psychiatrické kliniky dalších osm falešných pacientů. S jedinou výjimkou byli všichni diagnostikováni jako schizofrenici (tou výjimkou byla diagnóza maniodepresivní psychózy...)

12. Pluralismus v psychologii • Pluralismus psychologických východisek (duše, vědomí, prožívání, zkušenost, subjektivní skutečnost, chování, jednání…) • Pluralismus použitých metod ve výzkumu (metody introspektivní, fenomenologické, behavioristické…) • Pluralismus psychologické terminologie a pojmosloví

13. Pluralismus v psychologii • „Psychologové často ignorují práci, která se odehrává mimo jejich vlastní laboratoře, obvykle ignorují práci odehrávající se mimo jejich dílčí [psychologickou] subdisciplínu a téměř vždy ignorují práci odehrávající se mimo jejich vlastní disciplínu.“ Daniel Gilbert

14. Redukcionismus „Existuje pouze jedna věda, a tou je fyzika. Všechno ostatní je jenom sbírání známek.“ Ernest Rutherford (1871-1937) • Mohou být principy psychologie redukovány na principy fyziky (nebo alespoň biologie)? • A měly by být?

15. Úrovně popisu a vysvětlení

16. Teorie mysli Z druhého člověka je nám vždy dostupné pouze jeho námi smyslově zaznamenatelné chování, a na vnitřní duševní stavy a procesy tak můžeme pouze nepřímo usuzovat. Tuto naši situaci dobře vystihuje„stará čínská vyprávěnka o dvou mudrcích, kteří stáli na mostě přes bystřinu a sledovali vyskakující ryby. Jeden z nich prohlásil, že ryby se ze studené a proudící vody radují. Druhý na to reagoval argumentem, jak že to může vědět, není-li sám rybou. První mu opáčil, co může vědět o jeho vědomostech a vnitřním životě, není-li jím samým.“ (Komárek, 2000, s. 28) Přes všechna tato naše omezení se však dokážeme ve svých každodenních životech celkem úspěšně „nabourávat“ do černé skříňky skrytých psychických stavů a procesů, které jsou podkladem vnějších behaviorálních projevů druhých lidí. Dovedeme totiž bez nějakého většího úsilí a vědomé námahy nahlížet sebe sama a jiné lidské bytosti (a nejen je) jako zvláštní druh entit, které se pohybují samy od sebe, vnímají své okolí, sledují nějaké cíle, mají nějaké touhy, záměry, přání a přesvědčení. To nám umožňuje „číst“ duševní stavy lidí okolo nás, jakoby nahlížet, co se jim odehrává v jejich myslích, a tak i předpovídat jejich budoucí chování. Naše uvažování o chování druhých lidí takto vždy probíhá v rámci tzv. mentalistického diskurzu(také folková či laická psychologie, mentalizace, teorie mysli, intencionální postoj nebopropozičně-postojová psychologie), který se při vysvětlování a predikci lidského chování odvolává na různé mentální entity, jako jsou přesvědčení, přání, potřeby, obavy apod. Typickou podobu těchto vysvětlení zachycuje termín propozičně-postojová psychologie (propositional attitude psychology) - takové vysvětlení propojuje určitý druh mentálního postoje (jako je „věřit“, „domnívat se“, „doufat“, „obávat se“ apod.) s určitým druhem tvrzení („že venku prší“, „že v ledničce je vychlazené pivo“ apod.) Jedná se o jistý druh iluze, která člověku sedí jako brýle na nose, takže cokoli pak vidí, vidí skrze ni, a tak ho tato iluze drží v zajetí (Wittgenstein, 1993, s. 62, 65). http://www.youtube.com/watch?v=8hLubgpY2_w

17. Teorie mysli Folková/laická psychologie Roy G. D'Andrade

18. William James (1842–1910) „Psychologie je vědou o duševním životě.“ Principles of Psychology (1890)

19. Duševní funkce „Existují tři dále neredukovatelné schopnosti mysli: vědění, cítění a toužení.“ Kritika soudnosti (1790) Immanuel Kant (1724-1804)

20. Trilogie lidské mysli Ernest R. Hilgard (1960)

21. Mentalismus • Teorie mentální kauzace • Duševní jevyjsou k činu ve stejném vztahu jako je příčina k následku • Duševní jevy : Čin :: Příčina : Následek

22. Příklad chování Sebevražda

23. Kognitivní psychologie/věda • Informačně-procesní (výpočetně-reprezentační) hypotéza • Lidská mysl je komplexní systém, který přijímá, ukládá, vyvolává, transformuje a přenáší informace • Lidské myšlení (kognice) je zpracovávání informací • Zpracovávání informací je pravidly se řídící proces manipulace a transformace symbolů, při kterém se zachovává význam symbolů • Snaha rozložit řešení kognitivní úlohy na řadu dílčích kroků zpracovávání informací a snaha porozumět jejich charakteristikám (z hlediska mentálních reprezentací a na nich operujících mentálních procesů)

24. Tři úrovně analýzy kognitivních systémů David Marr • První úrovní analýzy každého kognitivního systému by podle Marra měla být tzv. výpočetní (také znalostní, sémantická či pojmová) úroveň analýzyúkolu nebo funkce, kterou daný kognitivní systém vykonává. Na této úrovni analýzy by mělo být jednoznačně specifikováno, co daný kognitivní systém dělá, jak to dělá a jaké informace k tomu využívá. V informačně-procesní terminologii tato úroveň analýzy představuje specifikaci vstupně-výstupní funkce (tedy co je vstupem do kognitivního systému a jaký je z něj výstup). • Druhá, tzv. reprezentační a algoritmická (také symbolická či syntaktická) úroveň analýzyspočívá ve specifikaci způsobu reprezentace či kódování vstupních a výstupních informací a v popisu algoritmu, který transformuje vstupní informace na výstupní informace. • A konečně na třetí, tzv. implementační(také fyzické či biologické) úrovni analýzyje specifikován konkrétní způsob, jakým jsou dané reprezentace a algoritmy fyzikálně implementovány.

25. Tři úrovně analýzy kognitivních systémů David Marr

26. Loď urazila 1500 yardů za 3 minuty. Jaká je její rychlost v uzlech/námořních mílích za hodinu?

27. Tužka a papír Kalkulačka Tříminutové pravidlo Tříškálový nomogram

31. Tříminutové pravidlo využívá skutečnosti, že 3 minuty jsou 1/20 hodiny a 100 yardů představují 1/20 námořní míle, takže počet stovek yardů, které loď upluje za 3 minuty, se rovná rychlosti lodi v námořních mílích za hodinu. Jestliže tedy loď za 3 minuty upluje 1500 yardů, potom loď pluje rychlostí 15 námořních mil za hodinu, resp. rychlostí 15 uzlů

32. Každý z funkčních systémů (tvořených navigátorem a hmotným nebo mentálním artefaktem) využívá odlišné reprezentační struktury a odlišný soubor kognitivních procesů • To má za následek významnou změnu profilu „kognitivních investic“, které musí navigátor vložit do celého projektu

33. Dílčí kroky zpracovávání informací při odpovědi na jednoduchou otázku

34. Sternbergův test paměti

35. Dílčí kroky zpracovávání informací při řešení paměťového testu L A K L M L Ano = A Ne = N L A K L M

36. L A K L M L Ano = A Ne = N L A K L M • Zajímá nás, jakým způsobem probíhá prohledávání paměti • - sériově, vyčerpávajícím prohledávání? (všechny položky po jedné) • - sériově, samo se-ukončujícím prohledávání? (… dokud nenarazí na • hledanou položku) • - paralelním prohledávání? (všechny položky najednou) • Každá z těchto možností (teorií) má své důsledky, které lze experimentálně ověřit: • - nezávislá proměnná = množství položek v souboru • - závislá proměnná = rychlost reakce v závislosti na počtu položek

37. Predikce pro sériové a vyčerpávající prohledávání • Reakční čas lineárně narůstá s počtem položek v souboru, protože každá nová položka vyžaduje čas navíc • Reakční časy pro ANO/NE odpovědi se neliší, protože člověk musí vždy prohledat celý soubor položek

38. Predikce pro sériové a samo se-ukončující prohledávání • Reakční čas lineárně narůstá s počtem položek v souboru, protože každá nová položka vyžaduje čas navíc • Reakční časy jsou pro NE odpovědi pomalejší, protože v jejich případě člověk musí vždy prohledat celý soubor položek

39. Predikce pro paralelní prohledávání • Reakční čas se s počtem položek v souboru nijak nemění • Reakční časy pro ANO/NE odpovědi se neliší

40. Výsledky experimentu • Prohledávání paměti probíhá sériově a vyčerpávajícím způsobem

41. Stephen Kosslyn vs. Zenon Pylyshyn Otázka, co je základem představivosti: propoziční nebo analogový kód?

42. Distribuovaná kognice Podle Andyho Clarka nejsou kyborgové žádnou sci-fi, ale holou skutečností už přinejmenším po dobu posledních 50 000 let, kdy lidé k vylepšení svého kognitivního profilu využívají řady různých externích kognitivních pomůcek a nástrojů (včetně jazyka), které jsou součástí jejich kulturního a technologického prostředí. Těsné propojení (funkce) biologického mozku s těmito vnějšími kognitivními technologiemi přitom není vůbec závislé na jejich přímé fyzické implantaci do lidského těla, neboť „to, na čem z kognitivního hlediska opravdu záleží, je pouze hladká a bezproblémová integrace člověka a stroje a výsledná transformace našich schopností, projektů a životních stylů“(Clark, 2003, s. 24). Student píšící rigorózní práci, který k organizaci a realizaci své práce využívá počítač, kalkulačku, hodinky, plánovací kalendář, různá nebiologická úložiště informací, formální systémy, symbolické notace, grafy, schémata, mapy, experimentální a statistické postupy a obecně poznatky a myšlenky druhých lidí… tak podle Clarka není o nic méně kyborgem než tradiční hybrid člověk-stroj, jehož tělo je prošpikováno spoustou drátů, čipů, kamer a dalších podobných součástek. „Tyto různé nástroje a pomůcky generují informace, nebo je ukládají, nebo je transformují… a tím ovlivňují studentovu schopnost řešit problémy stejně dramatickým způsobem jako různé softwarové balíčky ovlivňují výkon jednoduchého PC.“(Clark, 1998a, s. 162)

43. Distribuovaná kognice Podle AndyhoClarka a Davida Chalmerse (1998) vzniká interakcí lidské mysli s externím médiem hybridní kognitivní systém (bio-socio-kulturně-technologický stroj), jehož všechny komponenty, vnitřní i vnější, hrají aktivní kauzální roli v řízení a generování chování, takže odstraníme-li vnější komponentu, behaviorální kompetence celého systému se zhroutí úplně stejně, jako kdybychom odstranili nějakou část mozku. Clark (2001) ilustruje tuto skutečnost na příkladu starých lidí, kteří jsou často zvláštním způsobem zneschopněni, když jsou přesunuti ze svých domovů do nemocnic nebo do nějakého jiného, pro ně cizího prostředí: „staří lidé, kteří jsou ze svých domovů přesunuti do nemocnic,… získávají obrovský hendikep… Často se zdají být naprosto dementní – naprosto neschopní jíst, oblékat se a mýt se, o zajímavějších činnostech ani nemluvě. Jsou-li ale navráceni do svých domovů, jsou často schopni se o sebe docela dobře postarat. Jak to dělají? Po léta své domácí prostředí naplňovali dokonale známými značkami, spínači pro zvyky, připomínkami, co dělat, kde najít jídlo, jak se obléci, kde je telefon atd. Stará osoba může být v takovém více než dobře známém světě doslova virtuosem svépomoci, navzdory tomu, že se jeho nebo její mozek stává stále neschopnější nových kol učení… Vzít je z jejich domovů znamená doslova oddělit je od velké části jejich mysli – je to něco, co je potenciálně tak zničující jako podstoupit operaci mozku.“ (Dennett, 2004b, s. 127-128)

44. „užívání nástrojů je dvousměrným znakem inteligence; nejenom že rozpoznat a ovládnout nástroj (o vyrobení ani nemluvě) vyžaduje inteligenci, ale nástroj i uděluje inteligenci těm, kdo mají to štěstí, že jim byl nějaký dán“. Distribuovaná kognice C:\>WINDOWS>A: A:\>dir Výpis adresáře A:\ EASYNN EXE 1 155 072 10.23 EasyNN.exe EASYNN CNT 2 261 19.56 EasyNN.cnt FUZZYC˜1 HTM 6 411 13.14 Fuzzy Cognitive Maps.htm FCMMOD˜1 <ADRESÁŘ> 13.15 FCM Modeler_files FCMMOD˜1 HTM 5 937 13.15 FCM Modeler.htm FCM_PROJ ZIP 54 489 13.21 FCM_PROJ.ZIP FCMMODEL ZIP 54 174 13.22 FCMModel.zip FCM PDF 144 530 13.24 FCM.pdf DIONÉP˜1 HTM 0 13.30 Dioné Programovací jazyk Java FUZZYC˜1 <ADRESÁŘ> 13.14 Fuzzy Cognitive Maps_files 8 souborů 1 422 874 bajtů 2 adresářů 25 600 bajtů Dennett (2004b) v této souvislosti hovoří o tzv. kognitivních technologiích přereprezentovávání, které převádějí komplexní informace o prostředí do jednodušších, přirozenějších a uživatelsky vstřícnějších formátů, ve kterých jsou tyto informace předložitelné vrozeným specializovaným perceptuálním a rozlišovacím schopnostem. Cosi ve stylu operačního systému Windows, který z ovládání počítače učinil záležitost manipulace s různými ikonami v prostředí počítačové obrazovky, což je činnost, která je z hlediska lidské mysli naprosto přirozená a intuitivní, neboť schopnost v prostředí rozpoznávat různé předměty a s těmito předměty různě manipulovat je člověku – s ohledem na evoluční historii, která stojí za současným „designem“ lidské mysli - do značné míry vrozená, počítačový odborník by řekl „natvrdo zadrátovaná“ (hard-wired).

45. Distribuovaná kognice

46. Distribuovaná kognice Ne Čt St Po Pá Út So „Ruční kalendář“. Konfigurace pro rok 2010.

47. Tělesná kognice Shakey

48. „Uvědomili jsme si, že tzv. centrální systémy inteligence… jsou možná zbytečnou iluzí a že veškerá… inteligence vyrůstá z propojení percepce a aktuátorů.“[1] (Brooks, 1999, s. viii) Tělesná kognice “The realizationwasthat the so-calledcentral systems of intelligence… wasperhapsanunnecessaryillusion, andthatall the power of intelligencearose from the coupling of perceptionandactuation systems.” (Brooks, 1999, s. viii)

49. Tělesná kognice • Změř rychlost otáčení setrvačníku. • Porovnej aktuální rychlost otáčení setrvačníku s požadovanou rychlostí. • Jestliže mezi těmito dvěma rychlostmi není žádný rozdíl, potom se vrať ke kroku 1; v jiném případě • Změř aktuální tlak páry. • Vypočítej požadovanou změnu tlaku páry. • Vypočítej potřebnou úpravu klapkového ventilu. • Proveď úpravu klapkového ventilu. • Vrať se ke kroku 1. Wattův odstředivý regulátor Výpočetní regulátor/řídící systém

50. Chytání míčku – výpočetní teorie