220 likes | 401 Views
Historická antropologie. Letní semestr 2010 25 .3.2010 příroda: co nepatří do kultury. Obsah. Opozice příroda/kultura Téma: dějiny krajiny S. Schama: Krajina a paměť. Opozice příroda/kultura (1). Definice kultury proti přírodě - nepřirozené, získané během života, naučené
E N D
Historická antropologie Letní semestr 2010 25.3.2010 příroda: co nepatří do kultury
Obsah • Opozice příroda/kultura • Téma: dějiny krajiny • S. Schama: Krajina a paměť
Opozice příroda/kultura (1) • Definice kultury proti přírodě - nepřirozené, získané během života, naučené • Je kultura opravdu něco úplně jiného řádu než příroda nebo je prodloužením biologické podstaty člověka a může tak být i zkoumána? • HA: Jak psát dějiny člověka a jeho kultury, když by ta vycházela z jeho biologické existence (organismus), a byla by tudíž jen omezeně proměnlivá (např. evolučně)?
Opozice příroda/kultura (2) • Příroda/kultura – velmi starobylá představa (mýty) - spojena s dalšími binárními pojmy: • Duchovní/materiální • Získaný/instinktivní • Spontánní/umělý • Fakta/hodnoty • Konstantní/variabilní • Individuum/společnost • Vyčlenění člověka z přírody
Opozice příroda/kultura (3) • Je mezi přírodou/kulturou diskontinuita nebo kontinuita? • E. Durkheim (1858-1917) – společnost (kultura) je pouze lidský výtvor – morální a symbolická podstata - stojí nad biologickou realitou • H. Spencer (1820-1903) – společnost (kultura) je přírodní fenomén – výsledný produkt obecné biologické evoluce, která tak spojuje organické a neorganické – člověk s tím neliší od ostatních zvířat • F. Boas (1858-1942) – kultura je natolik proměnlivá, že nemůže být odvozená od biologické podstaty – kultura je v lidské mysli (nominální) – kritika sociální darwinismu (rasa nevysvětluje kulturní rozdíly)
Opozice příroda/kultura (4) • Britská sociální antropologie • Sociální struktura – současně přirozená interakce organismů a morální pravidla (Redcliff-Brown) • Antropologické zkoumání řeší dilema: • Ideální/reálné, struktura/proces, moc/řád, normy/praktiky • Kultura – není ani neměnná (biologie) ani pouze individuální (jedinečná) • HA: historická fakta nejsou izolovaná - jsou ovlivněna biologickou podstatou člověka a kulturním kontextem (ALE nejsou jejími výsledky)
Opozice příroda/kultura (5) • Která fakta jsou současně kulturní a přírodní - biologická a historická? • C. Lévi-Strauss (1908-2009) • Strukturální antropologie • Elementární struktury příbuzenství (1949) • Řád přírody – univerzální X řád kultury – variabilní • Tabu incestu – existuje ve všech kulturách -) univerzální, ALE jde o zákaz, normu – kulturní fakt Tabu incestu (a výměna manželských svazků) - musí být základní podmínkou lidské existence
Opozice příroda/kultura (6) • C. Lévi-Strauss (1908-2009) • Syrové a vařené (1964) • Mytologie domorodých komunit Latinské Ameriky - spojená s jídlem • Východisko: kultura se liší od přírody tím, že má pravidla, která rozlišují dobré a špatné – obsaženy v mýtech • Jídlo – kategorie, která vztah mezi přírodním a kulturním • Příprava jídla – proces, kdy se ze suroviny (příroda) stává jídlo (kultivace, socializace)
Opozice příroda/kultura (7) • Syrové a vařené (1964)) • Co je jídlo? – určuje sociální konvence • Syrové vařené (kultura) shnilé (příroda) • Vaření – kulturní proces dušení (k) uzení (p) • Propojení s dalšími opozicemi • Mužské/ženské • Svátek/všední den • Vysoké/nízké • Kulturně a historicky proměnlivé • HA: otázka po procesech, prostřednictvím nichž se v dějinách biologické stává kulturním
Opozice příroda/kultura (8) • V čem se liší zkoumání jevů jako přirozených a jako kulturních? (ideologické implikace) • Přirozenost – podporuje status quo (konzervativní strategie) • Kulturní podmíněnost – poukazuje na proměnlivost současného řádu (strategie změny) • Př. Rasa • Biologicky daná odlišnost (barva kůže) -) vrozené duševní vlastnosti přirozené – zdůvodňuje rasovou segregaci • Kulturně daná kategorie – vnější biologické znaky nemají vliv na sociální a kulturní existenci člověka konstruované – podporuje rasovou emancipaci
Opozice příroda/kultura (9) • Důsledky pro HA • Rozšíření předmětu i na nepísemné (sub)kultury v dějinách (L. Ranke – Naturgeschichte – mimoevropské, nižší vrstvy), např. námezdní dělníci/e ve městech a na venkově, služebnictvo, kriminálníci/e, prostituující, cikáni/ky, tuláci/čky • Omezení na kvalitativní zkoumání (interpretace) malých komunit • Historická proměnlivost kulturního utváření biologických kategorií, např. jaké byly v minulosti představy o charakteru tvaru obličeje, tělesné výšce a váze, sexuální potenci, vyměšování?
Dějiny krajiny (1) • Z opozice příroda/kultura • Přírodní prostředí – historicky statické • Vliv prostředí na člověka (determinace) • Vliv člověka na prostředí (destrukce) • Provázaný vztah životní prostředí – environmentální dějiny • 3 perspektivy • Jaké důsledky na životní prostředí má lidská činnost? • Jakými činnostmi (a jak) člověk využívá životní prostředí? • Jak člověk vnímá, popisuje, zkoumá životní prostředí?
Dějiny krajiny (2) • Jaké důsledky na životní prostředí má lidská činnost? • Důsledky pro zemský povrch, vodu, atmosféru, biologické systémy • Např. zemské klima, energetická výměna, fungování ekosystémů - s účastí člověka • Nejblíže přírodovědným disciplínám (metody) – klimatologie, botanika, zoologie, geografie
Dějiny krajiny (3) • Jakými činnostmi (a jak) člověk využívá životní prostředí? • Proměny spojené se základními lidskými potřebami – získávání potravy, úkrytu, pohybu, nástrojů • Vliv v důsledku osidlování, výroby, konzumace, využití technologií atp. • Např. neolitická revoluce, průmyslová revoluce, urbanizace, vývoj dopravních systémů
Dějiny krajiny (4) • Jak člověk vnímá, popisuje, zkoumá životní prostředí? • Hodnoty, postoje, představy o ŽP • V oblastech – náboženství (mýty, legendy, dogmata), estetika (ideály krásy), politika (cíle), věda (koncepty, teorie) • Např. ideál „nezkažené přírody“, evolucionismus/kreacionismus, příroda-matka
S. Schama: Krajina a paměť • Východisko – zvyk vnímat přírodní a lidské odděleně – ve skutečnosti propojené • Před smyslovým vnímáním krajiny – její utváření v mysli – v paměti • Představa „divočiny („divoké přírody“) – sama osobě historická a kulturní • Př. Národní parky – Yosemitské údolí • Označeno za „park“ původní přírody určený k ochraně – federálním zákonem v roce 1864
S. Schama: Krajina a paměť • „nové zrození Ameriky“ • „povznesení z národní agónie“ • „duchovní rozměr“ • Náboženská idea „posvátnosti“ místa Albert Bierstadt, The Yosemite Valley, 1868
S. Schama: Krajina a paměť • Ochrana „nezkaženosti“-) obsazení • Vyloučení „ne-původních“ prvků (Indiáni, zvěř) • Zpřístupnění pohledu idyly (výhledy)
S. Schama: Krajina a paměť • Tradice rurální, pastorální idyly – morální protiklad ke zkaženému městu • „Claudova skla“ - 18. století, zviditelnění „pitoreskní scénérie“ • Henry Peacham, Rura et mihi silentium (Londýn 1612)
S. Schama: Krajina a paměť • Kompozice idylické krajiny • Les (obora, lesní cesty, zvojnictví - les jako prostor bez společenských norem) • Voda (pramen moudrosti, řeka-matka) • Skála (starobylost, vznešenost, trvalost • Arkádie • Řecký region – v antice odlehlá krajina v horách mimo kulturní centra řecký městských států – symbol „útěku z civilizace do přírody“
S. Schama: Krajina a paměť • René Magritte (1898-1967), La Condition Humaine • Plynulý přechod mezi krajinou a jejím zobrazením • „Zdá se nám, že je vůči nám vnější, přestože to je jen mentální obraz toho, co zažíváme uvnitř“