Historická antropologie

1. Historická antropologie Letní semestr 2010 4.3.2010 antropologie: našli historici společný jazyk s antropology?

2. Obsah • Cesty historiků za antropology a naopak • Tématika protestu a násilí • Příklad: Příběh nešťastné kočky Šedivky

3. Cesty historiků za antropology a naopak (1) • 1960´ v Londýně – stejné otázky o symbolismu - současně na dvou místech • Antropologický seminář na University College • Historický seminář Warburg Institute dva oddělené světy podobné výzkumné problémy (symboly a jejich proměny)

4. Cesty historiků za antropology a naopak (2) • Vzájemné poznávání H. a A. – od konce 60. let (anglosaské prostředí) • Různá vzájemná očekávání • H. A. – teoretický jazyk (např. sociální funkce), zhuštěný popis • A. H. – ústup od strukturalistického a funkcionalistického jazyka, vyprávění • Př. práce H. de Toulouse-Lautreca japonští grafici konce 19. století

5. Cesty historiků za antropology a naopak (3) • Z pozice historiků (UK) – inspirace: • Sociální dějiny – zájem o společenství malého rozsahu, individuální prožívání sociální změny • Kulturní dějiny – uznání „jinakosti“ minulosti, zpochybnění vlastních kulturních norem • Obecně – role symbolů

6. Cesty historiků za antropology a naopak (4) • Momenty přiblížení • H. - od jednotlivostí (událostí, osobností) k obecným pravidlům, teoriím • A. – od univerzálních struktur a zákonů k odlišnostem v čase a prostoru • Nutnost historizace vlastního oboru

7. Cesty historiků za antropology a naopak (5) • Německá tradice • Biologická a filozofická antropologie x historická věda • Otázka – zvláštní postavení člověka v a proti přírodě – důsledek jeho biologických předpokladů (A. Gehlen, H. Plessner) • Filozoficko-biologická povaha člověka statičtější, neměnnost • A. a H. jsou si vzdálenější

8. Cesty historiků za antropology a naopak (6) • České země • Téměř žádná tradice filozofické antropologie (Sokol) • Biologická antropologie (lékařství, forenzní, paleoantropologie) • Sociální a kulturní antropologie – buduje se nově po r. 1989 • Vedl ní přetrvává – etnografie, etnologie, folkloristika • Výsledek • Minimální spolupráce • Historici hledají inspiraci především u německých, francouzských a anglosaských historiků ovlivněných antropologií • Výjimky (FHS UK, KSA FF ZČU?)

9. Téma: protest a násilí (1) • Původně – výzkum selských bouří od středověku po 19. století; sociálně-politické cíle, sociálně-ekonomické příčiny • Přesun – k analýze selské kultury (životní obzor, zbožnost, odpor) • Nejen poddaní, ale i aktivní činitelé společenských a ekonomických proměn • Př. J. Čechura, Broumovská rebelie

10. Téma: protest a násilí (2) • Odlišné pohledy na násilí • Jako právní akt vládnoucích vrstev • Jako nástroj odporu nevládnoucích • Jako způsob komunikace uvnitř sociálních skupin • Souvislosti s rituály a pravidly v různých (sub)kulturách

11. Téma: protest a násilí (3) • Zkoumání pramenů trestně-právní povahy • Každodenní přítomnost násilí v raně-novověkých společnostech (hádky, rvačky, vraždy, sexuální násilí etc.) • Otázka po nárůstu/poklesu role násilí v dějinách • N. Elias: od hrubé násilnické společnosti středověku k racionální a pokojné moderní společnosti • Otázka po roli násilí ve válkách • Proměna zkušenosti jednotlivce s fyzický násilím (raně novověké konflikty x moderní válka x postmoderní válka)

12. Příběh nešťastné kočky Šedivky • DARNTON, Robert: The Great Cat Massacre. In: Týž, The Great Cat Massacre and Other Episodes in French Cultural History, New York, 1984, s. 74-104.

13. Příběh nešťastné kočky Šedivky (1) • Vypráví tiskař Contat ve své autobiografii • Paříž , 18. století • Tiskařská dílna • Zlý mistr se svou ženou • Tovaryši • Učedníci (Jerome, Léveillé) • Nuzné životní podmínky, útlak

14. Příběh nešťastné kočky Šedivky (2) • Mistrovy a mistrové oblíbené kočky • Zvláště Šedivka (la grise) • Chráněné, lepší péče než o učně, ruší jejich spánek • Léveillé v noci napodobuje kočky u mistrova okna, aby nemohl spát • Mistr nařídil kočky zlikvidovat

15. Příběh nešťastné kočky Šedivky (3) • Učedníci a tovaryši se dali radostně do práce • Pochytali a utloukli všechny kočky v dosahu (včetně Šedivky) • Na dvoře tiskárny s nimi uspořádali soud – odsoudili je k smrti a pověsili na šibenicích • Všeobecný smích, vzrušení a vytržení

16. Příběh nešťastné kočky Šedivky (4) • Přichází mistr a mistrová • Zděšení na Šedivkou, rozčílení z přerušení prací • Později scénka mnohokrát přehrávána mezi zaměstnanci • Ironická fraška – hlučná zábava učedníků a tovaryšů • „nejzábavnější historka“ autorova života

17. Příběh nešťastné kočky Šedivky (5) • Jak mohl být (pro nás) velmi krutý masakr koček tak vtipnou a zábavnou událostí? • Analýza vyprávění • Smysluplný celek pro vypravěče (aktéra) • Odráží dobové představy • Myšlení tiskařských dělníku • Sociální konflikty • Jak interpretovat/vysvětlit?

18. Příběh nešťastné kočky Šedivky (6) • Reakce na nespravedlivé jednání mistra, mistrové vůči zaměstnancům • Se zvířaty zacházeno lépe než s lidmi • Tovaryši ohrožování všemocností mistrů (+najímání námezdné pracovní síly) • Učedníci – nejnižší, podřízené postavení, útlak, životní podmínky • Konflikt subkultur - „měšťáci“ nepracují

19. Příběh nešťastné kočky Šedivky (7) • Kočky a násilí v karnevalové kultuře raného novověku • Masopustní zvyk popravy figuríny • Pálení koček – „hon na čarodějnice“ • Rituální hodnota koček (Katzenmusik, charivari) • Lidová vyprávění, přísloví, nadávky

20. Příběh nešťastné kočky Šedivky (8) • Symbolická role koček • Čarodějnictví - okultní síly • Domácnost – pán domu (kocour v botách) • Pohlaví (le chat, le petit chat, cizoložství) • Násilí

21. Příběh nešťastné kočky Šedivky (9) • Interpretace příběhu R. Dartonem • Pověrčivý mistr se domníval, že je dům očarován zlými duchy – kočky slaví v noci sabat • Obrana proti čarodějnictví – zmrzačení • Pro učně žert (fingovaný sabat) obžaloba mistrové z čarodějnictví a nevěry – ztotožnění mistrové s Šedivkou symbolické znásilnění, urážka mistra • Fraška soudu a popravy - učni napadají mistrův dům (kočka ochránkyní obydlí)