Škola: SŠ Oselce, Oselce 1, 335 01 Nepomuk, stredniskolaoselce.cz Projekt:

1. Škola:SŠ Oselce, Oselce 1, 335 01 Nepomuk, www.stredniskolaoselce.cz Projekt: Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0801 Název: Modernizace výuky všeobecných a odborných předmětů Název sady: Technická dokumentace Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_12_17 Název DUMu: Technologická dokumentace – památková péče Pro obor vzdělávání: 82-51-L/01 Uměleckořemeslné zpracování kovů Předmět: Technologická dokumentace Ročník: 3. Autor: Jiří Wallner Datum: 04.10.2013

2. Památková péče • Za kulturní památkyjsou považována nejen díla architektonická, sochařská a malířská, ale rovnocenná jim díla užitého umění, reprezentovaná především uměleckým řemeslem. V českých zemích má umělecké řemeslo prastarou tradici. Dokazují to archeologické nálezy uměleckořemeslných produktů.

3. Otázka restaurovat nebo konzervovat je dnes řešena zásadou: především konzervovat! Teprve tam kde konzervace nestačí, se má restaurovat. Jde-li o památku dodnes užívanou (tzv. živou) a jejíž forma není poškozena ( např. kovaná mříž ), zajistí se její životnost konzervací. Památky, které již nejsou používány (tzv. mrtvé ), je nutné pouze konzervovat (např. gotický meč). • Restaurování přichází v úvahu pouze v případě, že památka po restaurování bude plnit svůj funkční účel a zásah nebude na její újmu. Například kovaná vrata, která jsou poškozena a poškození brání plnit jejich funkci, je nutno restaurovat. Je důležité zachovat co nejvíce z původní památky a nahradit jen zničené nebo chybějící části.

4. Při restaurování památek používáme samozřejmě pracovní postupy použité při původní výrobě. Nejmodernější technologií bychom památku znehodnotili. • Při restaurování kovaných památek nezastíráme novost nahrazených částí umělým zkorodováním nebo potloukáním. Pokud je dodržena forma a způsob zpracování, není námitek, aby odborník poznal, že jde o části zhotovené při restaurování. Jen výjimečně se dělá tzv. retuš, ale to jen v dohodě s památkáři.

5. Zákon o kulturních památkách stanový, že konzervování a restaurování památek mohou provádět pouze odborně kvalifikovaní výtvarníci – restaurátoři, kteří jsou zapsány v seznamu ministerstva kultury. • Majitelé památek jsou povinni pečovat vlastním nákladem o její zachování a udržování podle zásad památkové péče. V případě chce-li provést úpravu nebo obnovu nebo památku přemístit musí vždy žádat o souhlas příslušný orgán památkové péče.

6. Před započetím konzervační nebo restaurační práce je nutný průzkum uměleckohistorický, chemickolaboratorní, archivní, řemeslně odborný průzkum, fotodokumentace apod. Teprve na základě všech výsledků průzkumu se určí správný postup restaurační a konzervační práce a sepíše protokol, který musí obsahovat: • popis předmětu, tj. slohové zařazení, charakteristické tvary a rozměry • původní umístění a vznik díla, popř. autora a majitele • údaje o výstavách, na nichž bylo dílo uvedeno a literatuře, která se o díle zmiňují

7. stav před započetím konzervačních nebo restauračních prací ( spojeno s fotodokumentací), záměr akce ( tj.do jakého stavu má být dílo uvedeno) a způsob provedení ( např. doplnění chybějících částí, způsob spojování nových částí k původním, konzervování apod.) • způsob provedení – tj. popis celého technologického postupu restaurování a konzervování • složení odborné komise pro průzkum a restaurování nebo konzervování • odborné provedení, tj. jméno výtvarníka, organizace, popř. řemeslníka, který práci provede • zhodnocení po ukončení celé práce

8. Zdroj materiálů: SEMERÁK, G.; BOHMAN, K.: Umělecké kovářství a zámečnictví. Praha: SNTL, 1979. Není –li uvedeno jinak, je autorem tohoto materiálu a všech jeho částí, autor uvedený na titulním snímku.