Národní a demokratické revoluce

1. Národní a demokratické revoluce Evropa v první polovině XIX. století

2. 19. století - přehled • Ideologie: liberalismus socialismus nacionalismus (romantismus) • Rozdělení:Reakce – do 1830Revoluce – do 1870 Krize – do 1914

3. Německý spolek • Do roku 1818 konzervativní vývoj, ekonomiku brzdí řada chaotických celních opatření včetně cel mezi jednotlivými státy • V Prusku reformy prosazované shora – ponechána silná moc státu – konzervativní aristokracie proti liberální buržoasii • Postupně sílí všeněmecký sněm ve Frankfurtu nad M. a zde se prosazují liberální názory

4. Francie • Restaurace Bourbonů brzdí liberalizaci společnosti • Základní práva získaná revolucí včetně Ústavy zůstávají zachována (rovnost před zákonem, minimalizace výhod aristokracie a církve), omezuje se ale volební právo • Francie zůstává agrární zemí, průmyslová výroba kulhá za Británií

5. Francie • Červenec 1830 – nová revoluce svrhla Bourbony ale zachovala monarchii, posílila liberální trendy • V čele revoluce markýz Lafayette (symbol revoluce) a bankéř Laffite • Králem Ludvík Filip Orleánský (jeho otec byl příznivcem republiky) • Neochota Svaté aliance zasáhnout na pomoc Bourbonům přes nátlak Ruska

6. Nizozemí - Belgie • Rozhodnutí Vídeňského kongresu spojit oba státy do tzv. Spojeného Nizozemí přináší problémy • Belgie – zemědělství, katolicismus Nizozemí – průmysl, protestantismus • V Belgii už za Josefa II. vzpoury proti reformám omezujícím vliv církve

7. Nizozemí - Belgie • Nostalgie po Napoleonovi (nezávislost na Vídni), ve Spojeném Nizozemí hrají Belgičané druhé housle • Červenec, srpen 1830 – národní revoluce vede k osamostatnění Belgie • Liberální Ústava v obou zemích

8. Polsko • Západní Polsko, Halič a „Kongresovka“ – největší ruský zábor • Polská inteligence prchá z ruského do rakouského záboru, případně do německých států • Odchod značné části národní šlechty do emigrace

9. Polsko • Listopad 1830 – protiruské povstání ve Varšavě: svolán Sejm, ruští úředníci vyhnáni a car Mikuláš I. sesazen • Jaro 1831 krvavá odveta Rusů (bez pomoci SA), zrušení Varšavské univerzity, polština nesmí být užívána v úředním styku

10. Rakousko • Postupná reforma – hlavně ekonomická – průmysl hlavně v českých zemích, to posiluje český živel ve městech, vznik české buržoasie • Emancipační snahy Maďarů (vůči Vídni), postupné probouzení Slováků (vůči Budapešti), Chorvatů a Čechů. • Současně probíhá politická emancipace Němců – boj za občanská práva • Střet národních a demokratických priorit brzdí vývoj

11. 1848 – Jaro národů • Leden – vzpoura na Sicílii proti Bourbonům, snaha o následování francouzských demokratických změn z roku 1830 • Únor – 22. ve Francii abdikuje Ludvík Filip, vznikla vláda liberálů, demokratů a socialistů (!), připravuje se obnova republiky • Uzákoněno všeobecné volební právo (pro muže)

12. 1848 – Jaro národů • Březen – povstání v Miláně a Benátkách proti rakouské nadvládě, začíná boj za sjednocení Itálie • Březen – povstání v německých státech (Bavorsko, Sasko, Prusko-Berlín) – moc liberálům

13. 1848 – Jaro národů • Březen - Revoluce ve Vídni – pád knížete Metternicha, nová liberální vláda, císař slíbí Ústavu • Zrušeno poddanství • Duben - volby ve Francii, účast venkova pomáhá konzervativcům a monarchistům k volebnímu vítězství • Rakousko vítězí na italské frontě

14. 1848 – Jaro národů • Svoláno zasedání všeněmeckého sněmu do Frankfurtu – pokus o sjednocený postup zástupců všech rakouských a německých zemí (politický) – Češi účast odmítají (viz Palacký) • Diskuse o maloněmeckém (bez Vídně) a velkoněmeckém (s Vídní) modelu sjednocení Německa = vítězí pruská cesta • V červnu zasedání frankfurtského parlamentu- schvaluje přípravu liberální Ústavy • Královský titul spolu s Ústavou nabídnut pruskému králi – ten odmítl – krach sněmování

15. 1848 – Jaro národů • Červen – nové povstání v republikánské Francii, prezidentské volby vyhrává Napoleonův synovec Ludvík Bonaparte

16. 1848 – Jaro národů • Červen - Povstání v Praze • Léto – povstání v Uhrách (Lajos Kossuth) – zrušení feudálních výsad a zavedení občanských práv – ta jsou nadřazena národním • Druhá fáze uherského povstání následuje na jaře 49 – tentokrát potlačeno brutálně za pomoci Rusů

17. Jaro národů - Výsledky • Revoluce nemá vítězů: staré režimy se nezhroutily, ale pod silným tlakem občanských aktivit si samy „podřezávají větev“ • Zrušení poddanství v rakouských a německých zemích uvolnilo poslední brzdy rozvoje moderní doby

18. Jaro národů - Výsledky • Jaro národů přispělo rovněž k urychlení emancipačních snah Němců a Italů a definitivní probuzení malých středoevropských národů • Potvrzena ruské „zpoždění“, zde nevolnictví zrušeno až 1861. Přesto i sem zasáhne průmysl • Anglie zatím zvyšuje svůj náskok – koloniální upevňování impéria