350 likes | 500 Views
Cesta životem a školským systémem. PhDr. Mgr. et Mgr. Filip Dostál. Erik Erikson (1902 – 1994). Inspirace Freudem Nezávislost na vnitřní pudech (beztak spekulativních) Bere v úvahu sociální kontext Fáze – konflikt – řešení – „ctnost“ Pokrývá celý život Optimistická perspektiva.
E N D
Cesta životem a školským systémem PhDr. Mgr. et Mgr. Filip Dostál
Erik Erikson (1902 – 1994) • Inspirace Freudem • Nezávislost na vnitřní pudech (beztak spekulativních) • Bere v úvahu sociální kontext • Fáze – konflikt – řešení – „ctnost“ • Pokrývá celý život • Optimistická perspektiva
0-1 ½ roku stádium závislosti • Určující je jeho vztah s matkou • Bazální důvěra versus nedůvěra • Mohu důvěřovat světu? • Ano! Svět je bezpečné místo k životu. • Získanou „ctností“ je naděje
Deprivace a subdeprivace • Chybějící mateřská osoba nebo citově chladná a lhostejná matka • Není uspokojena potřeba jistoty a bezpečí • Též neuspokojení potřeby podnětů • Typické pro ústavně vychovávané děti • Následky • Poruchy osobnosti • Opožděný vývoj intelektu, řeči, … • Citové defekt včetně vztahu k sobě samému • Zvýšené riziko SPU a SPCH • Prof. Zdeněk Matějček
1 ½ - 3 ½ roku – stádium nezávislosti • Rodiče kladou na dítě požadavky např. v sebeobsluze (nočník a kapesník) • Vymezovat možnosti, povzbuzovat s samostatnosti („já sám“) • Je v pořádku, jaký jsem? • Autonomie proti pocitu studu a nejistotě • Ano – jsem v pořádku! • Získanou ctností je vůle
Jesle • Zařízení sociální péče – není součástí školského systému • Mnoho rizik – zdravotních i psychologických • Ale i pozitivní dopad – nahrazují vrstevnickou skupinu • Institucionalizace výchovy do 3 let je mimořádně diskutabilní
Předškolní věk – stádium iniciativy • Rodina pomáhá určit si cíl a aktivně k němu směřovat • Je v pořádku to, co dělám? • Iniciativa proti pocitu viny • Ano – dokáži dosáhnout žádoucího cíle! • Získanou „ctností“ je vědomí účelnosti
Funkce školy • Výchovná a vzdělávací • Kvalifikační • Socializační • Selektivní a alokativní • Ochranná
Otazníky nad školským systémem • Nespravedlivá selekce • Etnická a náboženská • Ekonomická a sociální • Bersteinova teorie jazykových kódů • Systém udržení nadvlády vyšší a střední třídy • Školství jako nástroj reprodukce sociálních rozdílů, ale i sociální mobility • Přílišná preference „šprtů“
Školská zařízení • Pozitivní relikt socialistického školství • Řada z nich mírní „nespravedlnosti“ systému • Školská poradenská zařízení • Pedagogicko-psychologická poradna • Speciálně pedagogická centra • Školská výchovná a ubytovací zařízení • Domov mládeže – (Francouzská ul., Černá ul.) • Internát • Škola v přírodě • Zařízení školního stravování • Školská zařízení pro zájmové vzdělávání • Středisko pro volný čas • Dům dětí a mládeže • Stanice zájmových činností zaměřená na … (přírodovědu, techniku, atd. • Školní klub • Školní družin • Školní účelová zařízení (středisko služeb školám, školní hospodářství, středisko praktického vyučování, školní knihovna a plavecká škola)
Základní umělecké a jazykové vzdělávání • Základní umělecká škola – 2 cykly • Jazyková škol s právem státní jazykové zkoušky
Sociální skupiny v ČR (dle Průši a Průšové in HAVLÍK, KOŤA , 2002) – stav ½ devadesátých let • Statické dělnické rodiny • Ctižádostivé dělnické rodiny • Nerozvinutá střední rodiny • Stabilní střední rodiny • Podnikatelské rodiny • Rodiny odborníků
Školský systém v ČR • Zákon o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání č. 561/2004 Sb. (školský zákon) • Zákon o pedagogických pracovnících č. 563/2004 Sb. • Zřizovateli škol jsou obce, svazky obcí, kraje • Rezort se označuje jak tzv. „regionální školství“ • Soukromé a „církevní“ školy • Ministerstva (obrany, vnitra) – pravé „státní“ školy • Zákon o vysokých školách č. 111/1998 Sb. • VŠ veřejné (zřízeny zákonem) a soukromé
Preprimární vzdělávání – mateřská škola • Mateřskou školu navštěvují děti • Předškolní vzdělávání podporuje rozvoj osobnosti dítěte předškolního věku, podílí se na jeho zdravém citovém, rozumovém a tělesném rozvoji a na osvojení základních pravidel chování, základních životních hodnot a mezilidských vztahů. Předškolní vzdělávání vytváří základní předpoklady pro pokračování ve vzdělávání. Předškolní vzdělávání napomáhá vyrovnávat nerovnoměrnosti vývoje dětí před vstupem do základního vzdělávání a poskytuje speciálně pedagogickou péči dětem se speciálními vzdělávacími potřebami. (§ 33 šk. z.)
Výrazně pozitivní dopad na rozvoj všech složek osobnosti • Supluje chybějící sourozeneckou skupinu • Snazší dosahování školní zralosti (školní připravenosti) • Oslabování sociálních a sociokulturních handicapů • V arcidiecézi pražské je 9 církevních MŠ
Preprimární vzdělávání přípravné třídy základní školy • § 47 zákona č. 561/2004 Sb. (školský zákon) • (1) Obec, svazek obcí nebo kraj mohou se souhlasem krajského úřadu zřizovat přípravné třídy základní školy pro děti v posledním roce před zahájením povinné školní docházky, které jsou sociálně znevýhodněné a u kterých je předpoklad, že zařazení do přípravné třídy vyrovná jejich vývoj. Přípravnou třídu lze zřídit, pokud se v ní bude vzdělávat nejméně 7 dětí. • (2) O zařazování žáků do přípravné třídy základní školy rozhoduje ředitel školy na žádost zákonného zástupce dítěte a na základě písemného doporučení školského poradenského zařízení, které k žádosti přiloží zákonný zástupce. Obsah vzdělávání v přípravné třídě je součástí školního vzdělávacího programu. • Přípravný stupeň mají i ZŠ speciální
Povinná školní docházka • § 36 šk. z. – 9 školních roků – nikoliv 9. tříd! • Pro všechny děti (tedy i cizinci) • Základního a středního vzdělávání se účastní žáci • 15.1. – 15.2. přihlásit k zápisu • Od šk. r. následujícího po dni dosažení 6 let • Může i žák, jež dosáhne 6 let od září do prosince – doporučení PPP • Může i žák, jež dosáhne 6 let od ledna do června – doporučení KPPP a odborného lékaře • Odklad – žádost do 31.5. řediteli školy s doporučením KPPP a odborného lékaře nebo klinického psychologa. Lze odložit nejdéle do školního roku, ve kterém dovrší 8. rok věku
Plnění povinné školní docházky • Na základní škole nebo na střední škole (po 5 letech) • § 38 – 39 zákona č. 561/2004 Sb. (školský zákon) umožňuje v zahraniční škole, ve škole při diplomatické misi, v zahraniční škole na území ČR, v evropské škole. V zahraničí i formou individuální výuky • Jiné způsoby plnění školní docházky • Vzdělávání žáků s hlubokým mentálním postižením • Individuální vzdělávání • Alternativní koncept povinného vzdělávání vůči povinné školní docházce • Pouze žákovi 1. stupně ZŠ • Žák je stále žákem školy – pololetní zkoušky • Nenárokové - povolení uděluje ředitel • ZŠ sv. Voršily se specializuje
Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami • Koncept specifických vzdělávacích potřeb - § 16 šk. z. • Zdravotní postižení - mentální, tělesné, zrakové nebo sluchové postižení, vady řeči, souběžné postižení více vadami, autismus a vývojové poruchy učení nebo chování • Zdravotní znevýhodnění - zdravotní oslabení, dlouhodobá nemoc nebo lehčí zdravotní poruchy vedoucí k poruchám učení a chování, které vyžadují zohlednění při vzdělávání • Sociální znevýhodnění • rodinné prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením, ohrožení sociálně patologickými jevy • nařízená ústavní výchova nebo uložená ochranná výchova • postavení azylanta …
Koncept integrace a inkluze a koncept speciálního vzdělávání • Postižení • Individuální integrace do běžné školy (asistent pedagoga) • Skupinová integrace – třída v běžné škole • Speciální škola – může a nemusí mít program ZŠ • pro zrakově postižené • pro sluchově postižené • pro hluchoslepé • pro tělesně postižené • logopedická (CZŠL Don Bosco a MŠL) • speciální a praktická • se specifickými poruchami učení/chování • školy při zdravotnických zařízeních • může mít 10 ročníků (1. stupeň 1. – 6. ročník) • Individuální vzdělávací plán – i pro mimořádně nadané • Vyhláška č. 73/2005 Sb.
Mladší školní věkstádium snaživosti • Nové prostředí (zejména škola)vznáší další nároky • Mohu být přínosem ve světědalších lidí? • Snaživost proti pocitu méněcennosti • Ano – jsem (alespoň v něčem) úspěšný • Získanou „ctností“ je kompetence • Nebezpečí školní neúspěšnosti • Syndrom naučené bezmocnosti – postoj získaný opakovaně negativními životními zkušenostmi, kdy se jedinec vžije do role pasivní oběti, přitom chyba může být v jeho nevhodných postupech zvládání zátěže, např. vyhýbavé strategii
Primární vzdělávání – 1. stupeň základní školyNižší sekundární vzdělávání – 2. stupeň základní školy • Základní vzdělávání vede k tomu, aby si žáci osvojili potřebné strategie učení a na jejich základě byli motivováni k celoživotnímu učení, aby se učili tvořivě myslet a řešit přiměřené problémy, účinně komunikovat a spolupracovat, chránit své fyzické i duševní zdraví, vytvořené hodnoty a životní prostředí, být ohleduplní a tolerantní k jiným lidem, k odlišným kulturním a duchovním hodnotám, poznávat své schopnosti a reálné možnosti a uplatňovat je spolu s osvojenými vědomostmi a dovednostmi při rozhodování o své další životní dráze a svém profesním uplatnění. (§ 44 šk. z.) • Na základní škole • 1. stupeň – primární vzdělávání • 2. stupeň – nižší sekundární vzdělávání (historický relikt koncepce jednotné všeobecně vzdělávací školy) • Na střední škole • Osmiletá a šestiletá gymnázia • Konzervatoře • Systém časné specializace x systém jednotné školy • Český systém má rysy obou koncepcí
Starší školní věk – stádium sociálních vztahů • Referenční skupinou se stávají vrstevníci • Kdo vlastně jsem a čím mohu být? • Jaké jsou (budou) hodnoty mého života? • Identita proti zmatení rolí (nejistota) • (Nejspíš) jsem (budu) …, …, …, … • Získanou ctností je věrnost
Dospělost a moratorium • Biologická – psychická – sociální – ekonomická • Puberta a adolescence jsou stádia moratoria • Školský systém je institucionalizací moratoria • Období utváření identity • Četná nebezpečí vč. difusní identity • Kritické období náboženského růstu • Svátost biřmování – křesťanská dospělost • Důležitost přechodových rituálů
Stupeň základního vzdělání • Splnění povinné školní docházky není dosažením stupně základního vzdělání! • 9. tř. ZŠ (a nižší stupeň gymnázií a konzerv.) • Nenárokově (sic!) lze pokračovat v základním vzdělávání i po splnění p. š. d. – do 18. let • Ukončením ve speciální škole žák dosahuje základy vzdělání • ZŠ nebo SŠ mohou pořádat kurz pro získání základního vzdělání
Zařízení na pomezí školského a sociálního systému • Diagnostický ústav • Dětský domov • Dětský domov se školou • Výchovný ústav • Středisko výchovné péče
Střední vzdělávání • Střední vzdělávání – vyšší sekundární vzdělávání Střední vzdělávání rozvíjí vědomosti, dovednosti, schopnosti, postoje a hodnoty získané v základním vzdělávání důležité pro osobní rozvoj jedince. Poskytuje žákům obsahově širší všeobecné vzdělání nebo odborné vzdělání spojené se všeobecným vzděláním a upevňuje jejich hodnotovou orientaci. Střední vzdělávání dále vytváří předpoklady pro plnoprávný osobní a občanský život, samostatné získávání informací a celoživotní učení, pokračování v navazujícím vzdělávání a přípravu pro výkon povolání nebo pracovní činnosti. (§ 57 šk. z.) • Typy škol – rozlišeny názvy - důležitější je obor vzdělávání • Stupně středního vzdělávání • SV s maturitní zkouškou 4 roky (8, 6) – zkrácené studium 1 – 2 roky pro žáky s jinou maturitou, nástavbové studium 2 roky pro žáky s výučním listem (ze tříletého oboru) • SV s výučním listem – 2 nebo 3 roky – zkrácené studium 1-2 roky pro žáky s maturitou nebo jiným výučním listem (i z dvouletého oboru) • Střední vzdělávání – 1 nebo 2 roky (např. DKŠ) – vč. praktické školy
Vyšší odborné vzdělávání • Vyšší odborné vzdělávání rozvíjí a prohlubuje znalosti a dovednosti studenta získané ve středním vzdělávání a poskytuje všeobecné a odborné vzdělání a praktickou přípravu pro výkon náročných činností. (§ 92 šk. z.) • 3 – 3 ½ roku • DiS. • Vzdělávání v konzervatoři rozvíjí znalosti, dovednosti a další schopnosti žáka získané v základním a v základním uměleckém vzdělávání, poskytuje všeobecné vzdělání a připravuje žáky pro výkon náročných uměleckých nebo uměleckých a umělecko pedagogických činností v oborech hudba, tanec, zpěv a hudebně dramatické umění. Vzdělávání v konzervatoři vytváří dále předpoklady pro plnoprávný osobní a občanský život, pokračování ve vzdělávání a pro výkon pracovní činnosti. (§ 86 šk. z.) • SV s maturitní zkouškou nebo vyšší odborné vzdělání
Vysokoškolské vzdělání • Stupně • Bc. • Mgr. (navazující x nenavazující) • Mgr., MgA., Ing., MUDr., MDDr., MVDr. • PhDr., RNDr., JUDr., ThDr., ThLic. • Ph.D. a Th.D. • Celoživotní vzdělávání
Mladá dospělost – stádium intimity • V partnerském vztahu darovat nalezenou identitu vzájemné intimitě. • Mohu milovat? • Intimita proti izolaci • Získanou ctností je láska
Zralá dospělost – stádium generativity • Dávání ve vztahu k partnerovi, k práci ke světu (děti, výchova, dílo,…) • Mohu se ohlédnout za životem? • Generativita proti stagnaci • Získanou ctností je péče
Stáří – stádium integrity • Přijetí vlastního života jako něčeho, co muselo být a co nezbytně nemohlo být jinak • Bylo v pořádku, jaký jsem byl? • Integrita proti zoufalství • Získanou ctností je moudrost
Literatura: • Havlík, Radomír a Koťa, Jaroslav. Sociologie výchovy a školy. Vyd. 1. Praha: Portál, 2002. 174 s. ISBN 80-7178-635-7. • Langmeier, Josef a Matějček, Zdeněk. Psychická deprivace v dětství. Vyd. 4., dopl., V nakl. Karolinum 1. Praha: Karolinum, 2011. 399 s. ISBN 978-80-246-1983-5. • Matějček, Zdeněk. Co, kdy a jak ve výchově dětí. Vyd. 3. Praha: Portál, 2000, 1996. 143 s. Rádci pro rodiče a vychovatele. ISBN 80-7178-494-X. • Průcha, Jan. Srovnávací pedagogika. Vyd. 1. Praha: Portál, 2006. 263 s. ISBN 80-7367-155-7. • Říčan, Pavel. Cesta životem: [vývojová psychologie]: přepracované vydání. Vyd. 2. Praha: Portál, 2006, 2004. 390 s. ISBN 80-7367-124-7. • Šimíčková-Čížková, Jitka et al. Přehled vývojové psychologie. 2. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2008. 175 s. ISBN 978-80-244-2141-4. • Vágnerová, Marie. Vývojová psychologie: dětství, dospělost, stáří. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000. 522 s. ISBN 80-7178-308-0. • Váňová, Miroslava. Srovnávací pedagogika. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola J.A. Komenského, 2003. 42 s. ISBN 80-86723-04-6.