IX. Zpráva o výsledcích realizace „Programu restrukturalizace českého ocelářského průmyslu“

1. IX. Zpráva o výsledcích realizace „Programu restrukturalizace českého ocelářského průmyslu“ březen 2007

2. IX. Zpráva o výsledcích realizace „Programu restrukturalizace českého ocelářského průmyslu“ Pro posílení konkurenční schopnosti českého ocelářského průmyslu a pro získání trvalé životaschopnosti byl přijat (usnesením vlády ČR č. 840 ze dne 29. 8. 2001) dokument „Program restrukturalizace českého ocelářského průmyslu“ (dále Program), který po projednání s EK obsahoval tuto definici cílového stavu českého ocelářství: • možnosti hutní produkce dosáhnout po likvidaci 1, 9 mil. tun nadbytečných kapacit v celém průřezu hutního cyklu řádově 6 mil. tun výroby oceli ročně, • výroba s rostoucím podílem plochých výrobků a zejména s růstem finality produkce cestou vytváření výrobkových řetězců, vychází ze zjevné domácí spotřeby, • racionalizace všech činností přinese výrazné snížení počtu pracovních míst v hutnictví a ve vyjádření počtu pracovníků v základních hutních provozech celého českého ocelářského průmyslu dosáhne cílový stav 8 500 pracovníků, což odpovídá ilustrativní produktivitě cca 700 tun oceli na pracovníka základní hutní výroby. Zároveň, jako východisko a cesta k dosažení a udržení trvalé životaschopnosti, bylo přijato řešení výrobkových řetězců ke zpracování a finalizaci základních hutních výrobků na produkty s vyšší přidanou hodnotou.

3. IX. Zpráva o výsledcích realizace „Programu restrukturalizace českého ocelářského průmyslu“ Makroekonomická predikce v ČR a) Základní ekonomické ukazatele v ČR Růst HDP v české ekonomice za poslední 3 roky přesahuje 5%-ní hranici, postupně se vyrovnává ekonomická úroveň s vyspělými zeměmi, což je i efekt vstupu ČR do EU.

4. IX. Zpráva o výsledcích realizace „Programu restrukturalizace českého ocelářského průmyslu“ b) Celková pozice českého ocelářského průmyslu v r. 2006 • Objem finální produkce se meziročně zvýšil o 7,9 % a produkce prvovýroby (sur. železa a oceli) se zvýšila o 9,5 %. Produkce dlouhých výrobků se zvýšila o 11,4 %, plochých výrobků o 10,8 % a ocelových trubek o 9 %. Vzrostly jak dodávky na zahraniční trhy (o 11,8 %), tak dodávky na tuzemský trh (o 5,2 %). Poslední výsledky signalizují oživení ekonomického růstu v oborech zpracovávajících rozhodující část ocelářské produkce, což přispělo k růstu reálné spotřeby ocelářských výrobků v Evropě. • Meziroční růst hmotných výrob ocelářských podniků v ČR byl v tomto srovnání zároveň doprovázen poklesem cen proti vysoké základně r. 2005. To výrazně ovlivnilo skutečnost, že ceny v celém odvětví základních kovů, hutních a kovodělných výrobků se snížily o 2,6 %. • V podmínkách pokračující restrukturalizace ocelářského průmyslu došlo k dalšímu poklesu počtu pracovníků o 3,6 %. Nominální průměrné výdělky vzrostly o 5,6 %. • Rentabilita tržeb činila za obor celkem 10,1 %, rentabilita vlastního kapitálu dosáhla 23,3 %.

5. IX. Zpráva o výsledcích realizace „Programu restrukturalizace českého ocelářského průmyslu“ Pro nejbližší období lze vyspecifikovat zejména tyto faktory vývoje: • vnitřní konsolidace ocelářských společností, • strategie získávání surovin a energií, • nutnost řešení otázek ekologie. Vedle cyklického vývoje poptávky je zdrojem zranitelnosti odvětví i „rozdrobenost“ výrobců. Hlavní výhody ze slučování – globalizace jsou: • posílení vyjednávací pozice s dodavateli a hlavními odběrateli, • uplatnění výrobní disciplíny a výrobní pružnost spočívající ve využívání disponibilních kapacit, a tím i posílení schopnosti plnit požadavky finálních odběratelů, • finanční síla a možnost podnítit zájem o ocelářství mezi investory a získat zdroje pro modernizace. Tradiční cesta vyrobit co nejvíce z dostupných kapacit a realizovat prodej za maximálně dosažitelné ceny je a bude nahrazována cestou maximalizovat zisk ze synergických efektů integrace a finalizace výrob do řetězců, které jsou zaměřeny na sofistikovanější výrobky v souladu s požadavky trhu.

6. IX. Zpráva o výsledcích realizace „Programu restrukturalizace českého ocelářského průmyslu“ Finanční situace Celkové (orientační) údaje za celý obor ocelářství (včetně price cost-squeeze) Provozní hospodářský výsledek se v porovnání s r. 2005 zvýšil, vzrostla produktivita práce o 10,4%. Rozhodující vliv zde měl hospodářský výsledek dosažený v dominantních ocelářských společnostech severomoravského regionu. Z pohledu „vnitřní racionalizace“ došlo ke snížení materiálové a energetické náročnosti výroby o 11,6 %, zrychlila se obrátka zásob o 14 %. Celková rentabilita z tržeb dosáhla 10,1 %, což lze pro obor ocelářství považovat za uspokojivou pozici.

7. IX. Zpráva o výsledcích realizace „Programu restrukturalizace českého ocelářského průmyslu“ Produktivita práce Vývoj zaměstnanosti má trend pokračujícího snižování pracovních míst v oboru hutnictví, a to zejména racionalizace výrobních procesů cestou vyčleňování obslužných činností. Pro ilustraci v českém ocelářství pracovalo v r. 2001 (začátek realizace Programu) 38 549 pracovníků. Produktivita práce hodnocená úrovní výroby oceli na pracovníka (t/rok)

8. IX. Zpráva o výsledcích realizace „Programu restrukturalizace českého ocelářského průmyslu“ Obchodování se „skleníkovými plyny“ Implementace legislativy EU  k životnímu prostředí Celkový emisní faktor za sektor včetně podnikových tepláren se v období let 1999 – 2005 pohyboval v rozmezí 1,98 – 2,14 t CO2 /t oceli a zcela odpovídá dosahovaným faktorům v EU. Odpovídá to tomu, že všechna sledovaná zařízení jsou provozována na úrovni nejlepších dostupných technik BAT (Best Available Techniques). Po zvážení faktorů působících na snižování i zvyšování měrných emisí je možno konstatovat, že i pro období let 2008 – 2012 se bude hodnota složeného celkového emisního faktoru za sektor výroba a zpracování kovů pohybovat v rozmezí 2,03 – 2,14 t CO2/t oceli, tj. není očekávána jeho výraznější změna oproti období let 2005 – 2007.

9. IX. Zpráva o výsledcích realizace „Programu restrukturalizace českého ocelářského průmyslu“ IPPC – integrovaná kontrola a prevence znečišťování • byla podána žádost o integrované povolení z hutních podniků sdružených v asociaci Hutnictví železa pro více než 95 % zařízení, spadajících pod zákon č. 76/2002 Sb., • průměrná doba zpracování žádosti je 4 – 8 měsíců, průměrná doba schvalovacího procesu cca 1 rok, • u hutních podniků sdružených v asociaci by nemělo dojít k problémům se získáním integrovaného povolení do stanoveného termínu 30. 10. 2007, • na základě posouzení nezávislými organizacemi lze konstatovat, že zařízení hutních podniků jsou provozována v souladu s nejlepšími dostupnými technikami (BAT), • probíhá revize evropského předpisu BREF pro výrobu surového železa a oceli.

10. IX. Zpráva o výsledcích realizace „Programu restrukturalizace českého ocelářského průmyslu“ REACH – legislativní aspekty (registrace, hodnocení a povolování chemických látek) Evropská legislativa byla pro tuto problematiku přijata dne 18.12.2006 (nařízení číslo 1907/2006/ES) s účinností od 1.7.2007. Propočet dopadů REACH do ocelářství: • celkový vliv nákladů by mohl dosáhnout 1,8 mld. Kč v průběhu příštích 5 let, • náklady na jednu registraci 20- 30 mil. Kč určují, že jednorázový náklad v průběhu tří let dosáhne 400 – 600 mil. Kč, což je řádově 0,35 % tržeb hutních podniků, • vliv nakupovaných chemických látek by mohl představovat 200 – 300 mil. Kč ročně (jako setrvalý vliv zavedení REACH), • dopad na snižování nákladů (v oblasti pracovních sil) o 250 – 480 pracovních míst (do r. 2012).

11. IX. Zpráva o výsledcích realizace „Programu restrukturalizace českého ocelářského průmyslu“ • koncentrace výroby na výkonnější a efektivnější jednotky, • přizpůsobování kapacit výroby zastavováním neefektivních zastaralých jednotek (byly zastaveny 4 spékací pásy, 10 koksových baterií, 6 vysokých pecí, 43 ocelářských pecí - převážně s otevřenou nístějí, 4 blokovny a 21 válcovacích tratí), • modernizace a výstavby nových jednotek, zlepšující technologické i ekonomické ukazatele úrovně odvětví (zdokonalení sekundární metalurgie, výstavba kontilití, modernizace válcovacích tratí, výstavba nového minimilu – pánvové pece, kontilití a teplé válcovny pásů Steckel). Cílový stav českého ocelářství Likvidace finálních válcovenských kapacit ve výši 590 000 t byla v celém rozsahu Protokolu č. 2 Smlouvy o přistoupení ČR k EU realizována. V r. 2005 byla zastavena válcovací trať č.1 a válcovací trať č.2 VPFM (kapacita celkem 70 tis. t), a v r. 2006 byla zastavena válcovna DUO ve VS (kapacita 130 tis. t) a zároveň v tomto roce provedena technická a technologická redukce trati HCC v MSO se snížením kapacity o 270 tis. t. Důležité technologické změny v ocelářském průmyslu započaly již v roce 1985. V průběhu celého časového intervalu se projevovalo několik důležitých trendů v kapacitních změnách:

12. IX. Zpráva o výsledcích realizace „Programu restrukturalizace českého ocelářského průmyslu“ Hutní produkce cca 6 mil. t oceli ročně a) V roce 2004 bylo vyrobeno 7,0 mil. t oceli, v roce 2005 6,2 mil. t oceli a v roce 2006 cca 6,9 mil. t. b) Objem oceli odlévané na zařízení pro plynulé lití oceli již dosáhl (1997) technologického optima a pohybuje se na úrovni cca 90 %. Některé charakteristiky ocelářské produkce (vývoj související s realizací Programu)ve srovnání s r. 1975: • podíl oceli odlité na zařízení pro plynulé odlévání oceli – růst o 77 %, • spotřeba surové oceli na 1 tunu válcovaného materiálu – pokles o 223 kg/t, • spotřeba surového železa na 1 tunu surové oceli – pokles o 40 kg/t, • energetická náročnost (na 1 tunu produkce oceli) – snížena o 12 GJ/t. Zjevná domácí spotřeba

13. IX. Zpráva o výsledcích realizace „Programu restrukturalizace českého ocelářského průmyslu“ K řešení sociálně zaměstnaneckých důsledků restrukturalizace českého ocelářského průmyslu byl v r. 2000 vládou přijat Komplexní projekt doprovodného sociálního programu pro řešení restrukturalizace ocelářského průmyslu (DSP), který pomáhal eliminovat sociální problémy uvolňovaných pracovníků. Počty pracovníků Doprovodný sociální program pro řešení restrukturalizace ocelářského průmyslu Na realizaci DSP byly v období od r. 2000 do konce roku 2006 poskytnuty finanční prostředky státního rozpočtu ve výši 1 093 mil. Kč, které v plném rozsahu pokryly požadavky ocelářských společností na poskytnutí příspěvků pro uvolňované zaměstnance. V rámci DSP našlo další pracovní uplatnění 7,8 % pracovníků. Průměrná doba nepřetržitého zaměstnání v hutnictví představovala u uvolňovaných pracovníků 31 let. Značná část uvolňovaných pracovníků (61 %) byla uvolněna při nároku na důchod od jednoho do pěti let.

14. IX. Zpráva o výsledcích realizace „Programu restrukturalizace českého ocelářského průmyslu“ Vynaložené finanční prostředky ze státního rozpočtu na realizaci DSP Další nástroje pro řešení sociálně zaměstnaneckých důsledků restrukturalizace ocelářského sektoru v ČR jsou obsaženy: • ve využití programu START – program podpory podnikání. Za rok 2006 bylo poskytnuto 290 bezúročných úvěrů v souhrnném objemu 109 mil. Kč v celém průřezu průmyslového podnikání. Více než 2/3 z těchto úvěrů, poskytovaných Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou, směřovaly k podpoře podnikání uvolňovaných pracovníků v rámci restrukturalizace hutních společností, • v programu regionálního rozvoje – stimulující vznik nových pracovních míst v regionech dotčených restrukturalizací.

15. IX. Zpráva o výsledcích realizace „Programu restrukturalizace českého ocelářského průmyslu“ Využití veřejné podpory Ve stanoveném období nebyla českému ocelářskému odvětví po přistoupení ČR k EU v roce 2004 poskytnuta žádná další veřejná podpora. Závazky týkající se poskytování maximální povolené výše veřejné podpory společnostem vyjmenovaným v příloze 1 Protokolu 2 byly splněny.

16. IX. Zpráva o výsledcích realizace „Programu restrukturalizace českého ocelářského průmyslu“ Zastavování, redukce finálních výrobních kapacit Cílový projekt zastavení a likvidace kapacit o 590 000 t byl do konce restrukturalizačního období, tj. do 31.12.2006, splněn.

17. IX. Zpráva o výsledcích realizace „Programu restrukturalizace českého ocelářského průmyslu“ V souladu s Protokolem č. 2 bylo možno udělit veřejnou podporu pouze přijímajícím společnostem uvedeným v Příloze č. 1 tohoto Protokolu, a to v období 1997 – 2003. Rekapitulace plnění závazků z Protokolu č. 2 Smlouvy o přistoupení ČR k EU V průběhu monitorovacího procesu byl FNM ČR dokončen prodej NH a její dceřiné společnosti VPO společnosti LNM Holdings N.V. v r. 2003. V r. 2005 byla společností OSINEK formou výběrového řízení prodána společnost VÍTKOVICE STEEL společnosti Mastercroft Ltd. (z ruské skupiny EVRAZ) za podmínky, že nabyvatel dodrží podmínky a zásady, vymezené Protokolem. ČR v souladu s Protokolem č. 2 odstranila obchodní překážky na trhu s uhlím a umožnila českým ocelářským společnostem získat přístup k uhlí za mezinárodní tržní ceny.

18. IX. Zpráva o výsledcích realizace „Programu restrukturalizace českého ocelářského průmyslu“ Efektem modernizačních a restrukturalizačních procesů bylo navýšení produktivity práce zaměstnanců v oboru. Na počátku restrukturalizace činila produktivita práce v ČR, v tunách výroby oceli na pracovníka a rok, 100 - 120 t/rok, zatímco v EU se tyto hodnoty u daných podniků pohybovaly v rozmezí 400 - 500 t/rok.

19. IX. Zpráva o výsledcích realizace „Programu restrukturalizace českého ocelářského průmyslu“ • podporu zaměřenou na výzkum a vývoj, • podporu na ochranu životního prostředí, • podporu na školení a na zaměstnanost, • podporu na uzavření podniku. V současné době lze v rámci podpory do odvětví ocelářského průmyslu identifikovat tyto platné právní předpisy upravující danou problematiku: • pokyny k regionální podpoře, které vymezují samotné ocelářské odvětví, upravující poskytování veřejné podpory v letech 2007 – 2013, respektive vymezující zákaz poskytování regionální podpory, ale i v rámci programu investičních pobídek, • další předpisy, upravující konkrétní případy možnosti poskytnutí podpory v oblasti ocelářství, upravující jmenovitě:

20. IX. Zpráva o výsledcích realizace „Programu restrukturalizace českého ocelářského průmyslu“ Výsledky vykazované českým ocelářským sektorem od počátku realizace Programu akceptovaného EK dokládají, že zejména ekonomické výsledky a růst produktivity, jsou důsledkem intenzifikačních opatření restrukturalizace českého ocelářského průmyslu, jak je doporučila a monitorovala EK. Rovněž proces transformace a privatizace ocelářských společností přispěl k transparentnosti realizace restrukturalizačního programu a ve své podstatě ke zvýšení konkurenceschopnosti finální hutní produkce. Závěr Program restrukturalizace českého ocelářského průmyslu byl naplněn. Závazky ČR vyplývající z Protokolu č. 2 týkající se restrukturalizace ocelářského průmyslu pokládá ČR za splněné. Tradičně silný ocelářský průmysl České republiky stejně jako přístup na trh EU jsou podstatnými výhodami, které by měly zaručit úspěch v nadcházejících letech. Opatření vymezená v restrukturalizačních programech a obchodních plánech umožní soustředit se na nezbytná zlepšení a posílit provozní výkon tak, aby společnosti získaly větší odolnost proti možnému hospodářskému poklesu.

21. IX. Zpráva o výsledcích realizace „Programu restrukturalizace českého ocelářského průmyslu“ Významným a pozitivním prvkem v naplnění cílů Programu bylo uplatnění a realizace více jak 40 projektů vědy a výzkumu, které přispěly k růstu kvality produkce, efektivnosti a k dosažení a udržení životaschopnosti. Realizace přijatých opatření v oblasti řešení sociálně zaměstnaneckých důsledků restrukturalizace vedla k zachování sociálního smíru, což mělo pozitivní vliv na situaci v regionech s vysokou nezaměstnaností. Podle znalostí postupů a postojů EK je nezbytné zdůraznit, že jakákoliv další veřejná podpora pro ocelářství by byla v rozporu se Smlouvou o přistoupení a dosahování trvalé životaschopnosti ocelářských podniků musí být realizováno bez veřejné podpory. V dalším období bude určujícím faktorem efektivnosti vývoj na trhu ocelí a tlak na realizování investic zaměřených na zvyšování příjmů z prodeje produktů s vyšší přidanou hodnotou a naplnění požadavků ekologické legislativy.