1 / 23

PR A PRÁVO Informace v této prezentaci nepředstavují závaznou právní poradu

PR A PRÁVO Informace v této prezentaci nepředstavují závaznou právní poradu. Program semináře: Informace nebo reklama – a proč je rozdíl tak důležitý. Jsou tiskové zprávy spam ? Autorské a osobnostní právo vs. public relations: citace, fotografie, data z veřejných zdrojů apod .

yates
Download Presentation

PR A PRÁVO Informace v této prezentaci nepředstavují závaznou právní poradu

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. PR A PRÁVO Informace v této prezentaci nepředstavují závaznou právní poradu

  2. Program semináře: Informace nebo reklama – a proč je rozdíl tak důležitý. Jsou tiskové zprávy spam ? Autorské a osobnostní právo vs. public relations: citace, fotografie, data z veřejných zdrojů apod. Diskuse

  3. Informace nebo reklama – a proč je rozdíl tak důležitý

  4. Reklama nebo informace ? Na jedné straně ústavou zaručená svoboda slova: „Svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny… každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu. Cenzura je nepřípustná.“ Na druhé straně rozsáhlá a přísná regulace propagace a reklamy: Nařízení EU 2006/1924 o zdravotních tvrzeních, zákon č. 40/1995 Sb. o regulaci reklamy, zákon č. 231/2001 Sb. o provozování rozhlasového a televizního vysílání, trestní zákon č. 140/1961 Sb. a přestupkový zákon č. 200/1990 Sb. , zákon č. 634/1992 Sb. o ochraně spotřebitele, zákon č. 126/1992 Sb. o ochraně znaku a názvu Červeného kříže, zákon č. 248/1992 Sb. o investičních společnostech a investičních fondech, zákon č. 202/1990 Sb. o loteriích a jiných podobných hrách, zákon č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů, zákon č. 60/2000 Sb. o ochraně olympijských symbolik, zákon č. 110/1997 Sb. o potravinách a tabákových výrobcích, zákon č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích, zákon č. 247/1995 Sb. o volbách do Parlamentu České republiky, zákon č. 3/1993 Sb. o státních symbolech České republiky, zákon č. 68/1990 Sb. o užívání státních symbolů České republiky… Podle čeho tedy právo odlišuje informaci od reklamy ? Podle cíle a úmyslu ! Je-li cílem uspokojení zájmu adresátů = informace, je-li cílem podpora obchodu = reklama. Vysvětlíme na příkladu…

  5. SKRYTÁ REKLAMA ?

  6. Reklama nebo informace ? Hypotetické okolnosti: redaktorka považuje sdělení za důležité pro čtenáře, sama se sháněla po detailech, jediným cílem bylo informovat o zajímavé věci = jde o informaci

  7. Reklama nebo informace ? Hypotetické okolnosti: „placený článek“ zadala PR agentura / redaktor dostal odměnu / redaktor je kamarád / redaktor měl pocit vděku / byl to bonus za inzerci… cílem bylo pomoci firmě = jde o regulovanou reklamu

  8. Reklama nebo informace ? Prvý (redakční článek) je informací a jako takový je právně zcela v pořádku: nepodléhá žádným předpisům o reklamě ani jiným právním omezením; může uvádět léky na předpis, léčivé účinky doplňků stravy, ceny, výrobce…; je chráněn jako svoboda slova; jediným omezením jsou trestné činy; jakýkoliv zásah by byl cenzurou a porušením ústavy. Druhý (zaplacený text) je reklamou a jako takový porušuje právo: skrytá reklama = pokuta do 2 mil Kč; reklama na lék na předpis v médiu pro veřejnost, bez právních náležitostí, pokuta do 2 mil Kč; nekalá soutěž (konkurenční firmy mohou žalovat), sankce neomezena; porušení etiky syndikátu novinářů Nejde o akademické teorie : Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne 5. května 2011, MSD Sharp Dohme GmbH v. Merckle GmbH, C–316/09, v bodě 31: „…účel sdělení je základním charakteristickým znakem reklamy a rozhodujícím kritériem pro odlišení reklamy od prosté informace.“ Příklad z české praxe:

  9. Jsou tiskové zprávy spam ?

  10. Tiskové zprávy = zakázaný spam ? Ne ! Zcela bez problémů: písemné, zasílané se souhlasem, nezasílané = pouze umístěné (např. na Internetu)… Sporné pouze: zasílané bez souhlasu E-mailem, SMSkou, faxem či telefonem… Právní interpretace zákona:

  11. Tiskové zprávy Jedna právní odpověď: Listina práv, článek 17: „Svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny, každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovatideje a informace bez ohledu na hranice státu“. Žádný zákon nemůže zakázat sdělování informací = TZ ? Informace pod ústavní ochranou !!!

  12. Tiskové zprávy Druhá právní odpověď: Zákon: „Zasílání nevyžádaných obchodních sdělení se zakazuje“. Obchodní sdělení: reklama + všechny formy sdělení určené k podpoře zboží nebo image podniku = TZ ? Zakázaný spam !!!

  13. Tiskové zprávy Rozpor ? Nikoliv ! Právo (slova) neumí stanovit jasnou hranici, a tak vzniká úsečka mezi dvěma jasnými řešeními na jedné straně: některé TZ jsou informace pod ústavní ochranou, na druhé straně: některé TZ jsou protizákonným obchodním sdělením Co je odlišuje ?

  14. Tiskové zprávy Informace: věcný, informativní, jen v nutném rozsahu, obsahující jen informace, důvodně očekávající zájem druhé strany = individuálně zacílený Obchodní sdělení: hodnotící či chválící, obsahující více než jen informace, často s reklamními prvky (barvy, obrazy, hudba), bez rozmyslu rozsévaný

  15. Tiskové zprávy Každá TZ se sama zařadí na zmíněné úsečce: Informace: „Z Prahy byla otevřena nová letecká linka do Palerma. Létá každou neděli v 8.15 a provozuje jí ČSA“ (zasláno redaktorovi turistické přílohy). Obchodní sdělení: „ČSA jsou nejlepší společností v Ruzyni, říká ředitel Dvořák, a tisíce spokojených zákazníků to jen potvrzují ! Prostě, ve vzduchu jako doma ! A nyní nová linka do Palerma !“ (zasláno všem novinářům v ČR i s logem, filmem a poukázkou na slevu letenky)

  16. Tiskové zprávy Informace: zcela legální, pod ústavní ochranou Obchodní sdělení: jsou-li zasílané bez souhlasu E-mailem, SMSkou, faxem či telefonem: zakázané Vše ostatní na úsečce mírně či více riskantní…

  17. Tiskové zprávy Doporučení pro praxi: zavést systém souhlasu novinářů se zasíláním obchodních sdělení (cíl: obě strany spokojené) sbírat souhlasy při každé příležitosti (nádoba na vizitky, Internet…) pečlivěji pracovat s adresáty (zacílení zpráv) na adresy bez souhlasů zasílat jen holé informace (a hned žádat o souhlas…)

  18. Autorské a osobnostní právo vs. public relations: citace, fotografie, data z veřejných zdrojů apod.

  19. Kdy lze použít cizí autorské dílo Autorské dílo: jedinečný výsledek tvůrčí činnosti, ne námět sám o sobě, údaj, myšlenka, postup, princip, metoda. Autorské dílo lze zásadně užít jen se souhlasem autora. Výjimky: Volné dílo, tj. více než 70 let od smrti autora Citace Do práva autorského nezasahuje ten, kdo a) užije v odůvodněné míře výňatky ze zveřejněných děl jiných autorů ve svém díle, b) užije výňatky z díla nebo drobná celá díla pro účely kritiky nebo recenze vztahující se k takovému dílu, vědecké či odborné tvorby a takové užití bude v souladu s poctivými zvyklostmi a v rozsahu vyžadovaném konkrétním účelem, c) užije dílo při vyučování pro ilustrační účel nebo při vědeckém výzkumu, jejichž účelem není dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu, a nepřesáhne rozsah odpovídající sledovanému účelu; vždy je však nutno uvést, je-li to možné, jméno autora, nejde-li o dílo anonymní, nebo jméno osoby, pod jejímž jménem se dílo uvádí na veřejnost, a dále název díla a pramen. = v propagaci nelze citovat bez souhlasu autora !

  20. Kdy lze použít cizí autorské dílo Další výjimky: Zpravodajská licence Do práva autorského nezasahuje ten, kdo užije b) dílo ve spojitosti se zpravodajstvím týkajícím se aktuálních událostí, a to v rozsahu odpovídajícím informačnímu účelu, c) v odpovídající míře dílo v periodickém tisku, televizním či rozhlasovém vysílání nebo jiném hromadném sdělovacím prostředku zpřístupňujícím zpravodajství o aktuálních věcech politických, hospodářských nebo náboženských, uveřejněné již v jiném hromadném sdělovacím prostředku nebo jeho překlad; takto převzaté dílo a jeho překlad lze i jinak užít; převzetí ani jiné následné užití podle tohoto ustanovení však není přípustné, je-li zapovězeno, d) politický projev nebo úryvky veřejné přednášky nebo podobných děl v rozsahu odpovídajícím informativnímu účelu; vždy je však nutno uvést, je-li to možné, jméno autora, nejde-li o dílo anonymní, nebo jméno osoby, pod jejímž jménem se dílo uvádí na veřejnost, a dále název díla a pramen. = ve zpravodajství lze citovat i bez souhlasu autora ! Další výjimky: propagace výstavy, úřední licence apod., ale žádná pro účely propagační

  21. Kdy lze použít cizí osobnost Zásadně: Písemnosti osobní povahy, podobizny, obrazové snímky a obrazové a zvukové záznamy týkající se (každé identifikovatelné) fyzické osoby nebo jejích projevů osobní povahy smějí být pořízeny nebo použity jen s jejím svolením. Výjimky: a) Svolení není třeba k účelům úředním na základě zákona. b) Podobizny, obrazové snímky a obrazové a zvukové záznamy se mohou bez svolení fyzické osoby pořídit nebo použít přiměřeným způsobem též pro vědecké a umělecké účely a pro tiskové, filmové, rozhlasové a televizní zpravodajství. Ani takové použití však nesmí být v rozporu s oprávněnými zájmy fyzické osoby. c) Historické osobnosti: po smrti, bez žijících dětí, rodičů, manželů – pak nemá kdo žalovat = v propagaci nelze uvést cizí osobnost bez jejího souhlasu ! = ve zpravodajství lze !

  22. Diskuse, otázky

More Related