230 likes | 336 Views
PR A PRÁVO Informace v této prezentaci nepředstavují závaznou právní poradu. Program semináře: Informace nebo reklama – a proč je rozdíl tak důležitý. Jsou tiskové zprávy spam ? Autorské a osobnostní právo vs. public relations: citace, fotografie, data z veřejných zdrojů apod .
E N D
PR A PRÁVO Informace v této prezentaci nepředstavují závaznou právní poradu
Program semináře: Informace nebo reklama – a proč je rozdíl tak důležitý. Jsou tiskové zprávy spam ? Autorské a osobnostní právo vs. public relations: citace, fotografie, data z veřejných zdrojů apod. Diskuse
Informace nebo reklama – a proč je rozdíl tak důležitý
Reklama nebo informace ? Na jedné straně ústavou zaručená svoboda slova: „Svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny… každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu. Cenzura je nepřípustná.“ Na druhé straně rozsáhlá a přísná regulace propagace a reklamy: Nařízení EU 2006/1924 o zdravotních tvrzeních, zákon č. 40/1995 Sb. o regulaci reklamy, zákon č. 231/2001 Sb. o provozování rozhlasového a televizního vysílání, trestní zákon č. 140/1961 Sb. a přestupkový zákon č. 200/1990 Sb. , zákon č. 634/1992 Sb. o ochraně spotřebitele, zákon č. 126/1992 Sb. o ochraně znaku a názvu Červeného kříže, zákon č. 248/1992 Sb. o investičních společnostech a investičních fondech, zákon č. 202/1990 Sb. o loteriích a jiných podobných hrách, zákon č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů, zákon č. 60/2000 Sb. o ochraně olympijských symbolik, zákon č. 110/1997 Sb. o potravinách a tabákových výrobcích, zákon č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích, zákon č. 247/1995 Sb. o volbách do Parlamentu České republiky, zákon č. 3/1993 Sb. o státních symbolech České republiky, zákon č. 68/1990 Sb. o užívání státních symbolů České republiky… Podle čeho tedy právo odlišuje informaci od reklamy ? Podle cíle a úmyslu ! Je-li cílem uspokojení zájmu adresátů = informace, je-li cílem podpora obchodu = reklama. Vysvětlíme na příkladu…
Reklama nebo informace ? Hypotetické okolnosti: redaktorka považuje sdělení za důležité pro čtenáře, sama se sháněla po detailech, jediným cílem bylo informovat o zajímavé věci = jde o informaci
Reklama nebo informace ? Hypotetické okolnosti: „placený článek“ zadala PR agentura / redaktor dostal odměnu / redaktor je kamarád / redaktor měl pocit vděku / byl to bonus za inzerci… cílem bylo pomoci firmě = jde o regulovanou reklamu
Reklama nebo informace ? Prvý (redakční článek) je informací a jako takový je právně zcela v pořádku: nepodléhá žádným předpisům o reklamě ani jiným právním omezením; může uvádět léky na předpis, léčivé účinky doplňků stravy, ceny, výrobce…; je chráněn jako svoboda slova; jediným omezením jsou trestné činy; jakýkoliv zásah by byl cenzurou a porušením ústavy. Druhý (zaplacený text) je reklamou a jako takový porušuje právo: skrytá reklama = pokuta do 2 mil Kč; reklama na lék na předpis v médiu pro veřejnost, bez právních náležitostí, pokuta do 2 mil Kč; nekalá soutěž (konkurenční firmy mohou žalovat), sankce neomezena; porušení etiky syndikátu novinářů Nejde o akademické teorie : Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne 5. května 2011, MSD Sharp Dohme GmbH v. Merckle GmbH, C–316/09, v bodě 31: „…účel sdělení je základním charakteristickým znakem reklamy a rozhodujícím kritériem pro odlišení reklamy od prosté informace.“ Příklad z české praxe:
Tiskové zprávy = zakázaný spam ? Ne ! Zcela bez problémů: písemné, zasílané se souhlasem, nezasílané = pouze umístěné (např. na Internetu)… Sporné pouze: zasílané bez souhlasu E-mailem, SMSkou, faxem či telefonem… Právní interpretace zákona:
Tiskové zprávy Jedna právní odpověď: Listina práv, článek 17: „Svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny, každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovatideje a informace bez ohledu na hranice státu“. Žádný zákon nemůže zakázat sdělování informací = TZ ? Informace pod ústavní ochranou !!!
Tiskové zprávy Druhá právní odpověď: Zákon: „Zasílání nevyžádaných obchodních sdělení se zakazuje“. Obchodní sdělení: reklama + všechny formy sdělení určené k podpoře zboží nebo image podniku = TZ ? Zakázaný spam !!!
Tiskové zprávy Rozpor ? Nikoliv ! Právo (slova) neumí stanovit jasnou hranici, a tak vzniká úsečka mezi dvěma jasnými řešeními na jedné straně: některé TZ jsou informace pod ústavní ochranou, na druhé straně: některé TZ jsou protizákonným obchodním sdělením Co je odlišuje ?
Tiskové zprávy Informace: věcný, informativní, jen v nutném rozsahu, obsahující jen informace, důvodně očekávající zájem druhé strany = individuálně zacílený Obchodní sdělení: hodnotící či chválící, obsahující více než jen informace, často s reklamními prvky (barvy, obrazy, hudba), bez rozmyslu rozsévaný
Tiskové zprávy Každá TZ se sama zařadí na zmíněné úsečce: Informace: „Z Prahy byla otevřena nová letecká linka do Palerma. Létá každou neděli v 8.15 a provozuje jí ČSA“ (zasláno redaktorovi turistické přílohy). Obchodní sdělení: „ČSA jsou nejlepší společností v Ruzyni, říká ředitel Dvořák, a tisíce spokojených zákazníků to jen potvrzují ! Prostě, ve vzduchu jako doma ! A nyní nová linka do Palerma !“ (zasláno všem novinářům v ČR i s logem, filmem a poukázkou na slevu letenky)
Tiskové zprávy Informace: zcela legální, pod ústavní ochranou Obchodní sdělení: jsou-li zasílané bez souhlasu E-mailem, SMSkou, faxem či telefonem: zakázané Vše ostatní na úsečce mírně či více riskantní…
Tiskové zprávy Doporučení pro praxi: zavést systém souhlasu novinářů se zasíláním obchodních sdělení (cíl: obě strany spokojené) sbírat souhlasy při každé příležitosti (nádoba na vizitky, Internet…) pečlivěji pracovat s adresáty (zacílení zpráv) na adresy bez souhlasů zasílat jen holé informace (a hned žádat o souhlas…)
Autorské a osobnostní právo vs. public relations: citace, fotografie, data z veřejných zdrojů apod.
Kdy lze použít cizí autorské dílo Autorské dílo: jedinečný výsledek tvůrčí činnosti, ne námět sám o sobě, údaj, myšlenka, postup, princip, metoda. Autorské dílo lze zásadně užít jen se souhlasem autora. Výjimky: Volné dílo, tj. více než 70 let od smrti autora Citace Do práva autorského nezasahuje ten, kdo a) užije v odůvodněné míře výňatky ze zveřejněných děl jiných autorů ve svém díle, b) užije výňatky z díla nebo drobná celá díla pro účely kritiky nebo recenze vztahující se k takovému dílu, vědecké či odborné tvorby a takové užití bude v souladu s poctivými zvyklostmi a v rozsahu vyžadovaném konkrétním účelem, c) užije dílo při vyučování pro ilustrační účel nebo při vědeckém výzkumu, jejichž účelem není dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu, a nepřesáhne rozsah odpovídající sledovanému účelu; vždy je však nutno uvést, je-li to možné, jméno autora, nejde-li o dílo anonymní, nebo jméno osoby, pod jejímž jménem se dílo uvádí na veřejnost, a dále název díla a pramen. = v propagaci nelze citovat bez souhlasu autora !
Kdy lze použít cizí autorské dílo Další výjimky: Zpravodajská licence Do práva autorského nezasahuje ten, kdo užije b) dílo ve spojitosti se zpravodajstvím týkajícím se aktuálních událostí, a to v rozsahu odpovídajícím informačnímu účelu, c) v odpovídající míře dílo v periodickém tisku, televizním či rozhlasovém vysílání nebo jiném hromadném sdělovacím prostředku zpřístupňujícím zpravodajství o aktuálních věcech politických, hospodářských nebo náboženských, uveřejněné již v jiném hromadném sdělovacím prostředku nebo jeho překlad; takto převzaté dílo a jeho překlad lze i jinak užít; převzetí ani jiné následné užití podle tohoto ustanovení však není přípustné, je-li zapovězeno, d) politický projev nebo úryvky veřejné přednášky nebo podobných děl v rozsahu odpovídajícím informativnímu účelu; vždy je však nutno uvést, je-li to možné, jméno autora, nejde-li o dílo anonymní, nebo jméno osoby, pod jejímž jménem se dílo uvádí na veřejnost, a dále název díla a pramen. = ve zpravodajství lze citovat i bez souhlasu autora ! Další výjimky: propagace výstavy, úřední licence apod., ale žádná pro účely propagační
Kdy lze použít cizí osobnost Zásadně: Písemnosti osobní povahy, podobizny, obrazové snímky a obrazové a zvukové záznamy týkající se (každé identifikovatelné) fyzické osoby nebo jejích projevů osobní povahy smějí být pořízeny nebo použity jen s jejím svolením. Výjimky: a) Svolení není třeba k účelům úředním na základě zákona. b) Podobizny, obrazové snímky a obrazové a zvukové záznamy se mohou bez svolení fyzické osoby pořídit nebo použít přiměřeným způsobem též pro vědecké a umělecké účely a pro tiskové, filmové, rozhlasové a televizní zpravodajství. Ani takové použití však nesmí být v rozporu s oprávněnými zájmy fyzické osoby. c) Historické osobnosti: po smrti, bez žijících dětí, rodičů, manželů – pak nemá kdo žalovat = v propagaci nelze uvést cizí osobnost bez jejího souhlasu ! = ve zpravodajství lze !