Kultura a věda v první republice

1. Kultura a věda v první republice Vypracoval Mgr. David Mikoláš 1. února 2009

2. Všeobecný kulturní vzestup • svobodný vývoj věd a kultury • vysoká úroveň vzdělání nejširších vrstev obyvatelstva • neexistence negramotnosti v českém prostředí • české školství jedno z nejlepších na světě • síť osvětových zařízení, kulturních spolků a veřejných knihoven • úcta ke vzdělání a učitelské profesi

3. Rozvoj vědy • vlivy zvenčí, především z Francie • oslaben vliv německé kultury a vědy • 1919: založení Masarykovy univerzity v Brně • nutnost založit výkonné ústavy a nová vědecká pracoviště

4. Architektura • důraz na účelnost a funkci(Veletržní palác v Praze, tovární a obytné objekty Baťova Zlína aj.) • náročné přestavby a dostavby historických objektů (Plečnikova úprava areálu Pražského hradu, Hilbertova dostavba chrámu sv. Víta)

5. Veletržní palác v Praze ...je budova určená pro konání nejdříve veletrhů, později sídlem podniků zahraničního obchodu, nyní výstavním prostorem a sídlem Národní galerie. Nachází se v Praze v Holešovicích. Je jednou z prvních i největších funkcionalistických staveb Prahy. Palác vznikl podle návrhu architektů Josefa Fuchse a Oldřicha Tyla; postaven byl v letech 1925 až 1928.

6. Správní budova Baťova Zlína Baťův mrakodrap byl postaven podle projektu architekta Vladimíra Karfíka v letech 1937-1938 jako sídlo ředitelství obuvnické firmy Baťa. Je 77,5 m vysoký a má 17 pater. Budova je železobetonová, obvodový plášť tvoří dvojitá ocelová okna vyzděná cihlami. Technickou raritou je výtahová kancelář ředitele firmy o rozměrech 6x6 metrů, která je klimatizovaná a má umyvadlo.

7. Josip Plečnik (* 23. ledna 1872 v Lublani – † 7. ledna 1957 tamtéž) byl slovinský architekt a urbanista, který svou prací ve 20. a 30. letech 20. století pro československou prezidentskou kancelář významně přispěl k současnému vzhledu Pražského hradu.

8. Kamil Hilbert (12. ledna 1869 Louny – 25. června 1933 Praha) byl významný český architekt, věnoval se především rekonstrukcím církevních budov. Jeho nejvýznamnějším dílem je dostavba Svatovítské katedrály.

9. Sochařství • typickým dílem socha Jana Žižky na pražském Vítkově od Bohumila Kafky • další významní sochaři: Jan Štursa a Otakar Španiel – mj. tvůrce návrhů na většinu čs. mincí

10. Bohumil Kafka (14. únor 1878, Nová Paka – 24. listopad 1942, Praha) byl český sochař. Tvořil v duchu secese a symbolismu.

11. Socha Jana Žižky na Vítkově ...je největší jezdecká socha na světě, kterou v roce 1931 skicoval Bohumil Kafka. Šestnáct a půl tuny těžká bronzová socha byla odhalena ve výročí den bitvy na Vítkově, tedy 14. července 1950.

12. Jan Štursa (15. května 1880 - 2. května 1925), vynikající český sochař, rodem z Nového Města na Moravě, jeden ze zakladatelů českého moderního sochařství.

13. Melancholická Jan Štursa

14. Otakar Španiel (13. června 1881 Jaroměř – 15. února 1955 Praha) byl významný český sochař, řezbář, medailér.

15. Bitva u Bachmače ...pamětní deska v Olomouci. Sošku legionáře v zimní výzbroji vytvořil Otakar Španiel.

16. Malířství • bohatý spolkový a skupinový život: Umělecká beseda, Mánes, Devětsil, Osma, Tvrdošíjní aj. • výraznými autoritami Max Švabinský, Alfons Mucha* • moderní směry reprezentují Emil Filla*, Bohumil Kubišta*, Václav Špála, Jan Zrzavý • smysl tvorby v uměleckém experimentu * viz prezentace Česká kultura na přelomu 19. a 20. století

17. Václav Špála (1885-1946) byl český malíř, grafik a ilustrátor. Mezi sběrateli je jedním z nejvyhledávanějších českých umělců Moderního umění.

18. U Marseille ...obraz Václava Špály z roku 1926 (olej, plátno).

19. Jan Zrzavý (5. listopadu 1890 Okrouhlice – 12. října 1977 Praha) byl český malíř, grafik, ilustrátor a scénograf. Významná postava českého výtvarného umění, představitel avantgardy nastupující začátkem 20. století.

20. Melancholie ...obraz Jana Zrzavého z roku 1920 (olej, plátno).

21. Divadlo • v čele dvě pražské divadelní scény: Národní Divadlo, Divadlo na Vinohradech (Eduard Kohout, Hugo Haas, Jan Pivec aj.) • nejvýraznějším představitelem soudobé tvorby Karel Čapek (hra RUR měla mezinárodní úspěch) • vedle kamenných divadel i avantgardní divadelní scény, např. Osvobozené divadlo (Jiří Voskovec, Jan Werich, Jaroslav Ježek) • kabaret Červená sedma (satirické pořady), kabaret v Lucerně (písničkář Karel Hašler)

22. Pudr a benzín ...hudební komedie Voskovce a Wericha z roku 1931.

23. Hudba • vážná hudba (Josef Suk, Vítězslav Novák, Leoš Janáček) • rozvoj operního a koncertního života (Česká filharmonie) • šíření hudební kultury prostřednictvím rozhlasu a gramofonového průmyslu • moderní taneční hudba R. A. Dvorského

24. R. A. Dvorský (24. března 1899 – 2. srpna 1966) byl český hudební skladatel, kapelník, klavírista, zpěvák, herec a nakladatel. V letech 1925 - 1929 působil v souboru Františka Cinka Melody Makers. V roce 1929 pak založil vlastní orchestr Melody Boys, který existoval do roku 1945. V repertoáru byly lidové písně, tango, swing i jazz.

25. Literatura • naši světově uznávaní autoři: prozaik, dramatik a novinář Karel Čapek, autor románu Osudy dobrého vojáka Švejka Jaroslav Hašek a představitel pražské židovské německy psané literatury Franz Kafka • na vynikající úrovni soudobá literární kritika (F. X. Šalda)

26. Film • po roce 1918 živelný rozvoj filmové tvorby, budování stálých filmových ateliérů • nejdříve němý film: Dobrý voják Švejk (1926, rež. Karel Lamač • první zvukový film: Tonka Šibenice (1930, rež. Karel Anton) • film jako umělecké dílo: Marijka nevěrnice (1934, rež. Vladislav Vančura) • 30. léta filmy útočící na fašismus: Bílá nemoc (1937, rež. Hugo Haas)

27. Dobrý voják Švejk 1926, režie Karel Lamač, v hlavní roli Karel Noll

28. Tonka Šibenice 1930, režie Karel Anton, v hlavní roli Ita Rina Venkovská dívka se ve městě dostane na scestí. Skončí v nevěstinci a upadá ještě hloub, když se o ní roznese, že strávila noc s vrahem před jeho popravou...

29. Marijka nevěrnice 1934, režie Vladislav Vančura, v hlavní roli Anča Škelebejová Slavný filmařský pokus Vladislava Vančury, jenž využil námětu Ivana Olbrachta, se odehrává na někdejší Podkarpatské Rusi a zachycuje nejen bídu a zaostalost, ale také kypící vášně, vedoucí k nenapravitelným činům.

30. Bílá nemoc 1937, režie Hugo Haas, v hlavní roli Hugo Haas Epidemie zákeřné choroby ničí obyvatele totalitního státu, jehož vůdce připravuje válečnou expanzi. Pokus lékaře z chudinské čtvrti čelit nemoci i nacionálnímu fanatismu ztroskotává.