Řízení hospodárného vynakládání nákladů

1. Řízení hospodárného vynakládání nákladů vyvolává potřebu třídění nákladů na • jednicové • režijní

2. Režijní náklady se skládají ze dvou složek, a to • ekonomickým základem jsou náklady na obsluhu a řízení • z pragmatických důvodů se část technologických nákladůzahrnuje do režie

3. Nástrojem řízení režijních nákladů je rozpočet Rozpočet = nástroj stanovení nákladového úkolu vnitropodnikovým útvarům na určité časové období s úmyslem řídit odpovědnost VPÚ

4. Jednicové náklady • vznikají v přímé souvislosti s tvorbou konkrétních výkonů • jejich materiálním základem jsou náklady technologické(ale ne všechny) 

5. Kalkulace = nástroj pro řízení jednicových nákladů = přiřazování nákladů na jednotku výkonu (přímo či nepřímo)

6. Kalkulace se sestavují • Předem (předběžné kalkulace) • Následně (jen výsledná kalkulace) Všechny druhy kalkulací tvoří systém (budeme o tom hovořit později)

7. Výpočet kalkulace Požaduje se určit: • Co to je kalkulace • Co je předmětem kalkulace • Co je kalkulační jednicí • Jaké je kalkulované množství • Jak vypadá kalkulační vzorec • Jaké je možné počítat náklady

8. Co je kalkulace • Výpočet • Výsledek výpočtu • Součást ISP, je to určitá věda Celé vymezení kalkulace = to propočet hodnotových veličin na jednotku výkonů (tyto veličiny jsou např. náklady, marže, zisk, cena)

9. Co je předmětem kalkulace = co je předmětem počítání: Druh výkonu (tj. jak je vymezen výkon), může jím být • Finální výkon (např. jogurt ovocný Danone) • dílčí vnitropodnikový výkon (např. součástka X151 pro počítač) nebo jen zástupce

10. Co je kalkulační jednicí = určeno, jak je vymezen výkon početně = kolik předmětů kalkulace tvoří jednotku výkonu Např. 1000 ks jogurtů Danone ovocný, 100 ks součástí X151 do počítače, 1000 t vytěženého hnědého uhlí aj.

11. Co je kalkulované množství = kolik je počítáno kalkulačních jednotek najednou = důležité pro pozdější určení výpočtu kalkulace (přímo, nepřímo) Např. 1.000.000 jogurtů Danone ovocných, 100.000 součástí X151 do počítače, 220.000t vytěženého hnědého uhlí aj.

12. Jak vypadají kalkulační vzorce V ČR existují: • Typové = klasické (kdysi určené vyhláškou) • Retrográdní = vznikly po revoluci a oddělují VN a FN (fixní náklady mohou být dále rozvrstveny, např. FN výroby, provozu, závodu, podniku a dílčími výpočty jsou marže) Podrobněji prostudujte!

13. Jaké je možné počítat do kalkulace náklady • Plné (všechny) = kalkulace plných nákladů (neboli absorpční kalkulace) • Jen variabilní náklady = kalkulace variabilních nákladů Pro hodnocení jednotlivých variant nás zajímá: • Výhody a nevýhody • Rozdíly mezi nimi • Kdy se používají pro řízení • Výpočet (příklady)

14. Příklad na kalkulaci plných nákladů = má vztah k výkonům (i jen vyrobeným), B je 2x pracnější než A Plán: 1000 ks A + 500 ks B, režie 100.000,-, v A=80, v B=100 tj. N= 230.000,- Skuteč.: 900 ks A+ 530 ks B, rež. 100.000,-, N = 225.000,- Plán s rozdělením režijních N: A=130,-B=200 Přepočtená skutečnost (=výnosy, třeba i jen VP): (900.130)+(500.200)=223.000,-

15. Příklad na kalkulaci variabilních nákladů = má vztah jen k prodaným výkonům (zisk z prodeje), B je 2x pracnější než A Plán: 1000 ks A + 500 ks B, režie 100.000,-, v A=80, v B=100 tj. N= 230.000,- Skuteč.: 900 ks A+ 530 ks B, rež. 100.000,-, N = 225.000,- Přepočtená skutečnost (=výnosy z prodeje): (900.80)+(530.100) +100.000 =225.000,- (VP výnosy=0, zisk podniku= -100.000,-)

16. Využití kalkulace plných nákladů V dlouhodobém horizontu, zejména: • Pro analýzy náročnosti finálních výkonů • Pro obhajobu cen u zakázek • Pro vyjádření přínosu prodávaných výkonů k zisku • Pro zobrazení vnitropodnikových výkonů Pro tzv. reprodukční úlohy

17. Výhody a nevýhody jsou zejména: Problémy absorpční K: Rozdělení celkových režijních nákladů na výkon podle plánu je použit pro přepočet skutečnosti Výhody K variabilních nákladů: • Tlak na rychlý prodej a finalizaci výkonů • Rozhodování o výhodnosti sortimentu, cenových změnách (na existující kapacitě) • Předpoklad pro lepší řízení hospodárnosti

18. Charakteristika kalkulace variabilních nákladů • Omezuje nedostatky K plných nákladů • Dělí náklady místo na přímé a nepřímé na variabilní a fixní (fixní jsou funkcí času a někdy se rozvrstvují postupně) • Jednicové náklady nejsou totéž co variabilní (variabilní zahrnují jednicové náklady a variabilní část výrobní režie)

19. Využití kalkulace variabilních nákladů Především v krátkodobém horizontu • Při řízení hospodárnosti se zaměřuje na příčiny fixních a variabilních nákladů, analýzy odchylek a jejich přiřazení do odpovědnosti • Přináší informace pro variantní zobrazení změn ve výrobě

20. Kalkulace jsou určeny Zejména k: • Řízení hospodárnosti (stačí jen jednicové náklady - viz dále) • Řízení návratnosti (při přiřazování do kalkulace i režijních nákladů – viz nyní)

21. Řízení návratnosti = přiřazování do kalkulace i režijních nákladů (kalkulace plných nákladů) Režijní náklady mají vztah k VPÚm, ne k výkonům=metody přiřazování: • Dělením (jeden druh výkonu) • Dělením s poměrovými čísly (podobné výkony, lišící se určitým parametrem) • Přirážková metoda (ostatní)

22. Příklad na metodu dělením Výrobní režie = 22.000,- Správní režie = 12.000,- Množství výkonů = 10.000 ks (tkm) Režijní náklady na jednotku výkonu: 22.000 / 10.000 = 2,20 12.000 / 10.000 = 1,20

23. Příklad na metodu dělením s poměrovými čísly/1 Zadání (dopravní podnik): * Liaz 2000 tkm, 400 h oprav * Tatra 3000 tkm, 500 h oprav * Volvo 6000 km, 800 h oprav Režijní náklady na opravy činí 102.000,-

24. Příklad na metodu dělením s poměrovými čísly/2 Řešení: 1 hod.oprav = 102.000/400+500+800=60 Liaz (400 . 60)/2000 = 12,- Tatra (500 . 60)/3000 = 10,- Volvo (800 . 60)/6000 = 8,-

25. Příklad na rozvrhovou metodu/1 Zadání (výrobní podnik), rozvrhová základna = přímé mzdy: A-objem 2000, přímé mzdy 16 B-objem 1500, přímé mzdy 12 C-objem 1800, přímé mzdy 9 D-objem 1000, přímé mzdy 8 Režijní náklady činí 178.080,-

26. Příklad na rozvrhovou metodu/2 Řešení (1. část): % režijní přirážky = (RN/rozvrhová základna) . 100 =178.080.100/(2000.16)+(1500.12)+(1800.9)+(1000.8) = 240%

27. Příklad na rozvrhovou metodu/ Řešení (2. část): režijní přirážka = 240 % A 240% z 16 = 38,4 B 240% z 12 =28,8 C 2,4 . 9 = 21,6 D 2,4 . 8 = 19,2

28. Kalkulace přirážková • S jednou přirážkou: ve středně velkém podniku je to zpravidla nevyhovující; i když problematické vždy • S diferencovanými přirážkami dle odpovědnostních středisek a technologických pracovišť: • umožňuje lépe respektovat vztah příčinné souvislosti mezi režijními náklady a rozvrhovou základnou

29. Rozvrhová základna = hlavně v naturálních jednotkách, někdy v penězích. Např. jednotky spotřeby času (normominuty, normohodiny), váhové jednotky (kg, t), jednotky délky (km), objemové jednotky (m3, l) atd.

30. Vývoj rozvrhové základny směřuje spíše k využívání naturálních jednotek. (Vyloučení vlivu cen, množství materiálu.) I když v peněžní jednotkách = snadné zjišťování, ale má to nevýhody: • K podléhají častým změnám vlivem změn, cen, mezd apod. • Peněžní základny nejsou stálé, omezují srovnatelnost % přirážek v jednotlivých obdobích.

31. Nejrozšířenější základny V naší současné praxi jsou to (i když je to nejméně vhodné): ·    přímé mzdy ·    přímý materiál

32. Vlastnosti rozvrhové základny 1.měla by být ve vztahu příčinné závislosti vývoje režijních nákladů a základny 2. základna by se měla měnit ve stejném poměru jako se mění režijní náklady propočítané v kalkulaci 3. měla by být snadno zjistitelná 4. měla by být dostatečně velká, aby malá chyba ve zjišťování rozvrhové základny nezpůsobila velkou chybu v kalkulaci

33. Kalkulační systém • Propočtová K • Plánová K • Operativní • Základní • K ceny • Výsledná