380 likes | 607 Views
Doporučení pro výživu novorozenců a kojenců Pavel Frühauf Klinika dětského a dorostového lékařství 1.LF UK a VFN Praha – Karlov Katedra pediatrie IPVZ. Autoimunitní onemocnění GIT CS, NSZ, AIH. P.Frühauf Klinika dětského a dorostového lékařství 1.LF UK a VFN Praha.
E N D
Doporučení pro výživu novorozenců a kojenců Pavel Frühauf Klinika dětského a dorostového lékařství 1.LF UK a VFN Praha – Karlov Katedra pediatrie IPVZ Autoimunitní onemocnění GITCS, NSZ, AIH P.Frühauf Klinika dětského a dorostového lékařství 1.LF UK a VFN Praha kostel Nanebevzetí panny Marie a svatého Karla Velikého
Ve všech věkových obdobích má strava pokrývat potřeby organizmu
NUTRIČNÍ KOMPARTMENTY PARENCHYMOVÉ ORGÁNY SVALY SÉRUM RES TUKOVÝ KOMPARTMENT BÍLKOVINNÝ KOMPARTMENT KOSTNÍ KOMPARTMENT BÍLKOVINNÝ KOMPARTEMENT
Poruchy výživy novorozenců a kojenců • nedostatek mateřského mléka (MM) • alergie na bílkovinu kravského mléka (ABKM) • gastroesofageální reflux (GER) • kojenecké koliky (KK)
59,1% dětí není plně kojeno do 6.měsíce a dostanou dříve či později formuli
Počáteční mléka (1) • Náhrada MM při jeho nedostatku – možno jimi živit dítě až do konce prvního roku života, není nezbytně nutný přechod na mléka pokračovací.
brzo - pokles produkce MM - expozice mikrobům a antigenům - časnější fertilita matky pozdě malé množstvíenergie z MM - mikrodeficience (Fe, Zn) - není podpora rozvoje dovedností (žvýkání) a akceptace nových chutí Kdy nemléčné příkrmy ?
Start komplementární výživy • 4. měsíc = konec 4. měsíce (po 17.týdnu) • 6. měsíc = konec 6. měsíce (po 24.týdnu) • plně kojený prospívající kojenec 6.měsíc • důvody k časnějšímu zavedení (ne však před 4.měsícem): • váhové neprospívání (2 – 3 vážení) • hlad při neomezeném kojení
Zavádění lepku (750 dětí) Fabianová J, Frühauf P. Epidemiologická studie intolerance kravského mléka. 18. pracovní dny dětské gastroenterologie a výživy, Hrubá Skála 4. – 6.10. 2007. Čes.slov.Pediat. 2008 63:49.
infekce ? kojení množstvígluten genetika (DQ 2,8) imunopatogeneze (tTG) Multifaktoriální vlivy na vznik celiakie v období odstavování Hernell O et al. Celiac Disease: Effect of Weaning on Disease Risk. In: Hernell O, Schnitz J (eds) Feeding during Late Infancy and Early Childhood: Impact on Health. Nestlé Nutr Workshop Ser Pediatr Program 56. Karger AG, Basel 2005: 27 – 42.
Zavádění lepku do výživy • Určitě časné (0 – 3. měsíc) a pravděpodobně pozdní (> 6.měsíc) zavedení pšenice do výživy zvyšuje riziko rozvoje alergie na bílkovinu pšenice. • Časné (0 – 3. měsíc) a pravděpodobně pozdní (> 6.měsíc) zavedení glutenu do výživy zřejmě zvyšuje riziko diabetu u geneticky predisponovaných dětí. • Kojení pravděpodobně redukuje riziko celiakie a/nebo oddaluje její začátek. • Zavedení glutenu během kojení redukuje riziko celiakie a/nebo signifikantně oddaluje její začátek a ovlivňuje čas a způsob její prezentace. • Nekojené děti v době zavedení glutenu rozvíjejí pravděpodobněji typické gastrointestinální projevy. • Zavedení glutenu mezi 4. – 6. měsícem je pravděpodobně spojeno s menším rizikem celiakie. • Zavedení velkého množství glutenu zvyšuje riziko celiakie. Guandalini S. The Influence of Gluten: Weaning Recommendations for Healthy Children and Children at Risk for Celiac Disease. In: Agostini C, Brunser O.(eds) Issues in Complementary Feeding. Nestlé Nutr Workshop Ser Pediatr Program, 60. Karger AG, Basel 2007: 139 – 155.
Čaj • kojencům není doporučován • obsahuje tanin, který váže Fe a další minerály • pokud obsahuje cukry snižuje apetit k energeticky hodnotnějším jídlům • bylinné čaje obsahují substance k nimž mohou být kojenci vulnerabilnější než dospělí • heřmánek a zelený čaj mají inhibiční vliv na absorpci non-hemového Fe • je nedostatek vědeckých dat o různých rostlinách ve vztahu ke kojeneckému věku Michaelsen KF. Weaver L. Branca F. Robertson A. Feeding and nutrition of infants and young children. Guidelines for the WHO European region. Copenhagen; 2000: 260 s.
Definice ABKM ABKM je imunologicky podmíněná nežádoucí reakce na jeden nebo více proteinů KM. Susp. ABKM u 5 – 15% kojenců, při užití striktních Diagnostických kriterií2 – 7%,u plně kojených 0,5%. ABKMobvykle postihuje dětipod 3 roky, nejobvyklejší výskyt jemezi3 – 5 měsíci věku. Na KM senzitivní enteropatie může perzistovat nebo se manifestovat u dětí ve školním věku!
Pravděpodobnost ABKM v klinické praxi • Vysoká pravděpodobnost: minuty, ml KM1) anafylaxe, exantém 2) zvracení, průjem • Střední pravděpodobnost: hodiny – dny, střední – normální objemy KM1) ekzém 2) koliky 3) porucha růstu s GI symptomatologií +/- atopie 4) IBD like syndromy a) kolitis b) eosinofilní enteropatie c) breast milk colitis • Nízká pravděpodobnost: ve 2.- 3.roce života, mléko déle než 6.měsíců a) chronická rýma b) recidivující otitidy c) recidivující kašel / asthma
Proteinová proktitida Sampson HA, Anderson JA. Summary and Recommendations: Clasification of Gastrointestinal Manifestations Due to Immunologic Reactions in Foods in Infants and Yuong Children. J Pediatr Gastroenterol Nutr 2000; 30 (Suppl.I):87.
Kojenec s manifestovanou alergií • Kojené dítě: pokračovat v kojení, eliminace mléka a mléčných výrobků v matčině dietě, event. dalších antigenů (vejce, resp. bílek). • Dítě živené formulí: nahradit fyziologické nebo HA formule extenzivními hydrolyzáty (eHF). Při neúspěchu aminokyselinové formule (AAF).
Rautava S. et al. The Hygiene Hypothesis of Atopic Disease – An Extended Version. JPGN, 38, 2004:378-388.
80 m2 200 m2 2 m2 90% buněk lidského těla jsou bakterie tlustého střeva !
Fyziologické a terapeutické účinky probiotik • kompetice s patogenními mikroby v adhezi na střevní epithelie a potenciace imunitních odpovědí na patogeny • tvorba peptidů s bakteriostatickými a baktericidními účinky • regulace funkcí střevní bariéry a mikrobiální translokace • modulace funkcí střevních epithelií a vyzrávání imunitního systému • inhibice přerůstání patogenů • stimulace eliminace toxinů • tvorba steroidů z cholesterolu • ovlivnění střevních funkcí (absorpce, motilita, splanchnická cirkulace, tvorba a sekrece hlenu) Frič P. Probiotika, prebiotika a atopie. Pediatr pro Praxi 2008;9:46 – 50.
Ublinkávající kojenec • Kojené dítě: při výrazných regurgitacích a poruchách prospívání zvážit podání zahušťovacích látek. • Uměle živené dítě: při výrazných regurgitacích a poruchách prospívání AR formule. Při přetrvávání obtíží zvážit, zda zvracení není projevem ABKM a zkusit na 1 – 2 týdny extenzivní hydrolyzát.
KK:*(Rome III) 1) 0. – 4.měsíc 2) paroxysmus dráždivosti, neklidu/pláče začínající a končící bez jednoznačné příčiny 3) ≥3 hod./den, ≥3 dny/týden, ≥1 týden 4) není neprospívání *nutná přítomnost všech kriterií Dg.kritéria kojeneckých kolik (KK) * Hyman PE et al. Childhood Functional Gastrointestinal Disorders: Neonate/Toddler. Gastroenterology 2006;130:1519 – 26. Wessel MA et al. Paroxysmal fussing in infancy, sometimes called colic. Pediatrics.1954;14:421 – 35.
bezpečnost + efektivnost - efektivnost + bezpečnost - http://www.pediatrics.ualberta.ca/roundnews
bezpečnost + efektivnost - efektivnost + bezpečnost - http://www.pediatrics.ualberta.ca/roundnews
bezpečnost + efektivnost - efektivnost + bezpečnost - http://www.pediatrics.ualberta.ca/roundnews
bezpečnost + efektivnost - efektivnost + bezpečnost - http://www.pediatrics.ualberta.ca/roundnews
KK anamnéza vč.výživy a medikace matky, fyzikální vyšetření a vyloučení org. příčiny KK, vč.CAN, uklidnění rodičů nenutritivní tišící manévry, diference režimu den/noc, nekrmit ve spánku kojené dítě probiotika umělá výživa eliminace mléčných výrobků z výživy matky extenzivní hydrolyzát 3 dny zhodnocení klinického efektu na KK při zlepšení pokračovat aminokyselinová formule
♂ DEVĚT Z DESETI PEDIATRŮ PREFERUJE PERFECTCOMPLEX