BOTANIKA VIRY

1. BOTANIKAVIRY

2. Charakteristika • Virus = jed (latinsky) • Viry jsou submikroskopicky malé nebuněčné formy živých soustav. • Tvoří je komplex nukleové kyseliny a bílkovin. • Pomnožují se na úkor hostitelských buněk a realizují tak svou dědičnost. • Vyvolávají specifická onemocnění makroorganismů, v jejichž buňkách se pomnožují. Obecná biologie - Viry

3. Tři různé typy virů Obecná biologie - Viry

4. Virus chřipky obsahuje 8 segmentů RNA. Obal tvoří jedna vrstva bílkovin. Stavba viru chřipky Virus chřipky Obecná biologie - Viry

5. Uvnitř virionu HIV se nachází dvě molekuly RNA (geny) a dvě molekuly enzymu, který v hostitelské buňce katalyzuje přepis genetické informace z RNA do DNA. Na povrchu jsou kyjovité výběžky, kterými se virion váže na receptory v T-lymfocytu. Stavba virionu HIV Virion HIV Obecná biologie - Viry

6. Virus HIV pod elektronovým mikroskopem Obecná biologie - Viry

7. Rozšíření HIV ve světě Obecná biologie - Viry

8. Replikace viru • Viry nejsou schopny se bez hostitelské buňky reprodukovat. • Buňka slouží pouze jen jako biologická továrna a sklad náhradních dílů potřebných pro vznik nových virů. • Po splnění této role dochází k destrukci této buňky a nové viry se šíří dál i mimo napadený organismus. Obecná biologie - Viry

9. Klasifikace virů • Viry s DNA genomem (většina virů infikujících zvířata a bakterie) • Viry s RNA genomem (většina virů infikujících rostliny) • Viry s RNA genomem schopné reverzní transkripce do DNA a integrace do hostitelského genomu (retroviry) Obecná biologie - Viry

10. Bakteriofág - virus napadající bakterie Stavba: • Bílkovinná kapsida složená ze dvou částí - hlavičky (obsahující nukleovou kyselinu - DNA, RNA) a bičíku, ze kterého vyrůstají bičíková vlákna, kterými se přichytí na hostitele - bakterii. Obecná biologie - Viry

11. Bakteriofágy – baktericidní účinky • Bakteriofágy jsou schopné ničit napadené bakterie, mohou proto sloužit jako účinná antibakteriální léčiva. • Problém je v tom, že každý druh bakteriofágu napadá jen konkrétní druh bakterie, nebo nanejvýš skupinu příbuzných druhů bakterií. • Aby byla léčba účinná, musí se nejprve přesně určit druh bakterie, která způsobila infekci, a pak podat pacientovi přesně vybrané bakteriofágy. Obecná biologie - Viry

12. Priony • Prion (někdy označovaný „infekční bílkovina“) je název pro vadnou formu tzv. prionové bílkoviny, vyskytující se v nervových buňkách savců. Platí-li tzv. prionová teorie, jsou priony původci celé řady nemocí CNS lidí i zvířat. Obecná biologie - Viry

13. Co způsobují priony? • lidská Creutzfeldt-Jakobova choroba • kuru novoguinejských lidojedů • ovčí skrapie • jelení chronické vyčerpání • hovězí nemoc šílených krav • přenosná encefalopatie norků Obecná biologie - Viry

14. BSE Nemoc šílených krav - působená priony Obecná biologie - Viry

15. Infekční místa BSE na těle skotu Bovinní spongiformní encephalopatie Obecná biologie - Viry

16. Chřipka (virus chřipky) Nachlazení (rhinoviry, koronaviry) Opary (herpes virus) Spalničky (rubella virus) Obrna (Poliovirus) Příušnice Žloutenka hepatitis virus A, B, C, D, E, F, G a H (různé viry napadající játra, HBV může způsobovat rakovinu jater, nejběžnější jsou varianty A, B a C) Bradavice Vzteklina (virus vztekliny, pokud není podáno včas antisérum, je 100% smrtelný) AIDS Neštovice Mononukleoza (virus Epsteina-Barrové, cytomegalovirus) Hemorhagické horečky (ebola, marburg a další) Klíšťová encephalitida Nejvýznamnější virová onemocnění u člověka Obecná biologie - Viry

17. Chřipka Pandemie 20 století: • 1918–19: Španělská chřipka [A (H1N1)], 50 milionů úmrtí, mnoho již v prvních 5 dnech od nákazy, zbytek na komplikace a následky. Mnoho z nich bylo mladých zdravých dospělých. Virus znovu objeven v roce 1977. • 1957–58: Asijská chřipka, [A (H2N2)], 70 tisíc úmrtí v USA. • 1968–69: Hong Kong Flu, [A (H3N2)], 34 tisíc úmrtí v USA, tento virus dodnes cirkuluje. Obecná biologie - Viry

18. Ptačí chřipka je nakažlivé onemocnění, které zejména infikuje ptáky, méně často prasata. Mezi domácími ptáky se nákaza šíří nejrychleji, onemocnění se však vyskytuje i u divokých ptáků. Jedná se o nemoc pro daný druh vysoce specifickou, která však za určitých mimořádných okolností může tuto mezidruhovou bariéru překonat a infikován může být i člověk. Ptačí chřipka Obecná biologie - Viry

19. Ptačí chřipka Obecná biologie - Viry

20. H5N1 – virus ptačí chřipky • Podtypem chřipkového viru typu A je i vir ptačí chřipky H5N1. Hostitelem tohoto viru jsou ptáci, jak ti divoce žijící, tak i drůbež v chovech. První zmínky o viru jsou z Itálie z počátku minulého století, virus byl poprvé izolován v Jižní Africe v roce 1961. Obecná biologie - Viry

21. Kapsida BSE Prion Bakteriofág Virus napadající bakterie Bílkovinný obal kolem genom viru Infekční virová bílkovina Nemoc šílených krav Které pojmy spolu souvisí? Obecná biologie - Viry

22. Vyhodnocení • b • d • c • a Obecná biologie - Viry

23. Otázky a úkoly • Jaký je rozdíl mezi epidemií a pandemií? • Jaké velké pandemie chřipky se odehrály během 20. století? • Vysvětlete, co je to bakteriofág. • Jakým způsobem se viry rozmnožují? • Vyhledejte informace o nějakém virovém onemocnění a připravte si referát. Obecná biologie - Viry

24. Použité zdroje • Rozsypal, S. a kol.: Přehled biologie. Pedagogické nakladatelství Scientia, Praha, 1998 • http://www.osel.cz/index.php?clanek=1934 • http://www.priroda.cz • http://www.ptaci-chripka.cz/ Obecná biologie - Viry