1 / 23

Heterotrofní a minerální výživa rostlin

Heterotrofní a minerální výživa rostlin. Kristýna Šťastná Oktáva – 2010/2011. Heterotrofní organismy:. vývojově původnější nepřijímají uhlík z CO 2 , ale jako zdroj uhlíku využívají organické látky ze svého okolí

zanthe
Download Presentation

Heterotrofní a minerální výživa rostlin

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript

  1. Heterotrofní a minerální výživa rostlin Kristýna Šťastná Oktáva – 2010/2011

  2. Heterotrofní organismy: • vývojově původnější • nepřijímají uhlík z CO2, ale jako zdroj uhlíku využívají organické látky ze svého okolí • podle toho, odkud přijímají organické látky se rozlišují na saprofyty a parazity

  3. Saprofyty: • =saprotrofy • vyživují se z odumřelých zbytků rostlin a živočichů • většina bakterií a hub

  4. Parazité: • cizopasné rostliny čerpající org. látky ze živých organismů (hostitelů) • bakterie, houby, některé krytosemenné rostliny • podle míry parazitismu rozlišujeme na hemiparazity a holoparazity • Hemiparazité – schopnost fotosyntézy - hostiteli odebírají vodu a minerální živiny pomocí haustorií = přeměněné adventivní kořeny pronikající do xylému (např. jmelí)

  5. jmelí

  6. Holoparazité – nezelené rostliny (podbílek šupinatý, kokotice) - z cévních svazků odebírají kromě vody a minerálních látek, i asimiláty

  7. kokotice podbílek šupinatý

  8. Pozn. Mezi autotrofií a heterotrofií existuje přechodný typ = mixotrofie • autotrofní rostlina pro svůj normální vývoj vyžaduje přísun některých organických látek - např. masožravé rostliny

  9. Drosera rotundifolia

  10. adela

  11. Symbióza: • představuje soužití dvou systematicky různých organismů (zpravidla autotrofa a heterotrofa) • oba jedinci mají z fyziologického svazku určitý prospěch • Př. lišejník – symbióza autotrofní řasy nebo sinice (fykobiont) s heterotrofní houbou (mykobiont) - autotrofní složka vytváří asimiláty, které odebírá houba, naopak houba dodává řase vodu a minerální látky

  12. dutohlávka horská

  13. - symbióza hlízkových bakterií s kořeny bobovitých rostlin – bakterie fixují vzdušný dusík a přeměňují jej na dusičnany, potřebné asimiláty • mykorhiza – symbióza mezi kořeny vyšších rostlin a podhoubím hub

  14. hrách setý

  15. Minerální výživa u rostlin • zahrnuje procesy příjmu, vedení a využití minerálních živin nezbytných pro život rostliny • jednobuněčné organismy, vodní rostliny – celým povrchem těla • vyšší suchozemské rostliny – kořenovým vlášením • mimokořenová výživa rostlin – listy a nadzemní orgány, ale pouze některé látky

  16. rostliny přijímají vodu a minerál. látky ve formě půdního roztoku • složení roztoku se zjišťuje pomocí metody vodních kultur (hydroponie) • koncentrace a dostupnost minerál. živin je určována vlastnostmi půdy a metabolickou aktivitou kořenů – přísun energie ve formě ATP <<<příjem proti koncentračnímu spádu

  17. hmotnost živého rostlinného materiálu (tj. čerstvých rostlin nebo jejich částí) tvoří biomasu • vysušením čerstvých rostlin vzniká sušina • spálením (mineralizací) sušiny se rozkládají organické látky za vzniku CO2, H2O, NO2 aj. • zůstává nespalitelný podíl – popel

  18. Biogenní prvky: • A) makrobiogenní prvky – C, O, H, N, S, K, P, Mg, Ca - obsaženy ve větším množství, stavební funkce • B) mikrobiogenní prvky – Fe, Cu, Zn, Mn, Mo, B, Cl - katalytická funkce

  19. Význam nejdůležitějších biogenních prvků • Uhlík – základním stavebním prvkem všech živých organismů - zdroje – atmosférický CO2,nebo HCO3- ve formě iontů půdního roztoku • Kyslík – základní význam při dýchání • přijímán jako molekula O2 z ovzduší • Vodík – nejvíce ve vodě a v této formě je i přijímán • stavební prvek, energetický význam

  20. Dusík – přijímán ve formě NO3- a NH4+ kořeny • atmosférický N jsou schopny vázat jen sinice a bakterie (např. hlízkové) • Fosfor – významné děje látkového a energetického metabolismu • součástí nukleových kyselin, ATP, vitaminů,…

  21. Hnojiva: • používají se pro zlepšení výživy kulturních rostlin a zvýšení jejich výnosů • statková = organická - hnůj, močůvka, kompost, kejda, aj. • průmyslová – dusíkatá (ledky, močovina amoniak), fosforečná (superfosfát), draselná (KCl, K2SO4 …), vápenatá (mletý vápenec, pálené vápno,…), kombinovaná

  22. prům. hnojiva mohou mít formu kapalnou nebo granulí • překračování doporučených dávek vede k znehodnocovaní životního prostředí, především povrchových a podzemních vod

  23. Zdroje informací: • www.wikipedia.cz • www.biolib.cz • Biologie rostlin – Lubomír Kincl, Miloslav Kincl, Jana Jakrlová • www.google.com

More Related