240 likes | 515 Views
Heterotrofní a minerální výživa rostlin. Kristýna Šťastná Oktáva – 2010/2011. Heterotrofní organismy:. vývojově původnější nepřijímají uhlík z CO 2 , ale jako zdroj uhlíku využívají organické látky ze svého okolí
E N D
Heterotrofní a minerální výživa rostlin Kristýna Šťastná Oktáva – 2010/2011
Heterotrofní organismy: • vývojově původnější • nepřijímají uhlík z CO2, ale jako zdroj uhlíku využívají organické látky ze svého okolí • podle toho, odkud přijímají organické látky se rozlišují na saprofyty a parazity
Saprofyty: • =saprotrofy • vyživují se z odumřelých zbytků rostlin a živočichů • většina bakterií a hub
Parazité: • cizopasné rostliny čerpající org. látky ze živých organismů (hostitelů) • bakterie, houby, některé krytosemenné rostliny • podle míry parazitismu rozlišujeme na hemiparazity a holoparazity • Hemiparazité – schopnost fotosyntézy - hostiteli odebírají vodu a minerální živiny pomocí haustorií = přeměněné adventivní kořeny pronikající do xylému (např. jmelí)
Holoparazité – nezelené rostliny (podbílek šupinatý, kokotice) - z cévních svazků odebírají kromě vody a minerálních látek, i asimiláty
kokotice podbílek šupinatý
Pozn. Mezi autotrofií a heterotrofií existuje přechodný typ = mixotrofie • autotrofní rostlina pro svůj normální vývoj vyžaduje přísun některých organických látek - např. masožravé rostliny
Symbióza: • představuje soužití dvou systematicky různých organismů (zpravidla autotrofa a heterotrofa) • oba jedinci mají z fyziologického svazku určitý prospěch • Př. lišejník – symbióza autotrofní řasy nebo sinice (fykobiont) s heterotrofní houbou (mykobiont) - autotrofní složka vytváří asimiláty, které odebírá houba, naopak houba dodává řase vodu a minerální látky
- symbióza hlízkových bakterií s kořeny bobovitých rostlin – bakterie fixují vzdušný dusík a přeměňují jej na dusičnany, potřebné asimiláty • mykorhiza – symbióza mezi kořeny vyšších rostlin a podhoubím hub
Minerální výživa u rostlin • zahrnuje procesy příjmu, vedení a využití minerálních živin nezbytných pro život rostliny • jednobuněčné organismy, vodní rostliny – celým povrchem těla • vyšší suchozemské rostliny – kořenovým vlášením • mimokořenová výživa rostlin – listy a nadzemní orgány, ale pouze některé látky
rostliny přijímají vodu a minerál. látky ve formě půdního roztoku • složení roztoku se zjišťuje pomocí metody vodních kultur (hydroponie) • koncentrace a dostupnost minerál. živin je určována vlastnostmi půdy a metabolickou aktivitou kořenů – přísun energie ve formě ATP <<<příjem proti koncentračnímu spádu
hmotnost živého rostlinného materiálu (tj. čerstvých rostlin nebo jejich částí) tvoří biomasu • vysušením čerstvých rostlin vzniká sušina • spálením (mineralizací) sušiny se rozkládají organické látky za vzniku CO2, H2O, NO2 aj. • zůstává nespalitelný podíl – popel
Biogenní prvky: • A) makrobiogenní prvky – C, O, H, N, S, K, P, Mg, Ca - obsaženy ve větším množství, stavební funkce • B) mikrobiogenní prvky – Fe, Cu, Zn, Mn, Mo, B, Cl - katalytická funkce
Význam nejdůležitějších biogenních prvků • Uhlík – základním stavebním prvkem všech živých organismů - zdroje – atmosférický CO2,nebo HCO3- ve formě iontů půdního roztoku • Kyslík – základní význam při dýchání • přijímán jako molekula O2 z ovzduší • Vodík – nejvíce ve vodě a v této formě je i přijímán • stavební prvek, energetický význam
Dusík – přijímán ve formě NO3- a NH4+ kořeny • atmosférický N jsou schopny vázat jen sinice a bakterie (např. hlízkové) • Fosfor – významné děje látkového a energetického metabolismu • součástí nukleových kyselin, ATP, vitaminů,…
Hnojiva: • používají se pro zlepšení výživy kulturních rostlin a zvýšení jejich výnosů • statková = organická - hnůj, močůvka, kompost, kejda, aj. • průmyslová – dusíkatá (ledky, močovina amoniak), fosforečná (superfosfát), draselná (KCl, K2SO4 …), vápenatá (mletý vápenec, pálené vápno,…), kombinovaná
prům. hnojiva mohou mít formu kapalnou nebo granulí • překračování doporučených dávek vede k znehodnocovaní životního prostředí, především povrchových a podzemních vod
Zdroje informací: • www.wikipedia.cz • www.biolib.cz • Biologie rostlin – Lubomír Kincl, Miloslav Kincl, Jana Jakrlová • www.google.com