Mateřská škola u Bílého králíka, s.r.o., Žizníkov, Česká Lípa

1. Mateřská škola u Bílého králíka, s.r.o., Žizníkov, Česká Lípa Tradice a slavnosti ve škole waldorfského typu MgA. Ivana Honsnejmanová

2. Kurz určený pro učitele mateřské školy představí tradiční i méně známé svátky a slavnosti v koloběhu ročních období.

3. Využití svátků a slavností při plánování činností osobnostního a sociálního rozvoje dětí v mateřské škole. • Lidé odedávna slavili různé svátky, tradice, se svou rodinou, obcí po celý rok. • Písně, veselky ale i náboženské rituály obohacovaly život našich předků a předávaly se z pokolení na pokolení. • Prostředkem ke stmelování rodiny či obce byly rituály, zvyky a tradice, spjaté s přírodou, mýty a vírou lidí. • Vnášely do života jistý řád a pravidelnost, pospolitost, mravní hodnoty, ale také radost. • Slavnosti jsou součástí kultury společenství od samého počátku. • Jednou z institucí věnující se práci s dětmi, zaměřenou na uchovávání a rozvíjení lidových tradic a kulturních hodnot je waldorfská mateřská škola. • Waldorfská pedagogika vyzdvihuje důležitost pravidelnosti, jistoty a řádu spolu s pospolitostí, radostí a hlubokým prožitkem, které se nám nabízejí právě v přírodním koloběhu oslav lidových tradic a svátků.

4. Oltářík ročního období

5. Waldorfská pedagogika • První waldorfskou školu otevřel Rudolf Steiner ve Stuttgartu v září 1919. • Podnět k jejímu založení vzešel od Emila Molta, spolumajitele továrny na výrobu cigaret Waldorf Astoria, který se na Steinera obrátil s dotazem, zda by bylo možné vypracovat nový učební plán, jež by vychovával takové mladé lidi, kteří by již nikdy nedopustili, aby se opakovaly hrůzy 1. světové války. • Steiner vyšel tomuto přání ochotně vstříc, a tak mohl o několik měsíců později otevřít Svobodnou waldorfskou školu pro 252 žáků. Od té doby se její pedagogický impuls rozšířil do desítek zemí na čtyřech kontinentech společně s jejím původním názvem. • Waldorfská pedagogika se v České republice začala rozvíjet až po roce 1989 jako alternativa k běžnému modelu vyučování.

7. Principy a metody práce • Principy a metody práce ve waldorfské MŠ vycházejí z anthroposofie - duchovní vědy, jejímž cílem je člověk chápaný ve své celistvosti jako bytost tělesná, duševní a duchovní. • Anthroposofie vidí člověka a celý hmotný svět jako výraz působení duchovních sil. Vývoj samotného člověka tak probíhá v přibližně sedmiletých cyklech. •  Každý člověk z tohoto pohledu prochází jednotlivými fázemi osobitým způsobem a v každé vývojové fázi jsou možnosti pro optimální rozvoj rozmanitých lidských vlastností a sil.  • V prvním sedmiletí je dítě zcela v zajetí smyslových vjemů, schopnost identifikace je v této fázi největší.  • Dítě má přirozenou potřebu rytmu nejen co se týká spánku a bdění, klidu a aktivity, ale i opakování pohybu, zvuku a rytmu. Proto je důležité rozdělení dne, týdne, měsíce i roku. Všechno se opakuje v pevném rytmu, střídá se napětí s uvolněním. 

9. Základní cíle výchovy a vzdělávání • Cílem waldorfské pedagogiky je vychovávat v dětech všestranně a harmonicky rozvinutou osobnost. Výuka rovnoměrně sytí pohybové, intelektuální, umělecké i sociální potřeby dětí. Obě mozkové poloviny jsou zatěžovány a rozvíjeny rovnoměrně. • Pěstuje v dětech zdravé sebevědomí. To se utváří díky pozitivnímu hodnocení dětí, které respektuje jejich individuální rozvoj a schopnosti. V široké nabídce činností si každý najde alespoň jednu oblast, v níž je dobrý. Na druhé straně je rozvíjen smysl pro odpovědnost, děti se učí podřídit své zájmy zájmu celku. • Waldorfská pedagogika vysoce cení a rozvíjí spolupráci, nikoli soutěž mezi dětmi. Děti vědomě poskytují své individuální schopnosti ve prospěch celku. To je průprava pro budoucí zaměstnání, kde je vždy třeba spolupracovat a ne pouze vynikat. • Svým působením podporuje tvořivost a touhu po vzdělání. Pomocí úzké spolupráce rodičů se školou jsou tyto výchovné prvky přenášeny i do rodinné výchovy, což přispívá k celkové harmonizaci dítěte. • Waldorfští učitelé usilují o výchovu svobodných lidí, nevštěpují jim žádný určitý světový názor. Usilují o rozvinutí vloh svých svěřenců tak, aby byli v dospělosti schopni vlastní orientace, samostatného, odpovědného a společensky citlivého jednání.

11. Cíle výchovně vzdělávacího procesu ve waldorfské MŠ • Obecným cílem výchovně vzdělávacího procesu ve waldorfské MŠ je harmonický rozvoj dítěte předškolního věku s důrazem na oblast citovou a morální. Vzhledem k tomu, že dítě v této době potřebuje své síly k rozvoji a upevnění stavby orgánů a své tělesnosti, není tato výchova zaměřena pouze na rozvoj intelektu, ale je výchovou napodobováním. • Dětem je zapotřebí poskytnout co nejširší nabídku toho, co rozvíjí vůli, cítění a myšlení a co tyto tři oblasti dává do souladu.  • V oblasti rozvoje vůle je kladen důraz na poskytování vhodných vzorů k napodobování, vytvoření spořádaného okolí s pevným životním rytmem jako základem pro vnitřní jistotu a vlastní smysl pro pořádek, pěstování motorických a tělesných schopností.

12. V oblasti rozvoje cítění jde o umožnění rozvoje tvůrčí fantazie prostřednictvím volné hry, pěstování sociálních, kulturních, uměleckých i vyjadřovacích schopností, při malování vnímání barev a jejich vnitřní podstaty, pomocí uměleckého zážitku z pohádek, přírody, říkadel a písní je dítě vedeno k prožití sebe sama v souvislostech kulturně historických i přírodních. • V oblasti myšlení je cílem zprostředkovávat a charakterizovat dětem určité jevy tak, aby samo dítě docházelo k vytvoření vlastních i obecných pojmů na základě vlastní zkušenosti, tvořit nevědomě působící zkušenosti a návyky, klást důraz na rozvoj řeči a možnost komunikace. • Veškerá činnost je vedena vědomím, že dítě musí mít možnost spoluprožívat a spoluvytvářet život v MŠ a jejím blízkém okolí. Proto učitelka provádí všechny činnosti s dětmi (šije, maluje, peče chléb, apod.).

14. Uspořádání života dítěte ve škole • Z hlediska organizace je život v MŠ podmíněn pevným rytmem roku, týdne a dne.  • Rytmus roku vychází z rytmu přírody a s tím spojených ročních svátků. • Čtyřem pólům ročních období odpovídají čtyři hlavní roční slavnosti, ke kterým jsou v průběhu roku připojeny další ve snaze uchopit jejich původní význam pro současnost.  • Práce je zde vedena vědomím, že Země je živoucí organismus, který vždy po roce dospěje na tentýž bod.

16. Rytmus roku vychází z rytmu přírody a s tím spojených ročních svátků • Svatováclavská (září) • Michaelská (říjen) • Martinská (listopad) • Adventní (prosinec) • Vánoční (prosinec) • Tříkrálová (leden) • Hromnice (únor) • Masopust (březen) • Morana (březen) • Jarní- velikonoční (duben) • Svatojánská (červen) • Loučení se školáky (červen)

17. Rytmus týdne Pondělí – Péče o domácnost vaření, monte pomůcky běžného života Úterý – Výtvarný ateliér ( malba, batika, keramika,…) Středa – Dramaticka výchova Čtvrtek – Pracovní ateliér ( kresba práce s přírodninami, stříhání, lepení, …) Pátek – Hudebně-rytmická výchova ( joga, flétna, zpěv, tanečky, …) Činnosti prolínají celý týden, zde pouze hlavní zaměření .

18. Rytmus dne • Pravidelnému rytmu je podřízen i průběh dne. Při přípravě se zohledňuje podmínka rovnováhy mezi volnou hrou dětí pro rozvoj jejich vlastní iniciativy a mezi společnou činností skupiny vedené učitelkou. • Ranní kruh  - děti se každý den  soustředí v kruhu s učitelkou, přivítají se ,  povypráví vše, co mají na srdci a potom si spolu zahrají pohybové hry, zazpívají písničky, naučí nové hry a básničky. Obsah ranního kruhu vyplývá z jednotlivých témat. • Pohádka - významné místo v průběhu každého dne v MŠ zaujímá klasická pohádka. Stejně důležitá jako obsah je přitom celá atmosféra, ve které se vypráví i naslouchá. Nejvhodnější jsou pohádky nedotčené civilizačními hledisky účelnosti a užitečnosti. Každé dítě jejich prostřednictvím prožije obrazy harmonie na počátku, střety s nebezpečím a porušení této harmonie i šťastný konec a pomocí těchto základních pra-obrazů jednání získává vzory a později pochopení pro jednání své i ostatních.

20. Role učitele ve waldorfské mateřské škole • Současná pedagogika řadí osobnost učitele mezi nejdůležitější určující činitele úspěchu výchovně vzdělávacího procesu. • V tomto ohledu jsou zmiňovány tři faktory- odborné vzdělání, pedagogicko-psychologická příprava a vysoké morální vlastnosti, na jejichž základě je možno budovat přirozenou autoritu a poskytovat určité vzory a normy chování pro dítě. • Základem takové autority se pak stává určitý vztah, jehož součástí je důvěra, že osobnost učitele je plně v souladu se zmíněnými třemi faktory. • Učitel je jedním z nejbližších dospělých, kteří jako první dítěti pomáhají orientovat se ve vztahu „já a svět“, a hledat určitou jednotu mezi tímto já a světem.

21. Děkuji za pozornost