Kupní síla a ekonomická závislost Josef Bejček

1. Kupní síla a ekonomická závislost Josef Bejček Mezinárodní konference „Aktuálne otázky slovenského a európskeho súťažného práva“ Bratislava, 14. 5. 2014

2. O čem vlastně mluvíme?

3. Moc a tržní moc • Definice moci (síly) je nemožná • Voltaire: skutečným neštěstím není nerovnost, ale závislost • Ani síla partnera, která je nesporná (může jít i o dominanta), nemusí druhé straně vadit, pokud na něm není závislá • Tržní moc (stricto sensu) ve formě monopsonu je pojem explicitně objektivní • Tržní moc → vyjednávací síla, ale vyjednávací síla ≠ tržní moc

4. Vyjednávací síla a hospodářské postavení • Kvazidefinice vyjednávací síly: intuituvní, symptomatické, tautologické • Vyjednávací síla se vztahuje ke konkrétním dodavatelům kupujícího • Vyjednávací síla může být požehnáním i prokletím – countervailing power a stimulace soutěže na straně nabídky ↔ ohrožení dodavatelů

5. Vyjednávací síla a hospodářské postavení • Subdominantní vyjednávací síla nákupní hrozí více nežli síla prodejní • Nelze apriorně známkovat, dvousečnost • Hospodářské postaveníkupující nesmí zneužívat, aby získal nepřiměřený majetkový prospěch nákupem za cenu výrazně podnákladovou nebo nižší než obvyklou • Zneužitelné hospodářské postavení má každý kupující bez ohledu na tržní moc

6. Kupní síla • Kupní síla (buyer power) je druhem vyjednávací síly na straně poptávky • Nejde o absolutní pojem (tedy nemůže existovat - a nebo nikoliv - „jako taková“) • Vždy má určitý stupeň • Vyvažovací kupní síla

7. Ekonomická závislost • Ekonomická závislost není (na rozdíl od síly) absolutní, ale jen vztahová • Neexistence rozumné nebo dostatečné alternativy pro závislého • Obchodní závislost, která je • objektivní a • dlouhodobá: nazývá se dominance (tržní moc)

8. Ekonomická závislost • Závislost i bez absolutní podoby tržní moci: „partenaireobligatoire“ – závisí zejm. na • délce trvání obchodního vztahu • specifickém technickém vybavení závislého na činnosti silnějšího partnera • obtížnosti rychlé změny partnera • podílu obratu realizovaného závislou stranou v obchodu se silnějším partnerem • Je obsažena i ve zneužití DP postavení a je jedním z hledisek hodnocení DP

9. Významná tržní moc (síla) • Moc méně významná, nežli je „tržní moc prostá“ • Subjektivní nebo objektivní pojetí? • Objektivní pojetí dnes převládlo • Významná tržní síla ≠ tržní moc • Jde o jakousi „kvalifikovanou subdominanci,“ či o jakési „malé dominantní postavení“ • VTS ≠ vyjednávací síla, kupní síla, ekonomická závislost, tržní moc

10. Soutěžní právo a posuzování VTS • Účel ochrany skrze VTS je individuálně ochranářský, a nikoliv institucionálně ochranářský • Subdominantní tržní síla nedosahující dominance není s to ohrozit, narušit nebo vyloučit soutěž • viz však § 4 in fine ZVTS, který předpokládá dokonce podstatné narušení soutěže

11. Soutěžní právo a posuzování VTS • Ochrana slabší strany nejen v oblasti práva soukromého, ale i práva veřejného • Oborová příslušnost „postiženého“ nebo jeho pozice v konkrétním vztahu (dodavatel nebo odběratel) neindikují status slabšího nebo silnějšího • Silní odběratelé nemusí spotřebitelům jen škodit • Prospěšná je subdominantní kupní síla: ještě neexistuje tržní moc stricto sensu • Jakékoliv úspěšné vyjednávání o slevě z ceny znamená, že na straně prodávajícího existuje stále prostor ke snížení ceny, z něhož může profitovat spotřebitel

12. Soutěžní právo a posuzování VTS • Prodávající může snížit kvalitu, aby kvůli nízké ceně vynucené kupujícím neutrpěl ztrátu při daných nákladech • Bumerangový efekt: kupní síla zlevní zboží, ale za cenu zhoršení kvality (zejm. u potravinářských neznačkových produktů) • Subdominantní kupní síla narušuje kvalitu výrobků, za něž kupující kvůli podřadné kvalitě zaplatí více • Erozi kvality usnadňují soukromá označení (obchodní značky), u nichž není záruka kontroly kvality jako u originálního značkového zboží

13. Co se chrání, aneb „mnoho zajíců myslivcova smrt“ • Individuální ochrana malých a středních dodavatelů versus • Institucionální ochrana - soutěže mezi malými a středními dodavateli navzájem - soutěže mezi velkými distributory navzájem - spotřebitele

14. Co se chrání, aneb „mnoho zajíců myslivcova smrt“

15. Co se chrání, aneb „mnoho zajíců myslivcova smrt“ • Tržní síla („nevýznamná“ ) > významná tržní síla („dominance menšího významu“) • „Zvláštnější odpovědnost“ – přísněji na subdominanta s VTS než na dominanta ? • Žádný řetězec v ČR nemá dominantní postavení • ZOHS versus ZVTS? • Rigidní schéma dělby práce mezi zákony? Má mít každý zákon vyhrazen „svůj účel“? • VP ochrana proti nekalé soutěži jako její „zesilovač“? • Postavení toho, kdo má možnost (!) využít je k něčemu, co je vlastní podstatou obchodu (získat vlastní prospěch na úkor soutěžitelů nebo spotřebitelů)

16. Co se chrání, aneb „mnoho zajíců myslivcova smrt“ • Zelená kniha o nekalých obchodních praktikách mezi podniky (B2B) - obsahová kontrola správnosti i nad horizont potravinářského • Různá vyjednávací síla, která vede k nepoctivým podmínkám, není doménou vztahů B2C, ale vyskytuje se masově i ve vztazích B2B a nese podobné rysy • Pojetí „ekonomické závislosti“: konkrétní relativní vztah, který není předurčen ani sektorově, ani strukturálně (omezení jen na dodavatele), ani absolutními údaji o obratu či relativními údaji o tržním podílu • Generální klauzule s minimem pojmenovaných skutkových podstat + upřesňování judikaturou

17. Liberalismus vs parternalismus - soukromoprávní „měkká“ korekce

18. Liberalismus vs parternalismus - veřejnoprávní „tvrdá“ (?) korekce

19. Zvláštní úprava ekonomické závislosti (nebo VTS či obchodní poctivosti?) v ČR a SR • Vývoj v obou zemích • Politický, a nikoliv právní problém • Právní argumenty jako zástupný nástroj hospodářsko-politických skupinových zájmů • V obou zemích koncepční i legislativně-technické zmatení • Vybrané komentáře ke slovenskému ZNP

20. Vybrané komentáře ke slovenskému ZNP • Nepoužívá pojmy VTS, ekonomické závislosti apod., ale upravuje zakázaná ujednání • Zakotvuje správní deliktu za zakázané smluvní ujednání (někdy dokonce za pouhý „požadavek“ nebo i neúspěšnou „snahu“) • Dotčen je zásadně každý odběratel, absentuje hranice zásahu s jedinou výjimkou u § 4/3 ZNP • Ochrana je jednostranná – vždy ve prospěch odběratele • Zakazují se i ujednání, z nichž odběratel profituje • ZNP neobsahuje generální klausuli a je kasuistický

21. Vybrané komentáře ke slovenskému ZNP • ZNP nestanoví žádný cíl úpravy, ale implicite je to ochrana odběratele • ZVTS je aplikovatelný jen v případě, že zneužití VTS způsobilo podstatné (sic) narušení soutěže nebo k němu směřovalo • ZNP používá jak zákazy, tak i domněnky, aniž je zřejmý rozdíl v režimu • Kontrolu nepřiměřených podmínek vykonává podle ZNP nikoli soud či alespoň nezávislý orgán (typu ÚOHS), ale resortní a zájmově nikoli indiferentní orgán • Není vyřešen ev. potenciální pozitivní kompetenční konflikt mezi ministerstvem zemědělství a Protimonopolním úřadem SR • ZNP konstruuje zákonnou závaznost etického kodexu • … a další jednotlivosti...