240 likes | 345 Views
VY_32_INOVACE_04_PVP_222_Sed. Výukový materiál zpracován v rámci oblasti podpory 1.5 „EU peníze středním školám“. Lineární ROVNICE. Definice: Lineární rovnice s neznámou x je každá rovnice, kterou lze vyjádřit ve tvaru a, b = koeficienty (reálná čísla) x = neznámá (x R)
E N D
VY_32_INOVACE_04_PVP_222_Sed Výukový materiál zpracován v rámci oblasti podpory 1.5„EU peníze středním školám“
Definice: • Lineární rovnice s neznámoux je každá rovnice, kterou lze vyjádřit ve tvaru • a, b = koeficienty (reálná čísla) • x = neznámá (x R) • ax = lineární člen • b = absolutní člen • jedná se o algebraickou rovnici 1. stupně
Počet řešení Je-li a0, má rovnice právě jeden kořen Je-li a=0 a b=0, má rovnice nekonečně mnoho řešení Je-li a=0 a b0, nemá rovnice řešení
Typy lineárních rovnic: • Klasické lineární rovnice • Lineární rovnice s neznámou ve jmenovateli • Slovní příklady • Lineární rovnice s absolutní hodnotou • Lineární rovnice s parametrem
A. Klasické lineární rovnice • Rovnice běžného typu • Mohou obsahovat: • Závorky • Naznačené početní výkony • Zlomky s celočíselným jmenovatelem • Při řešení se používají ekvivalentní úpravy • Vzhledem k jejich užití není nutno důsledně provádět zkoušky správnosti řešení • Pokud není stanoveno jinak, definičním oborem těchto rovnic je množina reálných čísel: D=R
Příklad č. 1: Řešení: Rovnice má pouze jeden kořen. Poznámky: • Při řešení rovnice byly použity pouze ekvivalentní úpravy, proto není zkouška nutnou součástí příkladu • Zkouška je pouze ověřením správnosti numerických výpočtů • Není třeba zkoumat definiční obor; platí D=R
Příklad č. 2: • |.3 • |-21+6-6x Rovnice nemá žádné řešení. Neexistuje žádné reálné číslo x takové, aby platilo 0.x = -25
Příklad č. 3: • |.6 • |-12-x • (- Rovnice má nekonečně mnoho řešení. Řešením je libovolné reálné číslo. Zkouškou se lze přesvědčit, že pro libovolné reálné číslo platí: L(x)=P(x)
B. Rovnice s neznámou ve jmenovateli • Jsou to rovnice, které obsahují lomené výrazy, např.: • Lomené výrazy mají smysl pouze tehdy, jsou-li výrazy ve jmenovatelích nenulové (nulou nelze dělit). • Při požadavku řešení rovnic za použití ekvivalentních úprav je proto nutné stanovit definiční obor rovnice D. • V našem případě: • Zápis definičního obor rovnice: • Jiná forma zápisu: • Po vyřešení rovnice je nutno zvážit, zda získaná řešení vyhovují dané rovnici.
Příklad č. 4: • |.(x+4).(x+6) x-4 ∧ x-6 • |: (-2) • Zkouška: • L(-9)=P(-9)
Příklad č. 5: • |: 5 • Rozhodující jsou podmínky – rovnice nemá v R řešení.
C. Slovní úlohy • Různé typy slovních úloh: • Úlohy o částech celku • Úlohy o společné práci • Úlohy o pohybu • Úlohy obecné (řešení a sestavení plyne ze zadání) • Některé typy slovních úloh lze často řešit rovněž pomocí soustav dvou rovnic o dvou neznámých • Postup řešení slovních úloh: • Důkladné několikanásobné přečtení zadání • Rozbor úlohy = matematizace reálné situace • Sestavení rovnice • Zkouška, ověření výsledku • Formulace odpovědi
Příklad č. 6:Jarda jezdil na horách na dvou vlecích. Jedna jízda na kratším vleku byla za 6 bodů, na delším za osm. Ve středu projezdil celkem 206 bodů při 30 jízdách. Kolik jízd absolvoval na delším vleku? • x počet jízd na delším vleku • 30-x počet jízd na kratším vleku • 8x počet proježděných bodů na delším vleku • 6.(30-x) počet proježděných bodů na kratším vleku • 206 celkový počet proježděných bodů Sestavení a řešení rovnice: 8x+6.(30-x) = 206 2x = 26 x = 13 • Odpověď : Ve středu Jarda absolvoval na delším vleku celkem 13 jízd.
Příklad č. 7:Písemný test z fyziky psalo celkem 37 žáků a nikdo z nich neměl pětku. Jedniček bylo dvakrát víc než čtyřek, dvojek bylo o 6 více než jedniček, trojek bylo o tři méně než dvojek. Jaký byl průměrný prospěch? • x počet čtyřek • 2x počet jedniček • 2x+6 počet dvojek • (2x+6)-3 počet trojek Sestavení a řešení rovnice: x+2x+(2x+6)+(2x+6)-3 = 37 x = 4 Průměr: 2,297 • Odpověď : Průměrný prospěch testu z fyziky byl asi 2,30. 4 8 14 11
D. Lineární rovnice s absolutní hodnotou • Neznámá x se vyskytuje v absolutní hodnotě • Např. rovnice typu: • Na základě definice absolutní hodnoty se musí stanovit řešení v jednotlivých intervalech. • Intervaly se určí pomocí nulových (kritických) bodů • Postup, vysvětlení a procvičení v samostatné prezentaci
E. Lineární rovnice s parametrem • Kromě neznámé x se v zadání vyskytuje i další proměnná, tzv. parametr (a, b, c, m, n, p, t,,…..) • Např. rovnice typu: • Kořen rovnice je vyjádřen pomocí parametru • Součástí řešení je diskuse řešení = stanovení hodnot parametru, pro které má daná rovnice jedno, žádné nebo nekonečně mnoho řešení.
Příklady na procvičení – II. část • - 1 = - • V obdélníku je délka o 8 cm větší než šířka. Zmenšíme-li délku o šest centimetrů a zároveň zvětšíme šířku o 2 cm, dostaneme čtverec, jehož obsah je o 6800 mm2 menší než obsah obdélníku. Vypočtěte obvod obdélníka. • Otci je 52 let, staršímu synovi 24, mladšímu je o jednu čtvrtinu méně než je věk bratra. Za kolik let bude otci tolik, jako oběma synům dohromady?
Výsledky příkladů • O = 8,8 dm • 10 let
LITERATURA: • POLÁK, Josef. Přehled středoškolské matematiky. 8. vyd. Praha: Prometheus, 2005, 608 s. ISBN 80-719-6267-8. • HRUŠKA, Miroslav. Státní maturita z matematiky v testových úlohách včetně řešení. 1. vyd. Olomouc: Agentura Rubico, s.r.o., 2012. ISBN 80-7346-149-2. • VOŠICKÝ, Zdeněk. Matematika v kostce. 2. vyd. Havlíčkův Brod: Fragment, 1997, 124 s. ISBN 80-720-0012-8. • VOŠICKÝ, Zdeněk. Cvičení k matematice v kostce: [pro střední školy]. 1. vyd. Havlíčkův Brod: Fragment, c1999, 208 s. ISBN 80-720-0251-1
LITERATURA: • KUBEŠOVÁ, Naděžda a Eva CIBULKOVÁ. Matematika: přehled středoškolského učiva. 2. vyd. Třebíč: Petra Velanová, 2006, 239 s. Maturita (Petra Velanová). ISBN 978-808-6873-053. • SÝKORA, Václav. Matematika: sbírka úloh pro společnou část maturitní zkoušky : základní obtížnost. 1. vyd. Praha: Tauris, 2001, 96 s. Sbírky úloh pro společnou část maturitní zkoušky. ISBN 80-211-0400-7. • ČERMÁK, Pavel. Odmaturuj! z matematiky. Vyd. 2.(opr.). Brno: Didaktis, 2003, 208 s. ISBN 80-862-8597-9.
LITERATURA: • KLODNER, Jaroslav. Sbírka úloh z matematiky pro obchodní akademie. 5. upr. vyd. Svitavy: SOFICO-CZ, 2005, 168 s. • PETÁKOVÁ, Jindra. Matematika: příprava k maturitě a k přijímacím zkouškám na vysoké školy. 1. vyd. Praha: Prometheus, 1998, 303 s. Učebnice pro střední školy (Prometheus). ISBN 80-719-6099-3. • Materiály jsou určeny pro bezplatné používání pro potřeby výuky a vzdělávání na všech typech škol a školských zařízení. Jakékoliv další využití podléhá autorskému zákonu.