1 / 16

Tělní tekutiny

Tělní tekutiny. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Tělní tekutiny. Nacházejí se v našem těle jednak uvnitř buněk, jednak mimo buňky. Mimobuněčné tekutiny jsou: tkáňový mok míza krev. Tělní tekutiny.

ady
Download Presentation

Tělní tekutiny

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript

  1. Tělní tekutiny Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

  2. Tělní tekutiny • Nacházejí se v našem těle jednak uvnitř buněk, jednak mimo buňky. • Mimobuněčné tekutiny jsou: • tkáňový mok • míza • krev

  3. Tělní tekutiny • Nitrobuněčná (intracelulární) tekutina • až 40 % tělesné hmotnosti • obsahuje hlavně ionty K+, méně Mg2+ a ionty fosforečné (PO43-) • Mimobuněčná (extracelulární) tekutina • 20 % tělesné hmotnosti • dělí se na • krev (6-9 %) - tekutina proudící v cévách • mízu (lymfa) - tekutina proudící v cévách • tkáňový mok (14 %) - životní prostředí všech tkáňových buněk; není specializovanou tekutinou (jako krev)

  4. Tkáňový mok • Vytváří prostředí pro buňky tkání. • Zprostředkovává látkovou výměnu mezi buňkami a tělními tekutinami. • Od krve je oddělen stěnami cév. • Tyto stěny jsou ale prostupné pro vodu i další látky. • Neprostupné jsou pro velké molekuly bílkovin (TM je neobsahuje). Tím se taky odlišuje od krevní plazmy. • Vzniká z krevní plazmy.

  5. Míza - lymfa • Nažloutlá tekutina vznikající z TM. • Za 24 hod. se jí v těle vytvoří asi 2,5 l. • Soustavou mízních cév je odváděna zpět do krevního řečiště. • Mízní uzliny – důležitá součást systému obrany těla před infekcí. • Jsou umístěny v mízních cévách. • Největší mízní uzlina je slezina.

  6. Krev • Krev je červená, neprůhledná, vazká tekutina sladkokyselé chuti. • Krev proudí v uzavřeném cévním oběhu. • Složení: • krevní plazma 55 % • krevní buňky 45 % • červené krvinky (erytrocyty) • bílé krvinky (leukocyty) • krevní destičky (trombocyty)

  7. Krevní plazma • Slámově zbarvená, lepkavá tekutina bez krevních buněk. • Složení - 91 % voda, v ní rozpuštěných 8 % látek organických a 1 % látek anorganických. • Z organických látek jsou to bílkoviny, živiny a vitamíny. • Z anorganických chlorid sodný a hydrogenuhličitan sodný.

  8. Červené krvinky - erytrocyty

  9. Červené krvinky - erytrocyty • Okrouhlé, dvojduté (bikonkávní tvar - zvyšuje povrch krvinky o 1/3 až ½ oproti povrchu koule), na průřezu piškotovité. • Bezjaderné buňky => nemohou se již dále dělit a rozmnožovat, žijí 90 – 120 dní. • Jsou pružné a deformovatelné krevními vlásečnicemi. • Obsahují nejvíce Fe ze všech buněk těla. • V 1 mm3 u mužů 5-5,5 milionu, u žen 4,5 milionu červených krvinek. • Jejich počet se může měnit - zvyšuje se, např. u těžce pracujících lidí, při nedostatku kyslíku ve vzduchu (=> ve větších nadm. výškách, při nitroděložním vývoji).

  10. Funkce erytrocytů • Přenos O2 a CO2, funkční složkou je červené krevní barvivo (hemoglobin). • Sloučenina kyslík+hemoglobin se nazývá oxyhemoglobin - má jasně červenou barvu. • Přenos kyslíku: Hb (hemoglobin) + O2 => HbO2 • Po uvolnění O2 z této vazby vznikne redukovaný hemoglobin => tmavě červená barva krve. • Vazba hemoglobinu s CO2 - karbaminohemoglobin. • Obě vazby (s O2 i s CO2) málo pevné. • Při otravě CO vytváří karbonylhemoglobin (= karboxyhemoglobin) - pevně vázaná sloučenina => hemoglobin ztrácí schopnost přenosu plynů v krvi (kuřáci - únava), při větším nasycení smrt. • Chudokrevnost (anémie) - snížení hladiny hemoglobinu.

  11. Vznik erytrocytů (erytropoéza) • Tvoří se a dozrávají v červené kostní dřeni • Vznikají: • v dřeni kostních epifýz • v kostní dřeni kostí lebky a trupu • z nediferenciovaných (kmenových) buněk (krvetvorných) • k tvorbě (erytropoéze) jsou potřeba: • Fe - využíváno z rozpadlých erytrocytů, zbytek je doplňován potravou (vejce, zelenina, játra, špenát,…) • vitamín B12 - přítomný v kostní dřeni; z potravy • kyselina listová • erytropoetin - hormon, tvořen v ledvinách, hlavně při nedostatku kyslíku • aminokyseliny • porucha erytropoézy - anémie - nedostatek Fe nebo B12

  12. Zánik erytrocytů (hemolýza) • Hemolýza je vlastně praskání erytrocytů a uvolnění hemoglobinu (vylije se do okolního prostředí). • V buňkách sleziny (vychytány fagocytujícími buňkami), jater, kostní dřeně. • Z uvolněného hemoglobinu se vytváří Fe a žlučová barviva bilirubin a biliverdin. • Životnost červených krvinek - 120 dní.

  13. Bílé krvinky - leukocyty • Pravé buňky (obsahují buněčné jádro). • Mají nepravidelný a proměnlivý tvar. • Obsaženy v krvi, míze, tkáňovém moku i ve tkáních (brzlík, slezina). • Schopnost leukocytů améboidního (měňavkovitého) pohybu - je to způsobeno stažitelnými bílkovinami uvnitř buňky - tím se dostane ke zdroji infekce. • Diapedéza - schopnost leukocytů vystoupit stěnou z vlásečnic (kapilár) do mezibuněčných prostor a cestovat tkáněmi. • Chemotaxe (pozitivní) - u všech leukocytů - chemické signály, tj. látky, které vznikají při metabolismu mikroorganismů (bakterií). • Fagocytóza (pohlcování choroboplodných zárodků) - leukocyt obklopí bakterii buněčnými výběžky, ty je uzavřou do vakuoly; vylučují proteolytické enzymy => rozklad bílkovin; velikost - 10-12 µm • Délka života leukocytů - různá, od několika hodin (neutrofily) do 100 dnů (monocyty a T-lymfocyty). • Počet leukocytů • V 1 mm3 5 000-8 000 (popř. 4 000-10 000) - kolísá mezi těmito hodnotami (4-10 x 109 v litru). • V počtu není rozdíl mezi muži a ženami.

  14. Bílé krvinky - leukocyty

  15. Krevní destičky - trombocyty • nejmenší krevní tělíska nepravidelného tvaru • nejsou to buňky, ale bezbarvé úlomky buněk kostní dřeně • vyplavovány odtud do krve • žijí jen několik dnů (2-4 dny v krvi) • v 1 mm3 200 000-300 000 trombocytů (největší počet mají novorozenci), po narození se počet snižuje • mají význam při srážení krve (hemokoagulaci) = zástava krvácení (nastane tehdy, když se krev dostane mimo uzavřený oběh)

  16. Zdroje informací • Černík, V., Bičík, V., Martinec, Z. Přírodopis 3 pro 8. ročník základní školy a nižší ročníky víceletých gymnázií. Praha: Libertas, a. s., 1. vydání. ISBN 80-85937-97-2 • Jelínek, J., Zicháček, V. Biologie pro gymnázia. Olomouc: Nakladatelství OLOMOUC, 2004. ISBN 80-7182-177-2 • Vlastní tvorba • Obrázky byly vyhledány ve wikipedii jako CreativCommons nebo Public Domain: • In:cs.wikipedia.org [online]. [cit. 2011-06-18]. Obrázek ve formátu svg. Dostupné z:  http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Soubor:Osmotic_pressure_on_blood_cells_diagram.svg&page=1 • In:cs.wikipedia.org [online]. [cit. 2011-06-18]. Obrázek ve formátu svg. Dostupné z:  http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Red_White_Blood_cells.jpg

More Related