1 / 34

UZ jater - kdy UZ a CEUS jater stačí

UZ jater - kdy UZ a CEUS jater stačí. Bohatá Š., Válek V. Radiologická klinika FN Brno LF MU Brno. Valtické kurzy 2012. Nezapomínat na správné nastavení při vyšetřování!!. Správná volba sondy U dospělých cca 1(2)-5 MHz, konvexní Nastavit správně zisk (gain), fokus

Download Presentation

UZ jater - kdy UZ a CEUS jater stačí

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. UZ jater - kdy UZ a CEUS jater stačí Bohatá Š., Válek V. Radiologická klinika FN Brno LF MU Brno Valtické kurzy 2012

  2. Nezapomínat na správné nastavení při vyšetřování!! • Správná volba sondy • U dospělých cca 1(2)-5 MHz, konvexní • Nastavit správně zisk (gain), fokus • Jasně zřetelná bránice, parenchym jater v celé hloubce homogenní • Přístup subkostální, interkostální • Rovina axiální, sagitální, šikmá • Manévry se zadržením dechu, polohování pac.

  3. Jakýkoli nález zařadit do segmentu!! Segmentární anatomie jater 8 4a 2 7 VCI

  4. Jakýkoli nález zařadit do segmentu!! Segmentární anatomie jater

  5. Klasický B-mode: • Dovoluje stanovit definitivní diagnosu u: • Typických jaterních cyst (hladké kontury, anechogenní obsah, laterální stínění, dorsální akust. zesílení) • Kalcifickací (výrazně odrazivé s akust. stíněním)

  6. Všechny ostatní fokální jaterní léze jsou charakterizovány nejen rozdíly echogenity, ale také díky odlišné vaskularizaci ložisek a díky změnám v perfuzní kinetice • Vzhledem k duálnímu cévnímu zásobení jater portální žilou a hepatickou arterií ložiska neposuzujeme pouze podle toho, zda jsou hypo- nebo hypervaskularizovaná, ale sycení také závisí na perfuzní fázi a tedy potažmo na histologické skladbě - čímž obdržíme komplexní časo-prostorový obraz zvýšeného či sníženého postkontrastního sycení

  7. Proč CEUS? • Není ionizující záření • Zobrazení v reálném čase • Možnost kvantifikace • Možnost aplikovat druhou injekci po několika minutách • Vyšší sensitivita a specificita u malých ložisek (pod 1cm)

  8. 3 skupiny nemocných • Pacienti s náhodným nálezem ložiska bez známého primárního tumoru. • Pacienti s ložiskem v játrech se známým • primárním tumorem. • Pacient s ložiskem v játrech v cirhotickém • terénu.

  9. Náhodný nález + 0 malignita + klinika • UZ – nativně (< CT < MR) • Charakteristika + lokalizace (benigní x maligní) • Cysta, hemangiom, FNH • Nic nebo sledovat • Počet ložisek není důležitý • Segment + velikost + dokumentace • Kontrast • Další metoda + KORELACE

  10. Hemangiom Characteristické sycení z periferie do centra, uzlovitého charakteru

  11. FNH • Charakteristiky: • Obraz loukotí • Arteriální hypervaskularizace • není wash-out • Centrální jizva (!)

  12. Ložisko + známý tumor • (CE)US - CT - MR - PET/CT • Charakteristika + lokalizace (benigní x maligní) • Segment + velikost + dokumentace • Přesný počet ložisek = léčba • Biopsie

  13. MTS kolorektálního CA

  14. MTS kolorektálního CA

  15. Ložisko v cirhotickém terénu • UZ – nativně (< CT, < MR) • Charakteristika + lokalizace (benigní x maligní) • HCC x ostatní (kontrast) • Počet ložisek + segment + velikost + dokumentace • AFP + další metoda + (biopsie?) • (Barcelonské doporučení HCC pracovní skupiny)

  16. Hepatocelulární karcinom

  17. Pseudoléze Často alternativní zásobení – tzv. „third inflow areas“, ve kterých aberantní žíly neanastomózují s portálním řečištěm a vstupují do jater přímo.

  18. Fokální steatosa • steatosa - cca 10% dospělé populace, incidence roste s věkem • fokální v 30-40% • často ve third inflow oblastech – snížený portální průtok • Focal fatty sparing Cévy volně procházejí, nejsou deviovány

  19. Běžná praxe pozitivní nález

  20. „Zdravý“ nemocný bez prim. tumoru UZ – nativně – končíme

  21. Známý tumor • (CE)US - CT - MR - PET/CT • Která metoda stačí k: • Vyloučení ložiska PET/CT > MR > CT > CEUS > US • Charakteristice + lokalizaci • Segment + velikost + dokumentace • Přesný počet ložisek = léčbaPET/CT = MR = CT = CEUS > US • Biopsie

  22. Cirhotický terén vyloučení HCC • UZ – nativně nestačí!! • Charakteristika + lokalizace (benigní x maligní) • HCC x ostatní (kontrast) • Počet ložisek + segment + velikost + dokumentace • AFP + další metoda + (biopsie?) • (Barcelonské doporučení HCC pracovní • Skupiny).

  23. Návrh racionálních algoritmů vyšetření ložisek v játrech zobrazovacími metodami 1/ Pacienti s náhodným nálezem ložiska bez známého primárního tumoru 2/ Pacienti s ložiskem v játrech se známým primárním tumorem 3/ Pacient s ložiskem v játrech v cirhotickém terénu

  24. Náhodně zachycené ložisko u pacientů bez predisponujícího onemocnění typu primární malignity či jaterní cirhózy Charakteristický benigní vzhled Nulové známky malignity Nejsou zcela jednoznačné známky benignity, nejistá povaha léze Doplnění další metody (CEUS-CT-MR-PET/CT) Nález neovlivní další léčebný postup Nález ovlivní další postup Benigní Maligní Nejasná povaha Možno ukončit vyšetřování Sledování, přesná dokumentace Adekvátní léčba Biopsie Pacienti s náhodným nálezem ložiska bez známého primárního tumoru • U pacientů bez známé malignity s náhodně zachyceným ložiskem pod 15mm budou téměř všechny tyto léze benigní • Tedy každá léze v necirhotickém terénu u těchto pacientů musí být považována za benigní, pokud není potvrzená její malignita

  25. Ložisko v játrech + malignita v anamnéze Skríningová ultrasonografie Nález ložiskového postižení jater Nenalezeno ložisko Charakteristika ložiska (US-CEUS-CT-MR-PET/CT) Pravidelné kontroly metastáza nejasné benigní Přesný počet, segmenty, velikost, resekabilita biopsie Chirurgická léčba Perkutánní ablace, TACE, chemoembolizace Nechirurgická léčba Kontroly efektu terapie Pacienti s ložiskem v játrech se známým primárním tumorem • U pacientů s primární známou malignitou je pravděpodobnost až 50%, že budou maligní • Proto u této skupiny by každé ložisko mělo být považováno za potenciálně maligní, pokud se nepotvrdí jeho benigní povaha.

  26. Cirhotický pacient (co 6 měsíců US + AFP) Ložisko v játrech Bez ložiska v játrech ↑ AFP Normální AFP ≥ 2cm 1-2cm ≤ 1cm AFP nad 400ng/ml AFP normální Sledovat co 3 měs. Spirální CT 1 metoda (CEUS,CT,MR) s arteriální hypervaskularizací 2 různé metody (CEUS,CT,MR) s arteriální hypervaskularizací biopsie Není HCC co 6 měsíců US + AFP HCC Pacient s ložiskem v játrech v cirhotickém terénu • Protože u pacientů s jaterní cirhózou je přibližně polovina nalezených ložisek následně klasifikována jako HCC, každá léze v cirhotickém terénu musí být považována za maligní, pokud není potvrzena benignita • Současně ale až 50% ložisek menších než 2cm detekovaných na US nejsou HCC

  27. Závěr: • Cysta, kalcifikace – nativní UZ, nic • Pacienti bez známé malignity, bez cirhózy – nález ložiska benigního vzhledu (FNH, HMG, pseudoléze) – k.l.i.v. – nic nebo sledovat • Pacienti s cirhózou a ložiskem typického vzhledu HCC • s pozit. AFP – druhá metoda • s negat. AFP – biopsie • Pacienti se známou malignitou – 50 na 50, ložisko nutné došetřit, i stran počtu, resekability atd.

  28. Děkuji za pozornost.

More Related