120 likes | 243 Views
Festivity Každodennost a slavnosti jako antropologická konstanta. Slavnosti. Světské (korunovace, svatby, pohřby) Církevní (Vánoce, Velikonoce, Boží Tělo, mariánské svátky, svátky světců-světic) Oficiální (městské, venkovské) Celozemské (sv. Jana Nepomuckého)
E N D
FestivityKaždodennost a slavnosti jako antropologická konstanta
Slavnosti Světské (korunovace, svatby, pohřby) Církevní (Vánoce, Velikonoce, Boží Tělo, mariánské svátky, svátky světců-světic) Oficiální (městské, venkovské) Celozemské (sv. Jana Nepomuckého) Lokální (Pašijové hry, Univerzitní slavnosti, Velkovaradínský svátek vítězství) Soukromé (osobní svátky, svatby) Opakované (výroční den: bitva, narození, dožínky) Příležitostné (karneval) Jednorázové (vysvěcení církevní novostavby, uvítání cizokrajného poselstva)
Pojetí slavnosti jako tématu • Slavnost – protipól všedního • Každodennost: stabilita řádu všedního (prací rytmizovaného) dne • Podoba rituálu (rytmus, řád) • Jiné vnímání času (prožívání) • Podíl na slavnosti (divák, aktér) • Slavnosti vážné vs. smíchové • Karikatura vážné festivity • Proměny: sakralizace profánního (stát, jedinec) a profanace sakrálního (církevní svěcení a žehnání čehokoliv) • Místo: sakrální vždy jedno svaté, profánní jakékoli jiné
Druhy lokálních slavností v regionu • Církevní a světské slavnosti na Liberecku od 16. do 20. století: • svátek sv. Kateřiny (Frýdlant) – katolická slavnost církevní, asi od 15. do poloviny 16. století • Velkovaradínský svátek (Frýdlant, Liberec, Závidov) – protestantská církevní a světská slavnost, od 1599 do 1620 (v Závidově do 1655) • svatomariánské slavnosti (Hejnice) – katolická církevní slavnost (červenec, září) – po roce 1620, spíše po 1648 • Komedie o narození Páně (Liberec) – od 1660 – církevní slavnost • jezuitské divadlo (Jičín, snad Turnov) s podporou hraběte Fr. F. Gallase – církevní slavnost – 17. a 18. století • slavnosti střelců (Liberec) – světská slavnost, po 1670 • s
slavnostní hejnická hra (Hejnice), 1725, k otevření a vysvěcení nově dostavěného barokního chrámu • svátky masopustní (Praha, Liberec?) – světská slavnost spojená s clam-gallasovským divadlem – 2. pol. 18. stol. • svátky svěcení kostelů (a jejich patronů) – církevní slavnosti, např. Liberec 1772 (svěcení nové kaple Božího hrobu) • slavnosti hudební(?) – světské (Lázně Libverda) – po 1783 • slavnosti svěcení císařského praporu (Liberec) – světská slavnost spojená s církevní, 1844 • slavnosti střelců o Božím těle (Frýdlant) – 1848, církevně-světská slavnost • slavnost položení základního kamene nové školy (Frýdlant) – 1862 • slavnost městská (Frýdlant) 1914 – údajně 900 let od vzniku města • slavnosti k poctě Albrechta z Valdštejna (300 let od zavraždění) – Frýdlant 1934 – slavnost světská • slavnost světská (Hejnice) – Jedermann-Festspiele od 1931 – divadlo • slavnost k 85. narozeninám TGM (Frýdlant), česká menšina