140 likes | 295 Views
Digitální učební materiál. VĚTY PODLE ČLENITOSTI. Věty jednočlenné ( bezpodmětové ). v ěty jednočlenné jsou tvořeny slovesným přísudkem , ke kterému není možné doplnit podmět, případně přísudkem jmenným se sponou o značujeme je jako slovesné n emají základní syntaktickou dvojici
E N D
Věty jednočlenné (bezpodmětové) • věty jednočlenné jsou tvořeny slovesným přísudkem, ke kterému není možné doplnit podmět, případně přísudkem jmenným se sponou • označujeme je jako slovesné • nemají základní syntaktickou dvojici Je horko. Blýskalo se.
Věty jednočlenné vyjadřují • přírodní jevy: Stmívá se. Prší už dlouho. Od neděle sněží. • tělesné stavy: Bolí mě v kříži. (Bolí mě hlava. – věta dvojčlenná) • smyslové vjemy: Zvoní na přestávku. Je slyšet hudbu. • duševní stavy: Není ti ho líto? Ulevilo se mu.
Věty jednočlenné vyjadřují • neosobní tvar opisného pasiva slovesného: Bylo jim to řečeno. • neosobní reflexivum (zvratné sloveso): Nedělá se to. Pojede se k moři. • neosobní tvar slovesa: Je zakázáno kouřit.
Věty dvojčlenné (podmětové) • věty dvojčlenné mají základní syntaktickou dvojici • oba dva základní větné členy (podmět, přísudek) mohou být holé i rozvité Petr seděl u stolu. Ona nic neví.
Věty dvojčlenné • s podmětem vyjádřeným jinak než podstatným jménem: Tvé ne mě nepřekvapilo. • s všeobecným podmětem: Vědí to i ve škole. • s nevyjádřeným podmětem: Sedí vzadu.
Věty dvojčlenné • s přísudkem jmenným beze spony: Vstupné dobrovolné. • s přísudkem jmenným se sponou: Štěňata jsou hravá. • s přísudkem slovesným: Petr odchází.
Větný ekvivalent (jednočlenná věta neslovesná) • větný ekvivalent je nevětná výpověď vyjádřená gramaticky bez slovesave tvaru určitém • funkčně je větný ekvivalent roven větě • výpověď realizovaná větným ekvivalentem působí na adresáta expresivněji, emocionálněji Ale Pavle! Běda ti! Být tak mladší!
Základ větného ekvivalentu • jmenný: Hlupáku! Katko! Chyba. (To je chyba.) Jaká ubohost! Jak ubohé! (zvolání) Právo (nadpisy, tituly) • infinitivní: Být jen chytřejší! Zde nekouřit! • citoslovečný: Pst! Fuj! • částicový: Ne. Ovšem. Očividně.
Větný fragment • větný fragment je nevětná výpověď, která obsahuje pouze člen nebo více členů rozvíjejících • základní člen řídící není obsažen Dvakrát čaj. Krásný den. Šťastné a veselé. Copak? Za naše děti!
Procvičování Určete věty jednočlenné, dvojčlenné, větné ekvivalenty a fragmenty: Už zase! Celé odpoledne chumelí. Je vidět do dálky. Pozdravit! Au! Pacienta bolí záda. Zákaz předjíždění. Dobré ráno. Neumí se ovládat. Té krásy! Čekárna. Pozor! Zvonilo už? Bydlí se mu tu dobře. S bydlením je spokojen. Milý tatínku! Líbí se vám ve škole? Je mokro. O tom se neví.
Správné řešení • věty dvojčlenné: Pacienta bolí záda. Neumí se ovládat. S bydlením je spokojen. • věty jednočlenné: Celé odpoledne chumelí. Je vidět do dálky. Zvonilo už? Bydlí se mu tu dobře. Líbí se vám ve škole? Je mokro. O tom se neví. • větné ekvivalenty: Pozdravit! Au! Zákaz předjíždění. Té krásy! Čekárna. Pozor! Milý tatínku! • větné fragmenty: Už zase! Dobré ráno.
Použité zdroje MAŠKOVÁ, Drahuše. Český jazyk: přehled středoškolského učiva. 1. vyd. Třebíč: Petra Velanová, 2005, 175 s. Maturita. ISBN 80-902-5715-1. SOCHROVÁ, Marie. Český jazyk v kostce: pro střední školy. 1. vyd. Havlíčkův Brod: Fragment, 2007, 224 s. V kostce (Fragment). ISBN 978-802-5301-890. MUŽÍKOVÁ, Olga. Odmaturuj! z českého jazyka. Vyd. 1. Brno: Didaktis, 2002. ISBN 80-862-8536-7.