120 likes | 688 Views
Pozdní následky psychické deprivace a subdeprivace Zdeněk Matějček, Věduna Bubleová, Jiří Kovařík. Zkoumané skupiny osoby, které v dětství vyrůstaly v dětských domovech osoby, které vyrůstaly v SOS dětských vesničkách osoby, které vyrůstaly v individuálních pěstounských rodinách
E N D
Pozdní následky psychické deprivace a subdeprivaceZdeněk Matějček, Věduna Bubleová, Jiří Kovařík
Zkoumané skupiny • osoby, které v dětství vyrůstaly v dětských domovech • osoby, které vyrůstaly v SOS dětských vesničkách • osoby, které vyrůstaly v individuálních pěstounských rodinách • + srovnání s osobami narozenými z prokazatelně nechtěného těhotenství a jim párově přiřazených osobách kontrolních. • Počet osob v jednotlivých souborech: Všechny sledované soubory překročily věk mladistvý a vstoupily do věku dospělého, v jehož počáteční a střední fázi se pohybují. Soubory ND a K jsou přitom věkově totožné, soubory PP SOS jsou si blízké, soubor DD se od ostatních výrazněji odlišuje – jedná se o osoby relativně nejstarší.
Rodinný stav Nacházíme zřetelné rozdíly mezi muži a ženami jednotlivých souborů. Nejvíce svobodných je pochopitelně v souborech nejmladších – tedy PP a SOS. V celkovém srovnání se nejnápadněji chovají muži z DD a muži z ND. Muži z DD ve vysokém procentu ještě ve čtvrté dekádě života zůstávají svobodní, nejčastěji se rozvedli a nejčastěji zatím rozvedeni zůstávají.
Vzdělání • odstup DD od ostatních souborů. • Několik osob ze souboru PP a SOS v době výzkumu studovalo na vysoké škole a studium mezitím dokončilo. V těchto srovnávacích tabulkách se však zatím neobjevují.
Zaměstnání Skupiny se nijak výrazně neliší. Ve všech souborech je zastoupeno častěji zaměstnání s nižšími než vyššími požadavky na vzdělání. Avšak míra rozdílu mezi vzděláním a nároky zaměstnání se v jednotlivých souborech vysoce významně různí. Např. 30% mužů z DD uvádí základní vzdělání, ale zaměstnání vyžadující pouze základní vzdělání jich zastává dvojnásobek, tj. 60%. U žen z DD je tento poměr obdobný, tj. 40% a 64%. Bydlení Spokojenost s bydlením nejčastěji vyjadřují osoby v souborech PP a SOS. Nespokojenost naopak vyjadřují nejčastěji osoby DD, a to jak muži tak ženy.
Mladistvé lásky Zamilování v mladistvém věku do 20 let uvádí jen 25% mužů v DD, zatímco u ostatních souborů se toto procento pohybuje od 35 do 50. Zcela povrchní nebo žádné zamilování uvádí 40% mužů z DD, kdežto muži ostatních souborů jen 11-18. U žen z DD zaznamenáváme obě krajnosti. Nejvíce jich říká. že byly v té době rozhodně zamilovány - 66,7% (v ostatních souborech je v této kategorii zastoupeno jen 43-52 % žen). naproti tomu povrchní nebo žádné zamilování uvádí rovněž nejvíce, tj. 25%, následují ženy z SOS s 18,7%, kdežto u ostatních souborů zůstává výskyt této odpovědi pod 10%. Ženy z SOS jsou však na prvním místě v odpovědi, že „mladistvé lásky přinášejí více trápení než radosti“ s 33,4% (z ostatních souborů je toto procento nejvyšší u žen z ND – 18,6%). U mužů jsou na prvním místě sice DD s 30,0%, avšak SOS hned následují (28,8%), zatímco u zbývajících souborů se toto procento pohybuje okolo 10%. Podle očekávání vykazují tedy největší obtíže v této oblasti života bývalí chovanci DD, a to především muži, avšak poměrně překvapivě i děti z SOS dětských vesniček, a to poněkud více dívky než chlapci. Uvedené rozdíly mezi skupinami jsou vesměs vysoce statisticky významné. www.nahradnirodina.cz info@nahradnirodina.cz
Tresty v dětstvíTresty v dětství, zvláště pokud byly neúměrné a ohlašují se ještě ve vzpomínkách dnes už dospělých osob, jsou běžně pokládány za přitěžující okolnost ve vývoji osobnosti.Dětem z DD významně častěji zůstává vzpomínka na přísné tresty než dětem z ostatních souborů. Platí to zvláště pro chlapce, ale i u dívek je tento rozdíl patrný.
Charakteristika souboru DD • největší předpokládaný vliv ústavní deprivace • ve středním věku se jeví jako nejvíce postiženy • vysoká trestná činnost • mužsko ženská diferenciace (muži nápadně často svobodní,...) Skóre psychosociální adaptace Nejvyšší dosažitelné skóry u mužů a žen všech souborů
Tento studijní materiál byl prezentován na vzdělávacích kurzech v rámci projektu „Více dětí do rodin - zkvalitnění a rozšíření vzdělávání pro pěstouny“, který byl realizován Sdružením SOS dětských vesniček v roce 2009/2010 Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechanismu EHP a Norského finančního mechanismu prostřednictvím Nadace rozvoje občanské společnosti.
Děkuji Vám za pozornost!PhDr.Věduna Bubleová Středisko náhradní rodinné péče Adresa:Jelení 91,118 00 Praha 1 Tel/fax: 233 355 309 E-mail: info@nahradnirodina.cz Web: www.nahradnirodina.cz