330 likes | 543 Views
Deriváty uhlovodíků Tvorba systematických názvů Základem uhlovodíková kostra Charakteristické skupiny (vše kromě vodíku, alkylu a heterocyklického zbytku) Hlavní charakteristická skupina (pouze jedna a určuje koncovku v názvu sloučeniny).
E N D
Deriváty uhlovodíků • Tvorba systematických názvů • Základem uhlovodíková kostra • Charakteristické skupiny (vše kromě vodíku, alkylu a • heterocyklického zbytku) • Hlavní charakteristická skupina (pouze jedna a • určuje koncovku v názvu sloučeniny)
Hierarchie vybraných charakteristických skupin nejvyšší „oniové“ kationty • OH hydroxyderiváty • SH sulfanylderiváty • O-O-H hydroperoxidy • NH2 aminy • OR ethery • SR sulfidy • Br,Cl,F,I halogenidy • NO2 nitroderiváty • COOH karboxylové kys. • SO3H sulfonové kys. • COOR estery • COCl acylhalogenidy • CONH2 acylamidy • C N nitrily • CH = O aldehydy • CO - ketony
Tvorba názvu 1. nalezení hlavní charakteristické skupiny 2. nalezení hlavního řetězce a) maximální počet charakteristických skupin b) maximální počet násobných vazeb c) maximální počet atomů uhlíku v řetězci 3. očíslovat uhlíky hlavního řetězce (hlavní charakteristická skupina co nejmenší číslo) 4. pojmenovat všechny charakteristické skupiny a uhlovodíkové zbytky a sestavit název sloučeniny
Halogenderiváty uhlovodíků Názvosloví
Zastaralé a triviální názvy CH3Br methylbromid CH2I2 methylenjodid CHI3 jodoform CHBr3 bromoform CHCl3 chloroform CHF3 fluoroform
Reaktivita halogenderivátů Alkylační činidla: R – X R+ + X- R – I > R – Br > R – Cl >> R – F Halogen vázaný na atom uhlíku, který nese násobnou vazbu, lze odštěpit jen velmi obtížně:
Typická reakce R – X + AY R – Y + AX Jde o navázání alkylu R na vhodnou skupinu Y – ALKYLACE Z hlediska reakčního mechanismu se jedná o nukleofilní substituci SN
Nukleofilní substituce monomolekulární SN1 Sloučenina AY se snadno štěpí na ionty: AYA+ + Y- Pokud se snadno štěpí na ionty i halogenderivát R – X R+ + X- dojde k reakci karbokationtu s nukleofilní částicí za vzniku produktu RY: R+ + Y- R – Y
Nukleofilní substituce bimolekulární SN2 Pokud se halogendrivát štěpí na ionty neochotně, pak částice Y- atakuje nedisociovanou molekulu halogenderivátu:
Vedlejší reakce při alkylacích Eliminace:
substrát nukleofil produkt využití R - X H2O R – OH + HX příprava alkoholů R - X OH- R – OH + X- příprava alkoholů R - X R´- O- R – O – R´ + X- příprava etherů R - X SH- R – SH + X- příprava thiolů
R - X R´- S- R – S – R´ + X- příprava sulfidů R - X NH3 R - NH3+ X- příprava amoniových solí R - X R – NH2 R2 NH2+ X- příprava amoniových solí R - X R2 NH R3 NH+ X- příprava amoniových solí R - X R3 N R4 N+ X- příprava amoniových solí
R - X CN- R – CN + X- příprava nitrilů R - X Mg R - MgX příprava organokovových sloučenin R - X Li R – Li + LiX příprava organokovových sloučenin R - X R - MgX R – R + MgX2 příprava uhlovodíků
Příprava halogenderivátů Z uhlovodíků: radikálová chlorace CH4 + Cl2 CH3Cl + HCl CH2 = CH - CH3 + Cl2 CH2 = CH – CH2Cl + HCl
iontová adice halogenovodíku CH2 = CH - CH3 + HCl CH3 - CHCl - CH3 radikálová adice bromovodíku CH2 = CH - CH3 + HBr Br - CH2 - CH2 - CH3 adice halogenů CH2 = CH - CH3 + Cl2 CH2Cl - CHCl - CH3
Příprava halogenderivátů z alkoholů Při reakci R – OH + HX R – X + H2O nastávají často komplikace
jodderiváty: R – OH + HI R – I + H2O R – I + HI R – H + I2 V reakční směsi nesmí být přebytek jodovodíku! R – OH + KI + H3PO4 R – I + KH2PO4 + H2O R – OH + I2 + P R – I + H3PO3
bromderiváty: R – OH + HBr R – Br + H2O R – OH + PBr3 R – Br + H3PO3
chlorderiváty: R3C – OH + HCl R3C – Cl + H2O k posunutí rovnováhy je nutno vázat vodu R – OH + HCl + ZnCl2 R – Cl + ZnCl2H2O vysoké výtěžky za použití halogenidů anorganických kyselin (PCl3, PCl5, SOCl2, SO2Cl2 …) R – OH + PCl3 R – Cl + H3PO3
fluorderiváty: R – OH + SF4 R – F + SOF2 + HF Všechny halogenderiváty je možno připravit z alkoholů dvoustupňovou syntézou: R – OH + R´ – SO2Cl R´ – SO2– O-R + HCl R´ – SO2– O-R + KI R – I + R´ – SO3K
Příprava halogenderivátů z etherů R1 – O – R2 + HI R1 – I + R2 – I + H2O
Příprava halogenderivátů z aldehydů a ketonů R – CH = O + PCl5 R – CHCl2 + POCl3
Příprava fluorderivátů z karboxylových kyselin R – COOH + SF4 R – COF + SOF2 + HF R – COF + SF4 R – CF3 + SOF2
Příprava „freonů“ CCl4 + HF CCl3F + HCl Nutná přítomnost katalyzátoru SbCl5!!!
Organokovové sloučeniny Příprava: nejběžnější: halogenderivát + kov Organokovové sloučeniny těžkých kovů velmi nebezpečné CH3 – Hg – CH3
Použití: 1. reakce s „kyselými vodíky“, například: 2.adice na polární násobné vazby (CO, CN apod.), například:
Shrnutí kapitoly. Halogenderiváty uhlovodíků obsahují polární vazbu uhlík halogen, ve které atom uhlíku, díky své menší elektronegativitě vůči atomu halogenu, nese parciální kladný náboj. Relativní snadnosti rozštěpení vazby uhlík – halogen se využívá při alkylačních reakcích. Jako alkylační činidla není většinou možno použít fluorderiváty a halogenderiváty, ve kterých je atom halogenu vázán na uhlík nesoucí násobnou vazbu. Při přípravě halogenderivátů je nutno si uvědomit rozdíl mezi iontovým a radikálovým průběhem reakce.
Při iontové adici bromovodíku se atom bromu váže na atom uhlíku s parciálním kladným nábojem, při radikálové adici na atom uhlíku s parciálním záporným nábojem. Při iontové substituci alkylaromátů se atom halogenu váže na aromatické jádro, při radikálové substituci na atom uhlíku uhlovodíkového řetězce, který sousedí s aromatickým jádrem.