SPRÁVNÍ PRÁVO ZS 2010-11

1. SPRÁVNÍ PRÁVO ZS 2010-11 29. 10. 2010, Písek

2. Správní právo Bankovní institut vysoká škola, a. s. Vzdělávací středisko Písek Mgr. Ilona Kostadinovová Kontakt: ilda@seznam.cz Web: http://akilda.webnode.cz/

3. Správní právo Správní právo je významná veřejnoprávní disciplína, která je profilujícím odvětvím českého práva. Souhrn právních norem upravujících organizaci, úkoly a činnost veřejné správy. Rozsáhlé právní odvětví zahrnuje velké množství právních předpisů v jednotlivých odvětvích státní správy a v oblasti územní samosprávy. Normy správního práva upravují široký okruh společenských vztahů, ve kterých hraje rozhodující roli organizace a činnost nejrůznějších správních orgánů. Jde o velice frekventované činnosti, které se dotýkají každodenního života občanů a jiných fyzických osob i rozmanitých právnických osob.

4. Správní právo Těžiště výuky první obecné části kurzu správního práva bude zaměřeno na teorii správního práva, postavení organizací veřejné správy, územní samosprávy a hmotněprávní úpravu činností veřejné správy. Dále bude pozornost zaměřena na teoretické otázky a právní úpravu správního řízení, správního trestání a kontrolních činností ve veřejné správě. Kontroly prováděné veřejnou správou, zejména správní dozor, kontroly veřejné správy prováděné jinými státními orgány (Parlament, Veřejný ochránce práv, Nejvyšší kontrolní úřad) a veřejností. V neposlední řadě bude pozornost věnována teoretickým otázkám a právní úpravě správního soudnictví, včetně příkladů významných soudních rozhodnutí ve věcech správních. Další vztahy mezi soudy a veřejnou správou, veřejné služby a postavení zaměstnanců veřejné správy, veřejného užívání, vyvlastnění a jiných omezení majetkových práv ve veřejné správě, náhrada škody a jiné újmy ve veřejné správě, přístup k informacím o činnosti veřejné správy a ochrana osobních údajů. V závěru kurzu bude zařazen krátký výklad evropského správního práva.

5. Pojem veřejná správa Veřejná správa– správa věcí veřejných ve veřejném zájmu, činnost převážně vrchnostenská, nositelé vrchnostenské veřejné správy, tj. veřejné moci, jsou vázáni čl. 3 dost. 2 Listiny ZPS, státní moc může být uplatňována jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který stanoví zákon. X Správa soukromá – v zájmu soukromém, je spojována s hospodářskou aktivitou fyzických nebo právnických osob. Druh činnosti, tj. spravování – správa v materiálním (funkčním) pojetí je veřejná správa činností státních nebo jiných veřejných institucí, která svým obsahem není ani činností zákonodárnou ani soudní. Instituce , tj. organizace, úřad vykonávající veřejnou správu – správa ve formálním (institucionálním, organizačním) pojetí. Správa vykonávána orgány státu (v době socialistického státu výhradně stát a jeho orgány dbaly o „obecné blaho“ a mohly rozhodovat o tom, co je třeba za tím účelem učinit. Existence občanské společnosti se vyznačuje tím, že správu věcí veřejných mohou vykonávat i jiné subjekty než stát. Výkon veřejné správy je částečně delegován na jiné nositele veřejné správy – samosprávné celky a další subjekty, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy

6. Správní právo – pojem, předmět a systém část právního řádu, která upravuje veřejnou správu soubor právních norem vztahujících se na veřejnou správu, pokud jde o její organizaci a činnost, včetně vztahů vznikajících při jejím výkonu mezi nositeli veřejné správy na jedné straně a fyzickými nebo právnickými osobami na druhé straně všechny státy mají správu a proto mají správní právo blíže k právní komparitistice pojetí správního práva v jiných státech a k historii vývoje správního práva Hendrych, D. a kol. : Správní právo. Obecná část. 7. vydání, Praha: C. H. Beck, 2009, ISBN 978-80-7400-049-2, str. 16-37 3 základní koncepce správního práva: Francouzské správní právo Německé správní právo Založeny na rozdílu mezi veřejným a soukromým právem III. Anglické správní právo suverenita parlamentu a rule oflaw, veřejná správa odpovídá za všechny své akty před obecnými soudy, kterým předsedají řádní a nezávislí soudci, a tyto soudy uplatňují obecné právo, princip obecné právní odpovědnosti

7. 3 základní koncepce správního práva: Francouzské správní právo Německé správní právo Založeny na rozdílu mezi veřejným a soukromým právem. Francie – soubor pravidel, který stojí nad obecným právem, činnost Královské a později Státní rady, která je orgánem poradním a soudním, formuluje obecné a v psaném právu neobsažené principy správního práva, ve 20. století vytvořena rozvětvená soustava správního soudnictví, které umožňuje diferencovaným způsobem řešit sporné otázky správního práva Německo – právo policejních předpisů a právo upravující státní příjmy a vydání, záležitosti fiskální, soudní kontrola veřejné správy – dlouho jen oprávnění přezkoumávat zákonnost konkrétních správních aktů, ne však přímo rozhodovat veřejnoprávní spory v plné jurisdikci, tj. jednat a rozhodovat jak o otázkách právních, tak i skutkových. Od konce 50. let minulého století v Německu, Rakousku, Švýcarsku a dalších státech střední Evropy se soudní kontrola v plné jurisdikci stala základem rozvoje správního práva. X Stát reálného socialismu – preferuje státní moc na úkor práv a svobod občanů a neuznávající rozdíl mezi právem soukromým a veřejným z ideologických důvodů.

8. Sbližování správního práva - EU vysoká míra intenzity činnosti moderní veřejné správy požadavek na odborný výkon úkoly vyplývající ze členství v EU Postupně došlo i v Anglii v minulém století k vytvoření soustavy kvazisoudních tribunálů se specializovanou oborovou jurisdikcí Řeší složité problémy moderní správy Vyšší soudy si ponechaly hlavní slovo v rozhodování sporů z oblasti veřejné správy při supervizi legality správních aktů(přestože anglické právo dlouho pojem vrchnostenský správní akt odmítalo)

9. Správní právo – obecná část, základ hmotného práva obecné správní právo obsahuje zásady, pojmy právní instituty, které platí pro veškerou veřejnou správu společné a typické a obecně platné konkrétní uspořádání je věcí autorů učebnic či monografií společný základ pro tvorbu, aplikaci a kontrolu hmotného správního práva základ také pro jiné obory veřejného práva, které jsou v působnosti správních úřadů – finanční právo, právo sociálního zabezpečení, právo životního prostředí Správní právo – zvláštní část Hmotné právo správní – v rámci jednotlivých správních odvětví (oborů činností veřejné správy), kterou nalézáme v mnoha právních předpisech různé právní síly Např. stavební právo, státní občanství, sdružování, vodní právo…… - hmotné normy obsahově upravují činnost správních orgánů, stanoví požadavky na plnění úkolů veřejné správy Např. ve věcech zdravotní péče, sociálního zabezpečení, vnitřního pořádku

10. Správní právo procesní normy upravují organizaci a působnost správních úřadů a orgánů, jakož i řízení před nimi v užším slova smyslu jen úprava správního řízení ve věci externího rozhodování správních orgánů Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění

11. Veřejné a soukromé právo Teorie zájmová Nejstarší teorie vyjádřená římským právníkem Ulpiánem – jde-li o veřejné zájmy nebo o obecné blaho, budou se řídit právem veřejným a naopak. „ Publicum ius est, quod ad statum rei Romanae spectat; privatum, quod ad singulorum utilitatem pertinet.“ - kritika: není možné konkretizovat zájmy veřejné, obecné blaho, veřejné úkoly na rozdíl od zájmů soukromých - kritika: Weyr –právní poměr nemůže znamenat nic jiného než konkrétní relaci povinnovaného k oprávněnému

12. Veřejné a soukromé právo 2. Teorie mocenská (subordinační) - podle toho, zda účastníci právního poměru jsou k sobě navzájem ve vztahu nadřízenosti a podřízenosti (subordinace) anebo rovnosti - koncepce neodpovídá představě moderní veřejné správy v právním státě, svědčí spíše starší představě o policejním státě kritika: Weyr –právní poměr nemůže znamenat nic jiného než konkrétní relaci povinnovaného k oprávněnému. Odmítl vztah nadřízenosti a podřízenosti v právním poměru vůbec. Moderní veřejná správa zná též veřejnoprávní vztahy založené na rovnosti účastníků – veřejnoprávní smlouvy

13. Veřejné a soukromé právo 3. Teorie organická Též „subjektstheorie“ Hoetzel: Právní subjekt se ocitá v určitém právním poměru z důvodů svého členství v některé veřejné korporaci Př. státní občanství, trvalé bydliště v obci apod. Modifikovaná organická teorie: a) Teorie subjektů, též teorie zvláštního práva Právem obecným je právo soukromé, které upravuje práva a povinnosti všech subjektů, včetně nositelů veřejné moci Právo veřejné je právem zvláštním, které je přiznáno pouze nositelům veřejné moci při výkonu jejich vrchnostenských pravomocí

14. Veřejné a soukromé právo Druhá modifikovaná organická teorie = formální organická teorie – H. J. Wolff Soubor právních předpisů, které za oprávněné nebo povinné subjekty pokládají výlučně nositele veřejné moci. Problematické vymezení, neboť řada předpisů veřejného práva upravuje jak záležitosti státu nebo jiného nositele veřejné moci, tak občanů nebo jiných subjektů, přičemž postavení subjektů veřejné moci a jiných právních subjektů může být zcela rozdílné. Úpravy zavazují nositele veřejné moci, ale nikoli ve vrchnostenských veřejnoprávních atributech, jde často o soukromoprávní úpravu neboli obecnou. Materiální organická teorie - Právem veřejným je úhrn právních norem, v nichž aspoň jeden subjekt právního poměru je nositelem veřejné moci, protože má tomu odpovídající pravomoc, odpovědnost nebo je jako nositel veřejné moci organizován.

15. Vnější a vnitřní – tzv. dualismus správního práva Vnitřní správní právo – soubor služebních předpisů, které zakládají práva a povinnosti uvnitř správního úřadu či jiného vykonavatele veřejné správy (například ministerstva, krajského úřadu, obecního úřadu) Př. Zákon o úřednících vyšších územně samosprávných celků Etický kodex zaměstnanců ve státní správě Služební pragmatika – 1918

16. Prameny správního práva - obecně Z. č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a Sbírce mezinárodních smluv Ústavní a jiné zákony Zákonná opatření Senátu Nařízení vlády Vyhlášky ministerstev a ostatních ústředních správních úřadů a jiných správních úřadů a právnických osob, pokud vydávají předpisy s celostátní působností obce - § 12 Ozř - kraje - § 8-10 KZř Vyhlašují své právní předpisy na úřední desce po dobu 15 dnů, což je podmínka platnosti. Ve Věstníku právních předpisů kraje. Praha - § 45 PrhZ Sbírka právního předpisů hlavního města Prahy Bližší rozbor – Hendrych a kol. str. 78 (celá část 40 -79)

17. Administrativně právní vtzahy – teorie základní charakteristika Weyer Blíže Hendrych a kol. str. 82 – 181 Viz schéma vykonavatelé státní správy v České republice Podmínky výkonu pravomoci subjektů správy Veřejná správa a veřejné povinnosti Organizace veřejné správy – státní správa a samospráva, decentralizace veřejné správy

18. Subjekty ( Hendrych str. 102 a násl.) – Stát Veřejnoprávní korporace – územní, osobní, věcné Veřejné ústavy a podniky Fyzické a právnické osoby soukromého práva - Jiné subjekty jako nositelé veřejné správy na základě zákonné delegace – z důvodů účelnosti a hospodárnosti Př. čl. 105 Ústavy, OZř. Jde o tzv. zvláštní formu dekoncentrace, která se projevuje jako nepřímý výkon státní správy. Nadace a nadační fondy – z. č. 227/1997 Sb. Obecně prospěšné společnosti – z. č. 248/1995 Sb.

19. Činnost veřejné správy – Hendrych str. 186 a náls. Dynamika se projevuje v proměnách a počtu úkolů, které správu obsahově vymezují. Závazná procesní pravidla a organizační struktura vykonavatelů veřejné správy jako prvky stabilizující. Vykonávají subjekty (nositelé veřejné správy) na základě zákona prostřednictvím svých orgánů oprávněných jednat jménem příslušného subjektu a zavazovat jej. Formy činnosti je možné dělit z různých hledisek, podle toho zda určitý úkon veřejné správy může mít právní důsledky nebo nikoli. Abstraktní nebo konkrétní Jednostranné, dvoustranné nebo vícestranné Všeobecná opatření = opatření obecné povahy Př. plány územní, dopravní návěstí, přísliby, doporučení, konzultace

20. Správní právo hmotné – obecná část, prameny práva: Správní řád, z. č. 500/2004 Sb., ÚZ č. 726 Vyhláška č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám a o výši paušální částky nákladů řízení Do 31. 12. 2005 byl účinný správní řád, zákon o správním řízení č. 71/1967 Sb. Zákon o státní kontrole, z. č. 552/1991 Sb., je potřeba dodržovat při provádění kontroly při správním řízení, povinnost důsledně zpracovat „protokol“ Kontrola živnostenského podnikání Kontrola plnění daňových povinností Kontrola plnění povinnosti odvádět pojistné na sociální zabezpečení řádně a včas atd.

21. Správní právo hmotné – obecná část, prameny práva: Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní ÚZ č. 780 Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích ÚZ č. 784

22. Správní právo hmotné – zvláštní část, prameny práva: Živnostenské podnikání - ÚZ č. 795 – Živnostenský zákon, z. č. 455/1991 Sb. - Zákon o živnostenských úřadech, z. č. 570/1991 Sb. Z pohledu evropského správního práva má význam z. č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie Jde o právní vztahy podnikatelů a státu. Určuje jednotné podmínky živnostenského podnikání a kontrolu podnikatelů živnostenskými úřady. Právo podnikání je zakotveno v čl. 26 Listiny ZPS, z. č. 2/1993 Sb. „každý má právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost“. Rozsah i působnost je užší. Živnostenské podnikání se obsahově shoduje s pojmem podnikání podle obchodního zákoníku z. č. 513/1991 Sb. Zvl. předpisy např. zákon o advokacii, z. č. 85/1996 Sb.

23. Správní právo hmotné – zvláštní část, prameny práva: 2. Vnitřní správa Široký okruh různorodých činností podle subjektů, které zabezpečují její výkon. Ústředním orgánem – Ministerstvo vnitra ČR Příslušné orgány krajů a obcí – ÚZ č. 783 Obecní zřízení, z. č. 128/2000 Sb. Krajské zřízení, z. č. 129/2000 Sb. Zákon o hlavním městě Praze, z. č. 131/2000 Sb. Výkon státní správy v přenesené působnosti, řádný výkon je spojen s tvorbou informačních systémů (evidence, registry) apod. Zákon o matrikách, jménu a příjmení, z. č. 301/2000 Sb. + prováděcí vyhláška č. 207/2001 Sb. Zákon o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu, z. č. 21/2006 Sb. Zákon o evidenci obyvatel a rodných čísel, z. č. 133/2000 Sb. – trvalý pobyt, pobyt cizinců na území ČR Zákon o nabývání a pozbývání státního občanství ČR, z. č. 40/1993 Sb. + občanství EU, občanské průkazy z. č. 328/1999 Sb., cestovní doklady

24. Správní právo hmotné – zvláštní část, prameny práva: 3. Policejní právo (v užším slova smyslu) úprava právního postavení Policie ČR při plnění úkolů oblasti bezpečnosti osob a majetku, veřejného pořádku, při předcházení trestné činnosti, plnění úkolů podle trestního řádu a dalších úkolů na úseku vnitřního pořádku a bezpečnosti Zákon o Policii ČR č. 273/2008 Sb. účinný od 01. 01. 2009 Zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů č. 361/2003 Sb. Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku ČR a jejím vystupování v právních vztazích

25. Správní právo hmotné – zvláštní část, prameny práva: 4. Územní plánování, stavební řízení – ÚZ č. 796 Řešení funkčního využití území, právně regulované stavební a další vodohospodářské, těžební a podobné činnosti. Zákon č. 183/20026 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) Zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo stavbě (zákon o vyvlastnění) řada prováděcích předpisů – vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb ÚZ č. 803 – Katastr nemovitostí Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí ČR (katastrální zákon) Zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem

26. Další druhy činností ve veřejné správě: Správa daní a poplatků Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků Daňové zákony 2010 Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád ÚZ č. 750 účinnost 01. 01. 2011 Technické podmínky provozu na pozemních komunikacích – technická způsobilost vozidel, registrace a vyřazování vozidel, technické prohlídky a měření emisí – ÚZ č. 785 Pravidla silničního provozu, řidičské průkazy ÚZ č. 794 Životní prostředí – ÚZ č. 797 Zemědělství, vinařství, lesnictví, myslivost, rybářství a ochrana zvířat – ÚZ č. 762 Školství – ÚZ č. 745

27. Státní služba – zaměstnanci ve veřejné správě Zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících vyšších územně samosprávných celků Zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), účinnost pravděpodobně až k 01. 01. 2012

28. Základní zásady činnosti správních orgánů, § 2 – 8 správního řádu, z. č. 500/2004 Sb. Postupuje v souladu se zákony Uplatňuje svou pravomoc pouze k účelům, k nimž mu byla zákonem svěřena Šetří práva nabytá v dobré víře a oprávněné zájmy osob, jichž se činnost dotýká Dbá, aby přijaté řešení bylo v souladu s veřejným zájmem Veřejná správa je službou veřejnosti Poskytne přiměřené poučení Uvědomuje o úkonech Umožňuje uplatňovat práva a oprávněné zájmy dotčených osob Pokusí se o smírné odstranění rozporů Vyřizuje věci bez zbytečných průtahů Postupuje tak, aby nikomu nevznikaly zbytečné náklady Je povinen na žádost obstarat údaje z úřední evidence Dotčené osoby mají při uplatňování svých procesních práv rovné postavení Dbají vzájemného souladu všech postupů Vzájemně spolupracují

29. Správní rozhodnutí §§ 67 – 70 správního řádu, z. č. 500/2004 Sb., v platném znění - obsah a forma - Náležitosti § 72 správního řádu - oznamování rozhodnutí § 80 správního řádu - Ochrana před nečinností § 81 a násl. správního řádu – odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí

30. Správní soudnictví Nejvyšší správní soud v novodobé České republice vznikl právně i fakticky účinností zákona č. 150/2002 Sb., tedy dnem 1. ledna 2003 Historie správního soudnictví – viz zvl. Příloha k prezentaci, dostupné též na stránkách Nejvyššího správního soudu/NSS http://www.nssoud.cz/ ústavněprávní zakotvení: čl. 91 Ústavy, z. č. 1/1993 Sb. Ochrana práv nezávislými soudy Kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen rozhodnutím orgánu veřejné správy, může se obrátit na soud, čl. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, 2/1993 Sb. Na rozdíl od řízení občanskoprávního, jemuž se v řadě rysů podobá, zde však není žalovaným subjekt soukromého práva, ale orgán veřejné moci, tedy nejčastěji státní nebo místní úřad, jenž není nadán hmotněprávní subjektivitou a nemohl by proto být jinak žalován. Žaloba, na jejímž základě se řízení zahajuje, se nazývá žalobou správní. Ta nejčastěji směřuje proti pravomocnému rozhodnutí správního orgánu, avšak možné jsou i zvláštní žaloby na ochranu proti nečinnosti správního orgánu, proti faktickému zásahu do žalobcových práv, žaloby ve věcech volebních, asylových apod.

31. Správní žaloba Žaloba (lat. actio, angl./fr. action, něm. Klage ) je procesní úkon, jímž se žalobce obrací na soud a žádá o ochranu svých porušených nebo ohrožených práv, eventuálně uplatňuje jiný návrh, který má být projednán. Žaloba musí vždy směřovat vůči konkrétní osobě nebo osobám, proti níž žalobce ochranu požaduje; tato osoba se nazývá žalovaný (žalovaní). Ve správním soudnictví je to orgán veřejné správy. Žaloba musí být vždy písemná a musí obsahovat jméno (název) a bydliště (sídlo) žalobce, jméno (název) a bydliště (sídlo) žalovaného, musí uvádět, čeho se žalobce po soudu domáhá (žalobní petit), popis rozhodných skutečností (žalobní narace) a označení důkazů, které k prokázání těchto skutečností žalobce navrhuje. Z podání žaloby se zpravidla platí soudní poplatek.

32. Význam správní žaloby Správní soud žalobu projedná a pokud žalobě vyhoví, napadené rozhodnutí zruší nebo správnímu orgánu zakáže pokračovat v jednání, jež je předmětem sporu, případně mu uloží obnovit předchozí stav. Správní soud nikdy sám nerozhoduje místo správního orgánu, ale napadené rozhodnutí smí pouze zrušit a vrátit věc tomuto orgánu k dalšímu řízení - v něm je však správní orgán vázán právním názorem soudu a musí tedy fakticky jeho pokynů uposlechnout. Řízení ve správním soudnictví je dvouinstanční: v prvém stupni rozhodují krajské soudy (ty ale mají pro správní soudnictví vyčleněny zvláštní senáty a samosoudce) a jejich rozhodnutí jsou bezprostředně pravomocná a vykonatelná. napadnout rozhodnutí krajského soudu lze pouze mimořádným opravným prostředkem, jenž se nazývá kasační stížnost a který je obdobou dovolání. Kasační stížnosti projednává Nejvyšší správní soud.

33. Řízení ve správním soudnictví z. č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, v platném znění ochrany práv ve správním soudnictví se lze domáhat jen na návrh a po vyčerpání řádných opravných prostředků, §5 řízení ve správním soudnictví – část třetí řízení je zahájeno dnem, kdy návrh došel soudu žaloba ve věcech dle § 4 odst. 1 – pravomoc soudů účastníci řízení a jednání za ně - § 33: Navrhovatel (žalobce) a odpůrce (žalovaný), způsobilost být účastníkem řízení má ten, kdo má způsobilost mít práva a povinnosti a správní orgán, procesní způsobilost - § 33 odst. 3 osoby zúčastněné na řízení mají právo předkládat písemná vyjádření, § 34 – osoby, které byly přímo dotčeny ve svých právech a povinnostech vydáním napadeného rozhodnutí nebo tím, že rozhodnutí nebylo vydáno, nebo mohou být dotčeny jeho zrušením nebo vydáním, nejsou-li účastníky a výslovně oznámily, že budou v řízení svého práva uplatňovat (tyto osoby je navrhovatel povinen v návrhu označit, jsou-li mu známy) náležitosti žaloby - § 71 obecné dle § 37 odst. 1 a 2 a zvláštní dle druhu řízení subsidiárně Občanský soudní řád, § 64 – nestanoví-li soudní řád správní jinak, použije se ve správním soudnictví přiměřeně první a druhá část občanského soudního řádu, z. č. 99/1963 Sb., v platném znění

34. Nejvyšší správní soud - sídlo v Brně http://www.nssoud.cz Aktuální příklad: Rozhodnutí NSS k osvobození od daně z převodu nemovitosti u nových staveb – bližší popis viz zvl. příloha

35. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz http://akilda.webnode.cz/ Děkuji za pozornost a přeji příjemný a pohodový zbytek dnešního dne

36. …….

37. …….