1 / 14

Klementinum 1791

Klementinum 1791. První průmyslová výstava na evropském kontinentě. Byla první?. První průmyslovou výstavou svého druhu na světě je výstava, která se konala v Londýně v l. 1756-7.

ashanti
Download Presentation

Klementinum 1791

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Klementinum1791 První průmyslová výstavana evropském kontinentě

  2. Byla první? První průmyslovou výstavou svého druhu na světě je výstava, která se konala v Londýně v l. 1756-7. Za další průmyslovou výstavu, tentokrát první na evropském kontinentě, bývá tradičně označována výstava klementinská z r. 1791 tehdy zvaná Produkten- und Fabrikenkabinet. Své výrobky zde představilo 150 vystavovatelů. Přitom již v roce 1754 uspořádal ve Veltrusích český komerční rada O. L. Loscani s pomocí Rudolfa hraběte Chotka pro Marii Terezii „velký trh tovarů Království českého“. Je možno říci, že nebýt toho, že byla celá záležitost uvedena v oficiální zprávě jako kratochvilný "bazar", byl by veltruský trh skutečně první průmyslovou výstavou nejen na evropské pevnině, ale i v celém světě. Tato výstava se stala bezprostředním předchůdcem veletrhů tzv. 2. generace, kde se výstava mění z prodejní akce na kontraktační veletrh. Cíl výstavy v Klementinu r. 1791 byl vytčen takto: "Abychom odlišili kupecký trh a příležitostný "bazar" od výstavy, je třeba si uvědomit, že příčina i účel výstavy je její hospodářské a osvětové poslání, seznamovat s výrobky lidské práce a výtvory umění, vzájemným porovnáním je lépe pochopit, ukázat, které druhy zboží a výrobků vynikají, a zároveň, které jsou nedostatečné."

  3. Korunovace Leopolda II. Průmyslová výstava v Klementinu byla uspořádána při příležitosti korunovace Leopolda II., která se konala 6. září 1791 v Praze. V konceptu oběžníku k výstavě, který obdržely krajské úřady, se píše: „ … panovník, pro něhož má být tato výstava českého zboží uspořádána, svými výbornými opatřenímiv Toskáně, kdež dosud jako velkovévoda vládl, osvědčil zvláštní zálibu pro commercium a veliké porozumění pro tento obor.“

  4. Korunovační slavnosti I Slavnosti, které korunovaci Leopolda II. a jeho manželky Marie Luisy provázely, byly značně rozmanité - Leopold II. se v Praze zdržel až do 2. října. Císařský pár se zajisté musel zúčastnit řady bálů, z nichž se sluší jmenovat alespoň velký stavovský bál v Nosticově (Stavovském) divadle 12. září. W. A. Mozart složil ke korunovaci operu La clemenza di Tito, která byla poprvé uvedena v Nosticově divadle. Dalším hudebním počinem byla óda na počest Leopolda II. z pera profesora Meissnera, kterou zhudebnil L. Koželuh.

  5. Korunovační slavnosti II V Krameriových c. k. vlasteneckých novinách i dalších tiskovinách si zájemci mohli přečíst podrobný popis korunovačních slavností. Nechyběly ani různé „podívané nevídané“ jako např. „persiánský trh“ tj. orientální tržiště v budově zřízené na Mariánských hradbách. Další hojně navštívenou atrakcí bylv pořadí druhý vzlet balónu v Čechách. Na 15 000 lidí včetně císaře a jeho doprovodu se sjelo 11. září do Bubenče, kde Francouz J. P. Blanchard vzlétl ve své „povětrné kouli“. A ještě něco: originální nápad, jaký tu ještě nebyl, v provedení, jaké svět nepoznal - průmyslová výstava …

  6. Organizátoři výstavy Mimořádné zásluhy o uskutečnění výstavy měli nejvyšší purkrabí Království českého, Jindřich František hrabě Rottenhan a komerční rada Josef Antonín Schreyer. Po ztrátě průmyslového Slezska ve válce s Pruskem došlo v českých zemích koncem 18. století ke kvalitativnímu i kvantitativnímu rozvoji průmyslové výroby. Rottenhan i Schreyer věděli, že je čím se chlubit: „ … Pokud se dovedností Čechů týče, dospěli za čtvrt století tak daleko, že mnoha svými výrobky opatřují nejen dědičné země, nýbrž mohoui s cizinci na zahraničních trzích soutěžiti.“

  7. Výstavní prostor Schreyer sestavil seznam exponátů, které měly být do 20. srpna zaslány do Prahy. O poskytnutí místností pro potřeby výstavy požádalo gubernium pražského arcibiskupa. Žádosti bylo vyhověno a od 21. srpna byly exponáty shromažďovány v budově bývalého generálního semináře v Klementinu. Výstavním prostorem se stal letní refektář semináře (dnešní Všeobecná studovna NK ČR).

  8. Plán výstavy Z plánku je patrno 49 součástí - druhů vystaveného zboží: 1.-4. Len, lněná příze, lotová příze, nitě 5. Krajky lněné a hedvábné 6. Různé druhy plátna pro export 7. Plátna ve stůčkách různých druhů 8. Batisty různých druhů 9. Závoje hladké, žíhované, pikované … 10. Stolní ubrusy 11. -15. Zrcadla závěsná a toiletní 16. Zboží ze skla broušené, hladké, řezané… 17. 2 Girandoly (svícny)po 300 zl. 18. 1 Sklenice s českou korunou za 175 zl. 19. -24. Sukna různých druhů 25.-28. Vlněné látky a punčochy 29. Plátno voskované 30. Dřevěné zboží z továrny v Červeném Hrádku 31.-32. Pletené, nitěné a bavlněné punčochy 33. Látky s potiskem (šátky, kartouny) 34.-35. Hedvábné punčochy, látky a šátky 36. Kovové přezky petrovické a pražské zboží knoflíkářské 37.-38. Turnovské kompoziční kameny, granáty 39. Cínové výrobky z Horního Slavkova 40. Tzv. vlašské květiny 41. Zboží galanterní ze zlata 42. Lakované zboží z papier maché 43. Velmi jemné práce sochařské 44. Bavlněné zboží z pražské káznice 45.-49. Manchestr, duchestr, barchet, mušelín a další druhy látek

  9. O exponátech

  10. Co bylo k vidění …

  11. Leopold II. na výstavě Císař a český král Leopold II. navštívil dne 14. září 1791 v Klementinu knihovnu, módní kabinet přírodnin a průmyslovou výstavu v doprovodu arciknížat Františka, Karla, Leopolda, Josefa a saského prince Antonína i nejvyššího purkrabího hraběte Rottenhana. Na výstavě ho očekávala manželka Marie Luisa a řada ministrů a šlechticů z předních rodů. Panovník obdržel spis o stavu českého obchodu a průmyslové výroby. „Poté byly panovníkem prohlíženy výrobky kus po kuse, rozmlouvánoo jednotlivých exponátech, kladeny otázky svědčící o velké znalosti věci. Po vyslovení nejúplnější spokojenosti panovník síň opustil.“(Z oficiální zprávy guberniálního sekretáře J. Debroise) Noviny uvedly, že obě Veličenstva setrvala v Klementinu déle, nežli předešlý den na slavnostním zasedání Královské české společnosti nauk, a bez známek nudy. O hodnotě vystavených výrobků svědčí i to, že čerstvě korunovaná česká královna a další vznešení hosté na místě zakoupili např. kvalitní plátna a další zboží.

  12. Ocenění i nedůvěra Zpravodaj listu Tagebuch der böhmischenKönigskrönung Prag pravil: "Pohled na tyto výrobky podává přesvědčivý důkaz, kterak vysoko průmyslv Čechách se vyvinul, jakož i o tom, že tuzemské továrny a dílny za vhodného zařízení zajisté vyššího rozvoje schopny jsou." Nechyběla však ani nedůvěra, se kterou v té době musel zápasit domácí průmysl. Vyloučit předsudky a pochybnosti bylo jedním z hlavních úkolů první české průmyslové výstavy roku 1791. "Za tlumočníka pochyby zvláště ohyzdné propůjčil se Jan Ferdinand Schönfeld, zakladatel tiskárny nyní Haasovské a kramář s posledními zbytky Rudolfinských sbírek na zámku hradčanském, projeviv na výstavě samé před králem Leopoldem II. podezření o domácím původu vystaveného zboží a donutiv tak české průmyslníky, aby křivé jeho nařknutí vyvrátili," pravil jeden dobový postřeh. Pražský novinář a vydavatel J. F. Schönfeld se pokusil svým podáním dovozovat, že na výstavě byly prý vystaveny vzorky cizího zboží podloudnickým způsobem do Čech dopravené. Pokus o vyvolání skandálu skončil neúspěšně a výsledky vyšetřování byly zveřejněny.

  13. Tradice výstav zahájena … Výstava v Klementinu v r. 1791 zahájila vývojovou linii výstav na evropském kontinentě směřující k pařížské výstavě r. 1798 a k dalším větším i menším průmyslovým výstavám. Výstava měla význam pro české země v době svého konání a měla ho i o sto let později v r. 1891, kdy byla k jejímu jubileu uspořádána slavná Jubilejní zemská výstava. V roce 200. výročí klementinské výstavy se konala na pražském Výstavišti Všeobecná československá výstava.

More Related