160 likes | 455 Views
Klementinum 1791. První průmyslová výstava na evropském kontinentě. Byla první?. První průmyslovou výstavou svého druhu na světě je výstava, která se konala v Londýně v l. 1756-7.
E N D
Klementinum1791 První průmyslová výstavana evropském kontinentě
Byla první? První průmyslovou výstavou svého druhu na světě je výstava, která se konala v Londýně v l. 1756-7. Za další průmyslovou výstavu, tentokrát první na evropském kontinentě, bývá tradičně označována výstava klementinská z r. 1791 tehdy zvaná Produkten- und Fabrikenkabinet. Své výrobky zde představilo 150 vystavovatelů. Přitom již v roce 1754 uspořádal ve Veltrusích český komerční rada O. L. Loscani s pomocí Rudolfa hraběte Chotka pro Marii Terezii „velký trh tovarů Království českého“. Je možno říci, že nebýt toho, že byla celá záležitost uvedena v oficiální zprávě jako kratochvilný "bazar", byl by veltruský trh skutečně první průmyslovou výstavou nejen na evropské pevnině, ale i v celém světě. Tato výstava se stala bezprostředním předchůdcem veletrhů tzv. 2. generace, kde se výstava mění z prodejní akce na kontraktační veletrh. Cíl výstavy v Klementinu r. 1791 byl vytčen takto: "Abychom odlišili kupecký trh a příležitostný "bazar" od výstavy, je třeba si uvědomit, že příčina i účel výstavy je její hospodářské a osvětové poslání, seznamovat s výrobky lidské práce a výtvory umění, vzájemným porovnáním je lépe pochopit, ukázat, které druhy zboží a výrobků vynikají, a zároveň, které jsou nedostatečné."
Korunovace Leopolda II. Průmyslová výstava v Klementinu byla uspořádána při příležitosti korunovace Leopolda II., která se konala 6. září 1791 v Praze. V konceptu oběžníku k výstavě, který obdržely krajské úřady, se píše: „ … panovník, pro něhož má být tato výstava českého zboží uspořádána, svými výbornými opatřenímiv Toskáně, kdež dosud jako velkovévoda vládl, osvědčil zvláštní zálibu pro commercium a veliké porozumění pro tento obor.“
Korunovační slavnosti I Slavnosti, které korunovaci Leopolda II. a jeho manželky Marie Luisy provázely, byly značně rozmanité - Leopold II. se v Praze zdržel až do 2. října. Císařský pár se zajisté musel zúčastnit řady bálů, z nichž se sluší jmenovat alespoň velký stavovský bál v Nosticově (Stavovském) divadle 12. září. W. A. Mozart složil ke korunovaci operu La clemenza di Tito, která byla poprvé uvedena v Nosticově divadle. Dalším hudebním počinem byla óda na počest Leopolda II. z pera profesora Meissnera, kterou zhudebnil L. Koželuh.
Korunovační slavnosti II V Krameriových c. k. vlasteneckých novinách i dalších tiskovinách si zájemci mohli přečíst podrobný popis korunovačních slavností. Nechyběly ani různé „podívané nevídané“ jako např. „persiánský trh“ tj. orientální tržiště v budově zřízené na Mariánských hradbách. Další hojně navštívenou atrakcí bylv pořadí druhý vzlet balónu v Čechách. Na 15 000 lidí včetně císaře a jeho doprovodu se sjelo 11. září do Bubenče, kde Francouz J. P. Blanchard vzlétl ve své „povětrné kouli“. A ještě něco: originální nápad, jaký tu ještě nebyl, v provedení, jaké svět nepoznal - průmyslová výstava …
Organizátoři výstavy Mimořádné zásluhy o uskutečnění výstavy měli nejvyšší purkrabí Království českého, Jindřich František hrabě Rottenhan a komerční rada Josef Antonín Schreyer. Po ztrátě průmyslového Slezska ve válce s Pruskem došlo v českých zemích koncem 18. století ke kvalitativnímu i kvantitativnímu rozvoji průmyslové výroby. Rottenhan i Schreyer věděli, že je čím se chlubit: „ … Pokud se dovedností Čechů týče, dospěli za čtvrt století tak daleko, že mnoha svými výrobky opatřují nejen dědičné země, nýbrž mohoui s cizinci na zahraničních trzích soutěžiti.“
Výstavní prostor Schreyer sestavil seznam exponátů, které měly být do 20. srpna zaslány do Prahy. O poskytnutí místností pro potřeby výstavy požádalo gubernium pražského arcibiskupa. Žádosti bylo vyhověno a od 21. srpna byly exponáty shromažďovány v budově bývalého generálního semináře v Klementinu. Výstavním prostorem se stal letní refektář semináře (dnešní Všeobecná studovna NK ČR).
Plán výstavy Z plánku je patrno 49 součástí - druhů vystaveného zboží: 1.-4. Len, lněná příze, lotová příze, nitě 5. Krajky lněné a hedvábné 6. Různé druhy plátna pro export 7. Plátna ve stůčkách různých druhů 8. Batisty různých druhů 9. Závoje hladké, žíhované, pikované … 10. Stolní ubrusy 11. -15. Zrcadla závěsná a toiletní 16. Zboží ze skla broušené, hladké, řezané… 17. 2 Girandoly (svícny)po 300 zl. 18. 1 Sklenice s českou korunou za 175 zl. 19. -24. Sukna různých druhů 25.-28. Vlněné látky a punčochy 29. Plátno voskované 30. Dřevěné zboží z továrny v Červeném Hrádku 31.-32. Pletené, nitěné a bavlněné punčochy 33. Látky s potiskem (šátky, kartouny) 34.-35. Hedvábné punčochy, látky a šátky 36. Kovové přezky petrovické a pražské zboží knoflíkářské 37.-38. Turnovské kompoziční kameny, granáty 39. Cínové výrobky z Horního Slavkova 40. Tzv. vlašské květiny 41. Zboží galanterní ze zlata 42. Lakované zboží z papier maché 43. Velmi jemné práce sochařské 44. Bavlněné zboží z pražské káznice 45.-49. Manchestr, duchestr, barchet, mušelín a další druhy látek
Leopold II. na výstavě Císař a český král Leopold II. navštívil dne 14. září 1791 v Klementinu knihovnu, módní kabinet přírodnin a průmyslovou výstavu v doprovodu arciknížat Františka, Karla, Leopolda, Josefa a saského prince Antonína i nejvyššího purkrabího hraběte Rottenhana. Na výstavě ho očekávala manželka Marie Luisa a řada ministrů a šlechticů z předních rodů. Panovník obdržel spis o stavu českého obchodu a průmyslové výroby. „Poté byly panovníkem prohlíženy výrobky kus po kuse, rozmlouvánoo jednotlivých exponátech, kladeny otázky svědčící o velké znalosti věci. Po vyslovení nejúplnější spokojenosti panovník síň opustil.“(Z oficiální zprávy guberniálního sekretáře J. Debroise) Noviny uvedly, že obě Veličenstva setrvala v Klementinu déle, nežli předešlý den na slavnostním zasedání Královské české společnosti nauk, a bez známek nudy. O hodnotě vystavených výrobků svědčí i to, že čerstvě korunovaná česká královna a další vznešení hosté na místě zakoupili např. kvalitní plátna a další zboží.
Ocenění i nedůvěra Zpravodaj listu Tagebuch der böhmischenKönigskrönung Prag pravil: "Pohled na tyto výrobky podává přesvědčivý důkaz, kterak vysoko průmyslv Čechách se vyvinul, jakož i o tom, že tuzemské továrny a dílny za vhodného zařízení zajisté vyššího rozvoje schopny jsou." Nechyběla však ani nedůvěra, se kterou v té době musel zápasit domácí průmysl. Vyloučit předsudky a pochybnosti bylo jedním z hlavních úkolů první české průmyslové výstavy roku 1791. "Za tlumočníka pochyby zvláště ohyzdné propůjčil se Jan Ferdinand Schönfeld, zakladatel tiskárny nyní Haasovské a kramář s posledními zbytky Rudolfinských sbírek na zámku hradčanském, projeviv na výstavě samé před králem Leopoldem II. podezření o domácím původu vystaveného zboží a donutiv tak české průmyslníky, aby křivé jeho nařknutí vyvrátili," pravil jeden dobový postřeh. Pražský novinář a vydavatel J. F. Schönfeld se pokusil svým podáním dovozovat, že na výstavě byly prý vystaveny vzorky cizího zboží podloudnickým způsobem do Čech dopravené. Pokus o vyvolání skandálu skončil neúspěšně a výsledky vyšetřování byly zveřejněny.
Tradice výstav zahájena … Výstava v Klementinu v r. 1791 zahájila vývojovou linii výstav na evropském kontinentě směřující k pařížské výstavě r. 1798 a k dalším větším i menším průmyslovým výstavám. Výstava měla význam pro české země v době svého konání a měla ho i o sto let později v r. 1891, kdy byla k jejímu jubileu uspořádána slavná Jubilejní zemská výstava. V roce 200. výročí klementinské výstavy se konala na pražském Výstavišti Všeobecná československá výstava.