250 likes | 500 Views
Nezaměstnanost, trh práce. Petr Sedláček. Na trhu práce se střetává poptávka po práci s nabídkou. Poptávka po práci Poptávka po práci je odvozena od produkční funkce, vyjadřující závislost produkce na množství práce. Příklad česání třešní firma maximalizuje zisk
E N D
Nezaměstnanost, trh práce Petr Sedláček
Na trhu práce se střetává poptávka po práci s nabídkou. • Poptávka po práci • Poptávka po práci je odvozena od produkční funkce, vyjadřující závislost produkce na množství práce. • Příklad česání třešní • firma maximalizuje zisk • je konkurenční na trhu zboží i trhu práce (mzdy a ceny jsou utvářeny trhem) • ceny a mzdy jsou flexibilní • Za jakých podmínek najme jednoho dodatečného česáče • K tomu vyvineme produkční funkci
S růstem počtu česáčů celkový produkt roste, ale klesajícím tempem • MPL, který plyne z dodatečné práce, klesá. • Pro rozhodování firmy je důležitý peněžnímezní produkt MPL x P. • Dokonale konkurenční firma bude najímat práci až do bodu, kde se vyrovná peněžní mezní produkt práce s mezním nákladem, tj. tržní mzdovou sazbou • Křivka poptávky po práci je totožná s křivkou peněžního mezního produktu.
Natrhané třešně Q 420 400 360 120 1 6 5 4 Počet česáčů (L) MPL 1200 600 400 MPL 200 L 5 6 4 1
Firma bude najímat práci, pokud přírůstek z příjmu další jednotky práce bude vyšší než přírůstek nákladů na další jednotku práce. • P. MPL = MCL • P.MPL = W • MPL = W/P • Mezní produkt práce se rovná reálné mzdě
Nabídka práce • Volba mezi spotřebou a volným časem • Porovnává mezní užitek ze statků, které by si mohl koupit s mezním užitkem volného času. • Pokud člověk pracuje, obětuje volný čas, pociťuje újmu, odměnou mu je mzda. • Volný čas jako ekonomický statek - vzácný a užitečný • Cena volného času - ušlá mzda • Tvar nabídky práce • Mzda je cenou volného času, ale také důchodem jednotlivce • Substituční a důchodový efekt
Oba efekty působí současně a výsledný efekt záleží na tom, který je silnější. • Zkušenosti ukazují, že u relativně nižších mzdových sazeb převládá substituční • Při relativně vyšších mzdách naopak převládá důchodový • Individuální nabídka práce je proto zpětně zakřivená • Na trhu práce (nabídka po odvětvích) je tržní nabídka rostoucí, zpětné zakřivení individuálních nabídek již neprojevuje.
W/P S W/P rovnovážná L
W/P S Přebytek práce W1 W0 W2 D Nedostatek práce L
Na konkurenčním trhu práce předpokládáme pružnou mzdu uvádějící nabídku a poptávku do rovnováhy • Konkurenční trh (homogenita práce, dokonalá informace a mobilita práce) • Změny tržní rovnováhy • Posun křivky nabídky práce • imigrační politika, udílení pracovních povolení, koncepce sociální politiky ( podpory v nezaměstnanosti atd.)
W/P S1 S2 D L
Posun křivky poptávky po práci • S posunem produkční funkce dojde ke zvýšení/snížení MPL a posunuje se poptávka po práci
Trh práce a přirozená míra nezaměstnanosti • Trh práce je ve skutečnosti heterogenním trhem. • Nedokonalý trh s neúplnou informací, s rozdílnými profesemi • Nezaměstnanost (osoby 15 leté a starší) • Je bez práce • Hledá aktivně práci • Je připraven k nástupu práce do 14 dnů • Zaměstnaný je ten, který vykonává placené zaměstnání, ale i ti ,kteří jsou nemocní , na dovolené či stávkují.
Míra nezaměstnanosti • u = U/ (L+U) • např. v r.2000 v ČR • u = 457 369/ (4 740 006 + 457 369) . 100 = 8,8% • Koeficient pracovní participace • L = L/F. 100 • Poměr pracovních sil - L (ekonomicky aktivního obyvatelstva) k počtu osob v produktivním věku (například na 15 let) - F
Přirozená míra nezaměstnanosti • Během doby : • ztratí určité procento lidí práci (míra ztráty práce) - z • Určité procento nezaměstnaných práci najde - n • n U = z E za E dosadíme L-U • n.U= z. (L-U) • n. U/L = z . (1-U/L) • u* = z/(z+n) . 100 - přirozená míra nezaměstnanosti • Přímo úměrně závisí na míře ztráty a nepřímo úměrně na míře nalézání práce.
Přirozená míra nezaměstnanosti • Součásti přirozené míry nezaměstnanosti: • Frikční nezaměstnanost • Spojené s hledáním práce • Strukturální nezaměstnanost • kvalifikační a teritoriální nesoulad • Dobrovolná nezaměstnanost • Do přirozené míry nezaměstnanosti nepatří cyklická nezaměstnanost. • Okunův zákon
u = u* - / (Y/Y*) . 100 - 100) / • koeficient přirozené vyjadřující reakci nezaměstnanosti na změny výroby. • Příklad v USA • u= 4 - 0,4 (0,96.100-100)=5,6% • 0,4 znamená , že při 1% snížení nezaměstnanosti pod přirozenou míru musí vzrůst produkt (HDP) o 2,5%.
Přirozená míra nezaměstnanosti u* • Není to nejnižší možná míra nezaměstnanosti ani její výše nemusí být žádoucí. • Skutečná míra nezaměstnanosti kolem ní osciluje • Nemá jednoznačnou příčinu • Kvantitativní odhady • Závisí podle zemí na dynamice strukturálního vývoje • demografickém vývoji
Míře mobility • Sociální infrastruktuře • Sociální politice • Odhady v ČR • Zpočátku zřejmě rostla, a teprve po stabilizaci ekonomických vztahů se její tempo zřejmě zpomalí • Hájek, Bezděk (v letech 2000/01 8% a 8,8%) měli k dispozici časovou řadu z let 1991 -2001, kde pro roky 2000 a 2001 použili průměrné roční odhady míry nezaměstnanosti. • Dnes se odhaduje okolo 8%.
Důvody nezaměstnanosti • Nedokonalý trh a nedokonalé informace • Pojištění a podpory v nezaměstnanosti • Dobrovolná nezaměstnanost • Zákon o minimální mzdě • Odbory a kolektivní vyjednávání • Mzdová rigidita a minimální mzda • Efektivní mzda • ČR, výsledky studie o nezaměstnanosti
Skutečný život • Uveďte příklad nebo příběhze skutečného života. • V případě potřeby vyjádřete pochopení pro situaci účastníků.
Co to znamená • Důrazně shrňte váš názor na dané téma. • Shrňte hlavní body hodné zapamatování.
Další kroky • Shrňte, co se od účastníků očekává. • Shrňte, co se očekává od vás.