Trh a tržní mechanizmus

1. Trh a tržní mechanizmus Ne chaos, ale ekonomický řád

2. Trh a tržní mechanizmus ? • Trh = systémjehož prostřednictvím kupující a prodávající vstupují do vzájemných interakcí, aby určili cenu a množství, které bude nakoupeno a prodáno.(Problémy řeší ex post, nedokáže jim předejít) • Trh je oblast ekonomiky, ve které dochází k výměně činností mezi jednotlivými ekonomickými subjekty prostřednictvím směny svých výrobku a služeb. • Jak řeší trh základní otázky ekonomického subjektu? • Co? – co bude na trhu nabízeno (obchodováno)? • Jak? – jak to bude na trhu nabízeno? • Pro koho? – pro koho to bude na trhu nabízeno? Odpověď dává strana poptávky (spotřebitelé) svými peněžními hlasy, kterými vlastně skrze každý svůj nákup hlasují, které výrobky a služby se jim za daných podmínek líbí a je dobré v jejich nabídce pokračovat. Také můžeme říci, že je to určeno konkurencí na straně poptávky (pokud je o něco velký zájem, obvykle se to dříve či později na trhu objeví). Odpověď dává strana nabídky a to, že nabízet se musí maximálně efektivně. Je to určeno konkurencí na straně nabídky. Zkrátka na trhu budou nabízet příslušným způsobem (technologií) či za určitých podmínek ty firmy, které obstojí v konkurenčním boji s ostatními firmami. Ty firmy, které jsou málo efektivní a neobstojí v konkurenčním boji, odcházejí z trhu a s nimi i způsob jejich nabídky (výroby, technologie). Naopak v centrálně plánované ekonomice jsou tyto otázky řešeny následovně: CO? – určuje stát svými rozhodnutími, např. naplánuje co se bude a co nebude vyrábět JAK? – určuje stát rozhodnutími, které podniky založí, podpoří nebo zruší, případně zda pořídí nové technologie PRO KOHO? – určuje stát buď přímým rozdělováním statků nebo určováním velikostí důchodů, mezd a platů Toto je na trhu dáno tím, jak jsou ve společnosti rozděleny důchody (majetek). Obecně tedy platí, že nabízeny jsou statky pro ty subjekty, jež si je díky své předchozí činnosti (práce, podnikání, štěstí ve hře) mohou dovolit koupit.

3. Subjekty na trhu • Jednotlivci (domácnosti) – vstupují na trh za účelem uspokojení potřeb; jsou kupující na trhu výrobků a služeb a prodávající na trhu výrobních faktorů • Firmy – vstupují na trh za účelem prodeje; jsou prodávající na trhu výrobků a služeb a kupující na trhu výrobních faktorů • Stát – vstupuje na trh s cílem ovlivnit jej (regulovat), ale zároveň také poptává (práci, produkty,…) a nabízí (např. veřejné statky) • Zahraničí – vstupuje na domácí trhy jako poptávající i jako nabízející, ale i jako regulátor trhu (EU)

4. Interakce trhů a subjektů na trzích Příjem (důchod) Trh výrobních faktorů Mzdy, renty, zisky Výrobní faktory Práce, půda, kapitál Firmy Domácnosti Stát Výrobky a služby nabízené Výrobky a služby poptávané Trh výrobků a služeb Příjmy (za prodej statků) Výdaje (za statky)

5. Konkurence

6. Konkurence Konkurence (z latinského concurrere, „běžet spolu“) má několik významů: • Rivalita, soutěžení o moc, úspěch nebo náklonnost (obecný význam slova) • Hospodářská soutěž mezi podnikateli • Kompetice, soupeření živých tvorů o vzácné zdroje • Konkurence = proces, ve kterém se střetávají různé zájmy různých subjektů (a jsou spolu v konfliktu)

7. Typologie konkurence • Konkurence na straně poptávky vzniká v případě, kdy poptávka převyšuje nabídku. Spotřebitel se chová tak aby uspokojil své potřeby, a to i na úkor ostatních poptávajících • Konkurence na straně nabídky přímo nevyžaduje, aby nabídka převyšovala poptávku. I pokud je více poptávajících, firmy se snaží zaujmout co nejvíce z nich, získat co největší podíl na trhu. Rozlišujeme cenovou a necenovou konkurenci.

8. Dokonalá a nedokonalá konkurence • Dokonalá konkurence (DK) je abstrakce, teoretický model trhu, který předpokládá naprosto rovné podmínky pro všechny její účastníky Předpoklady a důsledky: • Na trhu (v odvětví) je velké množství výrobců příliš malých na to, aby ovlivnili tržní cenu (např. drobný zemědělec těžko ovlivní svou produkcí celostátně platné výkupní ceny obilí) • Volný vstup do odvětví (nejsou v podstatě žádné překážky) • Stejná míra informovanosti všech subjektů (všichni sdílejí své znalosti i technologie)  mnoho výrobců vyrábí stejný (homogenní) výrobek (tou nejlepší možnou technologií) • Homogennost produkce odvětví  výrobce nemůže ovlivnit cenu  Výrobci maximalizují zisk pouze skrze vyhledávání úspor (minimalizací zbytečných nákladů) • Nedokonalá konkurence (NK) – v reálném ekonomickém světě; vzniká při nesplnění jakýchkoliv předpokladů dokonalé konkurence Cena dána trhem Cena Zisk Náklady

9. Formy nedokonalé konkurence • Monopolní konkurence – existuje stále velká skupina výrobců, relativně volný vstup na trh (existují již překážky vstupu, ale při určitém úsilí je možné je překonat), výrobek je diferencovaný  ceny se mohou lišit; objevuje se cenová i necenová konkurence, menší tlak na hledání úspor oproti DK (oděvy, obuv , elektronika, potraviny, aj.) • Oligopol – vstup na trh je velmi omezen, malá skupina výrobců se značnou ek. silou, mohou vytvářet tajné dohody s cílem omezit nabídku a dosáhnout vyšší ceny. • Monopol – zůstává jediný výrobce na trhu; prodává za nejvyšší možné ceny (limitovány koupěschopnou poptávkou), faktická likvidace konkurence na straně nabídky; nežádoucí situace vyjma tzv. přirozeného monopolu.

10. P P D S Q Q Tržní rovnováha Bohužel rovnováha nastává na trhu poměrně vzácně. Mnohem častěji nastává na trhu nerovnováha… Nastává při rovnosti poptávky a nabídky, neboli jestliže: poptávané množství = nabízené množství Takové množství nazývámerovnovážné množství(nastává při tzv. rovnovážné ceně) Tento bod rovnováhy nemá sám o sobě velkou vypovídací hodnotu, ale důležité je, že námudává výši rovnovážné cenyarovnovážného množství. E  PE QE

11. P P D D Q Q Změna tržní ceny a dopad na (ne)rovnováhu na trhu Pokles ceny pod rovnovážnou úroveň vede k převisu poptávky Růst ceny nad rovnovážnou úroveň vede k převisu nabídky Jak se s tím trh vypořádá? S S Zvýšení ceny… E E PE PE Sníženíceny… QE QE …snižuje poptávané množství… a zvyšuje nabízené množství. …snižuje nabízené množství… a zvyšuje poptávané množství.

12. K převisu nabídky dochází tehdy, když je aktuální cena na trhu (P1) vyšší než rovnovážná cena (PE) . Převis nabídky P i DS P 1 E P E QD = Q E = QS Q i

13. K převisu poptávky dochází tehdy, když je aktuální cena na trhu (P2) nižší než rovnovážná cena (PE) . Převis poptávky P i DS E P E P 2 Q E QS = = QD Q i

14. Který jídelní lístek lépe vystihuje převis nabídky a který převis poptávky? Vše za 15,- Kč Vše za 50,- Kč

15. Teorém pavučiny • Teorém pavučiny ukazuje způsob, jakým se na trhu ustanovuje rovnováha. • Existují 3 varianty: • Dostředivý teorém pavučiny • Odstředivý teorém pavučiny • Neutrální teorém pavučiny • Jestli bude trh fungovat dostředivě, odstředivě či neutrálně, závisí na vazbě elasticit poptávky a nabídky. Pokud je: ED > ES→ projevuje se dostředivý teorém pavučiny ED < ES→ projevuje se odstředivý teorém pavučiny ED = ES→ projevuje se neutrální teorém pavučiny

16. Dostředivý teorém pavučiny P i DS Převis nabídky P1(180 Kč) P3 (120 Kč) Převis nabídky Převis nabídky E P E (70 Kč) Převis poptávky Převis poptávky Převis poptávky P2 (30 Kč) QD1 QS2 Q E QS3 QS1 Q i

17. Odstředivý teorém pavučiny

18. Neutrální teorém pavučiny

19. Tržní selhání Zjednodušeně řečeno, trh selhává, pokud neplní svou funkci (úlohu). • Existují různá pojetí tržního selhání. Tržní selhání: • jsou jakékoliv překážky dokonalé konkurence • znamená neschopnost trhu efektivně alokovat zdroje • vede k neefektivní výrobě nebo spotřebě (neumí efektivně vyřešit co?, jak? a pro koho?) • Neefektivnost • Monopol – faktická likvidace konkurence • Externality – neprocházejí trhem • Veřejné statky – problém veřejné volby těchto statků • Nerovnost • Nepřijatelná nerovnost v důchodech a bohatství (např. když 20 % populace vlastní 80 % bohatství) • Nestabilita • Inflace, nezaměstnanost, nevyrovnaná obchodní bilance – vychylují ekonomiku od rovnovážného stavu Co je tedy funkcí trhu? To je jednoduché. Má umožnit vzájemnou interakci poptávajících a nabízejících, jinými slovy uskutečnit směnu (obchod). Kdykoliv se tedy na trhu nedaří uskutečňovat obchody, které by alespoň jedna strana chtěla, pak z nějakých důvodů selhává…

20. Státní regulace • Důvody existence státní regulace: neschopnost trhu řešit některé problémy (spravedlnost, rovnoprávnost, solidarita), selhání trhu (monopol), neexistence trhu (externality) • Státní regulace před rokem 1989: v podstatě naprostá, trh v dnešní podobě téměř neexistoval (leda v podobě černého trhu nebo vůči zahraničí) Důsledky státní regulace: • Mohou představovat vážný zásah do fungování ekonomiky. • Nesprávné zásahy mohou trh ještě více destabilizovat (vyvést z rovnováhy). • Často velice obtížné určit, který zásah je ten správný (metoda pokus – omyl). Jaké znáte příklady státní regulace uplatňované v současnosti v České republice?

22. Vliv různých faktorů na ustalování rovnováhy na trhu

23. Důležité ! • Všechny faktory, které ovlivňují tvar nebo posuny křivky poptávka a křivky nabídky také způsobují změny v rovnováze na trhu. Tyto faktory tedy ovlivňují rovnovážnou cenu a rovnovážné množství. Platí tedy: • Cokoliv, co způsobuje posun poptávkydoprava, působí na zvýšení rovnovážné ceny i rovnovážného množství. • Cokoliv, co způsobuje posun nabídkydoprava, působí na snížení rovnovážné ceny a zvýšení rovnovážného množství.

24. P P Q Q Vliv změny cen substitutů na poptávku a poptávané množství Trh statku B Trh statku A Na vzniklý převis poptávky nad nabídkou zareaguje trh statku B zvýšením ceny na novou rovnovážnou úroveň. Vyšší cena umožní výrobcům zvýšit produkci, ale zároveň odradí některé spotřebitele od nákupu statku B. D D S S … čímž zvýší poptávku po statku B Růstem ceny nastane úbytek poptávaného množství u statku A … … toto množství se pokusí spotřebitelé nahradit zvýšenou spotřebou relativně levnějšího statku B…

25. Netržní zásahy do tvorby cen - vliv cenového stropu § §

26. Netržní zásahy do tvorby cen - vliv minimální ceny § §

27. Vliv uvalení daně na rovnováhu na trhu Počáteční bod rovnováhy najdeme v bodě, kde se poptávka střetne s nabídkou (mezními náklady podniku). Bude vyráběno a prodáváno množství Q1 za cenu P1. Pokud však na produkci firmy uvalí stát daň, bude křivka nových mezních nákladů o tuto daň posunuta nad křivku původních mezních nákladů podniku (MCP). Úhradu daně si tak rozdělí mezi sebe jak spotřebitelé (zaplatí vyššícenu), tak firmy (dostanou z ceny P3 po odečtení daně menší část než při výrobě Q1). Za tuto cenu by však zákazníci koupili jen množství Q2, firmy by chtěly nabízet množství Q1 a na trhu by tak díky přebytku zboží vznikla nerovnováha. Cena by tedy musela klesnout do nového rovnovážného bodu, jemuž odpovídá cena P3 a množství Q3. Jestliže by podnik musel daň zaplatit, promítla by se do ceny výrobku, která by byla ve výši P2. Část daně, kterou zaplatí zákazníci zvýšením ceny z P1 na P3. MCP + daň Kč MCP P2 Státem uvalená daň na produkci firmy P3 P1 Část daně, kterou zaplatí firma. O tuto částku dostane méně oproti původní ceně P1. D Q2 Q3 Q1 Q

28. Vliv uvalení daně na rovnováhu na trhu Čím by byla poptávka po produkci firmy méně elastická (citlivá), tím větší část z daně by zaplatili spotřebitelé a tím menší část by zaplatil podnik. Část daně, kterou zaplatí zákazníci zvýšením ceny z P1 na P3. MCP + daň D’ D Kč MCP P3 Státem uvalená daň na produkci firmy P1 Část daně, kterou zaplatí firma. O tuto částku dostane méně oproti původní ceně Q1 Q3 Q

29. Vliv uvalení daně na rovnováhu na trhu Pokud by byla poptávka dokonale neelastická (například v situaci,kdy je firma monopolem a zákazníci nemají možnost nakupovat od někoho jiného), pak by celou část daně zaplatili spotřebitelé. D’’ MCS D’ D Část daně, kterou zaplatí zákazníci zvýšením ceny z P1 na P3. Kč MCP P3 Státem uvalená daň na produkci firmy P1 Q1 = Q3 Q

30. Vliv cenové elasticity poptávky a nabídky na rovnováhu na trhu !! • Cenová elasticita poptávky i nabídky ukazuje, jak citlivě (rychle) dokáží poptávající nebo nabízející reagovat na změnu ceny. Obdobně ostatní druhy elasticity ukazují, jak citlivě reagují na změnu dalších faktorů. • Právě míra této citlivosti ukazuje, jak jsou schopni reagovat poptávající či nabízející na změnu ceny a tím elasticita ovlivňuje finální rovnováhu na trhu. • Čím elastičtější je poptávka, tím se více změna (posun) nabídky promítne do změny rovnovážného množství a méně do změny rovnovážné ceny. • Čím méně je poptávka elastická, tím se více změna (posun) nabídky promítne do změny rovnovážné ceny a méně do změny rovnovážného množství. • Podobně to platí u elasticity nabídky a posunu křivky poptávky. • Co ovlivňuje v praxi elasticitu poptávky? • Poptávka je tím elastičtější, čím více mají lidé na výběr z konkurenčních výrobků, čím méně lidé daný výrobek potřebují (mohou nákup déle odložit), čím méně jsou lidé věrní určité značce, atd. • Nabídka je tím elastičtější, čím snazší je dostupnost zdrojů, čím delší čas mají firmy vymezený na výrobu, čím snazší a rychlejší je výroba, čím rychlejší je technologický pokrok, atd. • Opačné tendence snižují elasticitu Toto celé si zapamatujte a snažte se tomu porozumět, je to důležité pro další výklad!

31. Někdy se vtip stává realitou…