Mezinárodní politická ekonomie

1. Mezinárodní politická ekonomie Mgr.martintománek

2. Blok V: rozvíjející se ekonomiky

3. Témata bloku • Problematika ekonomického rozvoje • Import Substitution vs. Export promotion • Instituce jako hlavní zdroj bohatství národa? • Velké rozvíjející se ekonomiky (BRICs)

4. Liberální světová ekonomika vytvořená po roce 1945 a vzestup mezinárodního obchodu a financí vedly k bezprecedentnímu globálnímu růstu • Na druhé straně existují obrovské rozdíly • Některé země si užívají nejvyššího životního standardu v lidské historii, jiné se potýkají s chudobou • Poměr mezi příjmem 20 % nejbohatších obyvatel a 20 % nejchudších činil v roce 1960 30:1, vzrostl na 45:1 v roce 1980 a 82:1 v roce 1995 • V roce 2007 připadlo na nejbohatších 20 % obyvatel téměř 77 % světové soukromé spotřeby Ekonomiky v rozvoji

5. Počáteční fáze rozvoje • Izolace země od vyspělejších ekonomik, stimulace klíčového průmyslu prostřednictvím obchodního protekcionismu a vládních subvencí • Alexander Hamilton – Report on Manufactures(1791) • 1930s – kolaps světové ekonomiky (Velká deprese) • Mnoho rozvíjejících se zemí uplatňovalo strategii ISI (Import-SubstitutingIndustrialization) • Cílem nahradit dovoz domácí výrobou, vysoké celní tarify a podpora vlád průmyslu • 1960s – rostoucí kritika ISI Jak dosáhnout růstu?

6. Podpora průmyslu na úkor zemědělského sektoru • ISI vedla k pokřivení trhu a neefektivitě • Protekcionismus je riskantní politika, která funguje jen za určitých podmínek • Zásadní podmínkou omezená doba trvání ochrany začínajících průmyslových odvětví • Ochrana se totiž postupem času stane pro podniky návykovou drogou, která zpomaluje nebo zcela zastavuje proces modernizace a rozvoje • Michael Porter: „Slovní spojení ‚dočasná ochrana‘ je ovšem v mnoha zemích oxymóron.“ • Od 1960s přešla východní Asie od ISI k růstu taženému exportem •  Asijští tygři Kritika ISI

7. „Od 60. let 20. století přešla východní Asie z původní IS strategie, která byla inspirována latinskoamerickým ekonomickým úspěchem během meziválečného období a 50. let, k růstu taženému exportem. Latinská Amerika naproti tomu setrvávala u své klasické uzavřené IS strategie, která fungovala dobře v době, kdy byly mezinárodní trhy uzavřené a v době otřesů, ale která se stávala stále více dysfunkční v poválečné éře rychle rostoucích, liberalizujících se a globalizujících se finančních trhů.“ • --- Robert Devlin, regionální poradce ECLAC --- Kritika ISI

8. 1980s – obecné opuštění ISI, tržně orientované reformy, důraz na podporu exportu • Rychlé technologické změny  „soběstačnost“ méně atraktivní • Politické tlaky k opuštění ISI – Světová banka, MMF, Washington • Úspěch NIC („newlyindustrializingcountries“) ve východní Asii • Jižní Korea, Tchaj-wan, Hong Kong, Singapur • Rychlý hospodářský růst, industrializace („export promotion“) • V počáteční fázi svého rozvoje aplikovaly ISI • Důraz na vzdělání, země charakteristické nedostatkem nerostného bohatství • Nejprve využití komparativní výhody v lehkém průmyslu, postupná diverzifikace do technologicky náročnějších oborů • Tržní reformy ve velkých rozvíjejících se ekonomikách – Čína, Indie (od 1980s) Od ISI k tržním reformám

9. Washingtonský konsensus

10. Instituce jako hlavní zdroj bohatství národa?

11. Ekonomové si byli velmi dlouho dobře vědomi důležitosti institucí • Adam Smith: instituce hrají důležitou roli v zabezpečení svobodné interakce mezi jednotlivci na trhu • Hlavní úloha vlády podle Smithe: ochrana soukromého vlastnictví, zajištění bezpečnosti (armáda a policie), udržování nezávislých soudů, budování infrastruktury a zajištění, aby monopoly nezadusily soutěž • Časem nicméně zájem o instituce mezi ekonomy poklesl • Mnoho teorií rozvinutých během šedesáti let 20. století předpokládalo, že instituce jsou efektivní a optimálně zformované. • Přelom 1960s a 70s – Douglas C. North zdůrazňuje fundamentální roli institucionálního nastavení Instituce a ekonomická výkonnost

12. Instituce: „pravidla hry ve společnosti, nebo více formálně, člověkem navržená omezení, která ovlivňují a tvarují interakci mezi lidmi“ • Podle této definice instituce stanovují strukturu podnětů, které určují lidské chování a ekonomické vztahy v určité společnosti. • Jestliže tato pravidla a regulace podporují inovaci, akumulaci kapitálu, a zlepšování dovedností, potom jak produktivita, tak ekonomický růst budou mít tendenci být vysoké. • Na druhou stranu, jestliže podporují status quo a rent-seeking, potom bude podnikatelská aktivita omezená, produktivita bude stagnovat a růst bude nízký. Douglas C. North

13. V centru jeho přístupu jsou tzv. transakční náklady (transactioncosts) • neboli náklady které musí nést jednotlivci a firmy, když se angažují v ekonomické směně • Transakční náklady zahrnují náklady k nalezení čestného obchodního partnera, ověření pravdomluvnosti dodavatele, kontrolování pracovníků, ochrany soukromého majetku, vynucení kontraktů, jednání s vládními představiteli (kteří mohou být zkorumpovaní) • Země, které mají instituce, jež snižují tyto transakční náklady, jsou úspěšnější než země, které tyto instituce postrádají. Důvod je jednoduchý: s nižšími transakčními náklady může být věnováno více času a úsilí inovaci a zvyšování produktivity. Transakční náklady (Douglas C. North)

14. bric

15. Zdroj: MMF

16. Zdroj: MMF

17. Přehled státních dluhů (% HDP, 2010) Zdroj: BrookingsInstitution

18. HDP na obyvatele v paritě kupní síly Údaje se uvádějí ve standardu kupní síly – společné měně, která stírá rozdíly v cenových hladinách mezi zeměmi a umožňuje tak srovnání HDP spíše mezi jednotlivými zeměmi než v čase

19. Devizové a zlaté rezervy (2011) Zdroj: CIA, WorldFactbook