140 likes | 461 Views
Metrologie. 11. přednáška Měření drsnosti povrchu. Struktura povrchu. Je členěna na jednotlivé složky podle rozteče příslušných nerovností. Norma ISO 4287 definuje tyto geometrické parametry: R – pro drsnost povrchu W – pro vlnitost povrchu P – pro základní profil
E N D
Metrologie 11. přednáška Měření drsnosti povrchu
Struktura povrchu • Je členěna na jednotlivé složky podle rozteče příslušných nerovností. • Norma ISO 4287 definuje tyto geometrické parametry: • R – pro drsnost povrchu • W – pro vlnitost povrchu • P – pro základní profil • Základní délka lr– délka ve směru osy x používaná pro rozpoznání • nerovností charakterizující daný profil. • Drsnost se hodnotí ve třech parametrech: • výškové parametry • délkové (šířkové) parametry • tvarové parametry
Výškové parametry (výběr) Největší výška výstupku profilu Rp - výška Zp největšího výstupku profilu v rozsahu základní délky Největší hloubka prohlubně profilu Rv - hloubka Zv nejnižší prohlubně profilu v rozsahu základní délky Největší výška profilu Rz - součet výšky Zp největšího výstupku a hloubky Zv nejnižší prohlubně v rozsahu základní délky
Výškové parametry (výběr) Střední aritmetická úchylka profilu Ra – aritmetický průměr absolutních hodnot pořadnic Z(x) vrozsahu základní délky. Vypovídací schopnost parametru je nízká, Ra nereaguje citlivě na extrémní výšky hrotů profilu a hloubky rýh profilu.
Délkové (šířkové) parametry Průměrná vzdálenost prvků profilu RSm – průměrná hodnota šířek Xs prvků profilu vrozsahu základní délky.
Měření drsnosti povrchu pomocí dotykových profilometrů skládá se ze dvou částí - mechanická - elektronická 1 – měřená součást 2 – snímací hlavice s hrotem 3 – posuvový mechanismus 4 – zesilovač 5 – filtr 6 – registrační jednotka 7 – jednotka zprac. signál 8 – zobrazovací jednotka
Měření drsnosti povrchu • porovnáváním s etalony drsnosti • - metoda je založena na porovnávání povrchu buď okem nebo mikroskopem. Je velmi nepřesná a záleží na zkušenostech metrologa. • Je nutné dodržet následující podmínky: • materiál etalonu a součásti by měl stejný (alespoň barva) • stejný tvar povrchu součásti a etalonu (vypuklý, plochý, apod.) • povrch etalonu a součásti by měl být získán stejnou technologií obrábění • stejné podmínky pozorování (světlo)
Měření drsnosti povrchu metodou světelného řezu - používá se dvojitého mikroskopu. Svazek paprsků (velmi tenký) dopadá na měřený povrch pod úhlem 45°. Odrazem od nerovností vzniká obraz profilu v poli mikroskopu.
Měření drsnosti povrchu • s využitím interference světla • - paprsek jde přes polopropustné zrcadlo a to jej rozdělí na dvě části. • Část S1 jde dále na měřený povrch a zpátky do okuláru a druhá část S2 se odrazí od zrcadla přímo zpět do okuláru. Tam paprsky interferují (spojí se) a získáme obraz povrchu.