Evropská strategie zaměstnanosti a problém vzdělávání pracovní síly. RNDr. Josef Pitner, Ph.D.

1. Evropská strategie zaměstnanosti a problém vzdělávání pracovní síly.RNDr. Josef Pitner, Ph.D.

2. Hlavní body prezentace: • I. Aktuální situace v oblasti kvalifikace a vzdělávání pracovní síly v ČR • II. Základní programové dokumenty, závazné pro oblast řízení lidských zdrojů • III. Nedůležitější úkolypro ČR

3. I. Aktuální situace v oblasti kvalifikace a vzdělávání pracovní síly v ČR • Výjimečně vysoký podíl osob s dokončeným vyšším středoškolským vzděláním • Mimořádně nízký podíl osob s terciárním vzděláním • Nízký podíl osob řazených do systému celoživotního vzdělávání • Nízká míra „nedokončení školní docházky“ • Základní problém vzdělávací soustavy: dovednosti získané v rámci prvotní profesní přípravy často nejsou v souladu s potřebami trhu práce, neboť osnovy i vlastní učební struktury nejsou dostatečně přizpůsobeny podmínkám moderní ekonomiky

4. II. Základní programové dokumenty, závazné pro oblast řízení lidských zdrojů • Evropská strategie zaměstnanosti • Strategie rozvoje lidských zdrojů v ČR • Národní akční plány zaměstnanosti • Národní Lisabonský program 2005-2008

5. Nová politika zaměstnanosti EU Princip:přerozdělovat ne pouze příjmy, ale rovněž i pracovní příležitosti vedoucí k vlastním příjmům Zásady: • využívat část vyprodukovaného bohatství členských států na tvorbu nových pracovních příležitostí • rozvíjet „sociální ekonomiku“ a odstraňovat „nepružnosti jednotlivých trhů práce“, a to především zkvalitněním systému vzdělávání a přípravy na povolání • vytvořit systém celoživotního učení • provázat systém vzdělávání s potřebami trhu práce • zavádět pružnou organizaci práce • usnadnit přístup nekvalifikované nebo málo kvalifikované pracovní síly na trh práce

6. Vývoj v „Evropské strategii zaměstnanosti“ • Teprve od roku 1993 (Hlavní směry hospodářské politiky) • 1997 – Amsterdam: vznik Evropské strategie zaměstnanosti (Národní akční plány zaměstnanosti – 4 pilíře: podpora zaměstnatelnosti, podpora podnikání, zvyšování adaptability, podpora rovných příležitostí) • 1998 - Směry zaměstnanosti • 2000 - Lisabonská strategie • 2003 - Brusel: Hlavní směry zaměstnanosti (10) • 2005 - Luxembourg: Integrované směry pro růst a pracovní místa

7. Hlavní cíle Lisabonské strategie. • Strategický cíl : „…stát se nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější světovou ekonomikou založenou na znalostech, schopnou trvale udržitelného růstu s více a lepšími pracovními místy a větší sociální soudržností“. K tomu je potřeba, aby se: : • zvýšila celková míra zaměstnanosti obyvatelstva Unie • zlepšila kvalifikační úroveň pracovní síly. V roce 2010 alespoň 85% pracovní síly ve věku 22 let má mít vyšší středoškolské vzdělání, míra „nedokončení školní docházky nemá být vyšší než 10%, podíl osob zařazených do systému celoživotního učení má dosáhnout 12,5%, učební osnovy mají odpovídat podmínkám „znalostní společnosti“ i potřebám trhu práce

8. Národní akční plány zaměstnanosti • O jejich každoročním sestavování rozhodla Evropská rada v roce 1997. První vznikly v EU roce 1998, v ČR pak v roce 1999. • V roce 2004 bylo rozhodnuto, že dále budou vytvářeny na tříletá období. Národní akční plán zaměstnanosti na léta 2004 – 2006 byl v ČR schválen vládou ČR v červenci 2004; v září 2005 byl doplněn Národním lisabonským programem na léta 2005 – 2008.

9. Revidovaná Lisabonská strategie • Zasedání Evropské rady na jaře 2005 • Je cílena na zajištění vyššího hospodářského růstu a na růst zaměstnanosti • Zaveden tříletý cyklus řízení, a to pomocí tzv. „Integrovaných směrů pro růst a pracovní místa 2005 -2008“ • Členské země sestavují vlastní „Národní lisabonské programy“

10. Integrované směry pro růst a pracovní místa 2005 -2008 • Sjednocují dřívější „Hlavní směry hospodářské politiky“ a „Hlavní směry zaměstnanosti“. Byly přijaty Evropskou radou v červnu 2006 a mají 3 části, členěné do 24 tzv. „integrovaných směrů“: • Část makroekonomická (6 směrů – např. výdaje veřejných rozpočtů, daňové zatížení, důchodové systém, míra pracovního zapojení obyvatelstva) • Část mikroekonomická (10 směrů – např. zlepšení podnikatelského prostředí, zlepšení daňové správy, podpora výzkumu, vývoje a inovací, rozvoj infrastruktury) • Zaměstnanost (8 směrů – např. podpora mobility pracovní síly, prosazování rovných příležitostí, podpora vzdělávání, snižování nezaměstnanosti, vytváření „znalostní“ společnosti)

11. Národní Lisabonský program 2005 - 2008 (Národní program reforem ČR) • Schválen vládou ČR v září 2005 a obhájen v listopadu 2005 ve Výboru Evropské rady pro hospodářskou politiku • zahrnuje 3 oblasti: • část makroekonomickou, • část mikroekonomickou a • „politiku zaměstnanosti (a celkem 21 „integrovaných směrů)

12. Národní program reforem ČR -- oblast 3: Politika zaměstnanosti • Zahrnuje 3 celky a 17 prioritních opatření • Flexibilita trhu práce (5 prioritních opatření) • Začleňování na trhu práce (5 prioritních opatření) • Vzdělávání (7 prioritních opatření)

13. Flexibilita trhu práce - prioritní opatření: • Rozšířit smluvní volnost v pracovně právních vztazích • Snížit zákonné nemzdové náklady práce • Zlepšit stimulační účinek přímých daní a dávek s cílem omezit nezaměstnanost a zvýšit pracovní motivaci nízkopříjmových skupin • Zvýšit územní mobilitu • Modernizovat politiku zaměstnanosti

14. Začleňování na trhu práce - prioritní opatření • Snížit nezaměstnanost mladých do 25 let • Prosazovat rovné příležitosti žen a mužů na trhu práce • Zvýšit participaci starších osob na trhu práce • Zvýšit profesní mobilitu efektivním systémem rekvalifikací • Zjednodušit přístup cizinců na trh práce

15. Vzdělávání - prioritní opatření • provést reformu obsahu školního vzdělávání • Rozšířit přístup k vyššímu odbornému a vysokoškolskému vzdělávání • Podporovat spolupráci zaměstnavatelů, zaměstnanců a vzdělávacích a odborně profesních institucí • Zlepšit propojení systému počátečního a dalšího vzdělávání • Podporovat prostupnost mezi jednotlivými stupni terciárního vzdělávání • Podporovat další vzdělávání ve firmách • Zvýšit informační vzdělanost

16. Nedůležitější úkolyv oblasti vzdělávání • Výrazným způsobem zvýšit počet osob s vyšším a vysokoškolským vzděláním • Rozšířit podíl osob řazených do systému celoživotního učení • osnovy a učební struktury více přizpůsobit podmínkám moderní ekonomiky a znalostní společnosti • profesní přípravu lépe provázat s aktuálními i výhledovými potřebami trhu práce

17. Děkuji za pozornost. josef.pitner@bm.mpsv.cz