PRAVĚK 1

1. PRAVĚK 1

2. Paleolit – starší doba kamenná4 mil. – 10 000 let př.n.l. • Vývoj lidských druhů (hominidů) • Výroba prvních nástrojů • Užívání ohně • Vznik řeči • Lovci a sběrači • Člověk dn. typu (Homo sapiens sapiens): • Vznik umění • Náboženství a magie • Pohřbívání

3. Vývoj hominidů Chladno a sucho v Africe: ubývá lesů, přibývá savan. Australopitékové slezli ze stromů a vydali se hledat jídlo do savany. Vzpřímená chůze byla rychlejší a umožňovala rozhled přes vysokou trávu. Díky chůzi se uvolnily ruce. Australopiték byl vegetarián, Homo habilis už si stravu vylepšoval masem menších zvířat (dojídal, co nechali šavlozubí tygři) a vyráběl jednoduché nástroje. Homo erectus byl už prvotřídní zbrojař. Pěstní klín a oštěp umožnil tlupě LOV velkých zvířat. Běžně užívá oheň. Z Afriky se rozšiřuje do Evropy a Asie (žil i u nás: naleziště Beroun, Přezletice). Homo sapiens rozvíjí hrdelní řeč. Lepší dorozumění umožňuje lov stád (mamutů, sobů). Nejvyspělejší neandertálci se už oblékají do kůží a kožešin, stavějí jednoduchá obydlí, objevují umění. V mrazech poslední doby ledové je však převálcuje člověk současného typu. Má lepší zbraně a dokonalou řeč . 4 mil. let 2,5 mil. 1,5 mil. 300 000 40 000

4. Lucka byla dlouho nejstarším australopitékem. Objevili ji manželé Leakeyovi v Etiopii. Od roku 2000 se však objevilo několik nových opičích rekordmanů, kteří posunuli hranice o milion let. Homo erectus Homo erectus Afrika Australopiték Homo habilis Pěstní klín z pazourku oštěp a oheň. Homo erectus si troufne i na nosorožce!

5. Homo sapiens sapiens • Pohřby s pohřebními dary • Víra v posmrtný život • Náboženství a magie • Rituály pro úspěšný lov • Magie plodnosti • Uctívání předků (duchové rodu) • Uctívání živlů (oheň, blesk, déšť, vítr) a síly zvířat • Umění • Hudební nástroje • Malby, rytiny, sošky • Nová zbraň: luk • Dokonalá řeč

6. První hroby: rod své mrtvé přikryl větvemi a kamením, nebo položil na vyvýšené místo (blíže k nebi). Tváře jim nabarvili červenou hlinkou nebo namaskovali do podoby mytických hrdinů. Na cestu do říše mrtvých je vybavili kožešinami, zbraněmi, jídlem i amulety. Časté byly pohřby v poloze „skrčence“, kdy mrtvý připomínal čerstvě narozené miminko. Mrtvým předkům rod přinášel i později dary. Obával se jejich hněv a žádal je o pomoc při lovu, kruté zimě a v těžkých chvílích.

7. Běda rodu, který by rozhněval duchy svých předků!

8. Rekonstrukce hrobu

9. Kouzla má na starost šaman. Náš šaman trpěl kostižerem, ale duchové ho uzdravili. Teď léčí naše nemocné, zahání démony, zná byliny i mocné písně. Jsme rod Vlků, ale uctíváme také sílu medvědů a moudrost havranů. Šaman volá jejich jména, než jdeme na lov.

10. „Stádo velkých býků přišlo. Nejprve vykonáme obřad. V tomto obraze je duch býka. Ty, Dungu, jsi nejsilnější. Vezmi oštěp a ulov nejprve ducha býka. Jeho síla přejde na tebe a zítra přineseš hodně kořisti!“ Lovci zřejmě házeli na namalované býky oštěpy, kamení, stříleli šípy. Šaman potřel tváře lovců barvami, dal jim ochranné amulety. Stejně to dělají i dnešní australští domorodci.

11. „Hu, naši vlci zahnali mamuta do bažiny. Řekni Hagovi a Hernovi, ať vezmou dlouhé oštěpy. Jděte pomalu. Bahno je měkké. Mamut se může vzchopit a zavalit vás. Tak zemřel Han. Pozor!“ Řeč umožnila rychle se dohodnout, vysvětlit složité věci a učit se z dřívější zkušenosti. To bylo při lovu životně důležité.

12. Naše tlupa už bydlí!! Jeskyně, nebo dům? Středem života je oheň, zdroj tepla, ochrany před šelmami, dobrého jídla i kouzelné moci. Oheň stráží žena. Muž brousí zbraně a loví. Také hledá dobré kořínky, byliny, houby a plody. Rostlin je ale v době ledové nedostatek. Tenhle lovec si pochutnává na roztlučených kořenech rákosí. V domě je teplo díky izolaci z mamutích kostí a tuku. Na konci paleolitu vyrábějí pavlovští lovci proutěné nádoby. Když se košík z kořenů břízy namočí, pruty se spojí a nepropustí vodu.

13. Dům postavil muž, ale udržuje ho žena. Ona se stará o děti, připravuje jídlo. V domě z doby ledové bylo plno masa a kostí. I když venku bylo -20°C, uvnitř jste mohli chodit nahatí. Tak to dodnes dělají Eskymáci.

14. JESKYNNÍ MALBY

15. Jeskynní malby v Altamiře (Španělsko) objevila je pětiletá holčička Marie. Malíři magdalénské kultury je vytvořili pomocí minerálních hlinek.

16. Býk z francouzské jeskyně Lascaux . Pravěký malíř ho namaloval před 16 000 lety. Čertví, co znamenají ty černé tečky. Snad první kalendář připomínající lovcům, kdy táhnou stáda?

17. Nejen mamutem živ je pračlověk. Lovci z Lascaux proháněli také jeleny. Jelen nebo člověk? Šaman s maskou?

18. Býci a koně. Zvířata se prolínají a překrývají. Využití perspektivy znovu objeví až renesance.

19. H U D B A Kostěné flétny a buben – první hudební nástroje znali už neandertálci před 30 000 lety. Hudba sloužila především při obřadech. Buben byl odznakem moci šamana. Když šaman zemřel, zlomili jeho paličku a uložili ji do hrobu.

20. SOŠKY Věstonická venuše. Neolitický lovec ji vytvořil před 23 000 let z hlíny. Představoval si takhle svou vysněnou krásku? Možná sošky sloužily při obřadech plodnosti. Široké boky a veliká prsa jsou spíše podobou bohyně Matky než nějaké Miss Věstonice.

21. Venuše se objevují po celém světě. Kamenný reliéf venuše s rohem (hojnosti?). Druhá venuše je vyřezaná do slonoviny s pečlivým zpracováním účesu. Na vlasy si holky potrpěly, vázaly je do copů, kadeřily.

22. Šaman si připravuje obřadní loutku bůžka. Ve finále ji nabarví a obleče. Na obrázku nahoře vidíte způsob výroby hliněných figurek. Také později v neolitu byly venuše oblíbené. Záliba v ženských soškách a úcta k bohyni Matce bývá někdy vykládána jako MATRIARCHÁT, tedy vláda žen v rodu. Jen si vzpomeňte na kněžnu Libuši.

23. NÁSTROJE A VÝROBKY Zubaté čepele oštěpů byly strašlivou zbraní. Těžký oštěp způsobil mamutovi vnitřní zranění srovnatelné s dnešní kulovnicí. Dlouhé kostěné hroty zas pronikaly hluboko do těla zvířete.

24. Nejmodernější zbraně paleolitu: luk, harpuna a síť.

25. 1 1 kamenný sekáč 2 sekera z kamene a z rohu 3 sekera (indiánské vázání) 4 sekery (broušené a vrtané) 5 hroty šípů 6 kamenné tlouky (k drcení rostlin a zrn) 7 pazourkový nůž 2 3 6 7 4 5

26. Když nalovíme, maso vyudíme a usušíme. Stejně to dělají i dnešní rybáři z Norska a z Islandu. Naši vlci utáhnou sáně, umíme i lyžovat. Vody už se nebojíme, máme loďky a chodíme na ryby.

27. Práce žen z Dolních Věstonic: Vydělávání kůží, šití kožených šatů a váčků.

29. Výroba prvních textilí. K tkaní využívají ženy kopřivová vlákna a jednoduchý stav.

30. Kožené šaty. Do kůže se musely udělat otvory šídlem. Těmi se provlékly zvířecí šlachy.

31. Kostěné jehly a šídla

32. KONTROLNÍ OTÁZKY • Jmenuj vývojové druhy hominidů. Kde se první hominidé vyvinuli? • Který druh hominida je prvním skutečným lovcem? • Jaké novinky využíval Homo erectus? Do kterých světadílů se rozšířil? • K čemu sloužil pravěkým lovcům oheň? • Kdy se objevil druh Homo sapiens sapiens? • Co měl na starosti paleolitický šaman? Popiš pravěká „kouzla“. • Proč lidé začali pohřbívat své mrtvé? Jak první pohřby vypadaly? • Jmenuj naleziště jeskynních maleb. Co první umělci malovali? • Vypadali pravěké ženy jako Věstonická venuše? Proč má venuše velká prsa a boky? • Jmenuj první hudební nástroje. • Popiš dům lidí z Dolních Věstonic. Proč v něm bylo teplo? • Jmenuj nové zbraně lovců na konci paleolitu. • Porovnej práci paleolitických žen a mužů: jmenuj úkoly žen a úkoly mužů. • Jak ženy šily kožené šaty? • Z čeho se na konci paleolitu vyráběly první textilie?