Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Katedra psychologie

1. Univerzita Karlova v PrazeFilozofická fakultaKatedra psychologie Školní úspěšnost (Pro předmět Vývojová psychologie) Lucie Matějovská 1. ročník, prezenční studium

2. Školní úspěšnost - definice • obecnější chápání: vyjadřuje uskutečnění nároků společnosti na osobnost, uplatňovaných prostřednictvím školy (tzv. proces pedagogické optimalizace – slaďování požadavků školy na osobnost) • soulad vytvářený v průběhu výchovně vzdělávacích kooperací a řešící rozpory mezi požadavky školy na straně jedné a výkony, činnostmi a vývojem žákovy osobnosti na straně druhé: • Rozpory mezi tím, co už žák umí, a tím, co se by umět měl • Rozpory mezi vnějším hodnocením dítěte druhými lidmi a sebehodnocením • Rozpor mezi reálným postavením dítěte v kolektivu a vytouženým, žádaným postavením • Rozpor mezi nově vznikajícími potřebami, touhami, přáními dítěte a dosaženou úrovní jejich sil, přehledu, odpovědnosti, způsobilosti • Rozpory mezi hranicemi, do kterých je dítě (žák) vymezováno svým okolím a skutečnými silami, schopnostmi, vlastnostmi dítěte samého, pro které jsou tyto hranice např. příliš těsné (nebo jim nemusí stačit) • Dvě stránky školní úspěšnosti: • subjektivní a objektivní

3. Prospěch jako ukazatel školní úspěšnosti • Co známky znamenají,co se známkuje? • Jaký má známka vlivna budoucnost? • minimální vliv na úspěšnostv budoucí profesi • spíše ovlivňuje výběr budoucího povolání • Kdo v reálném životě dosahuje skutečných úspěchů? • Hodnotit slovně nebo známkovat?

4. Pozadí školní ne/úspěšnosti:Škola – rodina – žák • Osobnost dítěte • vývojové obtíže • výkonové předpoklady • rozdíly mezi chlapci a dívkami • temperamentové charakteristiky • pečlivost, snaživost, konformita a jejich vliv na výkon a hodnocení • motivace pro školní výkon • autoregulace, regulace učebního pokroku • zdravotní problémy • učební styly, učební strategie Škola • charakteristiky školy • osobnost učitele jako zdroj problémů • problémy ve výuce dané učivem • sociální charakteristiky učení Rodina • odlišné sociální prostředí • požadavky na dítě ze strany rodičů a očekávání úspěšnosti • problémy v rodině jako zdroj selhávání dítěte • vztah mezi rodiči a učitelem

5. Odlišný sociální start (Sociokulturní handicap) • Etnické rozdíly • Rozdíly ve společenských vrstvách • děti z nižších vrstev často vyrůstají v méně podnětném prostředí • děti z nižších vrstev mají navíc v předškolním období méně příležitostí k rozvoji klíčových řečových schopností • učitelé jsou většinou příslušníky střední či vyšší střední vrstvy • Teorie řečových kódů • rozvinutý a omezený řečový kód • Význam zájmu rodičů o školu • Konflikt rodina – škola • domácího prostředí výrazně odlišné normy oproti škole

6. Vývojové rozdíly • Školní ne/zralost • schopnost dítěte přizpůsobit se nárokům, které na ně klade škola, resp. školní vyučování • dítě je přiměřeně fyzicky i psychicky disponováno pro požadovaný výkon ve škole a samo zažívá pocit uspokojení ze zvládání úkolů, které jsou na ně kladeny • tři roviny: • tělesný vývoj – fyzická zralost • rozumové a poznávací funkce, řečový vývoj – psychická zralost • sociální a emocionální zralost • Výkyvy v dospívání • období puberty

7. Školní neúspěšnost v důsledkufyzického postižení, mentální retardace či poruch učení a pozornosti • Dlouhodobé tělesné postižení • ovlivňují celkový vývoj dítěte • vztah vrstevníků k nemocnému/postiženému • Snížená úroveň rozumových schopností • postižení jedinců, při kterém dochází k zaostávání vývoje rozumových schopností, k odlišnému vývoji některých psychických vlastností a k poruchám v adaptačním chování • Poruchy učení a pozornosti • poruchy učení – souhrnné označení různorodé skupiny poruch, které se projevují zřetelnými obtížemi při osvojování mluvení, porozumění mluvené řeči, čtení, psaní, matematické usuzování nebo počítání • u dětí průměrně i nadprůměrně inteligentních. • základem je nejspíš LMD – lehká mozková dysfunkce

8. Děkuji za pozornost …