Zátěžové testy

1. Fyziologie zátěže Zátěžové testy

2. Cíle zátěžového testování Měření „dat“ vyjadřujících: Schopnost provádět zátěž při vysoké (MAXIMÁLNÍ) spotřebě kyslíku (VO2 max, VO2peak, etc.) Aerobní kapacitu

3. Cíle zátěžového testování Měření „dat“ vyjadřujících: Schopnost provádět zátěž v intenzitě překračující maximální spotřebu kyslíku (30-s peak PO, supramax. Testy – Wingate test.) Anaerobní kapacitu

4. Cíle zátěžového testování Měření „dat“ vyjadřujících: Schopnost provádět zátěž aerobního charakteru (submaximální intenzity) s prodlouženým trváním (chodecký test, Cooperůvtest, atd.) Vytrvalostní schopnosti

5. Cíle zátěžového testování Měření „dat“ vyjadřujících: Schopnost překonávat odpor či konat práci proti vysokému odporu (MVC, max. počet opakování, atd.) Silové schopnosti

6. Cíle zátěžového testování Měření „dat“ vyjadřujících: Kloubní rozsah v rámci daného rozpětí (dosah v sedu, goniometrie, atd.) Flexibilitu

7. Cíle zátěžového testování Měření „dat“ vyjadřujících: Schopnost realizovat aktivity vyžadující koordinaci a pohybové dovednosti (balance, koordinace, atd.) Neuromuscularnídovednosti (obratnost)

8. Cíle zátěžového testování Měření „dat“ vyjadřujících: Schopnost vykonávat běžné každodenní pohybové aktivity. (sed-a-stoj skóre, atd.) Funkční výkonnost

9. Zátěžové testování • 1) měření a posuzování odezvy, případně i adaptace různých orgánových funkcí v závislosti na určitém zatížení – posuzování trénovanosti jedince • 2) provokace patologických reakcí neprojevujících se za klidových podmínek Testování výkonnosti Měření schopnosti jedince podat a opakovat co nejlepší výkon

10. Parametry výkonnosti Výkon – [W, W/kg] –věk, pohlaví, zdravotní stav, hmotnost Výdej energie – [kcal] – 1 km = 70-80 kcal {běh, chůze} Čas – [s., min, hod] - trvání Rychlost – [m/s, km/hod] Elevace – [˚, %] Vzdálenost – [m, km]

11. Ideální zátěžový test 1. Jednoduchý protokol • a] obecný – obecná výkonnost • b] specifický – specifickávýkonnost 3. Bezpečný 4. Validní – měříme opravdu co chceme měřit? 5. Objektivní – žádný jiný vliv (osoba, prostředí) 6. Reliabilita

12. Zátěžové testování Proč provádět? - INDIKACE Diagnostické (posouzení výkonnosti, diagnóza latentního onemocnění, …) Kontrolní (vliv léčby či tréninku) Preskripce pohybové aktivity či tvorba tréninkových programů Prognostické Výzkum

13. Zátěžové testování Proč (kdy) neprovádět ? - KONTRAINDIKACE ABSOLUTNÍ • AKUTNÍ ONEMOCNĚNÍ(horečka, infarkt myokardu - akutní), • maligní hypertenze(240/120), závažné dysrytmie, chronické onemocnění jater a ledvin, … RELATIVNÍ - Po infarktu myokardu,některé vady chlopní, nestabilní angína pectoris, nezvládnutý diabetes mellitus, ….

14. Kritéria dělení zátěžových testů Podle místa provedení a) Laboratorní b) Terénní Podle velikosti zatížení: a) Maximální (narůstající zátěž) b) Sub-maximální(relativně konstantní zátěž) b) Supra-maximální(Wingate test – 30 s)

15. Laboratorní×terénní testy Laboratorní testy Výhody: - Přesné stanovení velikosti zatížení - Standardní laboratorní podmínky Nevýhody: • Odlišný pohybový stereotyp(veslaři, kanoistina kole?) • horší výsledek • Nervozita z neznámého prostředí • -horší výsledek - Nutná transformace výsledků do terénních podmínek

16. Laboratorní×terénní testy Terénní testy Výhoda: - Známé podmínky – atletický stadion, sportovní hala, atd. - Identický pohybový stereotyp - Přímé použití v tréninku Nevýhoda: • Relativně nepřesné stanovení zatížení, podaného výkonu - Problém s přesností měření - Nestálé podmínky, vlivy okolí

17. Maximalní× submaximalní testy Maximální testy Výhody: - Přímé stanovení maximální výkonnosti organismu Nevýhody: - Závislost na vůli a motivaci - Riziko u ne zcela zdravých osob - Omezení použití před soutěží - Malé změny sledovaných parametrů vlivem tréninku u vysoce trénovaných jedinců

18. Maximalní× submaximalní testy Sub-maximální testy Výhody: - Bezpečné - Menší závislost na volních vlastnostech (příjemnější) - Větší změny monitorovaných parametrů vlivem tréninku - Většinou bez restrikce před závodem Nevýhody: • Často založeny na odhadu(předpokladu)SFmax. • Z výsledku je odhadována maximální výkonnost (chyba odhadu?)

19. Druhy a zdroje zatížení 1. Dynamické - Vlastní pohyby(dřepy, chůze) - Stupně(Step test) - Ergometry – bicyklový, chodecký pás, klikový ergometer, žebřík 2. Statické - Dynamometry(handgrip) 3. Další - electrické, farmakologické, chladové, hypoxické, psychologické, ortostatické (leh – stoj), hluboké dýchání, výdech proti odporu – Valsalvův manévr, atd.

20. Standardní laboratorní podmínky 1. Prostředí - Klid(co nejméně osob) - Cirkulace vzduchu(klimatizace) - Teplota(18–22˚C), vzdušná vlhkost 40–60% 2. Vybavení - kalibrace, funkčnost 3. Bezpečnost - Rychlé spojené s pohotovostí - Přítomnost lékaře, defibrilátor, léky

21. Standardní laboratorní podmínky 4.Testovaná osoba - Zdravá - Vyhnout se pití kávy, alkoholu a kouření(nejméně 12 hod před) - Alespoň dvě hodiny po jídle - Předchozí den bez namáhavé fyzické aktivity

22. Bicyklový ergometr×běhátko Bicyklový ergometr - Více v Evropě? - Mechanická účinnost 20–25 % • W (výkon) = odpor(mechanické či electromagnetické brždění) • + frekvence(50–70 otáček za minutu) Výhody: - prosto, tišší, přesné stanovení podaného výkonu - jednodušší a bezpečnější provedení - odběr krve, měření krevního tlaku, EKG, atd. Nevýhody: - kalibrace, zapojení méně svalů, ne všichni „umí“ jezdit na kole - z toho plynem nižší spotřeba kyslíku, nižší SF, atd..

23. Bicyklový ergometr×běhátko Běžecký pás - Více v USA a Kanadě ? - Mechanická účinnost nižší než 15 % • W (výkon) = rychlost(km/hod) • + elevace(%, °) Výhody: - přirozený pohyb, jediná možnost testování dětí - zapojení většího počtu svalů - dosažení “skutečného” maxima(vyšší spotřeba O2, SF) Nevýhody: - prostorově náročné, hluk - nebezpečí pádu, problémy s měřením TK a odebírání vzorku krve