260 likes | 394 Views
Manažerské rozhodování. Deterministické rozhodování (rozhodování za jistoty). Dělení. Podle počtu kritérií: Jednokriteriální rozhodování Multikriteriální rozhodování Způsoby měření kritérií: Nominální Ordinální Kardinální Absolutní.
E N D
Deterministické rozhodování (rozhodování za jistoty) Dělení • Podle počtu kritérií: • Jednokriteriální rozhodování • Multikriteriální rozhodování • Způsoby měření kritérií: • Nominální • Ordinální • Kardinální • Absolutní
Postup při multikriteriálním rozhodováníkritérií a vah důležitosti určení pořadí variant • Je založeno na výběru nejvhodnější varianty ze dvou nebo více zaměnitelných variant při použití dvou nebo více hodnotících kritérií. • Vytvoření modelu – ve tvaru rozhodovací matic. • Určení váhy důležitosti (intenzity vnímání) jednotlivých kritérií. • Agregace hodnotících
Ilustrativní příklad:- vícekriteriální výběr varianty • Ad1. Vytvoření modelu
Výkon Brzdná dráha Zrychlení BMW Pořadí variant Porsche Rozhodovací model
Ad2. Určení váhy důležitosti • Metody: • Pořadí • Bodovací (klasifikační • Párové srovnání
Metoda pořadí na určení vah důležitosti kritériíHodnocení vah důležitosti pomocí dvou „expertů“ E1, E2.
Metoda párového srovnáníPreferenční uspořádání např.:E1: K3 > K2 > K1; E2: K2 > K3 > K1
Ad3. Agregace hodnotících kritérií a vah důležitosti: Určení pořadí variant • Metoda pořadové funkce (agregace) • Metoda bodovací (agregace) • Metoda bazická (agregace)
Metoda pořadové funkce (agregace)pro tyto váhy kritérií: V1 = 0; V2 = 0,5; V3 = 0,5; Nejednoznačný výsledek !
Metoda bazická (agregace) Wt1 = 0 + 0,5 ∙ 0,9494 + 0,5 ∙ 1,0646 = 1,007 … první v pořadí Wt2 = 0 + 0,5 ∙ 1,0563 + 0,5 ∙ 0,9428 = 0,9428 … druhá v pořadí
Stochastické rozhodování (v podmínkách nejistoty resp. za rizika) • V praxi se nejčastěji používají tři způsoby: • Vycházející z dosavadní zkušenosti – hodnocení pravděpodobnosti vzniku jevu podle minulých relativních četností výskytu; • Opírající se o analogii – aplikace rozhodovacího stereotypu na podobných situacích • Metoda ukotvení a přizpůsobení – předem vytvořená apriorní představa o situaci a následná korekce pro větší přiblížení k cíly
Příklad: • Firma BEA, která se zabývá hledáním ropných nalezišť má ve vlastnictví neprozkoumaný pozemek. Rozhoduje se ve třech alternativách: • Okamžitý prodej pozemku (výnos = 125 tis.$) • Rok podržet ve vlastnictví a pak prodat • a) pokles cen ropy p = 0,9, (výnos = 11O tis.$) • b) nárůst cen ropy p = 0,1, (výnos = 440 tis.$) • C. Okamžitý průzkum vrty • a) suchá studna p = 0,5, (výnos = 0 tis.$) • b) vlhká studna p = 0,4, (výnos = 400 tis.$) • c) gejzír ve studně p = 0,1 (výnos = 1 500 tis.$) • Pozn. roční úrok i = 10%, vrtné náklady jsou odhadovány na 200 tis.$. • Úkol:Rozhodněte, která ze tří variant je pro firmu nejvýhodnější.
Střední zisky: E(CZ)pozdější prodej = O,1∙100+0,9∙400 = 370 tis.$ E(CZ)zkušební vrt = O,5∙(-200)+0,4∙200+0,1∙1300 = 110 tis.$ Okamžitý prodej 125 tis.$ A Pokles cen Diskontní koeficient: Pozdější prodej 100 tis.$ B 0,1 370 tis.$ 370 tis.$ Vzrůst cen 0,9 400 tis.$ C Suchá studna Zkušební vrt -200 tis.$ Vrtné náklady: tis.$ 0,5 110 tis.$ Vlhká studna 0,4 200 tis.$ 0,1 Gejzír 1300 tis.$ Řešení: Diskontní koeficient:
Hodnocení podnikatelských aktivit v podmínkách neurčitosti. Základní rozhodovací matice. Kritéria rozhodování Základní rozhodovací matice Situace (poptávka) S t r a t e g i e (produkce) • KRITÉRIA • ROZHODOVÁNÍ: • Laplaceovo • MINI-MAX • Hurwitzovo • Savageovo (matice ztrát) S1 S2 S3 S4 S5 P1 E11 E 12 E 13 P2 E 21 E 33 P3 Eij = výnosy - náklady - ušlý zisk P4 P5 ekonomické důsledky manažerských rozhodnutí
Laplaceovo kritérium • Laplaceovo kritérium: • Nejvýhodnější strategie je ta, • jejíž střední hodnota ekonomických důsledků ESj • rozhodnutí je největší. • Předpoklad: • pravděpodobnost výskytu • všech potenciálních situací pi • je stejná. 46
MINI - MAX Kritérium MINI - MAX Nejlepší je ta strategie, jejíž nejméně příznivý ekonomický důsledek (MINI) manažerského rozhodnutí je nejlepší (MAX) 20
Hurwitz Hurwitzovo kritérium: Nejlepší je ta strategie, jejíž vážený průměr (Ej) z nejménšího (min Eij) a největšího (max Eij) ekonomického důsledku manažerského rozhodnutí je největší. Ej = a*min Eij + b*max Eij a + b = 1,00 kde: a … koeficient pesimizmu b … koeficient optimizmu 84
Matice ztrát Savage-ovo kritérium: Nejlepší je ta strategie, která minimalizuje (MIN) největší ztráty (MAXI) vzniklé důsledkem chybných manažerských rozhodnutí 90 90
Ilustrativní příklad • Automobilová firma zvažuje zahájit výrobu nového automobilu vyšší třídy určenou výhradně pro domácí trh. Dáno: • - předpokládaná poptávka: 10 až 14 tisíc prodaných kusů ročně • - doba výrobního programu: 4 roky • - výrobní kapacita podniku: 18 tisíc automobilů dané třídy ročně - celkové průměrné náklady na výrobu jednoho automobilu: 800 000 Kč • - celkové fixní náklady výrobního programu: 1000 000 000 Kč • - průměrná cena jednoho automobilu: 1 200 000 Kč
Řešení: Úkol: • 1. Určete objem prodejů pro nulový zisk v prvním roce výroby (předpokládejte, že se každý rok prodá stejný počet výrobků). • 2. Vyplňte rozhodovací matici zisků variant (předpokládejte, že varianty mají stejnou pravděpodobnost výskytu) • 3. Pomocí rozhodovací matice a jejího vyhodnocení: a) mini-maxovou metodou b) metodou celkového zisku variant výroby určete jaký počet automobilů, který vyrobíte první rok.
Ad) 1 CZ = CV – CN = Pprodeje * Qprodeje – (FN/4 + Pvyroby * Qvýroby) Qprodeje ≤ Qvýroby vždy ! , když v rozhodovací matici je Qprodeje ≥ Qvýroby, pak při výpočtu CZ je Qprodeje = Qvýroby. CZ = 0 …. CV = CN 1 200 000 * Qkr = 800 000 * Qkr + 250 000 000 Qkr = 250 000 000 / 400 000 Qkr = 625 ks automobilů • Pozn. FN = 1000 000 000 / 4 = 250 000 000 Kč, 4 roky výroby při předpokladu stejných ročních prodejů.
Ad) 2 + Ad) 3Rozhodovací matice zisků variant: v milionech Kč