Sedm nových divů světa Lucie Dvořáková

1. Vysoká škola finanční a správní, Kladno Aplikační software I – zápočet Sedm nových divů světaLucie Dvořáková

2. Sedm divů světa je všeobecně známý seznam unikátních starověkých staveb v oblasti Středozemního moře a na Středním východě. Jako sestavitel seznamu je tradičně uváděn řecký spisovatel Filón Byzantský žijící snad ve 2. nebo 3. století n. l. Filón napsal krátký spisek O sedmi divech světa, ve kterém sestavil seznam staveb, které považoval za zcela unikátní. Tento seznam se však od toho dnešního poněkud lišil. Navíc se část spisu nedochovala. seznam sedmi divů starověkého světa vznikl patrně až v 18. století: Sedm divů světa

3. Rok 2007 byl výjimečný tím, že bylo oficiálně vyhlášeno novodobých sedm divů světa. Ty, které jsou dnes stále ještě známé již vyjma pyramid v Gíze nestojí, a tak celý svět volil v jednom z prvních celosvětových fór svých nových sedm divů světa. Hlasovat mohli samozřejmě i občané České republiky. Nových sedm divů světa bylo vyhlášeno 7. července 2007. Podle počtu hlasů zaslaných lidmi z celého světa bylo zvoleno nových sedm divů světa. Anketu inicioval švýcarsko-kanadský dobrodruh Bernard Weber. Kritici, včetně expertů z UNESCO, se však od této aktivity distancují. Sedm nových divů světa

4. Chichén Itzá je zřícenina mayského města na mexickém poloostrově Yucatán na území stejnojmenného spolkového státu Yucatán. Pochází z pozdně klasického až pozdně postklasického období (cca 600-1500 n.L.). Název Chichen Itzá pochází z mayského chich'en itza, což znamená V ústech studny Itza. Socha Krista Spasitele je socha na kopci Corcovado tyčící se nad brazilským městem Rio de Janeiro. Tuto sochu si roku 1921 objednala arcidiecéze v Riu de Janeiru. Socha je vysoká 39,6 m a váží 1145 tun. Je dílem francouzského sochaře Maximiliena Paula Landowského. Slavnostně odhalená byla 12. října 1931 jako památník brazilské nezávislosti na Portugalsku, vyhlášené roku 1822. Chichén itzá Socha Krista spasitele

5. Velká čínská zeď je starý systém opevnění táhnoucí se napříč severní Čínou. V dnešní podobě byla vybudována za dynastie Ming v době od konce 14. do začátku 17. století. Jejím účelem bylo chránit Čínu před mongolskými nájezdy. Zeď se táhne v ohromující délce cca 6000km východní počátek má v šan-chaj-kuan a končí daleko na západě v provincii kan-su na pokraji pouště Gobi. Nutno zdůraznit, že zeď v některých úsecích probíhá v několika liniích a vytváří odbočky, na jiných místech je naopak přerušena. V roce 2009 čínské úřady ohlásily že našli dosud neznámé zbytky čínské zdi.Dnes má zeď 8851km. Machu Picchu jsou ruiny předkolumbovského inckého kultovního města v peruánských Andách. Předpokládá se, že Machu Picchu nechal postavit Pachacútec Yupanqui v době okolo let 1460–1470. Ruiny objevil americký archeolog z Hiram Bingham. Město nemělo administrativní, vojenskou, ani obchodní důležitost. Proč Inkové město postavili, nikdo neví. Historici se domnívají, že chtěli být blíže svému božstvu – Slunci. Velká čínská zeď Machu Picchu

6. Petra je skalní město a archeologické naleziště v Jordánsku. Od roku 1985 je zařazena na seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. V bibli je označováno jako Selá a Arabové je mu dali jméno Mojžíšovo údolí. Koloseum nebo římské koloseum je elipsovitý amfiteátr v centru města Říma v Itálii. Jde o největší amfiteátr, který byl kdy v římské říši postaven. Je to jedno z velkých děl římské architektury a římského stavitelství. Původně bylo schopno pojmout 50 000 sedících diváků a bylo užíváno ke gladiátorským zápasům a veřejným podívaným. Vedle gladiátorských her se zde pořádaly, zápasy s divou zvěří, popravy, rekonstrukce známých bitev a dramata založená na klasické mytologii. Ačkoliv periodicky se opakující zemětřesení a zloději kamenů učinili z kolosea zříceninu, dnes je stavba skutečným symbolem císařského Říma. Petra koloseum

7. Tádž Mahal je monumentální pomník v Ágře ve státě Uttarpradéš v Indii. Nechal ho vystavět indický mogul Šáhdžáhán na památku své předčasně zesnuvší ženy. V roce 1629 zemřela ve věku 36 let při porodu 14. dítěte, žena indického Šáhdžáhána. Jeho žal byl tak veliký, že pro ni truchlil celé dva roky a učinil slib, že postaví pomník hodný její památky. Něco, čemu by se nevyrovnalo nic na světě. Tádž Mahal se stavěl 22 let a na jeho stavbě se podílelo přibližně 20 000 dělníků. Pomník je postaven z mramoru, který byl na stavbu dopravován z 300 km vzdáleného lomu. Celý povrch je zdoben polodrahokamy, drahokamy a kaligrafická výzdoba je provedena černým mramorem. Tádž mahal