1 / 14

Definice niky u rostlin je obecně těžká – proč? Rostliny využívají jen několik zdrojů:

Regenerační NIKA. Definice niky u rostlin je obecně těžká – proč? Rostliny využívají jen několik zdrojů: světlo, CO2, vodu a některé živiny z půdy. musí se tedy od sebe navzájem odlišit schopnostmi, jak využít tyto zdroje co nejlépe v prostoru a čase.

Download Presentation

Definice niky u rostlin je obecně těžká – proč? Rostliny využívají jen několik zdrojů:

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Regenerační NIKA Definice niky u rostlin je obecně těžká – proč? Rostliny využívají jen několik zdrojů: světlo, CO2, vodu a některé živiny z půdy. musí se tedy od sebe navzájem odlišit schopnostmi, jak využít tyto zdroje co nejlépe v prostoru a čase. Způsob regenerace je jednou z nejdůležitějších charakteristik, kterou se rostlinné druhy odlišují - používá se pro ni pojem regenerační nika.

  2. Definice niky u rostlin se kterou ztotožňuje i sám Grubb: Nika rostliny se skládá ze 4 komponentů: A) The habitat niche - fyzikálně – chemické a klimatické faktory prostředí nejvhodnější pro vegetativní růst rostliny B) The life-form niche – velikost a prostorový tvar rostliny, + její roční produkce. C) The phenological niche – rozložení vývoje rostliny během sezóny. D) The regeneration niche – vyjádření všech požadavků rostliny, aby mohl být úspěšně nahrazen dospělý jedinec novým jedincem příští generace. Richards (1969) a Wuenscher (1969, 1974)

  3. Mechanismy, které se podílí na pestrosti rostlinného společenstva, a nezahrnují rozdíly v regenerační nice: Pestrost životních forem – ty se navzájem efektně doplňují svým rozmístěním v prostoru. Různé načasování fenologické fáze u druhů ve společenstvu (př. jarní aspekt listnatých temperátních lesů, plevele v polích) Výkyvy prostředí zahrnující abiotické faktory (srážky, min. a max.T) + biotické faktory (herbivoři, paraziti, množství opylovačů). Koexistence 2 (a více) druhů rostlin ve směsi – doplňují se je umožněna: vybalancovaným vztahem vnitrodruhové versus mezidruhové kompetice, či limitací každého z obou druhů jiným faktorem např. toxiny či minerálními látkami (př. pro trávy je primárním limitujícím faktorem půdní dusík x pro legumy je to fosfor a draslík) Rozdíly ve schopnosti kompetice závisí i na fyziologickém věku rostliny.

  4. Důležitost gapů: Studium regenerace se začala věnovat pozornost nejprve v lesích, a to převážně tropických. Důležitost gapové dynamiky – po smrti rostliny nastane v porostugap, a je velmi důležité, uchytí-li se v něm stejný, či jiný druh => jaký aproč? Roli hraje množství charakteristik gapů které ovlivňují, jaké druhy rostlin v nich vyklíčí..Např. ve větších gapech se snadněji uchytí světlomilné rostliny, v menších naopak stínomilné.. Načasování vzniku gapu je neméně důležité – např.na říčních březích V Anglie spolu kompetují dva druhy. Pokud zde vznikne gap na jaře, obsadí ho časnější druh – Epilobium hirsutum, a nedá šanci pozdnějšímu druhu Lythrum salicaria. L. salicaria naopak obsadí na podzimvzniklé gapy na úkor Epilobium. Gap představuje pro rostliny i semena trade-off – je to sice volné místo, ale jsou tunaopak extrémnějšíteploty…

  5. Příklady diferenciace v regenerační nice rostlin – všechny následující fáze regeneračního cyklu jsou velmi důležité. • Produkce životaschopných semen (zahrnuje kvetení, opylování a tvorbu semen) • B) Šíření (disperze) semen v prostoru • C) Klíčivost semen. • D) Uchycování semenáčků • E) Další vývoj mladé rostliny.

  6. A) Produkce životaschopných semen (zahrnuje kvetení, opylování a tvorbu semen) se liší jak mezi jednotlivými druhy, tak mezi roky, což umožňuji vznik pestrých rostlinných společenstev. Existuje variabilita jedincůuvnitř každého druhu i populace v požadavcích na prostředí. Nejvíce výzkumů v lesních společenstvech - tři typy klíčivosti u stromů: 1) každý rok mají průměrný výnos semen, 2) vyšší plodnost je značně nepravidelná mezi roky, 3) vysoká plodnost je silně periodická – tzv. semenné roky. Nepravidelná plodnost je způsobená vnějšími podmínkami prostředí, které se rok co rok liší, zvýhodněny jsou pokaždé jiné skupiny druhů. Produkce životaschopných semen je dále závislá: na opylovačích (intenzitě větru, vody, počtu hmyzu), podmínkáchprostředí v době kvetení (př. extrémní teploty mohou drasticky zredukovat výnos, množství semenožravých predátorů hub a patogenů.

  7. B) Šíření (disperze) životaschopných semen Šíření semen v prostoru –je také rok od roku variabilní. Závisí na: Tvaru a velikosti semen Přítomnosti a intenzitě přenosových vektorů(vítr, voda, zvířata – různé -chorie) Existuje tu trade-off šíření na krátké a velké vzdálenosti Šíření semen v čase – životaschopnost semen se liší druh od druhu např. Salix jsou schopna klíčit pouze 14 dní x některé byliny čekají v semenné bance celá desetiletí, př. druhů čekajících nagap:Poa, Holcus a Agrostis. Přežití semen je ovlivněno i počtem semenožravých zvířat či ničivých plísní a mikrobů, např. velká semena některých stromů jsou v hojném počtu sežrána.

  8. C) Klíčivost semen je ovlivněna následujícími faktory: Tvar, velikost a povrchové struktury semene ovlivňují jeho schopnost zanoření do půdy, příjmu vody, životnost => načasování vyklíčení. Chemismem půdy: množstvím nitrátů, vápníku, či allelopatickýchlátek. Variabilita podmínek mezi jednotlivými roky. Co je někdy výhodou, v jiném období se může stát nevýhodou (př. klíčení semenáčků v trsech trav či gapech) Rozdíly v mechanismech, které spouští vlastní klíčení či přerušují dormanci: Stejný mechanismus bývá u skupin druhů se stejnou strategií klíčení (př. „chilling“ u na jaře klíčících, projití semene traktem, obroušení semenných obalů,…). V současné době existuje mnoho pokusů s klíčením v laboratoři, ale podmínky přímo v terénu jsou jiné a těžko definovatelné. Trade-off v čase vyklíčení: strategie semen klíčících rychleji (r) či pomaleji (K), již na podzim či až na jaře… Některé druhy jsou schopné produkovat semena různých vlastností - jejich podíl je rok od roku jiný (až semenný dimorfismus).

  9. Semenná dormance umožňuje odložení klíčení na vhodnější období. Má smysl pouze v proměnlivém prostředí (není v tropech). Hlavní typy dormance: A) krátkodobá – sezónní: reakce na „předvídatelné“ sezónní změny v rámci střídání ročních období (př.: množství srážek, prům. T, sluneční záření,…). Mají ji jednoletky, dvouletky i vytrvalé rostliny rostoucí v prostředích, kde se každoročně pravidelně střídají vegetační období. Jejich semena jsou většinou velká, vyklíčí rychle a ve vysokém procentu, jsou součástí přechodné semenné banky. A) dlouhodobá – generační: reakce na nepředvídatelné změny a výkyvy prostředí. „Snaží se “ minimalizovat risk vymření populace či druhu při klíčení ve špatném roce. druhy různých strategií, rostoucí většinou v nestálých či narušovaných prostředích: (jednoletky; kulturní plevele; ruderály; mokřadní rostliny; itrvalky, ozimé jednoletky) jejich semena jsou spíše menší, s odolným osemením a jsou součástí trvalé semenné banky. ! semennou dormanci nemá většina trav - klonalita „Trade-off“ mezi dormancí a vyklíčením : semena zůstávají v bance po několik let X riskují, že zmeškají vhodný rok, když nevyklíčí + mortalita semen

  10. D) Uchycování semenáčků Je závislé na: charakteru povrchu, málokdy je specifický (př. semenáčky některých smrků se nejlépe uchycují na kmenech starých padlých stromů). velikosti semene- čím větší semeno, tím více bývá stín-tolerantní, ale neplatí to vždy (př. semena některých dubů naopak potřebují světlo). mezisezónní variabilitě – roli hrají takové faktory, jako: dostupnost vody, oslunění. přítomnosti predátorů – herbivorů, slimáků, škůdců semenáče redukuje. Roli hrají i allelopatické látky E) Další vývoj mladé rostliny Semenáče jsou mnohem citlivější, než dospělé rostliny! Ke svému vývoji v dospělce mohou semenáčky potřebovat jiné podmínky, než pro uchycení a vzejití (např. u některých stromů – tak vznikají banky semenáčků).

  11. Vegetativní regenerace rostlin • Je také velmi důležitá (vegetativní rozrůstání, klonalita). • Je jasné, že regenerace zahrnuje jak generativní, tak vegetativní • procesy -jejich relativní důležitost je závislá na charakteru společenstva. • Často se také pletou pojmy regenerace a sukcese („sukcesní nika“).

  12. Průběh regenerace v různých rostlinných společenstvech • existují 4 hlavní typy společenstev: • Lesy a lesní porosty – disturbance pastvou, či vznik gapů (přirozené padání stromů, vichřice). Regenerují hlavně semeny, ale ivegetativně. • Křovinná společenstva – regenerace ze semen i vegetativně. • Louky – tam je to méně jasné, generativní regenerace je zřejmě dost závislá na gapech, hodně zde dominují vegetativně se šířící trávy. • Pro keře a rostliny je důležitější vegetativní regenerace, ale současně jsou i rostliny regenerující striktně ze semen. • 4)Společenstva efemer – většina regeneruje jen ze semen.

  13. Na závěr: Rozdíly v regenerační nice umožňují rostlinným druhům koexistenci ve společenstvu. Hypotéza: právě rozdíly v regenerační nice mají za následek oddělení některých taxonů v rámci rodu, které mají jinak velmi podobné požadavky na prostředí. Děkuji za pozornost !

  14. LITERATURA (výběr): Grubb, P. J. 1977. The maintenance of species - richness in plant communities: the importance of the regeneration niche. Biological Revue 52: 107-145. Kotorová I. & Leps J. (1999). Comparative ecology of seedling recruitment in an oligotrophic wet meadow.J. Veget. Sci. 10: 175-186.Silvertown, J. (1981). Seed size, life span, and germination date as coadapted features of plant life history. The American Naturalist 118: 860-864. Spacková I., Kotorová I. & Leps J. (1998):Sensitivity of seedling recruitment to moss, litter and dominant removal in an oligotrophic wet meadow. Folia Geobot. Phytotax. 33: 17-30. Venable, D. L. & Brown, J. S. (1988). The selective interactions of dispersal, dormancy, and seed size as adaptation for reducing risk in variable environments. The American Naturalist 131: 360-384.

More Related