180 likes | 365 Views
Zájmena uvozující obsahové věty. Magda Ševčíková sevcikova@ufal.mff.cuni.cz Ústav formální a aplikované lingvistiky Matematicko-fyzikální fakulta Univerzita Karlova v Praze. Úvod Vymezení tázacích a vztažných zájmen Zájmena uvozující obsahové věty (tzv. závislé/ nepřímé otázky)
E N D
Zájmena uvozující obsahové věty Magda Ševčíková sevcikova@ufal.mff.cuni.cz Ústav formální a aplikované lingvistiky Matematicko-fyzikální fakulta Univerzita Karlova v Praze
Úvod • Vymezení tázacích a vztažných zájmen • Zájmena uvozující obsahové věty (tzv. závislé/ nepřímé otázky) • jako zájmena vztažná • jako zájmena tázací • Věty uvozené zájmeny kdo/co, jimž předchází demonstrativum ten • Shrnutí sevcikova@ufal.mff.cuni.cz
Úvod • tradiční dělení zájmen v českých mluvnicích • osobní, přivlastňovací, vztažná, tázací... • kdo, co, jaký, který, čí • tázací i vztažná • rozlišení podle kontextu • jako tázací v otázkách • př. Kdo přijde? Který počítač můžu použít? • jako vztažná v přívlastkových větách • př. Částka, kterou máme k dispozici, není příliš vysoká. • jako vztažná nebo tázací v obsahových větách • př. Zeptal se jí, kdo přijde. Položil jí otázku, který počítač může použít. sevcikova@ufal.mff.cuni.cz
Tázací zájmena – užší vymezení • „Interogativa implikují a signalizují neurčitost (neurčenost), nerozčleněnost [...] a zároveň vyjadřují – nezbytně ve spojení se specifickými prostředky intonačními nebo grafickými (otazníkem) – apelk odstranění této neurčitosti.“ (Mluvnice češtiny 2 1986, 96) • apel k odstranění neurčitosti jako konstitutivní rys tázacích zájmen uvádí také např. Havránek – Jedlička (1996, 89) nebo Příruční mluvnice češtiny (2000, 295) • tázací zájmena užívána v otázkách sevcikova@ufal.mff.cuni.cz
Tázací zájmena – širší vymezení • konstitutivním rysem tázacích zájmen pouze neurčitost (reference k něčemu neurčitému) • Komárek (2006, 73): apel k odstranění neurčitosti není součástí významu tázacích zájmen, vyplývá z výzvového charakteru otázky • tázací zájmena v otázkách i v obsahových větách • Který počítač může použít? • Řekni mi, který počítač může použít. • Řekla, který počítač může použít. sevcikova@ufal.mff.cuni.cz
Vztažná zájmena – užší vymezení • relativa vyjadřují vztah k větnému členu řídící věty a zároveň slouží jako spojovací prostředky (Příruční mluvnice češtiny 2000, 297) • vztah k členu řídící věty jako konstitutivní rys vztažných zájmen uvádí také např. Havránek – Jedlička (1996, 89), Čechová (1996, 191) • vymezení vztažných vět založeno na tomto vymezení jen zřídka, např. P. Karlík v Encyklopedic-kém slovníku češtiny (2000, 257) nebo K. Svoboda (1972, 61) sevcikova@ufal.mff.cuni.cz
Vztažná zájmena – širší vymezení • konstitutivním rysem vztažných zájmen pouze jejich spojovací funkce (Mluvnice češtiny 2 1986, 96) • vymezení vztažných vedlejších vět v opozici k větám spojkovým zpravidla odpovídá tomuto širšímu pojetí vztažných zájmen (např. Čechová 1996, 293n., Šmilauer 1969, 48, Mluvnice češtiny 3 1987, 449n.) sevcikova@ufal.mff.cuni.cz
Zájmena uvozující obsahové věty jako zájmena vztažná • toto pojetí slučitelné pouze s širším pojetím vztažných zájmen (tzn. vztažná zájmena nemusejí vyjadřovat vztah k členu řídící věty) • Mluvnice češtiny 2 (1986, 96): v závislých otázkách zůstává neurčitost relevantní, nežádá se její odstranění, implicitně se konstatuje; Mluvnice češtiny3 (1987): závislými otázkami „[...] se mluvčí přímo netáže [...]. Intonace závislých otázek není tázací, ztráta větného přízvuku uvozovacího zájmena nebo příslovce ukazuje, že tázací slovo přešlo ve vztažné [...]“ • obdobně Šmilauer (1969, 48), Čechová (1996, 292) • ALE: Mluvnice češtiny 2 (1986, 96): „Existuje i užití interogativ bez apelu k odstranění neurčitosti, tedy v ‘čistě neurčitém’ netázacím významu: [...] Nemám co dělat, kde spát, kam jít.“ sevcikova@ufal.mff.cuni.cz
Zájmena uvozující obsahové věty jako zájmena tázací • Komárek (2006, 87) • Příruční mluvnice češtiny (2000, 355), • P. Karlík v Encyklopedickém slovníku češtiny (2002, 522) • Pražský závislostní korpus 2.0 • pouze ta zájmena, která mají antecedent, jsou označena jako vztažná -> zájmena v obsahových větách jako tázací sevcikova@ufal.mff.cuni.cz
http://ufal.mff.cuni.cz/pdt2.0/ Policie zadržela Kolumbijce, který pašoval dva kilogramy kokainu. Investorská veřejnost nyní netrpělivě očekává, jaké výchozí ceny burza stanoví. sevcikova@ufal.mff.cuni.cz
Výhody tázací klasifikace zájmen v obsahových větách • je udržitelné užší vymezení vztažných zájmen • nutně vyjadřují vztah k antecedentu • slovnědruhová subklasifikace koresponduje s morfo-logickým chováním zájmen • morfologické kategorie vztažných zájmen řízena kategoriemi antecedentu • morfologické kategorie tázacích zájmen řízeny syntakticky nadřazeným členem • koherentní klasifikace zájmen v syntakticky příbuzných konstrukcích • Zeptal se ho: „Kterýpočítač můžu použít?“ • Zeptal se ho, kterýpočítač může použít. • Položil mu otázku, kterýpočítač může použít. • XPoložila mu otázku, kterou nečekal. sevcikova@ufal.mff.cuni.cz
Věty uvozené zájmeny kdo/co, jimž předchází demonstrativum ten • dvojí interpretace • (i) ten je větným členem řídící věty, zájmeno kdo/co je vztažné (v úzkém pojetí) – jeho antecedentem je ten, závislá věta je přívlastková • (ii) ten nemá větněčlenskou platnost, zájmeno kdo/co nemá antecedent (sporná tázací vs. vztažná klasifikace), závislá věta je obsahová • kombinace tvaru zájmena ten se zájmeny kdo/co připouštějící jedinou interpretaci • kombinace připouštějící obě interpretace • Hrbáček (1964), Panevová (1971), Svoboda (1972) sevcikova@ufal.mff.cuni.cz
Jednoznačné kombinace • pouze interpretace (i): závislá věta přívlastková • Ptal se na toho, kdo přijde. • pouze interpretace (ii): závislá věta obsahová • Ptal se na to, kdo přijde. sevcikova@ufal.mff.cuni.cz
Dvojznačné kombinace • 9 kombinací tvarů ten se zájmeny kdo/co • (1) tohogen+kdo • (2) tomu+kdo • (3) tom+kdo • (4) tím+kdo • (5) toakuz+co • (6) tohogen+co • (7) tomu+co • (8) tom+co • (9) tím+co sevcikova@ufal.mff.cuni.cz
Dvojznačnost v kombinacích (1) až (4):tohogen, tomu, tom, tím + kdo • dvojznačnost souvisí s nejednoznačností rodu u tvarů zájmena ten: živ. maskulinum vs. neutrum • tohogen, tomu, tom, tím • živ. maskulinum -> jde o člověka -> interpretace (i) • neutrum -> jde o skutečnost -> interpretace (ii) • př. Informace, kterou moji klienti odmítli sdělit, se týkala toho, kdo materiál z počítače zkopíroval a předal jim ho. (syn2005; http://ucnk.ff.cuni.cz) • transformační test (Svoboda 1972, 92; Panevová 1971, 296nn.) • (i): Informace se týkala člověka, který materiál zkopíroval... • (ii): Informace se týkala toho, který člověkmateriál zkopíroval... sevcikova@ufal.mff.cuni.cz
Dvojznačnost v kombinacích (5) až (9):toakuz, tohogentomu, tom, tím + co • Panevová (1971, 297): Ptal se na to, co známe. • (i) Ptal se na věci, které známe. • (ii) Ptal se na to, které věci známe. • Za těchto okolností se nelze divit tomu, copíše ve svém článku Melanie Haslam z Wise Branding: [...]. (syn2005) • ...se nelze divit věcem, které píše ve svém článku... • ...se nelze divit tomu, jaké věci píše ve svém článku... • Lidé musí tomu, co děláme, věřit. (syn2005) • Lidé musí věcem, které děláme, věřit. • Lidé musí tomu, jaké věci děláme, věřit. • přehodnocení dvojznačnosti? • jiný test? sevcikova@ufal.mff.cuni.cz
Shrnutí • obsahové věty uvozeny vztažnými zájmeny • vztažná zájmena pouze jako spojovací prostředky, nemusejí mít antecedent • tázací zájmena implikují neurčitost a apel k jejímu odstranění • obsahové věty uvozeny tázacími zájmeny • vztažná zájmena mají antecedent a spojovací funkci • tázací zájmena implikují neurčitost • závislé věty uvozené kdo/co, jimž předchází ten • homonymie jen u vybraných kombinací • kombinace s kdo: transformační test • kombinace s co:jiný test?přehodnocení homonymie? sevcikova@ufal.mff.cuni.cz
Literatura • ČECHOVÁ, M. a kol. (1996): Čeština – řeč a jazyk. Praha: ISV • Encyklopedický slovník češtiny (2002). Praha: NLN • HAVRÁNEK, B. – JEDLIČKA, A. (1996): Stručná mluvnice česká. Praha: Fortuna • HRBÁČEK, J. (1964): O syntaktické funkci korelativního spojení řídící a závislé věty. Slovo a slovesnost, 25, 81–95 • KOMÁREK, M. (2006): Příspěvky k české morfologii. Olomouc: Periplum • MIKULOVÁ, M. a kol. (2005): Anotace na tektogramatické rovině Pražského závislostního korpusu. Praha: ÚFAL MFF UK • Mluvnice češtiny 2 (1986). Praha: Academia • Mluvnice češtiny 3 (1987). Praha: Academia • PANEVOVÁ, J. (1971): Vedlejší věty obsahové. Slovo a slovesnost, 32, 289–300 • Příruční mluvnice češtiny (2000). Praha: NLN • SVOBODA, K. (1972): Souvětí spisovné češtiny. Praha: UK • ŠMILAUER, V. (1969): Novočeská skladba. Praha: SPN sevcikova@ufal.mff.cuni.cz