Geografie dopravy a spojů 3. ročník, ZS, 1/0, kolokvium

1. Geografie dopravy a spojů 3. ročník, ZS, 1/0, kolokvium

2. 1. Úvod - definice a pojetí dopravy, význam a postavení dopravy 2. Vnitřní členění dopravy, její vývoj, základní termíny a jejich význam 3. Typy dopravních systémů 4. Vliv geogr. podmínek na dopravu, lokalizace dopravních zařízení, typy komunikačních sítí a jejich hodnocení 5. Typy komunikačních sítí a jejich hodnocení 6. Přehled dopravních odvětví - železniční a automobilová doprava 7. Přehled dopravních odvětví - vnitrozemská vodní a námořní doprava 8. Přehled dopravních odvětví - letecká doprava a speciální druhy dopravy 9. Spoje 10. Doprava ve městech a ve venkovských oblastech 11. Dopravní systém ČR 12. Doprava v EU - současný stav a priority do budoucnosti 13. Doprava a životní prostředí - trvalá udržitelnost v dopravě

3. Literatura: základní: Brinke, J.: Úvod do geografie dopravy, Př F UK Praha, 1992, 1999, 107 doporučená: Dopravní politika v Evropě z pohledu NGO´s, sborník příspěvků Haack Atlas - Weltverkehr Řehák, S.: Aktuální problémy ČR - 6. díl - Doprava, Schola forum Ostrava 1997 Tolley, R., Turton, B.: Transport systems, Policy and Planning: A Geographical Approach, Longman 1995 časopis Doprava Ročenky dopravy www.mdcr.cz - internetové stránky Ministerstva dopravy

4. doprava = cílevědomé přemísťování osob, nákladů a energií v prostoru • spoje = odesílání a přijímání zpráv a informací • základní složky: • dopravní prostředky • dopravní cesty • dopravní zařízení • Studiem se zabývá celá řada disciplín, i geografie (důraz na prostorové aspekty), jinak technické, ekonomické a historické vědy • jedna ze základních disciplín SEG

5. členění: • všeobecná • dopravních odvětví • regionální • spolupráce s negeografickými i ostatními dílčími geogr. disciplínami

6. Význam a postavení v národohospodářském komplexu: • jedna z nejvýznam. sfér ekonomiky (rovnocenná k prům. a zeměď.) • v čase se role d. zvyšuje („just in time“, globalizace ekon. činností), nezbytný prostředek dělby práce (meziodvětvové vazby) • její výroba a spotřeba probíhá současně, nutná pro fung. ekonomiky • podíl EAO v dopravě = odraz vyspělosti státu (4-5% je průměr, vysp. státy 7-10%) • podíl na zákl. fondech: 1/8, z toho 38% dopr. park, 62% d. síť a zařízení, z toho 80% ve vysp. zemích, 3/4 zf aut. a námoř. doprava • podíly: 9/10 svět. motor. parku, 1/4 spotřeby paliv, 1/3 el. energie, kovů, mazacích olejů, 3/4 kaučuku • roste spec. spotř. práce/1 tunu produktu = ekonomická vzd. přepravy od r. 1945 vzrostla 2x, ve vysp. státech 4x, v USA 8x

7. Vnitřní členění dopravy: • nákladní - ve sféře výroby, oběhu a spotřeby • osobní - cestující = bezprostřední spotřebitelé produkce • z hlediska geosfér: pevninská, vodní, vzdušná (vesmírná), zvláštní • základní odvětví dopravy: železniční, automobilová, námořní, vnitrozemská vodní, letecká, potrubní, el. energie • podle povahy dopr. svazků: mezinárodní (tranzitní), vnitrostátní (místní-MHD, vnitrooblastní, mezioblastní)

8. Stručný přehled vývoje dopravy: pěší, animální, říční doprava (průplavy - Egypt, Čína), pobřežní dopr. (Středozem. a Rudé m. - Féničané) rozvoj silniční sítě v centraliz. starověkých státech (Řím, ale i Čína, Indie a Persie) námořní plavba - kompas se dostal do Evr. přes Araby z Číny - velké geografické objevy - da Gama, El Cano, Columbus, Magalhaes od 17. st. - s rozvojem manufaktur rozvoj říční d. - kanály v SZ Evropě, výstavby státních silnic (u nás „císařských“ podle franc. vzoru za MarieTerezie a Josefa II.) - vojensko-strateg. význam 1769 - J. Watt - vynález parního stroje: 1807 - 1. paroplavební linka - R- Fulton na Hudsonu v USA J. Ressel - vynález lodního šroubu (rodák z Chrudimi) 1825 - Stephenson - Stockton-Darlington - první železnice, transport uhlí (SV Anglie), masový rozvoj železnic během 19. st. 1886 - vynález výbušného motoru - Daimler, Benz, po 1. sv. válce nástup automobilismu

9. 1908 - L. Blériot - první letadlo, 1911 - přeletění La Manche Po 1. sv. válce nejprudší rozvoj dopravy - proces rozšiřování územní dělby práce a vznik globálního trhu vzniká potřeba mez. úmluv: o řekách, o teritor. vodách, o vzduš. prostoru… po 2. sv. válce - lety do kosmu, intenzifikace dopravy, rozvoj především jejích „nových“ druhů, vč. telekomunikací

10. Základní pojmy a termíny používané v geografii dopravy: Dopravní cesta - pás v terénu spojující dva body a bezpočet mezilehlých bodů Komunikace - d.c. včetně pevných zařízení Dopravní komunikační linka - dopr. spojení konkrétním dopr. prostř. v obou směrech, podle JŘ po existující dopr. cestě Dopravní (komunikační) tah - svazek dopr. linek -tah neúplný x tah komplexní Dopravní (komunikační) body - stanice, ale i zastávky, letiště ... t.j. zpravidla vč. pevných zařízení Dopravní (komunikační) uzly - stejného, nebo nestejného druhu Dopravní (komunikační) síť - stejného, nebo nestejného druhu Dopravní svazky a přepravní proudy:

11. Dopravní svazky a přepravní proudy: -objem přepravy (tuny, počet osob) -přepravní výkon (tunokilometry, osobokilometry) - tkm, oskm -mobilita (hybnost) - celk. počet jízd na 1 ob/rok -přepravní proudy - úhrn přepravy na dopr. cestě nebo dopr. lince za čas. jedn., důležité je geogr. rozlož. p.p. a jeho ek., hist., spol. aj. souvislosti a jeho čas. vývoj (př. SRN do r.1990 a poté) -- intenzita přepr. proudů - zatížení přísluš. dopr. cest -oskm nebo tkm/km - důl. časové rozděl. rostou s rozlohou , sledování podle jednotl. substrátů -průměrné přepr. vzdálenosti podle jednotl. druhů dopravy:

12. námořní 8400-8800 z toho kabotážní 1200 vnitrozemská vodní 530 železniční 585 automobilová 26 letecká 1300 potrubní 757

13. -vlastní náklady přepravy - částka na 1 os(t)km, závisí na SG i FG faktorech -- tvorba tarifů - cen dopr. produkce (je to účinný nástroj dopr. politiky) -frekvence dopravy -počet spojů v urč. úseku dopr. linky -frekvence přepravy - množství přepr. osob, materiálu z nebo jedn. stanic -rychlost dopravy - u dopr. prostř. v určitém úsekum d.c. -maximální (jízdní, technická, cestovní), průměrná cestovní rychlost -rychlost přepravy - celková doba od odeslání k doručení zboží, u os. d. vč. přestupů, čekání ap. Dopr. poloha a zázemí -d.p-.bodová, širší - a to vzhledem k exist. síti a vzhl. k podm. jejího vzniku zázemí - oblast působnosti dopr. uzlu,stanice, d.c. - zvláště u přístavů a letišť

14. Typy dopravních systémů I. a II. typ - severoamerický a západoevropský --mnohostrannost a vysoký stupeň rozvoje --větší důraz na kolejovou a veřejnou dopr. v ZE -vysoký stupeň ind. automobilizace, hustá síť kvalitních komunikací -důležitá role námoř. dopr. III. typ - Austrálie, Japonsko, JAR, Nový Zéland -blíží se I. a II., ale větší jednostrannost rozvoje jednotl. druhů dopr. IV. typ - postkomunist. země stř. Evropy (Visegrad a Slovinsko) - ovlivněny spol. a ekon. vývojem v minulosti, celková zanedbanost infrastr., tlaky na přibliž. úrovně ZE ze strany EU V. typ - ostatní postkom. státy včetně SNS - velmi heterogenní skupina, rozdílná úroveň, větší role žel. a vod. dopr., méně automobil. a letecké dopr. ( v Rusku i letecká), nízká úroveň a i využití infrastr.

15. VI. typ - vyspělé země LA, NIZ - velké vnitrostátní rozdíly a dominance jednoho z odvětví dopr. VII. typ - země s centrálním plánováním v Asii a Kuba - zvláštní ekon. a spol. podmínky, jednostrannost a zaostalost systémů, velký rozvoj žel. dopr. v Číně, zde i nejlepší úroveň ve srov. s ostatními VIII. typ - ostatní rozvojové země - velmi heterogenní skup., ale celkově velmi nízká úroveň, neúplné dopr. tahy Vliv geografických faktorů na dopravu -určující vliv společensko-ekonom. podmínek (vytvářejí poptávku po dopravě) Fyzickogeografické faktory - stále významný vliv, různý podle jednotl. druhů dopravy

16. 1.námořní doprava: existence přiroz. zátok, nezamrzání moře, malý výskyt bouří a mlh, využití mořs. proudů, přílivu, odlivu 2. říční doprava: možnost východu na moře, dostatečná hloubka plaveb. dráhy bez mělčin a skalních prahů, rozvětvení přítoků a možnost stavby průplavů, odpovídající spád ř. a rychlost proudu, malé kolísání vodních stavů 3. suchozemská doprava: příznivý reliéf, nepřítomnost přiroz. překážek a kvalita geol. podloží, nevyskyt. sněh. lavin, lijavců a závějí, dostatečné zdroje surovin pro stavbu, nezamrzání půdy 4. letecká doprava: reliéf, síla převlád. větrů, atmosfér. situace ( mlhy, sníh, magnet. bouře) a stále důlež. i neobtěžování hlukem -v čase slábne vliv FG podmínek, ale u některých druhů dopr. je limitující Socioekonomické faktory hospodářská struktura oblasti (úroveň rozvoje, podíl sektorů), rozmístění výroby a spotřeby, rozmístění obyvatelstva, intenzita, charakter a geografická orientace vněj. ek. vztahů obl, doprav. poloha vzhledem k jiným oblastem, politické a vojenskostrategické faktory

17. Lokalizace dopravních zařízení -princip minimalizace nákladů na výstavbu a provoz, příklad spojení dvou uzlů - A a B -při budování rozhodující poměr fixních a variabilních nákladůp=f/v (liší se podle drůhů d.) -ty druhy dopr., kde f>>v - delší trasa a opačně, ale v důsledku tech. pokroku klesá role f spojení tří uzlů - buď síť deltovitá, nebo ypsilonovitá, a to podle délky a fixních a variabilních nákladů - tren směrem k déltovité síti (př. železnice ve Francii, i TGV)

18. Deltovitá a ypsilonovitá síť Přechod od ypsilonovité k deltovité síti na příkladu železniční dopravy ve Francii

19. Typy komunikačních sítí a jejich hodnocení A) strukturně morfologické znaky sítě 1. deviatilita (klikatost) (deviare=odbočit, vybočit) ds =l k /l p ds1 vlivy působící na d: velikost, atraktivita uzlů, reliéf, vlastnické poměry 2.hustota -uvnitř nebo vně států, závisí na ek. rozvoji, jeho struktuře, struktuře osídlení, hist. fakt, tvaru území udává se vůči území vůči počtu obyvatel - obojí zkresluje, proto obvykle kombinace obou h= l/ (s.p)1/2důležitý je i objem přepravy - potom se použ. Uspenského koeficient ku= l / (s.p.q)1/3 3. spojitost (konektivita) -stupeň propojení uzlů sítě, čím vyšší, tím lepší propojení sítě K= Sd / Smax poměr skutečného a maximálního počtu spojení obecně počet spojení: Smin = u-1 Smax = 1/2. u . (u-1) 4. akcesibilita (komunikační dostupnost uzlů) -uzly vyznačující se vysokou dostupností vytv. dobré podm. pro lokalizaci ek. činností -zvyšováním akcesibility lze usměrňovat i ek. a popul. vývoj -úzká propojenost mezi akcesibilitou a hierarchií uzlů a sídel

20. Spojitost (konektivita sítě) Akcesibilita sítě

21. Vývoj komunikační sítě - komunikační síť není neměnná, lze pozorovat několik vývojových stádií -obvykle 4 stádia vývoje: a) lokalizovaných spojení b) integrace c) intenzifikace d) selekce - rozdílnost stádií vývoje jak podle druhu dopravy, tak podle vyspělosti regionu

22. grafické vyjadřování vlastností komunikační sítě: isochrony, isochory, mapy intenzity dopravy pro jednotlivé její druhy

23. Charakteristika světové dopravy -zaměstnává >100 mil. lidí, objem dopr. operací roste rychleji než počet ob. a výroba -stará x nová (autom., letec., potrubní) odvětví dopravy podle tempa růstu - neustále se mění poměr -nerovnoměrné rozlož. svět. dopr. sítě - 30 mil. km, z toho 6 mil km. let. trasy, sil. 88%, žel. 5,5%, potrubí 4,4%, vnitr. vod. cesty 2,1% - automob. park 640 mil.ks a 36 250 lodí (1995) -svět. nákl. dopr. 45 tril. tkm, 70 % ve vysp. zemích, v os. dopr. 200 cest/ob/rok na vzd. 33km, tj. 10 tril. oskm, 3/4 cestujících MHD, 1/4 meziměst., vysp svět: 3/4 cest. je přepr. automobily, vých. Evropa: po 1/3 žel., hrom. autob. a individ. autom. - mobilita: USA 17 tis oskm/rok X stovky oskm v rovník. Africe - postupující specializace jednotl. druhů dopravy -nám. dopr. 3,2% obj., ale 70% výkonu X automob. 82% objemu, ale 6% výkonu, žel. 10% obj. resp. 14,3% výkonu - tonáž: 1,1 mld. tun 42% nám. lodě, 25% nákl. autom., 18% žel. vag.

24. Železniční doprava • přeprava nákladů, především hrom. substr. na střed. a velké vzdál. na vnitro i mezistát. úrovni • ustupuje význam v osobní dopravě (staré dopr. odvětví), důl. role v době industriualizace , po 2. sv. válce ústup automob. a letecké, • buduje se jen v rozvoj. zemích, ve vysp. jen vysokorychl. tratě a rušení lokál. tratí (4.stadium vývoje), délka svět, sítě klesá 1,4 mil. 1938, 1,2 1996 • podíl kontinentů(%): SA 37, EV 22, SNS 11, AS 10, JA 9, AF 6, AUS 5 • celková délka, hustota na 10 tis. ob., na 100 km2 • podíl jedno- a dvoukolej. tratí: 2-kol. 13% délky, z toho vícekolej. 6% podíl 2-k: GB 60 B 60 NL 48 CZ 20 %. • rozchod kolejí: • 1435 mm (normální) 63 % původem z GB, většina Evr., Čína, Sev. Am. • široké: 18%: 1524 mm SNS, Finsko, 1600 mm irský, 1656 mm iberský - E, P, Indie, Pák., Argentina, část. i Braz a Austrálie

25. střední: 17 % kapský 1067 mm Jap, NZ, JAR, Austr., Afrika metrový 1000 mm Ind. Pák. Braz. Argent. úzký: 2% méně než 1000 mm -čím užší rozchod, tím menší povolené zatížení, důležité i sklonové poměry - do 40, max. 60%o adhezní nebo konvenční - běžné lokomotivy a nekonvenční - nad 60 %o (ozubnice, lanové dr.) -trakce : parní, motorová elektrická, - vzrůstá jejich energetická účinnost, 10 - 28 a 52 % -podíl elektrifikovaných tratí 12 % globálně, z toho Evropa 90 % délky CH 99,S 75, NL69, N60, CZ 30 -rychlost dopravy - konvenční X VRT - konv. max. rychl. do 160 km/h, VRT i nad 300 km/h Hikari, TGV, ICE - nejvíce Evropa a Japonsko - Seikan, Eurotunel - urychlení přepravy

26. -využití sítě - značně nerovnoměrné - 70 % výkonu nákl. přepr. a 38 % výkonu osobní dopr. býv. soc. státy - nižší tech. úroveň a mnohdy až přetíženost sítě, v SA a ZE 80 % výkonu z ek. vysp. zemí, hl. USA - rozdělení: 90 % nákl., 10 % osob., 65% dopr. výk vysp. zemí, dieselová trakce 99 % délky, nižší prům. rychl. než v ZE u rozv. zemí nepatrné výkony, ale relativní vysoký podíl jak v osobní,tak i nákladní dopravě

27. Automobilová doprava -patří k nejml. a nejdynam. odv. dopravy - operativnost a rychlost -přeprava nákladů a osob na krátké vzdál., má rozhodující podíl na objemu svět. os. i nákl. dopr. -u většiny vysp. zemí má i většinu v přepr. výkonech, hlavně vnitrostátní, ale stále více i mezinár. dopr. a důležitá souč. kombinované dopravy a v některých rozvoj. zemích jediný způsob moder. d. -světová sil. síť - neustálý růst rozsahu, zvyš. kvality, ale velmi nerovnoměr. rozdělení: 3/4 sítě v ek. vysp. zemích, podle kontinentů z 22,4 mil.km (%): AM 44,1, EV 24,1, AS 20,4, AF 7,1, AUS 4,3% - rychlostní komunikace: 1 mil km - z toho (tis. km): USA 86,8, D 11, F 7,4, I 7, GB 3,1, CZ 520 km - rozvojové země: 1/3 silnic nemá zpevněný povrch -světový automob. park (mil. ks): 1938 - 42,7 (70% v USA), 1953 - 92,8, 1976 - 337, 1994 - 635, z toho osobní 464,5 a nákladní a autobusy 144,6 mil. ks

28. -rozdíly v využití aut. parku pro veřejnou a ind. dopravu (SA x EV), růst individuální automobilizace -nejvyšší nehodovost - ročně zemře 400 tis. lidí na svět. silnicích -značné zátížení životního prostředí - kombinovaná doprava (Alpy, ROLA - Lovosice - Drážďany)

29. Vnitrozemská vodní doprava • „starý“ druh dopravy, prodělává renesanci; je levná ale pomalá, využ. přiroz. vodních cest • přeprava hromadných substrátů na střední a velké vzdál., většina přepravy ve vysp. zemích, ale na celkovém obj. malý podíl • os. doprava má význam jen v rozv. zemích (3/4 objemu přepr. osob) • nerovnoměrné rozl. sítě, FG závislost, 1/10 průplavy (vysp. země) • 3/4 výkonu ve vysp. zemích, kde je jen 1/6 délky • lodní park - vysp.X rozv. země; systém Ro-Ro • 3 oblasti koncentrace: • 1) Severoamerická - 1/2 obj., 3/4 výkonu vysp. zemí - Vel. jezera, řeka Sv. Vavřince, systém Mississippi-Ohio; Chicago, Detroit, Buffalo

30. 2) Západoevropská - 1/3 obj., 1/6 výkonu; • hlavně systém Rýn, Mohan,Neckar, Mosela (po Duisburg mohou lodě do 5 tis. t., po Basilej do 1350 t • Rotterdam, Duisburg-Ruhrort; nesplnila se očekávání po otevření kanálu Mohan-Dunaj • 3) Býv. SSSR - po USA největší objem přepravy; hl. v evr. části (Volha, Kama) - rozsáhlá soustava průplavů • přístavy: Moskva, Volgograd, Kujbyšev, Niž. Novgorod • sibiřské veletoky: dřevo; dlouhá doba zámrzu • vých. Evropa - Dunaj - malý podíl • Rozvojové země: málo absolutně, hodně relativní podíl • malá spojitost sítě, nízká tech. úroveň • Nil, Kongo, Niger, Amazonka (Manaus-námořní příst.), La Plata, Paraná, V a JV Asie

31. Námořní doprava • přeprava hromad. substrátů na velké vzdál. (8,4-8,8 tis. km) • kabotáž=pobřežní plavba, 1200 km • díky prohlubování mez. dělby práce narůstá objem a vzdál. přepr. • ortodromické trasy zajištěné z hled. bezpečnosti (nemá pevné tr.) • průplavy=významná součást vod. tras; části vnitr. cest • dnes už větš. pravidelná přepr. (nahradila tzv. trampskou) • za posl. 30 zdvojnásobení obch. loďstva, prohlubuje se specializace lod. parku, zvyš. je se rychlost, tonáže, délky (fyzikální omezení dalšího růstu); vznik terminálů • RT=2,83 m3 BRT=veškerý lod. prostor, NRT= prostor jen pro přepravu, dwt (dead weight tons)= váhové množství nákladu po čáru ponoru • 34% BRT tankery, 28% rudovce, 22% všeob. nákl., 6% kontejnery

32. 4/5 tonáže pluje pod vlajkou 12 zemí = „země levných vlajek“ • Panama, Libérie, Řecko, Kypr, Bahamy, Norsko, Japonsko, Malta, Čína, Singapur, USA - tzv. světoví přepravci

36. havárie - ekologické důsledky; záchranný družicový systém KOSPAS-SARSAT • přístavy: dělení na dovozní a vývozní; světové přístavy-nad 50 mil. tun/ rok • 1) Západní Evropa - 30% svět. obratu; Rotterdam-Europort 270 mil tun, Antwerpen, Hamburk, Londýn,Marseille (Lavéra-ropa), Janov, terminály: Dunkerque, Bantry Bay • 2) Severní Amerika - 25 % obratu; New York 150 mil. tun, Philadelphia, Baltimore, Boston; vývoz. fce: New Orleans, Houston, Tampa, Los Angeles, Vancouver • 3) Asie - 25 % obratu; vývoz ropy: Ras-Tanura - 400 mil.tun, Minaal-Ahmedi, Charag, Bandar Abbas, Fao, Basra, nyní je Singapur největší • dovoz: Japonsko - Kobe, Chiba, Nagoja, Jokohama;Singapur, Honkong - reexport • LA - ropa a žel. ruda - Tampico, Maracaibo, AUS - žel. ruda, uhlí

37. Letecká doprava -ve svět. dopr. systému především v přepravě osob na střední a dlouhé vzdálenosti v kontinentálním a mezikont. měřítku -podíl na obj. osobní dopr.: 0,25 %, na výkonu 11 %, prům přepr. vzdál. 1300 km, u nákl. 0,02 %, resp. 1 %. -rozvoj podmíněn neustálým techn. zlepšováním stavu letadel a dalšího zajištění letišť Největší letecké aliance: ONE WORLD (www.oneworldalliance.com/) STAR ALLIANCE (www.staralliance.com) SKY TEAM (www.skyteam.com/ ) Největší svět. Letiště: www. airports.org

38. -poč. 70. let velkokapac. proudová letadla aerbusy, až 500 cest., 900 km/h, dolet 9 000 km (Boeing, Airbus, sovět. Anteus), 1975- Concorde, Tu-144 - 2200-2500 km/h - drahý provoz -ortodrom. spojení, výška 12-15km, jet-streams - až 350 km/h; provoz na tzv. letových koridorech, nutnost dokonalého tech. zabezpeč.; silná závislost na klimatických podmínkách výkony: silný dynamický růst, 1970- 460 mld. oskm, 1985- 1350 mld. oskm -soustř. do vysp. států; mezikont. tahy: SA-ZE, SA-Asie a Aus.,SA-LA, Afr.-ZE, ZE-JA, ZE-JV Asie, ZE-býv. SSSR; od r. 1952 lety přes sev. pól (Kodaň-Anchorage-Tokio) 4/5 výkonu uvnitř 3 obl.: 1. SA - 1/2 výkonu, z toho 3/4 vnitrost. linky v USA, hlavně SV 2. ZE - 16 % výkonu 3. býv. SSSR-vnitr. linky, hl. evr. a as. část, mnohdy jediný způsob spoj. síť letišť: 5000 letišť, 1/4 v USA a 1/8 v ZE, velká letiště nad 1 mil. osob/rok: 100, 50 USA, 30 ZE; vel. letiště=komplexy, kde se soustř. výroba, sklady, služby, až 20 tis. zaměst. důležité napojení na ost. druhy dopr., 300 mez. letišť, 1/2 USA a ZE -narušování ŽP, hluk, spotř. fosil. paliv - lokalizace noých letišť

44. Speciální druhy dopravy - potrubní a rozvod el. energie POTRUBNÍ - od 70. let 19. st. v USA, v glob. měř. ve 20. st.; dopr. na velké vzdál. -ropovody, plynovody, produktovody (sypké i pevné hmoty smíš.s vodou) přednosti:rychlost, malé riziko havárie při pravidel. kontr., plynulost, levnost (př.:potr. o prům. 80 cm ročně 20 mil. t. ropy-srovnání s přepr. tankery, vlakem); nutné kompresn stanice po 80-120 km (podle terénu), někde nutné ohřívací stanice rozsah a rozmístění v glob. měř.: většinou jen části přepr. tras; rozvoj. z. - do vývoz. příst., ve vysp. do míst zprac. 60 % délky ropo- a produktovodů (často benzín, kerosin) a 70 % plynovodů v USA, magistrální ropo- a plynovody = mezistátní a mezioblastní - více než 1 mil. km, 1/2US, 1/3ZE prům. přepr. vzd. 670 km u ropy, výkony: 40 % USA, 20 % VE, SSSR

45. systémy ropovodů: 1) Družba - Kama-stř. Evr., 5,5 tis. km 2) Kanadský - sev. Alberta - JV Kan., a Vancouver, 4,5 tis. km 3) Texas-New York 2,75 tis. km 4) Texas-Pensylvánie, další podle délky: Marseille-Ingolstadt, Terst-Ingolstadt, Wilhelmshafen-Wesseling, Rotterdam-Kolín-Frankfurt, Le Havre-Paříž; rozv. z: Saud. A.-Libanon 2,5 tis. km techn. náročnost budování ropovodů, např. přes Aljašku plyn - 850 km prům. vzd., 3/4 výkonu vysp. země, z toho 60 % USA 1) Albera-Montreal 3,4 tis. km, 2) Orenburg-ZE, plyn. Alžír.-It. nejhustší síť kolem Sev. moře

47. Stávající síť a nové plynovody v Evropě

48. Ropovod Družba - Rusko - západní Evropa

49. ROZVOD EL. ENERGIE specifikum: EE nelze skladovat, tedy čas. disproporce mezi výr a spotř. lze řešit jen rozvodem EE; jednak vedení, ale i vysokovoltáž. kabely v zemi i pod mořem dělení rozv. sítí podle velik. území a množst. energie,kt. přepr.: -izol. sítě s výr. do 50 MW a 20 kV, sítě zarnující rozsáhlejší obl., až do úrovně menších států o výk. 200 MW a do 120 kV, mezistátní sítě, stovky MW, napětí 400-800 kV -3 systémy mají 70 % kapacity výroby na světě (a obsluhují obl o rozl. 10 mil. km2): 1) Západoevropský - 30 % svět. kapacity 2) Severoamerický - 40 % svět. kapacity 3) Východoevropský (“Mír”) - 20 % kapacity

50. POŠTA -nejstarší a nejrozšířenější forma spojů se starou historií, u nás od r. 1743 státní síťpošt -hierarchická úroveň pošt. úřadů, jejich propojení - systém distribuce poštu v ČSFR - mapka -hustota pošt. úřadů (počet km2 na 1 pošt. úř.) - G, CH, D i ČR, nebo počet ob na 1 pošt. uřad - Ch, CZ, Aus., NZ,CAN, USA - 1500-2500 -pošta: listovní, balíková, peněžní 4 typy pošt: západoevropský, východoevropský, severoamerický, rozvojových zemí