Josef Opočenský Profil klienta bilanční diagnostiky z řad uchazečů o zaměstnání

1. Josef OpočenskýProfil klienta bilanční diagnostiky z řad uchazečů o zaměstnání aneb

2. DIAROS jako diagnostická pomůcka Ale i jako nástroj statistických zpracování dat

3. STUDIE „Profil nezaměstnaného klienta“ z roku 2008 databáze klientů (n =2067) rozdělení podle pohlaví 1.288 žen (62,3%) a 779 mužů (37,7%)

4. Popis skupiny klientů Věkové rozložení vzorku

5. Vzdělání

6. METODY BATERIE DIAROS SPARO SIPO DIAROS LOGUS

7. SPARO – dotazník zjišťující bazální strukturu a dynamiku autoregulace, integrovanosti a psychické odolnosti osobnosti 2.067 zpracovaných dotazníků 678 mužů a 1.389 žen Průměrný věk = 34,2 roku Větší aktivita žen při různých akcích pořádaných úřady práce „Stud a přiznání si nepříznivé situace“ u mužů, možná i jistá „hrdost“ s přesvědčením, že si svou pracovní příležitost najdou sami

8. Jednotlivé škály

9. Výrazně se projevuje emocionální vzrušivost, tendence k prožívání napětí či euforie, tedy sice bohatost z hlediska senzitivity, ale na druhou stranu emocionální nestabilita. V této souvislosti se prokazuje i snížená míra sebeovládání, horších usměrňujících funkcí, nedostatkem dostatečného zvažování důsledků, dopadů a efektů svých rozhodovacích schopností a aktivit, jedná se o sníženou autoregulaci (RE). Lze soudit na statisticky významně zvýšenou tendenci ke vztahovačnosti a podezíravosti (VZ), zde se prokazuje fakt, že klienti si nejsou dostatečně schopni přiznat současný stav z hlediska subjektivních podnětů a vlivů, mají tendenci spíše hledat příčiny mimo svou osobu, objektivní realita je pro ně příčinou jejich nepříznivé životní situace. Výrazně je i zastoupená psychická labilita (LS). Klienti s tímto faktorem se podstatně obtížněji aktivně a integrovaně vyrovnávají s okolními impulsy a situačními proměnnými. Další dvě skupiny (AN a EX) sleduje míru „normality“ a individuálního vymykání se z „normálu“. Lze soudit, že z tohoto hlediska se jedná o osobnosti v jistém slova smyslu jako problémové s extrémní povahou výpovědí, mohou se obtížněji vpravovat do nově nastalých životních situací, mají sklony k trudomyslnosti, pesimismu, ale i přecitlivělosti.

10. DIMENZE N – RYSY NORMALITY OSOBNOSTI Vztahovačnost (VZ) – tento ukazatel naznačuje u klientely nezaměstnaných tendence k podezíravosti, nedůvěře, nikdo jim v podstatě není schopen pomoci. Psychická labilita versus psychická stabilita (LS) – z tabulky je zřejmé, že u populace nezaměstnaných je v relaci k obecné populaci výrazný propad do sfér psychické lability, tzn., že klienti ocitající se v nezaměstnanosti výrazně obtížněji hledají schopnost aktivně se vyrovnávat s objektivní realitou a s následnými proměnnými, které na ně objektivní realita klade. Anomálie osobnosti (AN) – vyšší hodnota v tomto faktoru svědčí o problémovosti, zvláště ve smyslu aktivního vpravování se do nově nastalých životních situací. Extremita (EX) – zvýšená hodnota naznačuje míru, intenzitu odchylky od normy L – zvýšená úroveň v tomto faktoru naznačuje určitou sníženou věrohodnost ve smyslu buď disimulace výpovědí, nebo skutečné extremity skupiny, která se ve vztahu k obecné populaci může projevovat jinak než „v normě“.

11. Základní charakteristiky (SPARO) muži U mužů se objevuje zvýšená hladina emocionality, horší regulační ovládání aktivit a snížená adaptabilita. Zvýšená se jeví i vztahovačnost, výrazně snížená psychická stabilita (jde spíše o výraznou psychickou labilitu), u mužů jde o zvýrazněné horší předpoklady aktivního vpravování se do nově nastalých životních situací, vyšší je i extremita osobnosti, což projevuje i výrazně vyšší lai scór.

12. Základní charakteristiky (SPARO) ženy Ženy mají podstatně vyšší emocionální vzrušivost, jsou senzitivnější, vnímavější na osobní prožitky, jsou i vztahovačnější, psychicky nestabilnější, není u nich však tak vysoký lai scór, jsou přizpůsobivější, možná i aktivněji se vpravují do nově nastalých situací, i když i u nich je tento faktor nepříznivý. Hůře se ovládají v případě předjímání eventuálních důsledků svých rozhodovacích procesů a aktivit, jsou s tendencí spíše vyhledávat dynamičtější a proměnlivější prostředí.

13. Porovnání výsledků u mužů a žen Z uvedených údajů lze soudit znovu na: výrazně vyšší psychickou labilitu u žen, relativně lepší adaptabilitu, jsou spíše opatrnější, méně holdují riziku, jsou starostlivější, ale i s prvky vyšší cílevědomosti, mohou mít více sebevědomí než muži, zřejmě na ně situace nezaměstnanosti tolik nedoléhá, jde jim více o dobrou pověst a prestiž mohou být odolnější v náročnějších životních situacích, jsou ve vztahu k mužům schopny lépe mobilizovat svou racionalitu. lze pozorovat vyšší hladinu úzkostnosti než u mužů.

14. Rizikové faktory pro úspěšné začlenění na trh práce nedostatečné předjímání důsledků, dopadů a efektů jednání, rizikovost chování s tendencí spoléhat se na náhodu, psychická labilita, prvky horší adaptability s nedostatečným aktivním vpracováním se do nově nastalých situací, osobnostní rigidita s ulpíváním na svých názorech, přístupech a schématech jednání, vztahovačnost a hledání příčin nikoliv v sobě, ale spíše v objektivních podmínkách, nedostatečné sebevědomí, sebedůvěra a sebejistota, pesimismus, trudomyslnost a tendence k depresivně, nedostatečná schopnost mobilizace racionálních schopností v náročnějších životních situacích, malá odolnost vůči okolním rušivým či stresogenním vlivům, prvky extremity osobnosti se snahou o disimulaci svých negativních předpokladů, sice kontaktivita, jde jen o to, zda tato vlastnost je využívána též v inkriminovaných kontaktech s potencionálními zaměstnavateli, tendence vyhledávat klidnější, bezpečnější a známé pracovní prostředí (může mít negativní vliv v případě změny povolání či zaměstnání), vyšší aspirační úroveň (nereálnost svých cílů)

15. SIPO – Dotazník interpersonálních hodnot PZ – vyžaduje a očekává porozumění, pochopení, slušné zacházení a shovívavost, což je však schopen či není schopen poskytovat i jedinec svému okolí. UN – vyžaduje a očekává uznání, ohodnocení, obdiv a akceptaci, chce být positivně přijímán, totéž však je schopen poskytovat i sám svému okolí. NZ – vyžaduje nezávislost, chce být svobodný, nekonvenční, nesvázaný názory a míněním druhých. Další tři škály vyjadřují tendence jedince vůči druhým: DM – jedná se o projevy dominance, tendence k rozhodování, vedení druhých, jejich ovlivňování, sklony k autoritě a prahnutí po moci. KF – tendence ke konformitě, konvenčnosti, snaha po plnění povinností. AF – tendence k altruismu, pochopení slabosti druhých, snaha pomáhat jim, ochota angažovat se pro druhé.

16. Celkové výsledky (SIPO)

17. INTERPRETACE výrazně převažuje vyžadování, ale i poskytování atmosféry porozumění a pochopení, vyšší hodnota osobního altruismu, zřejmě „já potřebuji pomoc, tudíž ji i sám druhým poskytuji“, klienti jsou si vědomi, že pokud si nepomohou sami, nikdo jiný jim nepomůže (tendence k osobní nezávislosti), výrazná je i tendence k submisivitě.

18. SIPO výsledky podle pohlaví – muži

19. SIPO výsledky podle pohlaví - ženy

20. DUSIN – dotazník na diagnostikování postojů a prožitků klienta ve vztahu k základním životním podmínkám a okolnostem V dotazníku se jedná celkem o 7 oblastí, ke kterým se klient vyjadřuje: MA – základní životní podmínky a materiální zabezpečení KU – míra spokojenosti a tenzí s možnostmi naplňovat své potřeby kulturního vyžití, resp. realizovat své zájmy a koníčky PR – pracovní uspokojení a jeho kontexty RO – oblast rodiny ZD – oblast zdraví a jeho širších kontextů VZ – oblast sociálních vztahů ve všech interakčních kontextech (rodina, zaměstnání, bydliště, přátelé atd.) SE – základní existenciální prvky ve všech interakčních kontextech a celková životní spokojenost.

21. Výsledky celkového vzorku

22. INTERPRETACE Z tabulky je zřejmé, že téměř ve všech oblastech, snad pouze s výjimkou kulturního vyžití a realizace svých zájmů a koníčků, je situace pro klienty výrazně frustrující, neuspokojivá. Zvláště patrné je to v oblastech: (ne)možností pracovního uplatnění, což se zjevně prolíná do oblasti materiálního zabezpečení a životní úrovně, ale hlavně i do oblasti vztahů jak partnerských, tak i přátelských či sousedských může se projevovat i zhoršený zdravotní stav, alespoň z hlediska subjektivního vnímání

23. Závěry V úvodu při popisu průzkumné studie jsme vyslovili dva hypotetické předpoklady: nezaměstnanost klienta v negativním slova smyslu stigmatizuje, klienti jsou ze své osobnostní podstaty predisponováni stát se nezaměstnanými. Obě tyto hypotézy naše studie potvrdila. Nezaměstnanost je klienty vnímána jako neuspokojivý, frustrující stav, který ovlivňuje: jejich postoje, jejich hodnoty, jejich přístup k objektivní realitě, ovlivňuje však i jejich psychiku ve smyslu nevyrovnanosti a lability, jejich vztahy k lidem obecně, ale i specificky: v rodině, k přátelům, sousedům, ale i potencionálním zaměstnavatelům (podezíravost, vztahovačnost, osobnostní rigidita, atd.), zdravotní potíže mnohdy psychosomatického podkladu, celkovou jejich životní (ne)spokojenost. Toto vše zcela jistě ovlivňuje v negativním smyslu jejich aktivitu, motivaci, osobní iniciativu, a tudíž i jejich šance na uplatnění se na trhu práce.

24. Osobnostní předpoklady, které mohou skutečně predisponovat člověka k tomu, že se stává nezaměstnaným: rizikovost chování s tendencí spoléhat se na náhodu, horší adaptabilita s nedostatečným aktivním vpravováním se do nově nastalých životních situací, osobnostní rigidita s ulpíváním na svých názorech, přístupech a schématech jednání, vztahovačnost a hledání příčin nezaměstnanosti v objektivních podmínkách, bez připuštění si vlastních nedostatků a hledání i některých příčin v sobě, výrazně nedostatečné sebevědomí, sebedůvěra a sebejistota, nedostatek snah po aktivním řešení své situace, spíše jen pasívní prožívání stavu, pesimismus a tendence k depresivitě, malá odolnost vůči okolním či stresogenním vlivům, prvky extremity osobnosti s tendencemi o disimulaci svých negativních předpokladů, nedostatek odvahy přijmout jiné přístupy při řešení své situace nezaměstnanosti (projevy zájmu jsou ve velké většině pojímány jako otravování, drzost, protekce v negativním smyslu, vnucování se atd.), tendence vyhledávat klidnější, bezpečnější a známé prostředí (může mít negativní vliv v případě změny povolání či zaměstnání), nereálnost cílů (vysoká aspirační úroveň), nedostatečná vzdělanostní úroveň (nižší intelektové předpoklady), tendence ke konvenčnosti („šedý průměr“), malá flexibilita jak časová, tak prostorová, regionální

25. Sečteme-li všechny tyto faktory, je nezpochybnitelné, že mohou být velice rizikové pro úspěšné uplatnění se na trhu práce. O to více v tomto světle vyvstává nutnost poradenského působení ve všech možnostech nabídek poradenského procesu ve vztahu ke klientovi včetně bilanční diagnostiky

26. Děkuji Vám, že jste se mnou projevili tolik trpělivosti a takovou snůšku čísel a informací se mnou přežili. Toto vše nám umožňuje baterie DIAROS profesora Mikšíka.