Ing. Ivana Vaňková

1. Ekonomika neziskových organizací – základní pojmy a definice Ing. Ivana Vaňková

2. Ekonomika neziskových organizací • 2+1x • Zápočet, zkouška • Návaznost na předměty: • „Veřejná ekonomika a správa A“, • „Ekonomika veřejného sektoru“.

3. Literatura ke studiu • Základní literatura: • REKTOŘÍK, J. Organizace neziskového sektoru: základy ekonomiky, teorie a řízení. 1.vyd. Praha: Ekopress, 2007. ISBN 978-80-86929-25-5. • HUNČOVÁ, M. Ekonomický rozměr občanské společnosti. Ústí nad Labem: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, 2004. 180s. ISBN 80-7044-605-6. • Centrum pro výzkum neziskového sektoru, http://www.e-cvns.cz. • Definice neziskového sektoru. Sborník příspěvků z internetové diskuze CVNS.

4. Literatura ke studiu • Doporučená literatura: • FRIČ, P., GOULLI, R. Neziskový sektor v České republice. Praha: Eurolex Bohemia, s.r.o., 2001. 230s. ISBN 80-86432-04-1. • RŮŽIČKOVÁ, R. Neziskové organizace: vznik, účetnictví, daně. 6. vyd. Olomouc: ANAG, 2004. ISBN 80-7263-220-5. • SCHAAD, M. Neziskové organizace v ekonomické teorii. Brno: Masarykova univerzita, 1998. 244s. ISBN 80-210-1971-9.

5. Obsah přednášek • Ekonomika neziskových organizací – základní pojmy a definice, • Pozice neziskových organizací v národním hospodářství, • Úloha a opodstatnění existence neziskových organizací, Public Private Partnership, • Historické souvislosti v neziskovém sektoru v českých zemích, • Typologie neziskových organizací v ČR, • Základní charakteristika nevládních neziskových organizací, • Základní charakteristika vládních neziskových organizací, • Řízení jako ekonomický nástroj v neziskových organizacích, • Marketing neziskových organizací, marketing ve veřejné správě.

6. Obsah přednášek • Fundraising neziskových organizací, • Management neziskových organizací, • Finance neziskových organizací, daňové asignace, • Daně neziskových organizací.

7. Osnova přednášky č.1 • Vymezení pojmu nezisková organizace, • Národní hospodářství, sektory a jejich zákonitosti, • Pestoffův trojúhelník, • Funkce neziskových organizací ve společnosti, • Stát a NS, • Spolupráce NS, ZS a STÁTU,

8. Ekonomika neziskových organizací • Lze definovat jako soubor charakteristik, ke kterým patří způsoby rozhodování, druhy rozhodovacích mechanismů a nástrojů, vlastnické vztahy, které popisují fungování neziskových organizací v platném právním prostoru.

9. Teoretické vymezení pojmu nezisková organizace • L. Salomon: NO právnická osoby, které jsou subjekty soukromého práva, nerozdělují případně vytvořený zisk mezi své zakladatele ani členy svých orgánů, jsou samosprávné a jsou nadány vysokou mírou dobrovolnosti. • O. Broukal a kol.: NO jsou subjekty, jejichžprimárním cílem je dosažení přímého užitku prostřednictvím předem vymezené produkce, služby nebo distribuce statků, přičemž hlavním motivem jejich činnosti není tvorba zisku k přerozdělování mezi jejich vlastníky, správce nebo zakladatele. NO mohou zisk tvořit, ale musí jej zase vložit k rozvoji a plnění jejích cílů. • zákon o daních z příjmů č. 586/1992 Sb.

10. Socio-ekonomický prostor • Při analýze socio-ekonomického prostoru můžeme využít sektorové modely: • Model finančních toků – Musgrave (1994), • Třísektorový model společnosti – Schwarze (1996), • Sektorový model NH (Strecková, Y., Malý, I., 1998), • Čtyřsektorový model „welfare mix“ (Halásek, D., Pestoff, V.A., 1995).

11. Zařazení neziskových organizací do komplexu národního hospodářství Členění národního hospodářství podle principu financování Zdroj: STRECKOVÁ, Y., MALÝ, I A KOL. Veřejná ekonomie pro školu i praxi, Praha: Computer Press

12. Ziskový (tržní) sektor • Ziskový (tržní) sektor je ta část NH, která je financována z prostředků získaných subjekty ziskového sektoru z projede statků, které buď produkují nebo distribuují, a to za tržní cenu, která se na trhu vytváří na základě vztahu nabídky a poptávky. Cílovou funkcí ziskového sektoru, které fungují v rámci tohoto sektoru je zisk.

13. Neziskový (netržní) sektor • zde subjekty fungují a produkují většinou smíšené statky získávají prostředky na svoji činnost převážně z přerozdělovacích procesů. Cílem existence není zisk, ale realizace poslání a z něj vyplývající užitky.

14. Neziskový veřejný sektor • Neziskový veřejný sektor, je část národního hospodářství, která: • zabezpečuje veřejné statky kolektivní spotřeby pro obyvatelstvo na neziskovém principu, • je financována z finančních prostředků soustředěných v rozpočtové soustavě, zejména v soustavě veřejných rozpočtů, • je řízená veřejnou správou, a to státní správou a územní samosprávou, • rozhoduje veřejnou volbou o rozsahu produkce statků a služeb smíšeného (polotržního) charakteru, • podléhá veřejné kontrole ze strany občanů, resp. jejich volených zástupců. • cílová funkce je dosahována tzv. poskytováním veřejné služby.

15. Neziskový soukromý sektor • Neziskový soukromý sektor (třetí sektor, v terminologii ČSÚ je označován jako neziskové instituce sloužící domácnostem, v anglickém označení – nonprofit nongovernmental sector), jehož cílovou funkcí není zisk, ale přímý užitek. Je financován ze soukromých financí, tedy financí soukromých fyzických a právnických osob, které se rozhodly vložit tyto své finance do konkrétní, předem vymezené produkce nebo distribuce statků, aniž jim tento vklad přinese finančně vyjádřený zisk.

16. Sektor domácností • Sektor domácností, jež má v rámci národního hospodářství významnou roli svým začleněním do koloběhu finančních toků a vstupem na trh produktu, faktorů a kapitálu.

17. Teoretické vymezení neziskového sektoru Většina ekonomů z oblasti veřejné ekonomiky chápe neziskový sektor jako sektor, který zahrnuje veřejný (vládní) neziskový sektor a soukromý (nevládní) neziskový sektor. Typologie institucí ve veřejném a soukromém neziskovém sektoru:

18. Členění národního hospodářství dle Pestoffa

19. Členění národního hospodářství dle Pestoffa • Čtyřsektorový model národního hospodářství • Ziskový soukromý sektor • Neziskový veřejný sektor • Neziskový soukromý sektor • Neziskový sektor domácnosti

20. Kritéria členění NH dle Pestoffa • Kritérium financování provozu a rozvoje na sektor ziskový a neziskový, • Kritérium vlastnictví na sektor soukromý a veřejný, • Kritérium míry formalizace na sektor formální a neformální.

21. Hraniční a smíšené organizace • Hraniční organizace –penzijní fond (funguje na principech obchodního zákoníku ve formě a.s., ale dostává zákonem vymezené příspěvky z veřejných financí a způsob rozdělování zisku je rovněž normativně vymezen zákonem). • Smíšené organizace – soukromá střední škola (svým posláním zasahuje do veřejného sektoru, má soukromý charakter a je z určité části financována z veřejných financí.

22. Velikost sektoru v ČR, r.1995 Zdroj: Výzkum Johns Hopkins University .

23. Velikost sektoru v ČR, r.2003 Zdroj: ČSÚ, 2005.

24. Charakteristika NNO • Organizace: • Formálně institucionalizované, • Soukromé, • Neziskové, • Samosprávné, • Dobrovolné. • Veřejně prospěšné organizace, • Vzájemně prospěšné organizace.

25. Funkce NO ve společnosti • Participativní, • Servisní, • Vytvářejí alternativu k centrálním státním organizacím zabezpečujícím veřejně prospěšné sociální služby, • Umožňují občanům vyjádřit se a aktivně řešit nejrůznější komplexní potřeby společnosti, • Podporují pluralitu názorů ve společnosti a tím usnadňují integraci skupin do občanské společnosti, • Fungují jako mechanismus včasného varování tam, kde je ohroženo fungování demokratických principů, • Umožňují občanům formulovat své názory a prosazovat je na veřejnosti, • Nabízejí pracovní příležitosti lidem, kteří se chtějí podílet na realizaci veřejných služeb.

26. Typy NO, r. 2006 • Občanská sdružení + organizační jednotky sdružení – 58 347 + 28 868, • Církve a náboženské společnosti a jejich účelová zařízení – 4 464, • Nadace a nadační fondy – 380 a 992, • Obecně prospěšné společnosti – 1 317.

27. Specifika občanského sektoru

28. Funkce občanského sektoru • Sociální funkce; • Politická funkce; • Ekonomická funkce.

29. Přednosti občanského sektoru • Generujících buď minimální nebo vůbec žádný zisk, • Vyžadujících vcítění se do potřeb ostatních a ochotu jim pomoci, • Vyžadujících celostní přístup, • Předpokládajících efektivní okamžitou pomoc jednotlivcům (jako např. denní péče, poradenství, služby nemocným či invalidním), • Předpokládajících značnou důvěru na straně klientů, vyžadujících dobrovolnou práci, • Jejichž cílem je získání finančních podpor prostřednictvím darů, • Zahrnujících uplatnění morálních kritérií a individuální odpovědnosti ve vykonávané činnosti.

30. Selhání občanského sektoru • Nedostatečná kapacita pro řešení rozsáhlých úkolů, • Absence občanských iniciativ tam, kde by byly potřebné, • Zvýšená citlivost na osobnostní charakteristiky účastníků, • Hrozba byrokratizace činnosti neziskových organizací, • Nejistota a nestabilita občanského sektoru, • Zástěrka pro krytí ziskového motivu.

31. Vztah občanského sektoru a státu • Kooperativní model vychází z předpokladu, že vzájemná spolupráce je efektivnější než konflikt. Rozlišujeme dva scénáře: • Scénář průběžné spolupráce – oba aktéři (NNO i stát) monitorují stav ve společnosti, identifikují problémy nutné k řešení a navrhují možná opatření, které společně realizují, • Scénář odložené spolupráce - stát nejprve nereaguje na snahy NO, které se vzhledem k pasivitě státu snaží řešit situaci samy, pasivní role státu končí v době, kdy pod tlakem nebo sám uzná nutnost řešení daných problémů, ocení úsilí NO a začne se na řešení podílet.

32. Vztah neziskového soukromého sektoru a státu • Konfliktní model vychází ze situace, kdy stát neakceptuje snahu NO jako legitimní, snaží se jejich činnostem klást různé překážky a podporuje své organizační složky příspěvkové organizace.

33. Děkuji za pozornost.