Funkce imunitního systému. Imunodefekty.

1. Funkce imunitního systému. Imunodefekty. BT-BIO 16.3.2010

2. imunodeficience alergie autoimunita onkologická onemocnění Imunitní systém a jeho funkce rozlišuje užitečné a škodlivé zajišťuje obranu organismu zajišťuje imunitní dohled navozuje mechanismy tolerance snížená resistence k infekcím patologická reakce na vnější antigeny patologická reakce na vnitřní antigeny snížený imunitní dohled

4. Rozdělení složek imunity nespecifickéspecifické buněčné polymorfonukleáry lymfocyty T monocyty-makrofágy, DC, NK buňky humorální komplement protilátky proteiny akutní (lymfocyty B) fáze (CRP...)

5. Rozdíly mezi specifickou a nespecifickou imunitou

7. Tgd+ Nespecifická Specifická Hlavní typy buněk

8. Nespecifická (vrozená) imunita Fagocytóza Komplement Reakce akutní fáze

9. Fagocytující buňky • Polymorfonukleární leukocyty • Eosinofilní leukocyty (obrana proti extracelulárním mikrobům) • monocyty-makrofágy (obrana proti intracelulárním mikrobům, antigenní prezentace) • dendritické buňky (antigenní prezentace)

10. Proces fagocytózy • vycestování - diapedéza, chemotaxe • rozpoznání (receptory pro TLR, Fc receptory, komplementové receptory) • pohlcení • nitrobuněčné usmrcení - mikrobicidní systémy • degradace • sekrece extracelulárně

11. Mikrobicidní systémy závislé na kyslíku Enzymy NADPH oxidáza myeloperoxidáza nezávislé na kyslíku pH defensiny antibakteriální enzymy a další součásti granul

12. Komplement systém cca 50 sérových bílkovin produkovaných ponejvíce v játrech, částečně v monocytech a makrofázích. Klasická Lektinová Alternativní cesta

13. Aktivace komplementu

14. Lytická fáze

15. Funkce komplementu 1. Opsonizace Pokud je cizorodá částice obklopena specifickými protilátkami nebo částmi komplementu, je jejich pohlcení usnadněno. Tomuto specifickému obalení se říká opsonizace) 2. Fagocytóza C3b a C4b (CR3 a CR4 na fagocytech) (v průběhu fagocytózy bílá krvinka cizorodou částici obklopí svými výběžky, následně pohltí a zlikviduje pomocí účinných enzymů). 3. Chemotaxe, anafylaxe (další významnou vlastností neutrofilních granulocytů je schopnost reagovat na koncentraci určitých látek bakteriálního nebo vlastního původu. Neutrofily mají schopnost migrovat k místu s největší koncentrací těchto látek. Tento proces "nalákávání" neutrofilů se označuje jako chemotaxe. C3a, C5a, komplex C567 mají chemotaktickou aktivitu; složky C3a, C5a působí jako anafylatoxiny (způsobují degranulaci žírných buněk, uvolnění histaminu, zvýšenou propustnost cév)

16. Funkce komplementu Cytolýza Konečný membranolytický komplex (MAC) osmoticky lyzuje cílové buňky tvorbou membránových pórů

17. Proteiny akutní fáze • C-reaktivní protein (CRP) • MBL (lektin vázající manózu), orosomukoid, alfa-2-makroglobulin aj. • Syntetizované játry v odpověď na prozánětlivé cytokiny (IL-1,6,TNF)

18. Získaná imunita Th0 IFN-y IL-12 IL-10,? ? IL-4 Th1 Th2 Th3 Tr TGF- IL-10 IFN- LF IL-2 IL-4 IL-5 IL-6 IL-13 buněčná imunita humorální imunitainhibice imunitní reakce, hojení

19. Vývoj imunity dítěte • vývoj imunokompetentních buněk je spojen s hematopoezou, jež začíná v 1.měsíci embryogenese • protilátky plodu jsou přeneseny od matky • úloha FcRn • cytokiny IgM IgG IgA narození 6 měsíců

20. Lymfocyty T a jejich funkce Cytotoxické Tc Zánětlivé Th1 Pomocné Th2

21.   variabilní část (vazba Ag) ,,,, konstantní část (funkce, vazba Fc receptoru) Struktura protilátky (imunoglobulinu)

22. Funkce protilátek • neutralizace • opsonizace • aktivace komplementu • senzibilizace pro zabíjení NK buňkami (ADCC), příp. pro aktivaci granulocytů • senzibilizace pro mastocyty + jejich aktivace IgG, IgA IgG IgM, IgG3 >G1>G2 IgG IgE

23. Charakteristika Ig

24. Vývoj hladin Ig po narození

25. Protilátková odpověď-časový průběh

26. HLA - vývoj imunity • HLA jsou membránové glykoproteiny, které představují vrchol organizace fungování imunitního systému • ve vývoji imunitního systému se objevují až u obratlovců

27. HLA – MHC-6p21.3 • HLA molekuly jsou zodpovědné za histokompatibilitu - slučitelnost tkání • kombinace HLA molekul je unikátní u každého jedince • jediný příklad shody HLA molekul představují jednovaječná dvojčata • HLA molekuly jsou zodpovědné za odvržení transplantátu • histokompatibilní molekuly v této situaci fungují jako antigeny, které vyvolají imunitní odpověď zaměřenou na odvržení štěpu • v této souvislosti se tyto molekuly nazývají transplantační či histokompatibilní antigeny .

28. Struktura HLA molekul • HLA molekuly se dělí na 2 hlavní třídy: I. a II. třídy • HLA molekuly obou tříd jsou glykoproteiny, heterodimery, složené ze dvou řetezců • Struktura HLA molekul obou tříd umožňuje vazbu antigenu a kontakt s receptory T lymfocytů

29. HLA geny • mezi HLA III.třídy patří složky komplementu, TNF, HSP a další chromozom 6 HLA oblast D HLA III.třídy B C E A G F DP DQ DR

30. HLA a antigeny • antigeny, které jsou předkládány imunitnímu systému v kontextu s HLA molekulami, pocházejí jednak z extracelulárního prostředí, tak zvané vnější antigeny, jednak jsou lokalizovány uvnitř buňky, tak zvané vnitřní antigeny. • povaha vnitřních a vnějších antigenů se výrazně liší, každý indukuje zcela jiný typ imunitní reakce • vnitřní antigeny jsou prezentovány v souvislosti s HLA I. třídy • vnější antigeny jsou prezentovány v souvislosti s HLA II. třídy

31. Prezentace antigenu • Antigeny jsou molekuly, které vyvolají imunitní odpověď. • Antigeny jsou většinou proteiny či glykoproteiny, nebo polysacharidy. • Antigeny pocházející z vnějšího prostředí se do organismu dostanou přes gastrointestinální trakt, respirační trakt, kůži nebo arteficiálně např. injekčně. • Antigeny vnitřní se nacházejí přímo v buňkách, může se jednat např. o proteiny kódované virovými geny nebo proteiny kódované mutovanými geny v nádorově změněných buňkách.

32. Cesty zpracování antigenu endogenní antigeny, HLA I.třídy exogenní antigeny, HLA II.třídy

33. lysozom APC ER, Golgi HLA II.třídy antigen TCR CD4 T lymfocyt Antigen prezentující buňky a T lymfocyty • K iniciaci imunitní odpovědi je nutné rozpoznání antigenu T lymfocyty • Povaha imunitní odpovědi je určována druhem prezentovaného antigenu. • prezentace exogenního antigenu

34. APC ER, Golgi HLA I.třídy antigen TCR CD8 T lymfocyt Antigen prezentující buňky a T lymfocyty • K iniciaci imunitní odpovědi je nutné rozpoznání antigenu T lymfocyty • Povaha imunitní odpovědi je určována druhem prezentovaného antigenu. • prezentace endogenního antigenu

35. lysozom APC APC ER, Golgi ER, Golgi B lymfocyt HLA I.třídy antigen TCR HLA II.třídy antigen TCR CD8 CD4 CD4 T lymfocyt T lymfocyt T lymfocyt Prezentace antigenu HLA II.třídy antigen TCR endogenní exogenní B lymfocyty destrukce buňky rozvoj imunitní odpovědi sekrece protilátek

36. Imunodeficience • Snížená obranyschopnost, zvýšená náchylnost k infekcím • vrozené - genové vady • získané - podvýživa (choroby zažívacího traktu, diety, nedostatek vitaminů a prvků) - infekce (HIV, spalničky...) - celkové choroby (cukrovka...) - léky,ozařování, operace, stres....

37. Imunodeficience • 1. primární • vrozené poruchy, způsobené mutacemi genů pro jednotlivé složky imunitního systému • 2. sekundární • poruchy imunity nasedající na základní onemocnění

38. Primární imunodeficience základní dělení na deficity humorální (asi 70%) buněčné a kombinované (asi 20%) fagocytární (asi 10%) deficity komplementu (méně než 1%)

39. Deficity fagocytózy řada jednotek základní onemocnění: chronická granulomatóza LAD syndrom 1, 2 deficit myeloperoxidázy deficit G6PD Chédiak-Higashi syndrom neutropenie

40. Fagocytární imunodeficience LAD syndrom deficit adhezivních molekul LAD syndrom I. - deficit leukocytárních integrinů CD 18

41. Deficity komplementu řada jednotek základní onemocnění: deficity časných složek komplementové kaskády deficity pozdních složek komplementové kaskády angioneurotický edém poruchy v alternativní cestě aktivace komplementu

42. SCID porucha adenosin deaminázy deficience ADA, přibližně 25% SCID SCID T-B- deficit RAG2 rekombinázy SCID T-B+ X vázaný 70% deficit g řetězce receptoru pro cytokiny IL-2,IL-4, IL-7, IL-9 a IL-15 autosom.reces. 30% deficit JAK3 kinázy

43. Sekundární imunodeficience V celosvětovém měřítku sekundárním imunodeficiencím dominuje onemocnění virem HIV a malnutrice.

44. Rozdělení sekundárních imunodeficiencí

45. CD nomenklatura

46. CD nomenklatura CD3 = T řada CD4 = T pomahače (helpery)* CD8 = cytotoxické T* CD19 = B řada CD10 = nezralé lymfoidní buňky* CD34 = progenitory* *i jiné buňky CD40/CD40L

47. Děkuji vám za pozornost