1 / 50

Filosofie a kultura II.

Filosofie a kultura II. Filosofická propedeutika. Složky filosofické propedeutiky. Psychologie Logika Sociologie. Psychologie. Nauka o jevech duševních

clinton-cox
Download Presentation

Filosofie a kultura II.

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Filosofie a kultura II. Filosofická propedeutika

  2. Složky filosofické propedeutiky • Psychologie • Logika • Sociologie

  3. Psychologie • Nauka o jevech duševních (Sám pojem „duše“ je problémem, protože přísně materialisticky vzato tento fenomén reálně neexistuje a patří do oblasti náboženství. Lze tedy duši chápat jako „pomysl“,zahrnující v sobě duševní složku člověka (což je tautologie)

  4. Metody psychologického zkoumání • Sebezkoumání (vyhodnocování svých vlastních myšlenkových pochodů) • Pozorování – psychologické pozorování a vyhodnocování jednání lidských subjektů • Pokus – lze jím zkoumat pouze některé duševní pochody

  5. Základní pojmy a funkce • Vnímání • Poznatky a jejich uchovávání • Rozum a myšlení • Inteligence • Fantazie • Emotivita • Moudrost

  6. Vnímání • Převod smyslových podnětů do duševního dění. • Obvykle několika smysly současně • Jde o aktivní proces, smyslové vjemy jsou již zde dotvářeny (člověk vidí jen to co zná, případně vidí pouze to, co chce vidět) • Šablony a smyslové klamy

  7. Nespolehlivost smyslů • Optické klamy

  8. Uchovávání vjemů a poznatků • Vjemy a poznatky se uchovávají v paměti ve formě, kterou obvykle nazýváme představa • Paměť je selektivní a není řízena vůlí • Představy vzniklé z vjemů prodělávají časem další proměny • Člověk může mít i představy věcí, které neprošly smysly

  9. Jedna možnost kultivace mysli • Udělat si pořádek ve svém vlastním „představinci“ a sám u svých vlastních představ být schopen posoudit zda jsou jasné, mlhavé či konfusní. • Vyvodit z kvality představ používaných v myšlení příslušné závěry

  10. Běžný plevel • Na nikoho se neohlížej • Drž se jen faktů • Co můžeš urvat, urvi • Co není možno změřit, to neexistuje • Co se tě bezprostředně netýká, to se tě netýká

  11. Monokultura

  12. Monokulturní pustina • Je zbytečné se učit nějaké neužitečné discipliny

  13. Monokultura a poušť

  14. Důstojné kulturní řešení

  15. Myšlení • Myšlení se liší od vzpomínání • Je to nejsložitější a nejvyspělejší jev v duševním životě, kdy jsou nalézány nové vztahy mezi představami • Samostatné myšlení je namáhavé, někdy riskantní, obvykle je to luxus • Oblasti, vyjmuté z kompetence rozumu

  16. Luxus a nebezpečí • Nerozuzmíš-li tomu, čemu ostatní dle svého mínění rozumějí, začínáš myslet. Fr. Vymazal • Sapere aude – odvaž se být moudrým, odvaž se myslet! • Profese, ve kterých je samostatné myšlení nežádoucí (případně riskantní)

  17. Problém zpracování cizích myšlenek • Myšlenky (originální seřazení představ) se předávají obvykle slovy • Transfer danou myšlenku vždy poznamená a změní (způsobeno zasazením do jiného kontextu) • Změna může být tak citelná, že myšlenka ztratí svou původní podstatu

  18. Zacházení s myšlenkami • Při transferu myšlenky z jednoho systému do druhého je obvykle zasazena do jiného kontextu a dostane nový obor • Konflikt nové role a obsahu. • Jak to může dopadnout.

  19. Proces učení • Proces učení v sobě obsahuje i osvojování si cizích myšlenek • Přemíra tohoto cizího materiálu je schopna paralyzovat schopnost vlastního myšlení a tím i soudnost • Soudnost je schopnost rozeznat meze platnosti jednotlivých myšlenek (problém indoktrinace)

  20. Rozum • Mohutnost, zakládající schopnost myslet a tvořit pojmy • Od pojmu rozum (ratio) pochází i pojem racionalita. • Racionalita i rozum představují fenomény, které nelze jednoznačně definovat • Rozum a rozumnost

  21. Inteligence • Schopnost vnímat vztahy mezi jevy a představami (inter-legere) • Schopnost kombinací, spojujících rozum a obraznost • Je měřitelná (přesněji řečeno: existují exaktní metody, o nichž se soudí, že jsou schopny ji změřit)

  22. Praktické oblasti uplatnění inteligence • Schopnost rozeznat podstatu a účel neznámého přístroje • Schopnost postihnout hlavní myšlenku nějakého díla • Schopnost nalézt vadu předloženého důkazu • Inteligence sociální – schopnost orientovat se v mezilidských vztazích a nalézat adekvátní postoje

  23. Závady Přepona není přímkou - Délka úseček neodpovídá jejich poloze v trojúhelníku 28

  24. Omyl nebo mystifikace? 1. závada: tg a ´= 0,375, tg b = 0,4 Vezmeme-li jako směrodatné a = 8, pak b = 3,0769224, pokud b = 3, a= 7,8 a´ = 5, b´= 1,9230765 b´= 2 ,a´= 5,2 Plocha DECF může být 3,0769224 x 5,2 = 15,999996 nebo 14,99996 29

  25. Zvláštní a nutný efekt inteligence • Inteligence znamená schopnost v mysli podržet současně dva odlišné názory, a to bez poruchy její funkce • Řecká tragedie, jin a jang

  26. Fantazie, obraznost • Schopnost vytvářet představy, nemající oporu v realitě. • Problém v tom, že člověk ne vždy rozlišuje virtuální produkty fantazie od reality • Důsledek – lze se bát strašidel, která si člověk sám vyfantazíroval

  27. Emotivita - cit • Obtížně definovatelný průvodce každé duševní činnosti • Obvykle bývá mylně považován za produkt racionality • Podstatně mění způsob vnímání • Systémy založené na kultivované emotivitě • Pravda leží mezi srdcem a rozumem

  28. Chemie duševních procesů • Endogenní morfiny (endorfiny) a jejich pravděpodobná role v duševním dění • Rozdílné povahy, rozdílné reakce

  29. Shrnutí – základní aktéři duševních procesů • Senzualita – smyslové vnímání • Racionalita – rozumové (logické) zpracování • Emotivita – citová složka obou procesů

  30. Další významné mohutnosti • Zkušenost, empirie – spoléhá na poznatky, získané ze smyslového poznání. Empirismus se považuje za kompetentní pro všechno, co je vnímáno smysly • Intuice – pochopení určité skutečnosti, nezaložené na žádném z předcházejících principů. Na intuici založený směr předpokládá, že je tak například možno rozlišit dobro a zlo

  31. Další důležitý fenomén • Vůle – chtění, snaha. Představou řízené usilování o dosažení něčeho, co je vyhodnoceno jako potřebné nebo žádoucí • Poruchy vůle – nedostatek vůle, opakem voluntarismus – „Co chci, to dokáži!“

  32. Základní filosofický problém • Žádná z uvedených mohutností nemá dostatečnou schopnost organizovat jejich vzájemnou součinnost. • I proto bývají doplněny dalším prvkem, autoritativním „zjevením“,které tuto koordinaci obstarává. Je to ovšem prvek zcela cizí

  33. Moudrost -- SOFIA • Princip, schopný koordinovat všechny zúčastněné složky • Základ pojmu FILOSOFIE - láska k moudrosti • Mohutnost nejvyšší, ne neprávem považovaná za inspirovanou (tedy součást „zjevení“) • Spojena s pokorou a úctou k nedokazatelným postulátům (postoje ne příliš populární a vyhledávané)

  34. Co filosofie není • Dogmatická filosofie (předkládající a rozpracovávající autoritativní koncepce světa) je spíše vírou • Mnohoučenost – hromadění vědomostí a informací bez soustavy a hierarchie • Selský rozum – většinou spočívá ve zjednodušení, které může být řešením, nikoliv však programem a koncepcí

  35. Problém novověké filosofie • Odmítnutím všech forem zjevené pravdy jako organizujícího principu mělo být dosaženo nového zajištěného nástroje v podobě exaktní vědy, tato očekávání však věda nenaplnila a naplnit patrně nemohla a ani nemůže. Věda je součástí datových souborů, nemá programový potenciál.

  36. Citát: • Lidé litují člověka, který přišel o rozum. Mně připadá lítosti mnohem více hoden člověk, kterému naopak právě jenom ten rozum zůstal. Georg Christoph Lichtenberg

  37. Mýtopoetické myšlení zcela nezvyklý způsob existence informace Mýtus, pohádka, přísloví základní pilíře lidské kultury

  38. Mýtopoetické myšlení • Informace není založena v „doslovnosti“ • Vytváří součásti programu, kterým člověk vyhodnocuje skutečnosti, se kterými se setkává • Informaci je nutno z textu „vyložit“ • Vůz a náklad

  39. Poučení z pohádek …. • Pravděpodobně produktivní a efektivní metoda chápání „zla“ • Alternativa k rozšířenému manichejství • Srovnání obou systémů

  40. Bible • K výkladu je nezbytný historický kontext dějin etnika, v jehož prostředí tento soubor písemností vznikl • Úskalí fundamentalismu a doslovného čtení

  41. Nejstručnější nástin dějin judaismu • 1200 př.n.l. pronikání Hebrejů do Kanaanu • 1205 - vznik státu, král Saul • 933- rozdělení na severní a jižní království • 722 - pád Samaří /Assyrie/ • 587 - dobytí Jeruzaléma • - babylonské zajetí • 538 - Kýrův edikt, návrat

  42. Myšlenka na závěr: • Kdo příliš dá na vítr, nebude sít, kdo hledí na mraky, nebude sklízet Kazatel 11,4

More Related